|
|
Analýza koronavirů metodou QRT-PCR a možnosti terapie pomocí nanoliposomálních nosičů rekombinantních antigenů
Krchová, Lenka ; doc. RNDr. Milan Bartoš. Ph.D. (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem koronavirů, jejich diagnostikou a následně možnou konstrukcí rekombinantní vakcíny na bázi liposmálních nosičů rekombinantních antigenů. Experimentální část diplomové práce se dotýká dvou rovin. Nejdřív byla měřena a zkoumána diagnostika viru SARS-CoV-2 metodu real-time PCR. Bylo pracováno s biologickým materiálem velkého počtu pacientů. Společně se základním stanovením přítomnosti viru bylo zkoumáno, jak je virová částice stabilní v čase, jak odolává teplotním změnám, jaký vliv má naředění nosného media na hodnotu Ct a další dílčí experimenty. Ze všech metadat je v závěru vyhodnocena nejpřínosnější varianta pro diagnostiku patogenu. Experimentální část následně navazuje na možnou terapii pomocí rekombinantních vakcín. Tato problematika je velmi aktuální a hýbe celou odbornou veřejností. Byly připraveny liposomy, které v rekombinantních vakcínách slouží jako nosiče bioaktivních látek. Liposomy byly homogenizovány extruzí na požadovanou velikost a různě povrchově modifikovány. Bylo zkoumáno navázání antigenu, stálost v čase a případná degradace. Liposomy byl charakterizovány pomocí DLS, nanoflow cytometrie a elektronové mikroskopie.
|
|
|
Pevná forma liposomálních systémů pro inhalační podání
Fardová, Lucie ; Kalina, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na přípravu pevných liposomálních systémů pro inhalační podávání. Liposomální systémy byly připraveny metodou rehydratace fosfolipidového filmu z dipalmitoylfosfatidylcholinu. Pro rehydrataci filmu byl použitý roztok sacharózy, která sloužila jako protektant při sprejovém sušení. Další vzorky liposomů obsahovaly navíc pro lepší stabilizaci cholesterol, kyselinu fosfatidovou nebo polyethylenglykol. Připravené roztoky liposomů byly zkoumány metodami skenovací elektronové mikroskopie, dynamickým rozptylem světla a elektroforetickým rozptylem světla. Vysušené prášky byly podrobeny měření pomocí metod infračervené spektroskopie, termogravimetrické analýzy, rastrovací transmisní elektronové mikroskopie a zjištění aerodynamické velikosti částic. Výsledky dokazují úspěšnou přípravu všech typů liposomálních systémů jejich vysušení do formy prášku a následnou rekonstrukci po rehydrataci vodou i pufrem. Na základě získaných vlastností se jako nejhodnější jevily liposomy s polyethylenglykolem.
|
|
|
Analýza koronavirů metodou QRT-PCR a možnosti terapie pomocí nanoliposomálních nosičů rekombinantních antigenů
Krchová, Lenka ; doc. RNDr. Milan Bartoš. Ph.D. (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem koronavirů, jejich diagnostikou a následně možnou konstrukcí rekombinantní vakcíny na bázi liposmálních nosičů rekombinantních antigenů. Experimentální část diplomové práce se dotýká dvou rovin. Nejdřív byla měřena a zkoumána diagnostika viru SARS-CoV-2 metodu real-time PCR. Bylo pracováno s biologickým materiálem velkého počtu pacientů. Společně se základním stanovením přítomnosti viru bylo zkoumáno, jak je virová částice stabilní v čase, jak odolává teplotním změnám, jaký vliv má naředění nosného media na hodnotu Ct a další dílčí experimenty. Ze všech metadat je v závěru vyhodnocena nejpřínosnější varianta pro diagnostiku patogenu. Experimentální část následně navazuje na možnou terapii pomocí rekombinantních vakcín. Tato problematika je velmi aktuální a hýbe celou odbornou veřejností. Byly připraveny liposomy, které v rekombinantních vakcínách slouží jako nosiče bioaktivních látek. Liposomy byly homogenizovány extruzí na požadovanou velikost a různě povrchově modifikovány. Bylo zkoumáno navázání antigenu, stálost v čase a případná degradace. Liposomy byl charakterizovány pomocí DLS, nanoflow cytometrie a elektronové mikroskopie.
|
|
|
Příprava a charakterizace kationických liposomů nesoucích nové imunoadjuvans.
Houšť, Jiří ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo připravit, charakterizovat a stanovit enkapsulační efektivitu kationických liposomů složených z dimethyldioktadecylamonium bromidu (DDAB) a cholesterolu nesoucích nové léčivo MT05 s imunoadjuvantním účinkem. Byl sledován vliv teploty ultrazvukové lázně a objemu liposomální suspenze na výsledné hodnoty průměrné velikosti liposomů a polydisperzního indexu. Jako nejefektivnější se jevila příprava liposomů pomocí ultrazvukové lázně při 60 řC. Objem liposomů podstupující sonikaci neměl na výsledné hodnoty průměrné velikosti liposomů a polydisperzního indexu vliv, čas sonikace byl šest hodin a mohl by být zkrácen použitím ultrazvukové lázně o vyšším výkonu. Stanovení enkapsulační efektivity metodou HPLC-MS/MS probíhalo ve třech samostatných experimentech. V prvním experimentu byla enkapsulační efektivita kationických liposomů 30,1 ± 8,5 %, ve druhém 43 ± 25 % a ve třetím 32 ± 25 %. Stanovení množství DDAB probíhalo pouze u liposomů připravených při třetím experimentu. Množství DDAB v prvním replikátu očištěných liposomů činilo 78,9 ± 3,7 %, ve druhém 65,4 ± 1,8 % a ve třetím 53,8 ± 1,4 %. Skutečný molární poměr látek MT05 a DDAB u liposomů připravených při třetím experimentu činil u prvního replikátu 1,0:15,8, u druhého 1,0:16,7 a u třetího 1,0:20,5. Klíčová slova:...
|
|
|
Umělé fosfolipidové membrány - metody přípravy, vlastnosti a využití
Hryzáková, Klára ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Heterogenita biologických membrán vedla ke vzniku širokého spektra zjednodušených modelových systémů, jejichž uspořádání, velikost a tvar se dají přizpůsobovat různým aktuálním požadavkům. Existují dva rozdílné přístupy k vytváření umělých fosfolipidových membrán. První z nich je založen na vzniku membrán ve vodném prostředí. Do této skupiny patří černé lipidické membrány, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstvy vzniklé z monovrstev na rozhraní vody a vzduchu a liposomy. Ve druhém případě vznikají dvojvrstevné membrány v množství organické fáze metodou dvojvrstev na kapičkovém rozhraní. Každý typ umělých membrán má své experimentální výhody a nevýhody, což se používá ke studiu různých problémů sahajících od chování jednotlivých fosfolipidů a proteinů až po fúze membrán. Umělé fosfolipidové membrány jsou vhodným nástrojem pro elektrickou charakterizaci dvojvrstev a nebo membránových proteinů. Tato práce je ucelený přehled nejpoužívanějších metod vhodných pro vznik umělých fosfolipidových membrán. Klíčová slova: membrána, lipid, fosfolipidová dvojvrstva, liposom, černá lipidová membrána, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstva na kapičkovém rozhraní Abstract The heterogeneity of biological membranes has led to development of a wide spectrum of simplified model systems whose composition, size and...
|
|
|
Příprava a charakterizace kationických liposomů nesoucích nové imunoadjuvans.
Houšť, Jiří ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo připravit, charakterizovat a stanovit enkapsulační efektivitu kationických liposomů složených z dimethyldioktadecylamonium bromidu (DDAB) a cholesterolu nesoucích nové léčivo MT05 s imunoadjuvantním účinkem. Byl sledován vliv teploty ultrazvukové lázně a objemu liposomální suspenze na výsledné hodnoty průměrné velikosti liposomů a polydisperzního indexu. Jako nejefektivnější se jevila příprava liposomů pomocí ultrazvukové lázně při 60 řC. Objem liposomů podstupující sonikaci neměl na výsledné hodnoty průměrné velikosti liposomů a polydisperzního indexu vliv, čas sonikace byl šest hodin a mohl by být zkrácen použitím ultrazvukové lázně o vyšším výkonu. Stanovení enkapsulační efektivity metodou HPLC-MS/MS probíhalo ve třech samostatných experimentech. V prvním experimentu byla enkapsulační efektivita kationických liposomů 30,1 ± 8,5 %, ve druhém 43 ± 25 % a ve třetím 32 ± 25 %. Stanovení množství DDAB probíhalo pouze u liposomů připravených při třetím experimentu. Množství DDAB v prvním replikátu očištěných liposomů činilo 78,9 ± 3,7 %, ve druhém 65,4 ± 1,8 % a ve třetím 53,8 ± 1,4 %. Skutečný molární poměr látek MT05 a DDAB u liposomů připravených při třetím experimentu činil u prvního replikátu 1,0:15,8, u druhého 1,0:16,7 a u třetího 1,0:20,5. Klíčová slova:...
|
|
|
Umělé fosfolipidové membrány - metody přípravy, vlastnosti a využití
Hryzáková, Klára ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Heterogenita biologických membrán vedla ke vzniku širokého spektra zjednodušených modelových systémů, jejichž uspořádání, velikost a tvar se dají přizpůsobovat různým požadavkům. Existují dva rozdílné přístupy k vytváření umělých fosfolipidových membrán. První z nich je založen na vzniku membrán ve vodném prostředí. Do této skupiny patří černé lipidové membrány, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstvy vzniklé z monovrstev na rozhraní vody a vzduchu a dále liposomy. Ve druhém případě vznikají dvojvrstevné membrány v množství organické fáze tvorbou dvojvrstev na rozhraní kapiček. Každý typ umělých membrán má své experimentální výhody, což se používá ke studiu různých problémů sahajících od chování jednotlivých fosfolipidů a proteinů až po fúze membrán. Umělé fosfolipidové membrány jsou vhodným nástrojem pro elektrickou charakterizaci dvojvrstev nebo membránových proteinů. Tato práce je ucelený přehled nejpoužívanějších metod vhodných pro vznik umělých fosfolipidových membrán. Klíčová slova: membrána, lipid, fosfolipidová dvojvrstva, liposom, černá lipidová membrána, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstva na rozhraní kapiček
|
|
|
Interakce liposomů s porfyriny studována pomocí Ramanovy spektroskopie kapkově nanášených povlaků
Vaculčiaková, Lenka ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Holoubek, Aleš (oponent)
Kationické porfyriny rozpustné ve vodě byly studovány v souvislosti s an- tisenzní terapií, kde byly úspěšně použity jako podpůrný prostředek k průniku oligonukleotidů do buněk. Hlavním cílem práce bylo charakterizovat mechanis- mus interakce liposomů, jako membránového modelu, s porfyriny. Ke zkoumání jejich komplexů jsme využili Ramanovou spektroskopii kapkově nanášených povlaků (DCDR), která využívá efektu tvorby "kávového kroužku" k zakoncentrování vzorku na okraji kapky a umožňuje tak studium komplexů s nízkou výchozí kon- centrací. Zkoumali jsme čtyři komplexy, kombinace dvou lipidů: 1, 2−dipalmitoyl− sn−glycero−3−phosphocholine, 1, 2−dioleoyl−sn−glycero−3−phospho−(1 − rac − glycerol) a dvou porfyrinů: copper 5, 10, 15, 20 − tetrakis(1 − methyl − 4 − pyridyl)porphyrin, copper 5, 10, 15, 20−tetrakis(4−sulfonatophenyl)porphyrin. Zjistili jsme, že způsob jejich interakce v komplexu silně závisí na konkrétním lipidu a porfyrinu. Pozorovali jsme částečnou inkorporaci porfyrinů do lipo- somální dvojvrstvy, lokalizaci na povrchu liposomů a také změnu v konformaci a uspořádání lipidových molekul. Také jsme zjistili, že rozložení porfyrinů v zaschlé kapce vykazuje náhodnou nehomogenní distribuci. 60
|
|
|
Umělé fosfolipidové membrány - metody přípravy, vlastnosti a využití
Hryzáková, Klára ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Heterogenita biologických membrán vedla ke vzniku širokého spektra zjednodušených modelových systémů, jejichž uspořádání, velikost a tvar se dají přizpůsobovat různým aktuálním požadavkům. Existují dva rozdílné přístupy k vytváření umělých fosfolipidových membrán. První z nich je založen na vzniku membrán ve vodném prostředí. Do této skupiny patří černé lipidické membrány, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstvy vzniklé z monovrstev na rozhraní vody a vzduchu a liposomy. Ve druhém případě vznikají dvojvrstevné membrány v množství organické fáze metodou dvojvrstev na kapičkovém rozhraní. Každý typ umělých membrán má své experimentální výhody a nevýhody, což se používá ke studiu různých problémů sahajících od chování jednotlivých fosfolipidů a proteinů až po fúze membrán. Umělé fosfolipidové membrány jsou vhodným nástrojem pro elektrickou charakterizaci dvojvrstev a nebo membránových proteinů. Tato práce je ucelený přehled nejpoužívanějších metod vhodných pro vznik umělých fosfolipidových membrán. Klíčová slova: membrána, lipid, fosfolipidová dvojvrstva, liposom, černá lipidová membrána, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstva na kapičkovém rozhraní Abstract The heterogeneity of biological membranes has led to development of a wide spectrum of simplified model systems whose composition, size and...
|
|
|
Studium liposomů pomocí Ramanovy spektroskopie kapkově nanášených povlaků
Vodáková, Adéla ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Bednárová, Lucie (oponent)
v českém jazyce: Cílem bakalářské práce je optimalizace přípravy liposomálních membrán s různým složením pro metodiku Ramanovy spektroskopie kapkově nanášených povlaků (DCDR), proměření DCDR spekter z vyschnutých kapek a jejich interpretace. Metoda DCDR spočívá v nanesení malého množství suspenze (~μl) s nízkou koncentrací na speciální povrch a proměření Ramanových spekter z kroužku vytvořeného na okraji kapky. Ukázalo se, že metoda DCDR je velmi dobře použitelná ve studiu biologických membrán s různým složením. Kvůli porovnání byly ke studiu vybrány dva lipidy umělé a jeden přírodní extrakt. Zjistili jsme, že spektra získaná z kroužku vyschlé kapky se neliší od spekter naměřených ze suspenze. Důležitým rysem spekter je zachování stejné fáze lipidu ve vyschlé kapce jako v suspenzi. Měření spektrálních map prokázalo dobrou reprodukovatelnost signálu uvnitř kroužku.
|
host ::
RSS.