|
|
Měření malých průtoků
Lorenc, Dominik ; Šedivá, Soňa (oponent) ; Mancl, Vlastimil (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozšířením laboratorního přípravku o~měřicí trať určenou pro měření malých průtoků kapalin, na které má být testován tepelný průtokoměr. V~práci jsou zkoumány používané metody kalibrace, dle kterých je trať následně zkonstruována. Je také vytvořen obslužný program měření, kterým jsou nastavovány parametry měření a~ukládána měřená data v~požadovaném formátu. Na zkonstruované trati následně probíhá měření parametrů a~charakteristik použité referenční váhy a~poskytnutého tepelného průtokoměru. Jsou prezentovány výsledky měření a~stanoveny nejistoty vybraných průtoků.
|
|
|
Hydropneumatická jednotka vozidla
Koudelka, Roman ; Hejtmánek, Petr (oponent) ; Blaťák, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce, navazující na práci bakalářskou, je věnována plynokapalinové jednotce vozidla, coby ústřednímu prvku hydropneumatického odpružení. Cílem je dimenzovat a zkonstruovat tuto součást a integrovat ji společně s dalšími prvky do komplexního systému odpružení. Na základě možných podob uvedených v části rešeršní, s ohledem na současné vývojové trendy je volena podoba jednotky. Praktická část je zahájena simulacemi srovnávajícími hydropneumatiku s konvenčním systémem pérování. Vyšetřením této problematiky je možné přejít k dimenzování základních parametrů jednotky a následně k její konstrukci, respektující příslušné pevnostní výpočty. Posledním krokem je sestavení koncepčního návrhu celého systému hydropneumatického odpružení.
|
|
|
Navier-Stokesova rovnice - řešení proudění reálné kapaliny
Krausová, Hana ; Čermák, Libor (oponent) ; Fialová, Simona (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá řešením Navier-Stokesových rovnic pro reálnou, stlačitelnou kapalinu s první a druhou viskozitou. Jako metoda řešení je vybrána metoda rozvoje podle vlastních tvarů kmitu. Vztahy pro koeficienty rozvoje a pro vlastní tvary jsou obecně určeny pro 1D, 2D a 3D proudění. Konkrétní vztahy pro vlastní tvary kmitu jsou nalezeny pouze pro 1D proudění. Konečná podoba tlakové funkce je analyzována pomocí softwaru Matlab.
|
|
|
Diagnostika perspektivních elektroizolačních kapalin
Spohner, Milan ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá klasifikací a diagnostikou elektroizolačních kapalin. Dále jsou v teorii popsány matematické a fyzikální principy těchto kapalin. Proběhla analýza současného stavu v oblasti výzkumu a trendů v používání alternativních olejů. Bylo sestaveno automatizované pracoviště pomocí vývojového prostředí VEE Pro pro měření viskozity a ovládání termostatu medingen a modifikovatelného pro měření složek komplexní permitivity ve frekvenčním rozsahu. V experimentální části proběhlo měření vybraných materiálových veličin, zkoumán vliv ztížených podmínek a provedeno matematické vyhodnocení fyzikálních jevů.
|
|
|
Plošné tváření pomocí kapaliny
Fries, Petr ; Císařová, Michaela (oponent) ; Řiháček, Jan (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na nekonvenční technologie využívající kapalinu jako tvářecí médium. Práce uvádí princip tvářecích metod hydroforming a jeho variací, wheelon, flexform hydromechanického tažení a explozivního tváření s ukázkami součástí vyrobených jednotlivými metodami. Porovnání jejich výhod i nevýhod s konvenčními způsoby výroby.
|
|
|
Simulace tekutin a plynů
Štambachr, Jakub ; Polok, Lukáš (oponent) ; Jošth, Radovan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá simulacemi kapalin a plynů, obzvláště pak počítačovou simulací toku viskózních newtonských kapalin s volným povrchem. Hlavním cílem této práce je implementovat výkonný simulační model, využívající paralelní architektury grafických karet k obecným výpočtům. K implementaci jsem zvolil Smoothed Particle Hydrodynamics, lagrangeovskou metodu založenou na částicích. Podstatnou část této práce tvoří analýza rychlosti implementovaného algoritmu, srovnání dosažených výsledků s pracemi jiných autorů a demonstrace přínosu použití grafických karet oproti klasické implementaci pro CPU. Výstupem práce je interaktivní program umožňující simulovat (a vizualizovat) vodě podobné kapaliny v reálném čase.
|
|
|
Senzor pro nízkorychlostní snímání pohybu kontinua
Tomášek, Petr ; Slavík,, Lubomír (oponent) ; Fiala, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problematice měření průtoků kapalin o velmi malých rychlostech. Práce je členěna do 4 kapitol. První kapitola se zabývá obecnými vlastnostmi kapalin, problematikou průtokoměrů, podrobně je rozebrán princip indukčního průtokoměru, na jehož principu je zkonstruovaný senzor založen. Ve druhé kapitole je podrobně rozebrán postup návrhu jednotlivých komponent senzoru – budicí i snímací části. Ve třetí kapitole je shrnut postup při realizaci senzoru a samotné měření rychlosti průtoku. Čtvrtou kapitolou je pak závěr, kde jsou shrnuty a zhodnoceny dosažené výsledky této diplomové práce.
|
|
| |
|
|
Kapalina jako tvářecí médium
Březina, Vít ; Peterková, Eva (oponent) ; Podaný, Kamil (vedoucí práce)
Práce obsahuje rešerši aktuálně používaných technologií využívajících kapalinu jako tvářecí či doprovodné médium. Jedná se o popis metod Hydroform, ASEA, Wheelon, Flexform, hydromechanického tažení, Pillow hydroformingu a skupiny hydroformingu vysokotlakého, nízkotlakého a postupového. Součástí práce je i rozbor používaných médií k mazání styčných ploch během procesu tváření a provozních kapalin. Studie uvádí příklady firem používajících jednotlivé technologie a ukázky jejich produktů.
|
|
|
Autonomní sklad kapalin s chladicím systémem
Boch, Jan ; Kaczmarczyk, Václav (oponent) ; Husák, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem autonomní buňky skladu kapalin s chladícím systémem. Buňka je součástí většího projektu nazvaného Barman. Buňka se řídí základními principy průmyslu 4.0 a zároveň je příkladem dávkového procesu podle standartu ANSI/ISA-S88. Na úvod jsou v teoretické části popsány důležité myšlenky a principy související s tímto projektem. V další kapitole je poté rozebrán konstrukční návrh buňky a jeho fyzická realizace. Ten probíhal v programu Siemens NX a následně byly tyto díly vytvářeny pomocí technologie 3D tisku. Následně je popsána jednotlivá instrumentace použitá v buňce. V dalších kapitolách je poté rozebráno elektrické zapojení celé buňky a programové vybavení buňky. Elektrické schéma buňky je vytvořeno v programu E-Plan a programové vybavení buňky bylo vytvořeno v programu Siemens TIA Portál.
|
host ::
RSS.