|
|
Neenergetické aplikace lignitu
Majzlíková, Petra ; Maršálek, Roman (oponent) ; Janoš, Pavel (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá vybranými fyzikálně-chemickými aspekty zemědělských a environmentálních aplikací jihomoravského lignitu. Zvláštní pozornost byla věnována chování lignitu ve vodném prostředí a potenciálu využití lignitu jako levného, efektivního a univerzálního sorbentu. V experimentální části disertační práce byly podrobně charakterizovány vodné výluhy lignitu (pH, vodivost, kvalitativní i kvantitativní obsah anorganických složek). Byla potvrzena velmi dobrá schopnost lignitu sorbovat polární (kationaktivní barviva) i nepolární látky (ropné sloučeniny). V poslední části disertační práce byly navrženy a optimalizovány jednoduché metody laboratorní přípravy lignitových granulí za účelem spojení sorpčních schopností lignitu se zlepšením užitných vlastností aplikační formy lignitu (zlepšení manipulace, umožnění řízeného uvolňování lignitu do vodného prostředí apod.). Předložená práce představuje bohatý kompilát výsledků pilotních experimentů, využitelných při dalším směrování aplikovaného výzkumu lignitu coby cenné přírodní suroviny.
|
|
|
Zvyšování bělosti kaolinu mechano-chemickými postupy
Uher, Samuel ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá zvyšováním bělosti kaolinu pomocí kyselého loužení současně s mletím. Byl připraven plavený kaolin z kaolinové suroviny z lomu Otovice (Sedlecký kaolin a.s.), který byl následně pomlet v suspenzi s kyselinou šťavelovou, vinnou nebo citronovou v kulovém planetárním mlýnu. Byl zjišťován vliv druhu a koncentrace kyseliny a času mletí na index bělosti, na množství vyluhovaných barvících sloučenin Fe a Ti, na distribuci Fe a Ti v kaolinu a na míru uspořádanosti kaolinu.
|
|
|
Recyklace ocelárenských odprachů z elektrických obloukových a indukčních pecí
Huczala, Vít ; Koplík, Jan (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití ocelárenského odprachu z obloukové elektrické pece jako sekundární suroviny pro výrobu zinku a průmyslově zpracovatelných zinkových produktů. V této práci byl odprach zpracovávaný na základě rozdílných fyzikálních i chemických vlastností. Nejvíce experimentů bylo provedeno při zpracování pomocí loužení v kyselině sírové. Pro loužení odprachu byla určena vhodná koncentrace kyseliny a vhodný poměr kyselina:odprach. Výsledné produkty byly získány odpařováním nebo srážením filtrátu získaného po loužení. V průběhu zpracování odprachu byla použita i hydrolýza odprachu a oxidační srážení filtrátu. Tyto kroky vedly k zvýšení kvality výsledných produktů. U takto připravených produktů je provedena také cenová bilance.
|
|
|
Možnosti hydrometalurgického procesu pro získávání lehkých kovů
Skalík, Martin ; Ptáček, Petr (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na sestavení jednotlivých stupňů hydrometalurgického procesu pro získávání lithia, hořčíku a hliníku ze slídy. Hlavním zaměřením byl primární proces hydrometalurgie, tedy loužení slídy za účelem zisku výluhu obohaceného o ionty lithia, hořčíku a hliníku. Koncentrace iontů kovů ve výluhu byla posuzována pomocí F-AAS analýzy, za účelem zjištění účinnosti teploty při loužení, doby loužení, koncentraci loužícího činidla a kalcinaci vstupní slídy.
|
|
|
Zvyšování bělosti kaolinu
Bartošík, Jan ; Ptáček, Petr (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou zvyšování indexu bělosti kaolinové suroviny. Výzkum byl zaměřen na plavení kaolinové suspenze a následné procesy související se zvyšováním indexu bělosti. Zvyšování bělosti kaolinové suroviny probíhalo na principu kyselého loužení. Loužicí byla jsou založeny na bázi kys. sírové, kys. fosforečné, kys. šťavelové a hydrogensiřičitanu sodného. Proces loužení byl ovlivňován teplotou a koncentrací loužicího činidla. Plavené a loužené vzorky kaolinu byly charakterizovány pomocí několika metod. Metodou XRD bylo zjišťováno mineralogické složení a míra uspořádanosti kaolinitu. Pomocí SEM-EDS byla sledována distribuce chromogenních složek. Residua organické hmoty byla stanovena pomocí COD testu a metodou ICP-OES byly sledovány koncentrace chromogenních složek ve výluhu. V poslední řadě byl měřen index bělosti, jehož zvyšování je cílem diplomové práce, pomocí UV-VIS spektrometru s reflektančním nástavcem.
|
|
| |
|
|
Možnosti hydrometalurgického procesu pro získávání lehkých kovů
Skalík, Martin ; Ptáček, Petr (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na sestavení jednotlivých stupňů hydrometalurgického procesu pro získávání lithia, hořčíku a hliníku ze slídy. Hlavním zaměřením byl primární proces hydrometalurgie, tedy loužení slídy za účelem zisku výluhu obohaceného o ionty lithia, hořčíku a hliníku. Koncentrace iontů kovů ve výluhu byla posuzována pomocí F-AAS analýzy, za účelem zjištění účinnosti teploty při loužení, doby loužení, koncentraci loužícího činidla a kalcinaci vstupní slídy.
|
|
|
Změny forem stopových prvků po mechanické disturbanci půdního profilu
Kochergina, Yulia ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Formy rizikových prvků v půdách byly studovány před a po porušení půdního profilu. Pro výzkum byly vybrány dvě oblasti s různým vegetačním pokryvem: porost buku lesního (Fagus sylvatica) a porost smrku obecného (Picea abies) na lokalitě Načetín v Krušných horách. Tato oblast v minulosti patřila k místům s vysokou kyselou atmosférickou depozicí. Přestože jednotlivá stanoviště od sebe nejsou příliš vzdálená a mají tedy stejné klimatické podmínky, geologické podloží a vstupy znečišťujících látek, fyzikálně-chemické parametry (pH, CEC, BS, Ctot, Stot) půd spolu s koncentracemi hlavních a stopových prvků se lišily. Na vybraných místech smrkového a bukového porostu v roce 2010 byly vykopány sondy do hloubky (40-50 cm) a odebrány vzorky jednotlivých půdních horizontů z profilu pro chemickou analýzu (cca 0,5 kg). V půdě smrkového lesa byly odebrány 4 vzorky z L, H, A a B horizontu, v bukovém lese bylo odebráno 5 vzorků z L, H, A, B a C horizontu. V roce 2011 byly odebrány půdní vzorky z horizontů, které byly porušeny v roce 2010, a také vzorky z neporušených horizontů ze stejných půdních sond. Celkové koncentrace stopových prvků byly stanoveny pomocí ICP-MS, formy jednotlivých prvků v půdách byly stanoveny pomocí BCR - sekvenční extrakční analýzy. Po porovnání výsledků analýz bylo zjištěno, že porušení...
|
|
|
Thorium v životním prostředí
Adam, Rostislav ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Všechny izotopy thoria jsou radioaktivní, 6 ze známých izotopů je součástí přírodních rozpadových řad. Thorium tvoří zásadně kationt Th4+ . Chová se podobně jako REE, Ce, Zr, Hf, Y, Sc a U, proto také je problém thorium od těchto prvků izolovat. K samotné výrobě je třeba nejdřív vyloužit thorium, pro průmyslovou výrobu se používá monazit, pomocí silné kyseliny nebo zásady. K získání téměř čistého kovového thoria je třeba použít elektrolýzy nebo chemické redukce. Pro stanovení lze použít mnoho metod, v současnosti se používají zejména radio-spektrometrické metody a hmotnostní spektrometrie. Thorium se vyskytuje v malých množstvích v živé i neživé složce prostředí, ovšem největší množství je v pevné neživé složce. Obsah v této složce má vliv na obsah ve všech ostatních složkách prostředí, i když thorium samo o sobě velmi málo migruje. Pokud jej tedy najdeme i v jiných složkách, pak hlavně pevných částicích, u organismů pak v tvrdé tkáni. Thorium má široké využití. Zejména se využívá jeho vysoké tepelné odolnosti k výrobě různých tepelně odolných produktů. Vzhledem k samovolnému rozpadu lze thorium dobře využít k datování hornin. Dalším důležitým využitím thoria je katalýza v organické syntéze. Také lze použít thorium, jako ThO2 do vysoce svítivých zdrojů nebo wolframových elektrod, určených ke...
|
|
|
Změny forem stopových prvků po mechanické disturbanci půdního profilu
Kochergina, Yulia
Formy rizikových prvků v půdách byly studovány před a po porušení půdního profilu. Pro výzkum byly vybrány dvě oblasti s různým vegetačním pokryvem: porost buku lesního (Fagus sylvatica) a porost smrku obecného (Picea abies) na lokalitě Načetín v Krušných horách. Tato oblast v minulosti patřila k místům s vysokou kyselou atmosférickou depozicí. Přestože jednotlivá stanoviště od sebe nejsou příliš vzdálená a mají tedy stejné klimatické podmínky, geologické podloží a vstupy znečišťujících látek, fyzikálně-chemické parametry (pH, CEC, BS, Ctot, Stot) půd spolu s koncentracemi hlavních a stopových prvků se lišily. Na vybraných místech smrkového a bukového porostu v roce 2010 byly vykopány sondy do hloubky (40-50 cm) a odebrány vzorky jednotlivých půdních horizontů z profilu pro chemickou analýzu (cca 0,5 kg). V půdě smrkového lesa byly odebrány 4 vzorky z L, H, A a B horizontu, v bukovém lese bylo odebráno 5 vzorků z L, H, A, B a C horizontu. V roce 2011 byly odebrány půdní vzorky z horizontů, které byly porušeny v roce 2010, a také vzorky z neporušených horizontů ze stejných půdních sond. Celkové koncentrace stopových prvků byly stanoveny pomocí ICP-MS, formy jednotlivých prvků v půdách byly stanoveny pomocí BCR - sekvenční extrakční analýzy. Po porovnání výsledků analýz bylo zjištěno, že porušení...
|
host ::
RSS.