|
|
Hospicová péče v očích veřejnosti
HAVLÍČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt. K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu. Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují. Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta. V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
|
|
|
Práce sestry z pohledu veřejnosti
HÁJKOVÁ, Markéta
Cílem bakalářské práce je zmapovat pohled laické veřejnosti na povolání sestry. V teoretické části se práce zabývá vývojem ošetřovatelství a sesterské profese napříč historií. Dále se práce zabývá povoláním sestry v současnosti, popisuje image a vzdělávání v dnešní době, seznamuje s obrazem sestry v médiích, včetně faktorů, ovlivňujících pohled laické veřejnosti na sestry. K prozkoumání tématu byly použity 3 hypotézy. H1: Vnímání role sester je ovlivněno pohlavím laické veřejnosti. H2: Vnímání prestiže sester je ovlivněno vzděláním laické veřejnosti. H3: Názor laické veřejnosti na povolání sester je ovlivněn mediálním obrazem. K ověření hypotéz bylo provedeno kvantitativní šetření formou dotazníku, který byl rozdán laické veřejnosti. Celkový počet zařazených dotazníků byl 195. Výsledná data byla zpracována ve formě grafů, či tabulek a vyhodnocení hypotéz bylo realizováno prostřednictvím statistiky, pomocí Pearsonova 2 testu a testu na relativní četnost. Z výsledků jsme zjistili, že laická veřejnost si jako první při pomyšlení na sestru vybaví pomoc. Dále nás zajímalo, zda je vnímání role sester ovlivněno pohlavím veřejnosti a vzhledem k rozdílům v dalších volených odpovědích, byla H1 potvrzena. Dále jsme zjišťovali, zda je vnímání prestiže sester ovlivněno vzděláním laické veřejnosti. Většina respondentů má na prestiž povolání sestry pozitivní názor. K němu se přiklonilo nejvíce z nich s nejvyšším dosaženým vzděláním střední s maturitou. Byly však dostatečně zastoupeny i ostatní kategorie dosaženého vzdělání a po vyhodnocení dat, se ukázalo, že vnímání prestiže sester není ovlivněno vzděláním laické veřejnosti. H2 byla tedy zamítnuta. V poslední hypotéze nás zajímalo, zda je názor veřejnosti na sestry ovlivněn mediálním obrazem. Většina respondentů si myslí, že média skutečně ovlivňují názor veřejnosti na sestry. H3 byla tedy potvrzena.
|
|
|
Vnímání zdraví a nemoci u laické veřejnosti v kraji Vysočina
NETOPILÍKOVÁ, Lenka
Úvod: Subjektivní vnímání zdraví a nemoci je faktorem ovlivňujícím zdravotní stav každého z nás. Mnohdy se ve zdravotnických zařízeních setkáváme s laiky, kteří neznají definice zdraví, nemoci a často ani neví, které z faktorů jejich zdraví poškozují. To v důsledku může vést k bagatelizaci potíží či přemíře využívání zdravotnických služeb. Cíle práce: Práce si klade za cíl zjistit, jak laická veřejnost v kraji Vysočina vnímá zdraví a nemoc, co dělá pro své zdraví a jak by popsala zdraví podporující a zdraví ohrožující chování. Metodika: Pro splnění cílů byla využita kvalitativní forma výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru s dvaceti informanty z řad laické veřejnosti. Výběr informantů byl záměrný dle předem stanových kritérií. Jednalo se o deset mužů a žen různých věkových kategorií. Získaná data byla posléze doslovně přepsána a analyzována. Výsledky: Ukazuje se, že vnímání zdraví a nemoci je vysoce individuální a hraje v něm roli řada faktorů. Mnohdy se představa informantů rozchází i s dostupnou literaturou. Rozdíl ve vnímání je patrný i v určení hranice mezi zdravím a nemocí. Výsledky naznačují, že lidé, kteří v minulosti prodělali nějaké lehčí onemocnění a nyní je jejich zdravotní stav v pořádku, se necítí být zdraví. Naopak informanti trpící chronickým onemocněním se zdravě cítí. Z pohledu vnímaných rizikových faktorů, které by mohly zdraví poškodit, pak informanti nejčastěji zmiňovali prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá. Zároveň bylo zjištěno, že většina lidí pro své zdraví nedělá maximum a uvědomuje si své rezervy. Závěr: Znalost vnímání zdraví a nemoci se jeví jako velmi podstatná z důvodu potřeby edukace a prevence. V tomto směru je prospěšná zejména pro ordinace praktických lékařů, kteří se nacházejí v primární péči a velmi často své pacienty edukují a informují v oblasti zdraví a zdravého životního stylu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Informovanost laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy choroby
FUIT, Martin
Diplomová práce se zabývá informovaností laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy choroby. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení Alzheimerovy choroby, věnuje se Alzheimerově chorobě v kontextu sociální práce a kontextu informovanosti. Výzkumná část práce zahrnuje cíle, hypotézy, metodiku a výsledky, které byly zjištěny z dotazníkového šetření. Závěrečnou částí práce je diskuze a závěr. Cílem práce bylo zjistit míru informovanosti laické veřejnosti o Alzheimerově chorobě v Jihlavě. Pro zhodnocení míry informovanosti byla stanovena škála hodnocení informovanosti, na jejímž základě byla zjištěna dobrá informovanost. Výzkumný soubor tvořila jihlavská laická veřejnost ve věku 18-40 let. Výzkumu se zúčastnilo celkem 384 respondentů. Dílčím cílem práce bylo na základě výsledků navrhnout opatření, které by pomohlo zvýšit informovanost jihlavské laické veřejnosti o Alzheimerově chorobě. Opatření, jež bylo společně s diplomovou prací vytvořeno, představuje informační materiál v podobě křížovky o problematice Alzheimerovy choroby. V rámci výzkumu byla použita strategie kvantitativního výzkumu. Sběr dat proběhl metodou dotazování s technikou dotazníkového šetření. Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Office Excel 2007 a SPSS. Při testování stanovených hypotéz byl aplikován Pearsonův chí-kvadrát test, Kruskalův-Wallisův test a korelační analýza. Práce poukazuje na významnost informovanosti o problematice Alzheimerovy choroby, poskytuje přehled informovanosti laické veřejnosti o Alzheimerově chorobě a zároveň může sloužit jako informační zdroj o tomto onemocnění.
|
|
|
Sociální a právní aspekty trestu domácího vězení
HANZALÍKOVÁ, Lucie
Cílem předkládané bakalářské práce s názvem Sociální a právní aspekty trestu domácího vězení je zjistit právní stav de lege lata a faktický průběh výkonu trestu domácího vězení, dále zjistit výhody a nevýhody trestu domácího vězení a zmapovat názory veřejnosti na trest domácího vězení v okrese České Budějovice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část nejprve popisuje alternativní tresty obecně a dále definuje trest domácího vězení. Praktická část je založena na výzkumu. V praktické části jsou na začátku uvedeny cíle a tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zněla: Je právní úprava a faktický průběh výkonu trestu domácího vězení na úrovni odpovídající současným evropským trendům? Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké jsou výhody a nevýhody trestu domácího vězení? Třetí výzkumná otázka zněla: Jaká je úroveň právního vědomí laické veřejnosti o trestu domácího vězení? Pro výzkum byla použita kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, pomocí standardizovaného dotazníku a řízených standardizovaných rozhovorů. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořilo 150 respondentů z Českých Budějovic, kteří byli náhodně osloveni. Výzkumný soubor, týkající se řízených standardizovaných rozhovorů tvořili 4 respondenti z Probační a mediační služby ČR v Jihočeském kraji. Na začátku byli všichni dotazování informováni o průběhu výzkumu a důsledku používání získaných dat pro výzkum. Byli také informováni, že dotazníky a rozhovory jsou zcela anonymní. Dotazovaní odpovídali na předem připravené otázky. V rámci výzkumu byly stanoveny hypotézy: H1: Právní úprava trestu domácího vězení je dostatečná, faktický průběh výkonu nedosahuje současným evropským trendům. H2: U trestu domácího vězení oproti trestu odnětí svobody nepodmíněnému převažuje více výhod než nevýhod. H3: Právní vědomí laické veřejnosti o trestu domácího vězení je nízké. Zvolené hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu vypovídají o tom, že právní vědomí laické veřejnosti není dostačující a k tomuto trestu se staví spíše kladně. Laická veřejnost měla z velké části středoškolské vzdělání s maturitou a o trestu domácího vězení se dozvěděla převážná většina prostřednictvím televize. V právních vědomostech mají však nedostatek informací. Dále u trestu domácího vězení, oproti trestu odnětí svobody nepodmíněnému, převažují spíše výhody než nevýhody. Zároveň bylo zjištěno, že česká právní úprava trestu domácího vězení je dostatečná a faktický průběh trestu domácího vězení neodpovídá současným evropským trendům. Práce může přispět k využití větší informovanosti občanů o trestu domácího vězení, dále může sloužit jako pomocný materiál pro studenty vysokých škol, například při studiu sociálně-právní oblasti. Případně by mohla být práce informačním zdrojem pro Probační a mediační službu České republiky.
|
|
|
Intenzivní péče z pohledu laické veřejnosti
Vengrínová, Jaroslava ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Lišková, Iveta (oponent)
Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a empirické. Teoretická část diplomové práce se zabývá základním významem pojmu intenzivní péče - jejím rozdělením, historií, popisem intenzivního pracoviště a zdravotnického personálu působícího na pracovištích intenzivní péče (vzdělání, kompetence). Dále pojednává o nemocném v intenzivní péči a jeho potřebách. V empirické části bylo cílem zjistit znalosti u české laické veřejnosti a postoj, který zaujímá k intenzivní péči, její zkušenosti s intenzivní péčí v roli pacienta nebo osoby blízké nemocnému. Metodikou diplomové práce bylo průzkumné šetření pomocí dotazníků mezi respondenty laické veřejnosti, kterých bylo celkově 259. Na základě statistického zhodnocení získaných dat pomocí počítačového statistického programu bylo zjištěno, že laická veřejnost dokáže pojem intenzivní péče definovat a že ti, kteří měli zkušenost s pracovištěm intenzivní péče, uváděli, že toto prostředí vnímali pozitivně, což bylo v této práci překvapujícím zjištěním. Dále se zjistilo, že respondenti informace stále postrádají, proto by při jakémkoliv styku s pracovištěm intenzivní péče uvítali informační leták. Na základě tohoto zjištění byl proto informační leták vypracován. Klíčová slova: intenzivní péče, laická veřejnost, informační leták, pracovníci ve...
|
|
| |
|
|
Komplexní péče o člověka s Alzheimerovou nemocí
ŘEHOŘOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá komplexní péčí o člověka s Alzheimerovou nemocí. Vzhledem k tomu, že populace stárne, přibývá i lidí s Alzheimerovou nemocí. Podle průzkumů trpí asi 5 % populace ve věku 65 let středním až těžkým stupněm demence, z toho je asi 50{--}60 % zastoupena Alzheimerova nemoc. Její četnost se pak každých pět let přibližně zdvojnásobí. Alzheimerova nemoc je asi čtvrtou nejčastější příčinou všech úmrtí. Hlavním cílem práce je zjistit míru informovanosti laické veřejnosti o problematice Alzheimerovy nemoci v Jihočeském kraji. Je tím myšlena informovanost o péči, možnosti léčby, příznacích a prevenci Alzheimerovy nemoci. V souvislosti s tímto cílem byla stanovena hypotéza H1: Laická veřejnost je informována o Alzheimerově nemoci. Pro dosažení daného cíle byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Bylo rozdáno 280 dotazníků osobám starším 18 let a návratnost byla 86%. Celkem bylo vyplněno 241 dotazníků, z nichž bylo správně vyplněno a tím i vyhodnoceno 230. Za rozhodující otázky pro potvrzení či vyvrácení hypotézy si autorka určila otázky, které se týkaly informovanosti o léčbě Alzheimerovy nemoci, příznacích Alzheimerovi nemoci, znalosti zařízení, poradenského centra či jiných aktivit pro lidi s AN, výskytu AN a o formách léčby. Z výsledků vyplynulo, že se hypotéza H1 nepotvrdila. Pro ucelenost dané problematiky byly stanoveny 2 dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo popsat zdravotně sociální problematiku Alzheimerovy nemoci, včetně jejího dopadu na všechny sféry života člověka, tedy sféru bio, psycho a sociální. Druhý dílčí cíl se týkal zmapování služeb pro lidi s Alzheimerovou nemocí a jejich rodiny v Jihočeském kraji. Tato práce může být v budoucnu použita jako zdroj informací o Alzheimerově nemoci po studenty Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích a lidem z řad laické veřejnosti, kteří by se chtěli o Alzheimerově nemoci dozvědět více.
|
host ::
RSS.