|
|
Hmotnostní spektrometrie v lipidomice
Cvačka, Josef
Podrobně jsou diskutovány současné postupy analytické chemie v lipidomice založené na hmotnostní spektrometrii a chromatografii. Jsou uvedeny příklady kvalitativních a kvantitativních metod včetně hmotnostně-spektrometrického zobrazování.
|
|
|
Raman Microspectroscopy of Individual Algal Cells: Sensing Unsaturation of Storage Lipids in vivo
KOTAS, Petr
We have demonstrated the potential of Raman microspectroscopy for the fast and spatially resolved characterization of the composition of selected intracellular regions in individual living cells of three algal species. In particular, we have focused on lipid storage bodies and quantified the degree of unsaturation of algal lipids (iodine value). To verify our results, we developed a method for extraction of storage lipids from highly resistant Trachidiscus minutus cells and determined the fatty acid composition using GC/MS. We have found Raman microspectroscopy to be a fast, versatile, and virtually non-invasive tool for evaluating the potential of different algal species for algal lipid engineering and industry.
|
|
|
Stanovení spektra mastných kyselin ve vybraných pokrmových tucích
RAZIMOVÁ, Jana
Cílem této práce je seznámit se s metodami pro stanovení spektra mastných kyselin, především s plynovou chromatografií s využitím plamenově ionizačního a hmotnostně spektrometrického detektoru. První část práce se zabývá rozdělením lipidů, dále přehledem mastných kyselin a jejich vlastnostem. Nastíněno je dělení a výroba potravinářských tuků. Další oddíl se věnuje možnostem stanovení mastných kyselin v tucích, přičemž největší důraz je kladen na plynovou chromatografii. Druhá část se věnuje praktickému stanovení mastných kyselin ve vybraných pokrmových tucích (Hera, Stela, Zlatá Haná, Sluna, Perla máslová, Flora, Rama máslová, Alfa máslová). Byly provedeny tři měření s odstupem 3 měsíců. Od každého tuku byly při každém odběru odebrány 3 vzorky, takže se celkem pracovalo se 72 vzorky. Vzorky se před vlastním měřením musely připravit z důvodu zvýšení jejich těkavosti. V tomto případě se konkrétně provedla esterifikace, při které se mastné kyseliny převedly na methylestery mastných kyselin. Vlastní měření bylo provedeno plynovým chromatografem s využitím plamenově ionizačního a hmotnostně spektrometrického detektoru. Pro vyhodnocení a konečné zpracování vzorků byly použity programy MS Workstation 6.9, Microsoft Excel ? Statistické programy a Program Statistica od firmy StatSoft CR, s.r.o. Převládající mastnou kyselinou ve všech tucích je kyselina olejová. Další silně zastoupenou kyselinou ve všech tucích je kyselina palmitová. Jedinou výjimku tvoří tuk Flora, kde má největší procentuální zastoupení kyselina linolová. Mastné kyseliny typické pro mléčný tuk (kyselina máselná a kapronová, TFA a kyseliny s lichým počtem uhlíků (C15 a C17)) jsou nejvíce zastoupeny v tuku Zlatá Haná. U ostatních tuků se tyto MK vyskytují jen ve velmi malých množstvích. Při porovnání jednotlivých odběrů je patrné, že se od sebe více či méně odlišují. Příčina vzniku rozdílů u jednotlivých odběrů je pravděpodobně v tom, že výrobky jsou tvořeny míšením tuků. Tudíž může docházet při výrobě k menším odchylkám ve složení. Z analýzy hlavních komponent je patrné, že se tuk Zlatá Haná od ostatních tuků nejvíce odlišuje. Příčinou jsou MK typické pro mléčný tuk, které se v tomto tuku vyskytují v největším množství. Samostatnou skupinu tvoří i tuk Flora, kde je naopak největší množství polynenasycených MK (kyselina linolová). Tuky Stela a Sluna si jsou složením MK velmi podobné, převažují u nich totiž kyselina olejová a palmitová. To samé platí i o tucích Perla máslová a Rama máslová, kde se navíc ve větší míře objevila i kyselina linolová.
|
|
|
Vliv zvýšené aplikace souboru polynenasycených mastných kyselin na úpravu hladiny cholesterolu v krvi jedince.
FLANDERKOVÁ, Michaela
V této bakalářské práci jsem se zabývala tím, zda bude mít vliv zvýšená aplikace souboru polynenasycených mastných kyselin na hladinu cholesterolu v krvi jedince. Nejprve jsem provedla analýzu odborné literatury zaměřené na tematiku polynenasycených mastných kyselin a cholesterolu. Poznatkům z odborné literatury jsem se věnovala v teoretické části. Poté jsem oslovila jedince ze svého okolí, o kterých jsem věděla, že mají zvýšenou hladinu cholesterolu. Ty jsem seznámila s tematem bakalářské práce a průběhem výzkumu. Oslovení jedinci přijali účast ve výzkumu. Poté podstoupili vstupní měření, na jehož základě se stanovila hladina celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu a triacylglycerolů. Následoval intervenční program, který probíhal tři měsíce, od prosince 2011 do března 2012. Po tuto dobu probandi konzumovali potravinový doplněk s rybím olejem, bohatým na obsah polynenasycených mastných kyselin omega 3, kyseliny eikosapentaenovou a dokosahexaenovou. Poté proběhlo výstupní měření, na jehož základě jsem získala výsledky. S nimi jsem pracovala v praktické části této bakalářské práce. Porovnávala jsem výsledky vstupního měření a výstupního měření.
|
|
|
Posouzení vlivu výživy kapra obecného (Cyprinus carpio L.) na změnu kvality masa
VOBR, Josef
Cílem práce bylo popsat technologii chovu kapra v ČR a zhodnotit vliv krmiv na nutriční složky masa kapra. Pro pokus byli použity sádky rybářství Třeboň a.s. K experimentu bylo použito devět skupin ryb. Osm skupin bylo krmeno upravenými i neupravenými obilovinami. Devátá skupina nebyla přikrmována a byla ponecháná vlivu přirozené potravy. Jako krmiva pro pokus byla použita pšenice, ječmen, žito, triticale. Obiloviny byly zkrmovány v surovém a tepelně upraveném stavu. V bakalářské práci je porovnáváno, které z použitých krmiv nejvíce ovlivnili přírůstek, krmné koeficienty, ukazatele růstu a obsah tuku. Největší změny na kvalitu masa mají tuky. Ostatní nutriční složky rybího masa nejsou tolik ovlivnitelné.
|
|
|
Analýza mastných kyselin v diglyceridech a triglyceridech tělních tekutin pomocí plynové chromatografie
SCHNEEDORFEROVÁ, Ivana
Adrenalin je známý stresový hormon savců. Adipokinetický hormon (AKH) má stejnou funkci u hmyzu. AKH je peptidický hormon; jeden druh hmyzu může mít jeden nebo více typů AKH. V podstatě je AKH zodpovědný za uvolnění DGs z tukového tělesa. Naše pokusné zvíře {--} saranče (Locusta migratoria) je běžným modelovým organismem. Tento hmyz syntetizuje tři druhy AKH {--} AKH I, II a III. Ty se liší v aminokyselině peptidu, ale mají velmi podobný vliv na organismus. V poslední době používaná rutinní sulfovanilinová metoda k detekci nenasycených mastných kyselin (FA) podává pouze odhady o množství dvojných vazeb v mastných kyselinách. Námi navržená metoda, perspektivní GC/FID (plynová chromatografie s plamenovým ionizačním detektorem) je schopná určit jednotlivé druhy mastných kyselin a také jejich relativní poměr. Cílem této práce je nalézt vhodnou metodu přípravy vzorku pro techniku GC/FID a zkoumat vliv jednotlivých AKH na organismus sarančete a statisticky dokázat rozdíly ve vlivu AKH. Vzorek hemolymfy sarančete byl podroben extrakci podle Folcha a rutinní metodě SPE (extrakce na tuhou fázi). Další úpravou vzorku byla snadná a rychlá derivatizace methanoátem sodným následovaná měřením GC/FID. Druhová data byla zpracována PCA (analýzou hlavních komponent). Získali jsme přehledný grafický výstup potvrzující naší hypotézu a to, že každý druh AKH má různý vliv na složení FA v hemolymfě sarančete; AKH II má největší vliv.
|
|
| |
|
|
Stravovací návyky žáků II. stupně ZŠ na Hodonínsku.
VAŠÍČKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky žáků druhého stupně základních škol. Charakterizuje období staršího školního věku. Popisuje základní složky potravy a jejich doporučené dávky v období dospívání. Zkoumá reálný příjem základních složek potravy a energetický příjem u pubescentů. Výsledky jsou zpracovány a prezentovány v praktické části práce.
|
|
|
Chladová odolnost larev octomilky, \kur{Drosophila melanogaster} (Diptera: Drosophilidae)
KORBELOVÁ, Jaroslava
Testovali jsme přežívání larev octomilky Drosophila melanogaster za nízkých teplot (0*C a 5*C) po jejich vývoji v sedmi rozdílných aklimačních režimech. Larvy, které se vyvíjely ve standardní dietě při 25*C, vykazovaly 50% mortalitu po 12,6 minutách vystavení teplotě 0*C (Lt50 = 0,21 h). Naproti tomu larvy, které se vyvíjely v dietě obohacené glycerolem při 15*C a byly chladově aklimovány při 5*C během posledních dvou dní jejich vývoje, měly Lt50 = 38,6 h. To znamená, že bylo možné zvýšit Lt50 při 0*C více než 180-krát za použití jednoduchých manipulací s teplotou během vývoje a složením diety. Byly popsány fyziologické rozdíly v délce larválního vývoje, čerstvé hmotnosti, suché hmotnosti, hydratace a v celkovém obsahu proteinů, lipidů a glykogenu mezi larvami patřícími do rozdílných aklimačních variant. Byly připraveny vzorky pro budoucí detailní metabolomickou analýzu.
|
|
|
Význam lipidů v metabolismu tuků
Kohlíková, E. ; Petr, M. ; Přistoupilová, K. ; Přistoupil, T. I. ; Pelclová, D. ; Žák, J. ; Heyrovský, Michael ; Navrátil, Tomáš
V průběhu posledních dvou let jsme porovnávali 34 parametrů získaných od 11 mladých aktivních sportovců, kterým byl podáván kreatin (CR) v dávce 5 g/den po dobu 1 měsíce. Mezi těmito parametry byly produkty metabolických cest, jejichž změny jsou spojeny s vývojem aterosklerózy. Jedná se například o hladiny cholesterolu (CH), triacylglycerolů (TAG) a homocysteine (HoCySH), a vitamin B12 a folátů v moči.
|
host ::
RSS.