|
|
Diskurzivní teorie a princip kontradiktornosti v právu
Stříbrná, Alžběta ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá diskurzivní teorií a jejím promítnutím do stylu soudcovského rozhodování a soudní argumentace. Diskurzivní teorie je postavena na základním předpokladu, že k dobrání se pravdivého poznání je potřeba interakce více osob, neboť jednotlivec sám nedokáže vystoupit ze svého subjektivního vnímání skutečnosti. Naopak při dialogu více osob dochází ke střetu protichůdných názorů, který umožňuje dobrat se objektivnějšího a pravdivějšího poznání. Právní diskurzivní teorie J. Habermase a především R. Alexyho se řadí mezi teorie právní argumentace, jejichž podstatným rysem je dialogický přístup k tvorbě soudních rozhodnutí. Soudce přestává být pojímán jako autorita, která procesním stranám diktuje závazná řešení sporu, ale spolu s nimi se účastní hledání a dotváření práva. Tato teorie zároveň klade důraz na rovné postavení účastníků v řízení, kteří v souladu s principem kontradiktornosti vystupují v procesu jako subjekty obdařené stejnou příležitostí hájit svá stanoviska a svůj pohled na věc. Účastníci řízení a soudce (popřípadě další subjekty zúčastněné na řízení) tak vytváří diskurzivní společenství, v rámci něhož argumentují ohledně sporné otázky a jejího právního řešení. Ideálem právní diskurzivní teorie je vydávání takových rozhodnutí, jež by nebyla závazná jen díky mocenskému...
|
|
|
Judikatura a její publikace
Králík, Lukáš ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Institut upravených soudních rozhodnutí a jejich publikace pro potřeby právní praxe se v našem právním prostředí vyskytuje nejméně od 13. století, stejně jako v některých jiných evropských zemích. Ve středověku se publikovaná soudní rozhodnutí vyskytovala v různých formách a pramenech jako byly např. zemské desky nebo právní knihy, ale dají se najít i stopy po určitých sbírkách rozhodnutí. První periodické moderní sbírky judikatury se objevily v 50. letech 19. století. Původní české sbírky judikatury vznikly až se vznikem republiky po roce 1918 a dnešní sbírky pokračují v jejich tradici. Tvorba judikátů a právních vět probíhá v rámci specifických procedur u jednotlivých vrcholných soudů při přijímání tzv. oficiální judikatury do zákonem zřízených sbírek rozhodnutí. V tzv. připomínkových řízeních probíhá schvalování vybraných judikátů do oficiálních sbírek rozhodnutí. Neexistuje jednotný proces tvorby oficiální judikatury. Měla by se nastavit jednotná pravidla tvorby a výběru judikátů pro publikaci do sbírek rozhodnutí vrcholných soudů. Soudy vrcholných soudů, hlasující v kolektivních orgánech o podobě jednotlivých judikátů a celých sbírek rozhodnutí, mají také další speciální pravomoc a to přijímat zvláštní typy abstraktních rozhodnutí, které nejsou rozhodnutími v konkrétní kauze. Zjednodušeně se v...
|
host ::
RSS.