|
|
Ideální absolvent právnické fakulty v 21. století
Kožoušek, Vít ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Chmel, Jan (oponent)
Ideální absolvent právnické fakulty v 21. století Abstrakt Práce se zabývá tématem profilu právního profesionála ve 21. století ve spojení s technologickým pokrokem v oblasti právních služeb. Hlavním cílem práce je zjistit, zda je tento technologický pokrok na poli poskytování právních služeb dostatečně reflektován v právním vzdělávání, a to především v České republice. K plnění cíle využívá práce především metodu rešerše, abstrakce a metodu analýzy dokumentů, zejména odborných článků a další literatury k tématu právních technologií a jejich vlivu na právní obor. Práce nejprve poskytuje stručný přehled hodnotových a dovednostních východisek, jež jsou tradičně s právními profesionály spojena, přičemž vychází primárně ze zahraničních zdrojů a anglo-americké tradice, zejména tzv. McCrate Report. V další části práce popisuje některé tzv. proaktivní stránky práva - tento termín autor používá k popisu vlivu technologií na právní praxi. Příklady tohoto vlivu vycházejí primárně ze zahraniční literatury. V další části se práce zabývá reakcemi na tyto technologické trendy v právu, a to v oblasti právního vzdělávání. Autor tyto reakce klasifikuje na několik odlišných skupin, přičemž ke každé uvádí konkrétní příklady typických reakcí. V poslední části práce věnující se výsledkům konfrontuje autor tyto příklady vývoje...
|
|
|
Právo ve věku uálů
Eliáš, Karel
Ve studii se autor zamýšlí nad právem a právnictvím moderní doby. Termín uál vymyslel filosof a ekonom Tomáš Kulka. Označuje tak intelektuály bez intelektu – typický uál je absolvent univerzitního studia, kteří vědí, co je právě intelektuálně v módě, vědí, co je se ve vědeckém diskursu společensky passé a co aktuálně debatuje, rádi se do diskusí směle zapojují odkazy na módní autority (Derrida, Foucault …) i volbou slov jako paradigma, post- (modernismus aj.) a jinými zaklínadly, jimž zpravidla do hloubky nerozumějí. Výsledkem je tlachání a povrchnost. Právnictví je jednou z oblastí, kde se uálská entita může dobře prezentovat. Weyr takřka před sto lety a Bejček celkem nedávno charakterizovali naše právnické fakulty jako velkovýrobny právnického dorostu, které mají s étosem univerzit málo společného. To se odráží i mezi akademiky na fakultách, kde sílí konformismus podrobující se byrokratickému hodnocení vědy – větší relevanci má, kolik toho kdo napíše a kde publikuje. než myšlenkový obsah (Payne v té souvislosti píše o ‚chatbotech‘). Výsledkem je omezená schopnost praktiků aplikovat právo a hrozba proměny právnictví v pedantismus. Legislativa tomu ráda vyhovuje množícími se zákonnými pravidly, postupně více a více podrobnějšími, a tím se kruh uzavírá. Autor na závěr poukazuje, že se společnost i věda ocitla ve srovnatelných situacích už několikrát, že však vždy nakonec převládl hlas rozumu.
|
|
|
Problem based learning: právní vzděláváni pro 21. století
Klačko, Sára ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Friedel, Tomáš (oponent)
Problem-based learning: právní vzdělávání pro 21. století Abstrakt Stále se zrychlující změny, jimiž prochází moderní společnost, doléhají také na dynamický svět práva. Využívání technologií, liberalizace právních služeb a globalizace trhu mění roli právních profesionálů k nepoznání. Proměny právního prostředí představují výzvu pro právnické fakulty, které jen s obtížemi hledají způsoby, jak připravit své studenty na budoucnost právní profese. Role právníků v rámci společnosti, ať už jde o soudce, legislativce, advokáty či lidskoprávně zaměřené právníky, je přitom zásadní pro fungování demokracie a vlády práva. Nicméně s ohledem na změny ve světě práva, úkoly, dovednosti a znalosti, které jsou dnes vyžadovány po absolventech právnických fakult, se mohou výrazně lišit od těch, které budou vyžadovány v budoucnu. Proto se stále častěji poukazuje na klíčové dovednosti, které by měly být u studentů rozvíjeny - schopnost se přizpůsobit, samostatnost či schopnost se učit nové dovednosti a znalosti. I v případě, že toto právnické fakulty uznají, zůstává otázka: Jak uvedené dovednosti studenty naučit? Práce zkoumá, zda by problem-based learning (učení založené na problémech) mohlo sloužit jako efektivnější způsob, jak studenty připravit na nejistou budoucnost právního světa než tradiční přístup k výuce práva....
|
|
|
Problem based learning: právní vzděláváni pro 21. století
Klačko, Sára ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Friedel, Tomáš (oponent)
Problem-based learning: právní vzdělávání pro 21. století Abstrakt Stále se zrychlující změny, jimiž prochází moderní společnost, doléhají také na dynamický svět práva. Využívání technologií, liberalizace právních služeb a globalizace trhu mění roli právních profesionálů k nepoznání. Proměny právního prostředí představují výzvu pro právnické fakulty, které jen s obtížemi hledají způsoby, jak připravit své studenty na budoucnost právní profese. Role právníků v rámci společnosti, ať už jde o soudce, legislativce, advokáty či lidskoprávně zaměřené právníky, je přitom zásadní pro fungování demokracie a vlády práva. Nicméně s ohledem na změny ve světě práva, úkoly, dovednosti a znalosti, které jsou dnes vyžadovány po absolventech právnických fakult, se mohou výrazně lišit od těch, které budou vyžadovány v budoucnu. Proto se stále častěji poukazuje na klíčové dovednosti, které by měly být u studentů rozvíjeny - schopnost se přizpůsobit, samostatnost či schopnost se učit nové dovednosti a znalosti. I v případě, že toto právnické fakulty uznají, zůstává otázka: Jak uvedené dovednosti studenty naučit? Práce zkoumá, zda by problem-based learning (učení založené na problémech) mohlo sloužit jako efektivnější způsob, jak studenty připravit na nejistou budoucnost právního světa než tradiční přístup k výuce práva....
|
|
|
Právnické vzdělávání a pokusy o reformu právnického studia v českých zemích od roku 1918 do současnosti
Hochmanová, Alexandra ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Dizertační práce s názvem "Právnické vzdělávání a pokusy o reformu právnického studia v českých zemích od roku 1918 do současnosti" se věnuje obecně teoretickému a historickému pohledu na problematiku výuky práva na českých právnických fakultách v období posledního století. Ve světle historického vývoje se zobrazuje průběh reforem, které v kontextu různých vlivů na právnické studium zformovaly jeho současný stav. Tematika právnického vzdělávání je v práci pojednávána z hlediska moderního přístupu k teorii univerzitního studia práva; nejsou opomíjeny aktuální trendy a nové požadavky na výuku práva, které se rozvinuly po roce 1989. Potvrzená východiska práce předložená v jejím závěru zohledňují rovněž komparativní pohled na právnické vzdělávání a přinášejí komplexní analýzu sledované problematiky.
|
|
|
Justiční reforma v Československu 1948 - 1953
Krátký, Jakub ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato práce pojednává o procesech, kterými prošly oblasti československé justice v období mezi roky 1948 a 1953. Tyto procesy vyústily v komplexní změnu celého právního řádu v Československu (ČSR) a v oblasti justice se nově vzniklému komunistickému režimu během tohoto období podařilo vybudovat pevný základ pro udržení svého mocenského monopolu. Bádáním nad proměnou československé justice, právního vzdělávání a advokacie se zabývala celá řada vynikajících badatelů v oblasti historie práva či soudobé historie, avšak jejich svobodná vědecká a publikační činnost byla umožněna až po pádu komunistického režimu a obnově demokracie v roce 1989. Důležitou součástí bádání nad podobami justiční reformy je analýza proměn právního řádu v podobě jednotlivých zákonů, na což je v rámci této práce kladen zvláštní důraz. První kapitola pojednává především o osobě Alexeje Čepičky, který se významně podílel na reformách v oblasti justice a obrany v námi sledovaném období. Pochopení jeho úlohy v rámci transformace a sovětizace společnosti je klíčové pro porozumění dobových událostí. Druhá kapitola se komplexně zaměřuje na celý proces očisty veřejného sektoru skrze masové organizace loajální ke KSČ a na snahy o likvidaci katolické církve. Třetí kapitola dává čtenáři základní přehled o proměně celého právního řádu, s...
|
host ::
RSS.