|
|
Příprava a vlastnosti porézního zinkového materiálu
Ryšťák, Jaroslav ; Fintová, Stanislava (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na přípravu porézního materiálu ze zinkového prášku lisováním za studena s následným slinováním. Téma práce zahrnuje charakterizaci připraveného materiálů v závislosti na volbě zhutňovacích podmínek procesu. Objemový materiál je charakterizován fyzikálně mechanickými zkouškami, strukturou a porózitou. Řešení je zaměřeno na studium a řízení procesů při přípravě objemového materiálu a popis těchto dějů z fyzikálně-chemického hlediska s ohledem na změnu vlastností a struktury.
|
|
|
Příprava a charakterizace porézních materiálů na bázi hořčíku
Březina, Matěj ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
V současnosti zkoumané hořčíkové materiály připravované práškovou metalurgií vycházejí ze značně obsáhlého technologického spektra, díky čemu je možné vytvářet širokou škálu materiálů. Tato práce se zaměřuje na přípravu objemových materiálů z hořčíkového prášku metodami lisování za studena a za tepla, slinováním a polem aktivovaným slinováním. Objemové materiály byly připravovány v sérii lisovacích tlaků 100 MPa až 500 MPa a slinovací teploty byly voleny v rozsahu 300 °C až 600 °C s cílem charakterizovat vliv podmínek přípravy a technologie na výsledné vlastnosti připravovaných materiálů. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, tvrdosti, mikrotvrdosti, tříbodového ohybu a fraktografie. Objemové materiály byly připraveny pomocí všech testovaných metod, ovšem vlastnosti těchto materiálů se značně lišily v závislosti na použité technologii. Z materiálů lisovaných za tepla měly nejvyšší pevnost a tvrdost ty, které byly připraveny při tlaku 400 a 500 MPa a teplotě 400 °C. Klasické slinování hořčíku v muflové peci a argonové atmosféře se ukázalo jako neefektivní z důvodu oxidické vrstvy na povrchu a přítomnosti kyslíku v technickém argonu. Slinování pomocí technologie SPS (Spark Plasma Sintering – slinování pomocí jiskrového výboje) bylo tím efektivnější, čím nižší byl lisovací tlak použitý na výrobu předlisků a čím vyšší byl aplikovaný tlak během samotného procesu SPS. Nejvyšší pevnosti a tvrdosti dosáhly v tomto případě materiály slinované při teplotě 600 °C připravené z volně sypaného prášku a z nejporéznějšího předlisku (100 MPa).
|
|
|
Příprava a vlastnosti objemového materiálu z hořčíkového prášku
Ruttkayová, Veronika ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci objemového materiálu z čistého hořčíkového prášku. Téma zahrnuje všechny etapy spojené s přípravou objemového materiálu, procesy slinování při lisování za tepla, difuzní děje a strukturně mechanické vlastnosti, s ohledem na výslednou porozitu materiálu. Řešení je zaměřeno na studium a řízení procesů při přípravě objemového materiálu a popis těchto dějů z fyzikálně-chemického hlediska tvorby struktury a výsledných vlastností materiálu.
|
|
|
Návrh technologie objemového tváření součásti jízdního kola za studena
Kubíček, Lubomír ; Šlais, Miroslav (oponent) ; Forejt, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem nové metody výroby součásti jízdního kola a to brzdového bubnu, který je důležitým prvkem volnoběžného náboje. V úvodu diplomové práce je popsána současná technologie výroby součásti a její nedostatky. Na základě současné techno-logie výroby je dále navržený nový postup výroby, a to objemovým tvářením za studena. Tvářený polotovar je v návrhu následně obráběn dle stávajícího postupu. Pro operaci tváření za studena je navržen nástroj. Návrh operace tváření je doplněna výpočtem všech nutných para-metrů, včetně kontroly sestavy nástroje, postupu. Ekonomické zhodnocení nově vytvořeného postupu výroby brzdového bubnu. Vyselektovány byly jeho klady a zápory
|
|
|
Příprava objemových materiálů na bázi Mg-Al metodami práškové metalurgie
Jakůbek, Zdeněk ; Fintová, Stanislava (oponent) ; Březina, Matěj (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na přípravu objemových materiálů na bázi Mg-Al metodami práškové metalurgie. Objemové materiály byly připraveny lisováním za studena, lisováním za studena s následným slinováním, lisováním za studena s následným slinováním a umělým stárnutím, metodou SPS (slinováním pomocí jiskrového výboje), metodou SPS s následným rozpouštěcím žíháním, metodou SPS s vytvrzováním. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury a fyzikálně mechanických vlastností. Vlastnosti připravených materiálů se lišily v závislosti na způsobu přípravy a na obsahu Al. Všechny materiály po tepelném zpracování byly tvořeny tuhým roztok (Mg), intermetalickou fázi Mg17Al12 a MgO. Složení jednotlivých materiálů záviselo na obsahu Al. Slinování metodou SPS vedlo k zisku materiálu s lepšími mechanickými vlastnostmi oproti materiálům, jejichž výchozím bodem přípravy bylo lisování za studena.
|
|
|
Ověření účinnosti a využití lisu pro lisování olejnatých semen
Jackson, Zdena
ABSTRAKT Diplomová práce nazvaná „Ověření účinnosti a využití lisu pro lisování olejnatých semen“ je zaměřena na problematiku lisování oleje s důrazem na účinnost procesu a výtěžnost oleje. Na Ústavu zahradnické techniky bylo provedeno měření, jehož účelem bylo ověření šnekového lisu malé kapacity UNO FM 3F společnosti Farmet, Česká republika při lisování oleje ze semen révy vinné. Experimentální měření byla prováděna v období 2018-2019 u vzorků semen, která byla odseparována z výlisků společnosti Agropol Mikulov. Výsledky práce jsou rozděleny do dvou hlavních částí – Lisování oleje za studena a extrakce oleje dle Soxhleta a ekonomické aspekty linek vinařských provozů určené pro zpracování semen a výrobu oleje. Semena byla lisována při rychlostech 20, 40, 60, 80 a 100 otáček za minutu. Výsledky potvrdily, že zvyšujícími se otáčkami se snižoval čas lisování. Při vyšších otáčkách během lisování se zvyšovalo množství sedimentu. Při lisování z 20 na 80 otáček za minutu se výtěžek oleje snižoval z 9,87 % na 9,67 % a současně se zvýšila lisovací kapacita z 0,86 l.h- 1 na 2,17 l.h-1. Při lisování rychlostí 100 otáček za minutu již nebylo možné lisovat, stroj byl příliš přetížen. Pro stanovení celkového obsahu oleje byla použita extrakční aparatura dle Soxhleta s hexanem jako rozpouštědlem. Olejnatost semen představovala 12,85 %. Tržní hodnota oleje lisovaného za studena ze semen révy vinné, který se používá v gastronomii či jako masážní přípravek, se pohybuje na úrovni 990-1100 Kč/litr. Při průměrné výlisnosti surového oleje 8 % lze z 1 tuny semen vylisovat 80 l oleje, což představuje v současnosti očekávaný výnos 80–88 tis. Kč. Z výsledků ekonomického hodnocení vyplývá, že při započtení všech nákladů do výroby oleje včetně investičních nákladů na sestavení linky je doba návratnosti investic 3,23 roky. Z výsledků ekonomického hodnocení experimentu při výlisnosti 9,8 % je předpokládaný výnos z 1 tuny semen 98 l oleje, tedy 97 020 – 107 800 tis. Kč. Doba návratnosti investic pak činila 1,92 roku.
|
|
|
Ověření použití sekundárních produktů po lisování oleje v kosmetickém průmyslu
Huláková, Lenka
Diplomová práca popisuje lisovanie olejov z ovocných druhov, uvádza ich vybrané kvalitatívne parametre a hodnotí možnosti ich uplatnenie pri výrobe kozmetiky. Olej bol lisovaný zo semien mandle, lieskového orecha, orecha kráľovského, marhule, broskyne, ríbezle a šípky. Konkrétne oleje boli získavané lisovaním za studena, pri ktorom vznikli použité sekundárne produkty. Boli stanovené vybrané obsahové látky ako obsah mastných kyselín. Súčasťou bolo aj zisťovanie kvalitatívnych parametrov ako je peroxidové číslo, číslo kyslosti, kyslosť olejov, zmydelňovanie olejov a obsah jódu v olejoch. Výsledky ukazujú vysoký obsah MUFA. Olej s ich najvyšším obsahom je vlašský (85,97 %). Prevládajúcou kyselinou v olejoch je kyselina olejová. Najlepšiu antioxidačnú stabilitu má slivkový olej. Najvyššie číslo kyslosti má marhuľový olej (3,55 mg KOH.g-1). Najvyššie číslo zmydelňovania má broskyňový olej (351,60 mg KOH/ g oleja). Najvyššie jódové číslo má mandľový olej (54,50 g.l2.100 g-1). Oleje a sekundárne produkty boli použité pri výrobe kozmetických produktov. Voľba kozmetických produktov bola na základe prieskumu trhu. Inšpirované boli súčasnými kozmetickými trendmi. Právní doložka:Důvodem žádostí o odložení zveřejnění závěrečné práce s názvem Ověření použití sekundárních produktů po lisování oleje v kosmetickém průmyslu je využití výsledků práce pro aplikační výstup, spolupráci s komerční sférou a případnou komercializaci. Předpokládaná doba odložení je tři roky.
|
|
|
Ověření účinnosti šnekového lisu při lisování olej ze semen ovocných druhů
Gertner, Marek
Cílem této diplomové práce bylo realizovat pokus, při kterém byla sledována účinnost a výkonnost šnekového lisu ve vybraných pracovních režimech. Teoretická část práce se zaměřila na podrobnější specifikaci několika vybraných druhů ořechů, popsány byly jak samotné druhy rostlin, na kterých ořechy rostou, tak i jejich plody z hlediska využití v praxi a v nich obsažených látkách. Dále bylo zaměřeno na význam a využití olejů v jednotlivých oblastech lidské činnosti, jako je průmysl, gastronomie, farmacie, kosmetika a jiné. V neposlední řadě byly představeny a popsány technické možnosti zajištění samotného mechanického lisování pomocí šnekových lisů. V Praktické části jsem se zaměřil na samotné lisování vybraných druhů běžně dostupných ořechů pomocí šnekového lisu Farmet UNO. V první části pokusu byly sledovány rozdíly ve výlisnosti a výkonnosti šnekového lisu v závislosti na lisovaném druhu ořechů, a také na látkách obsažených v získaných olejích. V druhé části pokusu jsem se zaměřil na lisování jednoho druhu ořechů, konkrétně arašídů. Zde byla sledována výlisnost a výkonost lisu, při třech vybraných pracovních režimech. Závěrem jsem zpracoval a vyhodnotil naměřené údaje o výlisnosti a výkonnosti lisu Farmet UNO z pohledu rozdílnosti lisovaných druhů, tak i z pohledu rozdílnosti vybraných pracovních režimů lisování. Dále jsem zpracoval a porovnal výsledky laboratorních analýz látek obsažených ve vylisovaných olejích. Výsledkem této diplomové práce jsou celkem prokazatelné výsledky, ke kterým lze přihlížet v uživatelské praxi.
|
|
|
Příprava objemových materiálů na bázi Mg-Al metodami práškové metalurgie
Jakůbek, Zdeněk ; Fintová, Stanislava (oponent) ; Březina, Matěj (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na přípravu objemových materiálů na bázi Mg-Al metodami práškové metalurgie. Objemové materiály byly připraveny lisováním za studena, lisováním za studena s následným slinováním, lisováním za studena s následným slinováním a umělým stárnutím, metodou SPS (slinováním pomocí jiskrového výboje), metodou SPS s následným rozpouštěcím žíháním, metodou SPS s vytvrzováním. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury a fyzikálně mechanických vlastností. Vlastnosti připravených materiálů se lišily v závislosti na způsobu přípravy a na obsahu Al. Všechny materiály po tepelném zpracování byly tvořeny tuhým roztok (Mg), intermetalickou fázi Mg17Al12 a MgO. Složení jednotlivých materiálů záviselo na obsahu Al. Slinování metodou SPS vedlo k zisku materiálu s lepšími mechanickými vlastnostmi oproti materiálům, jejichž výchozím bodem přípravy bylo lisování za studena.
|
|
|
Příprava a charakterizace porézních materiálů na bázi hořčíku
Březina, Matěj ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
V současnosti zkoumané hořčíkové materiály připravované práškovou metalurgií vycházejí ze značně obsáhlého technologického spektra, díky čemu je možné vytvářet širokou škálu materiálů. Tato práce se zaměřuje na přípravu objemových materiálů z hořčíkového prášku metodami lisování za studena a za tepla, slinováním a polem aktivovaným slinováním. Objemové materiály byly připravovány v sérii lisovacích tlaků 100 MPa až 500 MPa a slinovací teploty byly voleny v rozsahu 300 °C až 600 °C s cílem charakterizovat vliv podmínek přípravy a technologie na výsledné vlastnosti připravovaných materiálů. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, tvrdosti, mikrotvrdosti, tříbodového ohybu a fraktografie. Objemové materiály byly připraveny pomocí všech testovaných metod, ovšem vlastnosti těchto materiálů se značně lišily v závislosti na použité technologii. Z materiálů lisovaných za tepla měly nejvyšší pevnost a tvrdost ty, které byly připraveny při tlaku 400 a 500 MPa a teplotě 400 °C. Klasické slinování hořčíku v muflové peci a argonové atmosféře se ukázalo jako neefektivní z důvodu oxidické vrstvy na povrchu a přítomnosti kyslíku v technickém argonu. Slinování pomocí technologie SPS (Spark Plasma Sintering – slinování pomocí jiskrového výboje) bylo tím efektivnější, čím nižší byl lisovací tlak použitý na výrobu předlisků a čím vyšší byl aplikovaný tlak během samotného procesu SPS. Nejvyšší pevnosti a tvrdosti dosáhly v tomto případě materiály slinované při teplotě 600 °C připravené z volně sypaného prášku a z nejporéznějšího předlisku (100 MPa).
|
host ::
RSS.