Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Volební výsledky ve strukturálně postižených regionech
Menša, Richard
Cílem práce je zjistit, jak hospodářské charakteristiky ovlivňují volební výsledky ve strukturálně postižených regionech. Konkrétně se zabývá parlamentními volbami v letech 2010, 2013, 2017 a 2021 v ČR. Strukturálně postižené regiony jsou Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. Tyto regiony jsou skrze extrémy v neideálních hodnotách hospodářských ukazatelů historicky profilovány, jako levicové. Z tohoto důvodu jsou vlivy hospodářských a socioekonomických charakteristik testovány na ČSSD, KSČM a levicovou agregaci. Empirická část práce je založena na regresní analýze, která vysvětluje vliv hospodářských charakteristik na zisky výše zmíněných levicových uskupení. Vysvětlující regionální proměnné jsou: volební účast, zisk populistů, obecná míra nezaměstnanosti, dlouhodobá míra nezaměstnanosti, HDP na 1 obyvatele, čistý disponibilní příjem domácností, poměr obyvatelstva ve městech, poměr aktivních podnikatelů, poměr cizinců a věkové složení vše v 14 krajích ČR rok před konkrétními volbami. Růst obecné míry nezaměstnanosti a čistého disponibilního příjmu domácností vyústí v růst hlasů pro levici. Růst dlouhodobé nezaměstnanosti se projeví vyššími zisky krajně levicové KSČM. Růst volební účasti, zisku populistů, poměru urbanizace a poměru podnikatelů vyústí v pokles hlasů pro levici. Růst poměru cizinců v regionu by mohl vyústit ve více hlasů pro KSČM. Skalní voliči levicových stran jsou na základě stáří minulostí. Strukturálně postižené regiony se prokázaly, jako přetrvávající levicová základna. Každopádně lze pozorovat tendence změny na základnu populistickou.
Three Green Parties from Latin America in Comparative Perspective with Europe.Competition with Left-Wing Parties and Demarcation Strategies
Hanry Knop, Diana ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Gaxie, Daniel (oponent)
Tři latinskoamerické zelené strany v komparaci s Evropou. Konkurence s levicí a strategie vymezení PhDr. Diana HANRY KNOP Abstrakt Brazilské Partido Verde, chilské Partido Ecologista a argentinské Proyecto Sur jsou politické strany patřící ke skupině stran zelených či stran s ekologickou tendencí. V jednotlivých zemích představují nové politické síly, které se snaží odlišit utvrzením zvláštní identity založené na ústřední roli ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje i vůlí "dělat politiku jinak". Pokud se členové těchto stran snaží od levice vymezit, tak názory, které v oblasti společenské, sociální i ekonomické obhajují, se jí přibližují. Stávají se součástí mnohem širšího hnutí re-kompozice levice a nacházejí se v bezprostřední konkurenci s ostatními levicovými stranickými subjekty, se kterými sdílí voličstvo. Tyto tři politické strany se zrodily v kontextu demokratické obnovy ve spojení s aktéry občanské společnosti. Nadále si tyto strany udržují úzké vztahy s asociačním, syndikálním a uměleckým světem. Jejich organizace je založena na modelu postaveném na demokratických principech, jako je pluralismus, reprezentativnost, teritorialita. Nicméně, obdobně jako jejich homologové ze západní Evropy i ze střední a východní Evropy, čelí zmíněné politické strany obtížnosti uvedené principy uvést v...
Analýza vlivu vybraných faktorů na volbu levice
Kuchařová, Eva ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Mičúch, Marek (oponent)
Ve své práci se věnuji vlivu jednotlivých faktorů na volbu levicových politických stran. Používám data z voleb do Poslanecké sněmovny ČR pro roky 2002, 2006 a 2010. Vysvětlovanou proměnnou je volební zisk (procento hlasů) politických levicových stran (KSČM, ČSSD). Za vysvětlující proměnné jsou vybrány: nezaměstnanost, vysokoškolské vzdělání, věk, mzda, míra ekonomické aktivity, počet uchazečů na jedno pracovní místo a neúčast ve volbách. Nejdříve je provedena korelace a s jednotlivými nekorelovanými proměnnými provedena lineární regrese. Následně jsou do modelu vloženy všechny nekorelované proměnné a pomocí backward elimination je prokázána v letech 2002 a 2006 pozitivní závislost nezaměstnanosti a negativní závislost vysokoškolského vzdělání na volbu levicových stran. V roce 2010 je prokázána pozitivní závislost volební neúčasti a negativní závislost míry ekonomické aktivity na volbu levicových stran.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.