|
|
Využití velkých předtrénovaných jazykových modelů pro konfiguraci a podporu klinického informačního systému
Sova, Michal ; Burget, Radek (oponent) ; Rychlý, Marek (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámení se s podstatou a možným použitím velkých předtrénovaných jazykových modelů, seznámení se s možnostmi konfigurace klinického informačního systému FONS Enterprise a možnost jeho adaptace na konkrétní prostředí zákazníků. Práce nejprve představuje velké předtrénované jazykové modely a informační systém FONS Enterprise. Následně se zaměřuje na možnosti dotrénování modelů a implementaci metody RAG na datech z klinického systému. Implementace RAG architektury je realizována pomocí nástroje LangChain a LlamaIndex. Výsledky ukazují, že metoda RAG s modelem Gemma a embedding modelem bge-m3 poskytuje nejrelevantnější odpovědi, ale má potíže s porozuměním složitějších otázek. Metoda dotrénování modelu nepřináší očekávané výsledky, a to ani po úpravách parametrů trénování.
|
|
|
Etologické sledování kastrovaných samců lam
MENŠÍKOVÁ, Petra
V posledních letech je chov lam i alpak v České republice čím dál oblíbenější. Zvyšující se zájem o chov lam s sebou přináší nutnost zjistit, jak tato zvířata reagují na chov v našich podmínkách. Cílem této práce bylo vyhodnotit etologické pozorování kastrovaných samců lam (alpak a lam krotkých) se zaměřením na jejich sexuální chování. Teoretická část práce popisuje obor etologie - historii, členění, metody etologických výzkumů a základní formy chování zvířat. Dále pak popisuje rozdělení lam, způsoby chovu, jeho význam a základní životní projevy lamovitých. Praktická část popisuje výsledky etologického pozorování. To probíhalo ve čtyřech ročních obdobích, po dobu čtyř dní, 24 hodin denně (přímé pozorování a vyhodnocování kamerového záznamu). Výsledky výzkumu prokázaly, že kastrovaní samci se také mohou sexuálně projevovat, jednalo se ale pouze o část pozorovaných jedinců.
|
|
|
Netradiční druhy masa a jejich využití pro potravinářské účely
Veselá, Romana
Tato práce se zabývá netradičními druhy masa a jejich využitím pro potravinářské účely. Konkrétně pojednává o pěti druzích, a to krokodýl, pštros, buvol, lama a kapybara. Tyto druhy masa jsou vhodné jako alternativa k masům běžně konzumovaným, ale i jako zpestření jídelníčku. V některých případech jsou zdravější, nutričně hodnotnější, dieteticky vhodnější a chuťově atraktivnější. Jejich nevýhodou je malá dostupnost a často vysoká cena. V potravinářském průmyslu se využívají stejně jako běžně dostupná masa pro výrobu konzerv, tepelně opracovaných salámů, polotovarů, uzených masných výrobků, sušeného masa ale i přímo v restauracích na steaky.
|
|
|
Chov lamy krotké v ČR
KREJNÍKOVÁ, Sandra
V České republice se během několika posledních let rozvíjí chov lam krotkých i alpak. Zvyšující se zájem o ně s sebou přináší potřebu zjistit, jak tato zvířata reagují na naše podmínky. Cílem této práce bylo vyhodnotit růstové schopnosti mláďat, některé tělesné rozměry (kohoutkovou výšku) a živou hmotnost dospělých lam krotkých. Stejné ukazatele byly vyhodnoceny i u lam alpak. Výsledky byly porovnány se standardem lamy krotké a alpaky. Celkem bylo zváženo a změřeno 104 kusů zvířat. Z toho 44 ks lam krotkých a 60 ks alpak, přičemž bylo získáno 280 údajů o hmotnosti a výšce. Vážení a měření dospělých lam a alpak probíhalo jedenkrát ročně na přelomu srpna a září po dobu dvou let (2009 a 2010). Mláďata lamy krotké byla vážena a měřena přibližně v měsíčních intervalech, dle možností chovatele. Mláďata lamy alpaky byla vážena přibližně v týdenních intervalech. Práce je rozdělena na dvě části. V první části byly hodnoceny lamy krotké. Bylo zjištěno, že lamy v České republice váží při narození v průměru 11 kg. V dospělosti dosahují průměrné živé hmotnosti 130,3 kg a průměrné kohoutkové výšky 110,2 cm. Průměrné přírůstky byly zjištěny následující: od narození do 7 týdnů 0,20 kg/den, od 7 týdnů do 24 týdnů 0,18 kg/den a od 24 do 72 týdnů 0,13 kg/den. Druhá část je věnována lamám alpakám, kdy byly sledovány stejné ukazatele jako u lam krotkých. Bylo zjištěno, že lamy alpaky v České republice váží při narození v průměru 6,5 kg. V dospělosti dosahují průměrné živé hmotnosti 65,6 kg a průměrné kohoutkové výšky 88,4 cm. Průměrné přírůstky dosahují následujících úrovní: od narození do 7 týdnů 0,1 kg/den, od 7 týdnů do 24 týdnů 0,09 kg/den a od 24 týdnů do 72 týdnů 0,08 kg/den. Dále bylo zjištěno, že v České republice oba tyto druhy dosahují konečné tělesné dospělosti později, než jak uvádí literatura. Při porovnání se standardem se ukázalo, že většina lam krotkých i lam alpak odpovídá svému standardu.
|
host ::
RSS.