Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Obsah vybraných biologicky aktivních látek ve volně rostoucích rostlinách tradičně využívaných jako zelenina
ŠUSTEROVÁ, Simona
Vyvážená strava by měla obsahovat vedle základních živin také dostatek minoritních biologicky aktivních látek, například esenciálních vitamínů a minerálních látek. Do této skupiny látek patří například rostlinné polyfenoly, které vystupují jako účinné antioxidanty. Strava bohatá na přírodní antioxidačně působící látky přispívá k prevenci závažných civilizačních onemocnění, zejména onemocnění srdce a cév. Lidé se odjakživa pokoušeli obohatit svůj jídelníček o zdroje potřebných biologicky aktivních látek. Zejména v jarním období, kdy skladované potraviny ztrácely svoji výživovou hodnotu, přicházely na řadu volně rostoucí rostliny. Tyto byly tradičně používány jako zdroj vitamínů a dalších potřebných látek. V našich krajích k nim patří tradičně mladá nať kopřivy dvoudomé, ale využívali se také někteří zástupci čeledě brukvovitých. Cílem bakalářské práce bude vybrat soubor vhodných volně rostoucích jedlých rostlin, pořídit z nich vzorky pro účely analýzy a zjistit obsah vybraných biologicky aktivních látek. Pro analýzu vybraných biologicky aktivních polyfenolických látek obsažených v rostlinném materiálu bude použita technika kapalinové chromatografie. Je to moderní separační analytická technika, s jejíž pomocí se s vysokou spolehlivostí stanoví vybrané biologicky aktivní sloučeniny.
Návrh vhodné technologie pro pěstování druhů rodu Chenopodium jako listové zeleniny
TRABALIKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce pojednává o biologických vlastnostech a nárocích na pěstování vybraných druhů merlíku vhodných k uplatnění v lidské výživě jako listová zelenina. Rostliny z rodu Chenopodium obsahují velké množství nutričních látek, vitamínů, minerálních prvků, a také vyšší obsah bílkoviny i vlákniny oproti jiné listové zelenině, a proto si získávají značnou pozornost pro širokou škálu uplatnění.
Biologicky aktivní látky v netradiční listové zelenině
FRIEDBERGEROVÁ, Markéta
Flavonoidy se v současné době stále více dostávají do popředí zájmu nejen vědecké obce, ale také veřejnosti. Byly shledány jako velice přínosné v oblasti prevence vzniku kardiovaskulárních, případně nádorových onemocnění. Dále u nich byly prokázány antioxidační, antialergické nebo protizánětlivé účinky. V této bakalářské práci byly zkoumány obsahy látek, konkrétně kvercetinu, kemferolu, morinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu, pomocí metody HPLC. K analýze byl vybrán lyofilizovaný materiál čtyř odrůd asijské listové zeleniny čeledi brukvovitých: Namenia, Sagami, Golden Lion a Tatsoi. Všechny vzorky byly pěstovány v jarním a podzimním osevu. Byly stanoveny pouze dva ze sledovaných aglykonů, a to kvercetin a kemferol. Nejvyšší obsah celkového kvercetinu byl zaznamenán v podzimním osevu Namenie 1360 mg/kg sušiny, obsah celkového kemferolu 1300 mg/kg sušiny v odrůdě Golden Lion, rovněž při podzimním osevu. Při přepočtu na čerstvou hmotu byly nejvyšší koncentrace obou aglykonů naměřeny u Namenie při podzimním osevu. Množství kvercetinu bylo stanoveno 157 mg/kg čerstvé hmoty, zatímco obsah kemferolu 114 mg/kg čerstvé hmoty.
Možnosti mechanizované sklizně listových zelenin
Sklenářová, Hana
Práce se zabývá popisem jednotlivých druhů listové a naťové zeleniny. Popisuje charakteristiku sklizně a výběr použitých sklizňových postupů. Práce se dále zabývá návrhem sklízecí linky pro dvě kategorie pěstitelských subjektů pro sklizeň špenátu. Jsou popsány možnosti uplatnění špenátu na trhu a možnosti uchování jeho trvanlivosti.
Vliv vodního deficitu na fyziologické charakteristiky vybraných druhů listové zeleniny
Kraus, Kamil ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Vlivy působící na rostliny negativním způsobem se nazývají stresovými faktory. Samotný stres nezpomaluje pouze životní funkce rostlin, ale přímo ovlivňuje i výši a kvalitu výsledného produktu. Z celosvětového hlediska řadíme mezi nejvýznamnější stresory rostlinné produkce tzv. abiotické stresy, které v posledních letech zahrnují extrémně vysoké teploty, nerovnoměrné rozložení srážek, jak plošné, tak v průběhu vegetace rostlin. Vodní deficit (sucho) patří mezi nejvýznamnější stresové faktory v zemědělství, ovlivňuje zemědělskou produkci na celém světě. Na vodní deficit citlivě reagují také zeleniny, a to především zeleninové druhy, které obsahují velké množství vody ve svých pletivech. Proto cílem práce bylo posouzení vlivu vodního stresu na výměnu plynů a fotosyntetickou aktivitu rostlin mangold "Beta vulgaris subsp. Cvikla", roketa setá "Eruca sativa" a locika setá "Lactuca sativa", vystavených vodnímu deficitu. Rostliny mangoldu rokety seté a lociky seté byly pěstovány v částečně řízených podmínkách skleníku katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Rostliny byly pěstovány při teplotě ve dne 25 °C a v noci 18 °C, za přirozených světelných podmínek. Rostliny byly pěstovány v nádobách o rozměru 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A a křemičitého písku v poměru 2:1. Schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty: kontrolní a stresovanou. Kontrolní skupina rostlin byla zalévaná, a druhá polovina rostlin byla ponechána působení stresu po dobu 22 dnů, kdy vodní deficit byl navozen postupným vysycháním po dobu jednoho měsíce, pokus probíhal od 1.6 2015do 22.6. 2015. U rostlin byla měřena rychlost výměny plynů gazometricky pomocí přístroje LCpro+. Z hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE) a fluorescence chlorofylů. Ze získaných výsledků vyplývá, že je prokazatelný rozdíl v reakci na vodní stres mezi sledovanými druhy listové zeleniny. Rychlost fotosyntézy a transpirace u sledovaných druhů rostlin byla měřena, která se snižovala vlivem působení vodního deficitu. Průměrná rychlost fotosyntézy stresovaných rostlin byla nejnižší u lociky seté (11,16 "mikro"mol CO2.m-2.s-1) a naopak nejvyšší u mangoldu (13,2"mikro"mol CO2.m-2.s-1) V případě rostlin kontrolních byla nejnižší rychlost fotosyntézy zaznamenána u lociky seté (12,03"mikro"mol CO2.m-2.s-1) a u mangoldu byla nejvyšší (14,00"mikro"mol CO2.m-2.s-1).Nejvýrazněji se vlivem působení vodního deficitu snížila rychlost fotosyntézy v porovnání s kontrolou lociky seté (rozdíl činí 7,23 %). Na straně druhé u druhu mangold bylo zaznamenáno snížení fotosyntézy u rostlin stresovaných nejnižší 5,93 %. V případě rychlosti transpirace je možné konstatovat, že nejnižší transpiraci vykazují v rámci kontrolní skupiny rostliny mangoldu, u nichž byla průměrná rychlost transpirace ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1, a naopak u rokety byla naměřená transpirace nejvyšší, a to 3,20 mmol H2O. m-2.s-1. U stresovaných rostlin se průměrná rychlost transpirace pohybovala v rozmezí hodnot od (1,54 mmol H2O.m-2.s-1) u lociky a do 1,79 (mmol H2O.m-2.s-1) u mangoldu. Také mezi kontrolními a stresovanými rostlinami téhož druhu byly nalezeny rozdíly, přičemž na stres suchem citlivěji reagoval druh roketa setá a méně citlivě mangold. U těchto dvou druhů rostlin bylo zaznamenáno snížení transpirace ve výši 23,80 % a 1,76 %. Z naměřených hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE). Z vypočtených hodnot vyplývá, že rostliny stresované mají vyšší hodnoty WUE v porovnání s rostlinami kontrolními. U rostlin kontrolních měla nejnižší hodnotu efektivity využití vody roketa (6,51 x 10-3) a naopak nejvyšší mangold (10,31 x 10-3). V případě rostlin stresovaných byla nejnižší hodnota WUE zaznamenána u rokety (8,96 x 10-3), kdežto u mangoldu (10,71 x 10-3) byla nejvyšší. U pokusných rostlin byla měřena také fluorescence chlorofylů. Tato charakteristika nebyla ovlivněna rostlinným druhem, neboť v rámci kontrolních rostlin nebyly mezi sledovanými druhy nalezeny rozdíly. Rozdíly v hodnotách fluorescence byly nalezeny mezi rostlinami stresovanými, kdy nejnižší fluorescenci měly rostliny lociky seté (0,69) a naopak nejvyšší mangold a roketa (0,70). Závěrem je možné konstatovat, že na vodní deficit citlivěji reagují rostliny lociky seté. Jako tolerantnější k vodnímu deficitu se jeví mangold a roketa.
Vliv kadmia na stresový metabolismus špenátu
Pavlíková, D. ; Staszková, L. ; Pavlík, Milan ; Szaková, J. ; Najmanová, J.
Aktivita glutamát kinasy jako stresového indikátoru rostlinného metabolismu byla určena a významně snížena aktivita po aplikaci vyšších dávek kadmia byla pozorována.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.