|
|
Zaniklá sídla Moravy a Slezska - případová studie Dukovansko
Křížová, Adéla
Bakalářská práce se zabývá vesnicemi, které zanikly z důvodu výstavby jaderné elektrárny Dukovany. Cílem práce je vytvořit naučnou stezku, která by připomínala dřívější osídlení. Dále je v práci řešena změna krajinné struktury a textury, definování hlavního krajinotvorného činitele a vliv člověka. Práce se skládá z literární rešerše a vlastní práce. Literární rešerše pojednává o tématech krajinné paměti, historie kulturní krajiny, lokální identitou, geniem loci, zaniklými sídly a příčinou jejich zániku. Ve vlastní práci je nejprve popsáno zájmové území, popsána výstavba jaderné elektrárny a vysídlení dotčených vesnic. Informace o vesnicích jsou doplněny o stručnou demografií, historii a jejich historický vzhled. Na základě rozhovorů s pamětníky byli zjištěni obyvatelé Skryjí a Lipňan. Tyto informace byli doplněny do nákresů vesnic, kde podle historickým leteckých snímků byli zakresleny budovy. Byla popsána změna krajinné struktury a textury a zásadní vliv kolektivizace na tento jev. Lokalita je turisticky vyhledávána kvůli jaderné elektrárně a Mohelenské hadcové stepi. Práce obsahuje návrh naučné stezky, která prochází všemi třemi zaniklými vesnicemi okolo jaderné elektrárny.
|
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
|
| |
|
|
Geografické aspekty volného času: význam volného času pro formování sociálního kapitálu a lokálních identit
Kůsová, Tereza ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Ira, Vladimír (oponent) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Disertační práce diskutuje význam volného času jako součásti každodenního života jednotlivce pro formování vztahů a vazeb ovlivňujících společnost jako celek. Volný čas je přitom pojímán jako soubor praktik a činností, které jsou socio-kulturně podmíněné. Tyto praktiky jsou jednak prostorově a časově alokovány a jednak se v prostoru projevují. Práce se věnuje využití volného času, jeho pozici a významu v celkovém časovém snímku dne, diskutovány jsou trendy a posuny ve společnosti související se širšími kulturními a institucionálními procesy (proměna trhu práce, globalizace, individualizace, diferenciace, postsocialistická transformace, genderová otázka). Dále je v práci empiricky zkoumán význam a potenciál volného času a aktivit v rámci něj vykonávaných pro formování vazby k místu a s tím souvisejícími procesy vzniku sociálního kapitálu, sítí kontaktů a šíření znalostí. Skrze tyto efekty tak volný čas může přispívat k endogennímu rozvoji různých typů území. Pozornost je přitom zaměřena na dva způsoby trávení volného času se značnou lokální vazbou a potenciálem pro tvorbu sociálního kapitálu. Jedná se o druhé bydlení a spolkovou činnost. V případě druhého bydlení již provedené výzkumy rozšiřuje o dopady daného způsobu trávení volného času v konkrétních územích. Část disertace věnovaná spolkové...
|
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
|
|
Podíl lokálního tisku na budování a podpoře sounáležitosti s územním celkem
Vojíková Vítková, Martina ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu lokálního tisku na vytváření lokální identity, a to na příkladu měsíčníku Městské části Praha 17. Konkrétně tedy zkoumá, jakým způsobem a čím konkrétně časopis Řepská sedmnáctka podporuje sounáležitost občanů, čtenářů tohoto měsíčníku, s pražskou městskou částí Praha 17 Řepy. Práce analyzuje obsah časopisu Řepská sedmnáctka v desetiletém období od dubna 2007 do prosince 2017. Analýza je kvantitativní i kvalitativní, zabývá se rozsahem a obsahem jednotlivých rubrik a zkoumá, zda příspěvky zdůrazňují pozitiva života v Řepích. Součástí práce je i zpracování dotazníkového šetření uskutečněného mezi občany Řep, kteří jsou zároveň čtenáři časopisu Řepská sedmnáctka. Dotazník mapuje mediální chování čtenářů a jejich názory na časopis. Cílem obsahové analýzy i dotazníkového šetření je zjistit, zda časopis u svých čtenářů posiluje vědomí příslušnosti k Městské části Praha 17 a zda přispívá k budování pozitivního vztahu čtenářů k místu, kde žijí. Závěry práce jsou komparací výsledků obsahové analýzy a dotazníkového šetření.
|
|
|
Geografické aspekty volného času: význam volného času pro formování sociálního kapitálu a lokálních identit
Kůsová, Tereza ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Ira, Vladimír (oponent) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Disertační práce diskutuje význam volného času jako součásti každodenního života jednotlivce pro formování vztahů a vazeb ovlivňujících společnost jako celek. Volný čas je přitom pojímán jako soubor praktik a činností, které jsou socio-kulturně podmíněné. Tyto praktiky jsou jednak prostorově a časově alokovány a jednak se v prostoru projevují. Práce se věnuje využití volného času, jeho pozici a významu v celkovém časovém snímku dne, diskutovány jsou trendy a posuny ve společnosti související se širšími kulturními a institucionálními procesy (proměna trhu práce, globalizace, individualizace, diferenciace, postsocialistická transformace, genderová otázka). Dále je v práci empiricky zkoumán význam a potenciál volného času a aktivit v rámci něj vykonávaných pro formování vazby k místu a s tím souvisejícími procesy vzniku sociálního kapitálu, sítí kontaktů a šíření znalostí. Skrze tyto efekty tak volný čas může přispívat k endogennímu rozvoji různých typů území. Pozornost je přitom zaměřena na dva způsoby trávení volného času se značnou lokální vazbou a potenciálem pro tvorbu sociálního kapitálu. Jedná se o druhé bydlení a spolkovou činnost. V případě druhého bydlení již provedené výzkumy rozšiřuje o dopady daného způsobu trávení volného času v konkrétních územích. Část disertace věnovaná spolkové...
|
|
| |
|
|
Veřejný život na Královských Vinohradech (1880 - 1922)
Charamzová, Alena ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na problematiku veřejného života na Královských Vinohradech v časovém období let 1880 - 1922. Nejprve jsou rozebírány jednotlivé faktory tvořící obraz (charakter, identitu) Královských Vinohrad jako českého, zdravého, moderního, samostatného města s historickou tradicí, obývaného především střední třídou obyvatel. Dále se práce zabývá českým veřejným životem na Vinohradech. Pod pojmem veřejný život je zde pojednána analýza formování a podoby vinohradských veřejných prostranství a kulturních zařízení a jejich význam pro obyvatele Vinohrad. Práce sleduje funkce těchto prostor jako míst setkávání při různých příležitostech (např. pořádání slavností, místo spolkového života, trávení volného času). V dalších kapitolách je blíže analyzována německá a židovská menšina na Vinohradech. Zde se práce soustředí na charakter a veřejný život těchto komunit a jejich soužití s Čechy. Zkoumána je mimo jiné otázka, se kterými aspekty utvářejícími charakter Vinohrad se jednotlivé skupiny obyvatel identifikovaly, jaké části města považovaly za své a také jakým způsobem si je tzv. symbolicky osidlovaly. Klíčová slova: Královské Vinohrady, veřejná prostranství, slavnosti, lokální identita, Češi, Němci, Židé, 1800 - 1922.
|
|
| |
host ::
RSS.