|
| |
|
|
Žánr dystopie v současné literatuře pro mládež
Váchová, Kateřina ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Soukupová, Klára (oponent)
Práce je zaměřena na žánr dystopie v literatuře pro mládež a jeho využití v hodinách literatury. V prvních kapitolách se práce zabývá funkcí literatury pro mládež, oblíbenými žánry zejména v posledních deseti letech, žánrem dystopie a utopie a komparací dystopické fikce a dystopické reality. Hlavní náplní práce je didaktické zpracování tematického celku na téma dystopie, které zahrnuje šest vyučovacích hodin. Jeho výsledkem je pak využití žánru dystopie na základních školách v rámci literárních hodin.
|
|
|
Propojení žánrů společenského románu a fantazy na příkladu tvorby Kirsten Boie. Didaktická adaptace románu "Alhambra"
Krulová, Tereza ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Švermová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce na téma Propojení společenského románu a fantazy na příkladu tvorby Kirsten Boie. Didaktická adaptace románu "Alhambra" se zabývá využitím literatury ve výuce cizího jazyka. Teoretická část pojednává o jejím celkovém přínosu pro rozvoj klíčových dovedností k celistvému ovládnutí cizího jazyka žáka, o podmínkách a pravidlech jejího využití v hodině. Literatura použitá v hodině může představovat nový zdroj informací o cílovém jazyku a společnosti, jenž ho používá, lze ji tedy využít i k multikulturní výuce a mezi předmětovým projektům. Druhá část práce se zabývá přímo osobností Kirsten Boie a její tvorby, zejména románu "Alhambra" a jeho teoretických i praktických specifik, včetně případného přínosu pro vyučovací hodinu. Cílem této práce bylo kromě představení románu také vytvoření didaktického alternativního výukového materiálu, jenž pro žáky i samotného pedagoga představuje nový impulz a změnu v zaběhnutém způsobu výuky. Téma i stylistický styl společenského románu "Alhambra" s historickými a fantazijními prvky žákům nepřipomíná klasicky znějící články v učebnicích, tematicky je pro ně atraktivní a vzbuzuje zvědavost a motivaci k jeho přečtení. Prací s tímto alternativním materiálem si prohloubí nejen své cizojazyčné znalosti a dovednosti, ale získají tím nový náhled v oblasti...
|
|
|
Téma domova, vlasti a kulturní identity v románech pro mládež a mladé dospělé. Na příkladech analýzy vybraných románů (Karin Bruder: Zusammen allein, Karin König; Hanne Straube; Kamil Taylan. Oya. Fremde Heimat Türkei, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Heimat ist nicht nur ein Land, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Kommst du mit nach Bosnien?)
Svítilová, Tereza ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou interkulturní literatury pro děti a mládež na příkladech analýzy současných německy psaných děl. V práci je využito kombinace metod strukturní analýzy kompoziční, jazykové a tematické komponenty děl, obsahové interpretace a teorie čtenářské recepce. Na základě analýzy čtyř děl je vymezen žánr interkulturní literatury pro mládež ve vztahu k tématům domova, vlasti a kulturní identity. Domov je zde chápán nejen jako fyzický prostor sloužící k bydlení, ale také ve svém duchovním rozměru reprezentovaným rodinnými vztahy, které hrdinkám děl dodávají pocit jistoty a bezpečí. Vlast je chápána jako rozšířená paralela k domovu. Je to prostor, který je hrdinkám blízký a vzhledem k pocitu sounáležitosti s jeho dalšími obyvateli se v něm hrdinky dobře orientují. Domov i vlast se podílejí na utváření identity hrdinek, přičemž rozhodující roli hraje prostředí, v němž hrdinky žijí a kterému se snaží přizpůsobit se. Ocitají se v konfliktu mezi tím, jak na ně nazírá jejich okolí a jak definují ony samy sebe. Volí-li hrdinky mezi domovem a vlastí, rozhodnou se pro domov v duchovním smyslu, tedy svoji rodinu. Pakliže ale jejich rodina neplní svou funkci, upnou se k vlasti jako k instanci, která jim dodává útěchu.
|
|
| |
|
|
Development of adolescent identity in selected novels by John Green
Tomanová, Michaela ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Americký autor literatury pro mládež John Green ve svých knihách často ztvárňuje postavy, které byly zasaženy smrtí blízké osoby, zažily traumatizující událost či trpí nemocí, která je určitým způsobem omezuje. Protože adolescence je důležité a citlivé období jedince, ve kterém se poprvé plně utváří a upevňuje identita, tyto zážitky musí nutně ovlivňovat jejich způsob vnímání sebe sama. Tato diplomová práce se zabývá tím, jak si dospívající hrdinové ve dvou vybraných dílech od Johna Greena - The Fault in Our Stars (2012) a Looking For Alaska (2005) - utvářejí svou vlastní identitu a současně se vyrovnávají se smrtí a/nebo traumatem. Jako teoretický rámec analýzy slouží koncept (inter)subjektivity od literárních kritiček Robyn McCallum a Karen Coats, který se zabývá opozicí mezi jedincem a jeho okolím. Tento základ je pak doplněn o koncept psychologického vývoje od Jamese E. Marcii. Středem a podstatou stabilní dospělé identity jsou mezilidské vztahy, nutné pro úspěšné začlenění do společnosti. V případě, že chybí, je jedinec marginalizován jako riziko pro ostatní, případně umírá jako důsledek svého statusu. KLÍČOVÁ SLOVA John Green, literatura pro mládež, adolescence, dospívání, identita, Other, smrt, zármutek, smrtelná nemoc, The Fault in Our Stars, Looking for Alaska
|
|
|
Elements of Gothic Literature in the Works by Stephenie Mayer (Twilight Saga), Anne Rice (Vampire Chronicles) and Tim Burton
SODOMKOVÁ, Kristýna
Náplní této diplomové práce je analýza vybraných textů tří populárních amerických autorů (Stephenie Mayer, Anne Rice, Tim Burton), kteří ve svém prozaickém i filmovém díle rozvíjejí tradici gotické literatury. Práce si klade za cíl ukázat, jak jsou v jednotlivých dílech využity konkrétní gotické prvky (např. postava upíra či obludy, téma násilí a smrti). V úvodní teoretické kapitole je přiblížen specifický charakter angloamerické gotické prózy a v následujících kapitolách se bude věnovat interpretaci zkoumaných témat. V této souvislosti jsou zvažovány i literárních vlivy (Horace Walpole, Mary Shelley, Ch.R. Maturin, Bram Stoker), či originalita příběhů a je posuzován přínos analyzovaných textů pro další vývoj gotické literatury.
|
|
|
Románové adaptace pro mládež
Položijová, Jana ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato práce se zaměřuje na adaptace literárních děl a jejich vztah k původním textům. Nejprve je zmíněno téma adaptací jako literárního žánru a stručného vývoje převypravování klasických děl pro děti v české literatuře. V hlavní části se práce věnuje srovnání tří románů Julese Vernea Patnáctiletý kapitán, Dvacet tisíc mil pod mořem a Tajuplný ostrov a jejich adaptací napsaných Ondřejem Neffem. V případě románu Patnáctiletý kapitán Ondřej Neff z velké části zachovává dějovou linii, přičemž hlavní úpravy se týkají závěrečné pasáže románu, kam jsou vneseny nové zápletky a rozuzlení. Následující kniha, Dvacet tisíc mil pod mořem, je ze zmíněných románů modifikována nejvíce. Neff zde vytváří nové dějové linky, které se stávají hlavní "páteří" románu, a výrazně pozměňuje charakter některých postav, včetně hlavních jako např. kapitán Nemo. Naopak román Tajuplný ostrov je měněn střídmě, Neffovy úpravy se týkají převážně zkracování a vypouštění popisných pasáží, které on sám považoval zřejmě za statické. V závěru práce jsou pak prezentovány výsledky dotazníkového šetření, které se primárně zaměřuje na smysl a funkčnost adaptací a na postoj dětského čtenáře k nim.
|
|
|
Propojení žánrů společenského románu a fantazy na příkladu tvorby Kirsten Boie. Didaktická adaptace románu "Alhambra"
Krulová, Tereza ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Švermová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce na téma Propojení společenského románu a fantazy na příkladu tvorby Kirsten Boie. Didaktická adaptace románu "Alhambra" se zabývá využitím literatury ve výuce cizího jazyka. Teoretická část pojednává o jejím celkovém přínosu pro rozvoj klíčových dovedností k celistvému ovládnutí cizího jazyka žáka, o podmínkách a pravidlech jejího využití v hodině. Literatura použitá v hodině může představovat nový zdroj informací o cílovém jazyku a společnosti, jenž ho používá, lze ji tedy využít i k multikulturní výuce a mezi předmětovým projektům. Druhá část práce se zabývá přímo osobností Kirsten Boie a její tvorby, zejména románu "Alhambra" a jeho teoretických i praktických specifik, včetně případného přínosu pro vyučovací hodinu. Cílem této práce bylo kromě představení románu také vytvoření didaktického alternativního výukového materiálu, jenž pro žáky i samotného pedagoga představuje nový impulz a změnu v zaběhnutém způsobu výuky. Téma i stylistický styl společenského románu "Alhambra" s historickými a fantazijními prvky žákům nepřipomíná klasicky znějící články v učebnicích, tematicky je pro ně atraktivní a vzbuzuje zvědavost a motivaci k jeho přečtení. Prací s tímto alternativním materiálem si prohloubí nejen své cizojazyčné znalosti a dovednosti, ale získají tím nový náhled v oblasti...
|
|
|
Téma domova, vlasti a kulturní identity v románech pro mládež a mladé dospělé. Na příkladech analýzy vybraných románů (Karin Bruder: Zusammen allein, Karin König; Hanne Straube; Kamil Taylan. Oya. Fremde Heimat Türkei, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Heimat ist nicht nur ein Land, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Kommst du mit nach Bosnien?)
Svítilová, Tereza ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou interkulturní literatury pro děti a mládež na příkladech analýzy současných německy psaných děl. V práci je využito kombinace metod strukturní analýzy kompoziční, jazykové a tematické komponenty děl, obsahové interpretace a teorie čtenářské recepce. Na základě analýzy čtyř děl je vymezen žánr interkulturní literatury pro mládež ve vztahu k tématům domova, vlasti a kulturní identity. Domov je zde chápán nejen jako fyzický prostor sloužící k bydlení, ale také ve svém duchovním rozměru reprezentovaným rodinnými vztahy, které hrdinkám děl dodávají pocit jistoty a bezpečí. Vlast je chápána jako rozšířená paralela k domovu. Je to prostor, který je hrdinkám blízký a vzhledem k pocitu sounáležitosti s jeho dalšími obyvateli se v něm hrdinky dobře orientují. Domov i vlast se podílejí na utváření identity hrdinek, přičemž rozhodující roli hraje prostředí, v němž hrdinky žijí a kterému se snaží přizpůsobit se. Ocitají se v konfliktu mezi tím, jak na ně nazírá jejich okolí a jak definují ony samy sebe. Volí-li hrdinky mezi domovem a vlastí, rozhodnou se pro domov v duchovním smyslu, tedy svoji rodinu. Pakliže ale jejich rodina neplní svou funkci, upnou se k vlasti jako k instanci, která jim dodává útěchu.
|
host ::
RSS.