|
|
Vliv latentní toxoplasmosy na inteligenci infikovaných osob
Chvátalová, Veronika ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Souvislosti latentní toxoplasmózy s inteligencí se věnovalo několik studií, v literatuře však dosud panují neshody. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda latentní toxoplasmóza ovlivňuje inteligenci infikovaných osob a zda na nákazu reagují rozdílně Rh negativní a Rh pozitivní osoby. Předností této práce bylo použití komplexního inteligenčního testu, Testu struktury inteligence I-S-T 2000 R, a schopnost statisticky odfiltrovat vliv velikosti bydliště probandů v dětství. Rozdíly v inteligenci mezi nakaženými a nenakaženými jedinci byly zkoumány v souboru studentů Přírodovědecké fakulty, soubor čítal 46 toxoplasma-pozitivních a 188 toxoplasma-negativních osob. Pomocí neparametrických testů byla u nakažených osob odhalena nižší numerická, fluidní a celková inteligence oproti osobám nenakaženým, tyto tendence byly pozorovány též ve výsledcích parametrických testů. U mužů byla navíc snížena i složka numerické znalosti, u žen žádné rozdíly v inteligenci pozorovány nebyly. Rh negativní a Rh pozitivní jedinci se v reakci na nákazu nelišili; existovaly však u nich kvantitativní a kvalitativní rozdíly v reakci na "stárnutí", a dále byla odhalena vyšší inteligence Rh negativních osob oproti Rh pozitivním v některých složkách. Mimo hlavních efektů, na které jsem se v této práci zaměřila, byl dále...
|
|
|
Udržování RhD polymorfismu v lidské populaci selekcí ve prospěch heterozygotů
Pokorný, Daniel ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kaňková, Šárka (oponent)
RhD polymorfismus je evoluční záhadou od svého objevení. Nositelé vzácnější alely by teoreticky měli být z populace eliminováni negativní selekcí proti RhD pozitivním dětem narozeným RhD negativním matkám. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda RhD pozitivní heterozygotní genotyp je spojen s eliminací negativních vlivů latentní toxoplasmózy či dokonce je spojen s lepšími výkony svých nositelů v oblasti psychomotorických výkonů, paměti, či s vyšším skóre sebevědomí, kognitivních výkonů či intuice. Dále bylo cílem zjistit, jestli RhD negativní homozygoti ve stejných parametrech nevykazují zhoršené výkony a tímto prostřednictvím zhodnotit, zda RhD polymorfismus mohl vzniknout a může být udržován v lidských populacích prostřednictvím selekce ve prospěch heterozygotů. Byla provedena analýza pomocí obecných lineárních modelů zahrnující sledované proměnné a informaci o RhD genotypu a fenotypu probandů, přítomnosti či absenci nákazy prvokem Toxoplasma gondii a věku coby matoucí proměnné. Formulované hypotézy byly podpořeny výsledky získanými analýzou dat týkající se pracovní paměti a v případě žen také psychomotorického výkonu. Role samotného RhD genotypu ani v interakci s nákazou prvokem Toxoplasma gondii nepodporovala formulované hypotézy v případě krátkodobé paměti, sebevědomí, kognitivního výkonu...
|
|
|
Vztah mezi latentní toxoplasmózou a schizofrenií
Sglundová, Markéta ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Holub, David (oponent)
Souvislost mezi intracelulárním parazitem Toxoplasma gondii a schizofrenií byla zkoumána a potvrzena již v řadě studií. Existují doklady o tom, že latentní toxoplasmóza zhoršuje průběh schizofrenie. Cílem této práce bylo zjistit, zda existují rozdíly také mezi subjektivně vnímanou kvalitou života infikovaných a neinfikovaných psychiatrických pacientů. Testovali jsme muže a ženy z Psychiatrického centra Praha léčené s diagnózou schizofrenie a schizofrenní poruchy, které jsme podrobili serologickému vyšetření krve na přítomnost anamnestických protilátek proti T. gondii. Pacienti nám rovněž vyplnili dva dotazníky monitorující subjektivně vnímanou kvalitu života SOS-10 a WHOQOL-BREF. Dotazníky pacienti vyplňovali dvakrát, poprvé na počátku výzkumu před nástupem pacientů do léčebného stacionáře a druhé po roce. Při prvním testování dotazníky kvality života vyplnilo 171 osob, po roce pak 108 osob. Pomocí zmíněných testů jsme zjistili, že latentní toxoplazmóza má negativní vliv na subjektivně posuzovanou kvalitu života schizofrenických pacientů a to především na infikované ženy, naopak neinfikovaným pacientům se jejich kvalita života během jednoho roku zlepšila. Vliv toxoplasmózy na kvalitu života se lišil v závislosti na pohlaví, což by se dalo vysvětlit již dříve pozorovaným rozdílem působení...
|
|
|
Úleková reakce u osob s latentní toxoplasmosou
Příplatová, Lenka ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent)
Možné propojení mezi latentní toxoplasmozou a schizofrenií je velmi zajímavé a z lékařského hlediska důležité téma. V této práci jsem se pokusila zmapovat současný stav poznání v této mezioborové oblasti. Neméně důležitým cílem práce bylo i poukázat, za použití jednoduchých počítačových testů prepulsní inhibice úlekové reakce, na rozdíly v reakčních časech a zpracování signálů s prepulsem u Toxoplasma-pozitivních a Toxoplasma-negativních pokusných osob. Rozdíly v rychlosti reakce u signálů s prepulzem by mohly poukazovat na další propojení mezi schizofrenií a latentní toxoplasmosou neboť senzorimotorické zpracování je u schizofrenních pacientů narušeno. Dalším z cílů práce bylo otestovat funkčnost nově vyvinutých počítačových programů k testování prepulsní inhibice a stanovit jejich použitelnost v dalších experimentech. Pokusné osoby byly získány mezi uchazeči o profesionální vojenskou službu v Armádě ČR. Test zvukové inhibice úlekové reakce vyplnilo 409 pokusných osob, 276 pokusných osob dokončilo test vizuální prepulsní inhibice. Pokusné osoby byly rovněž otestovány na přítomnost specifických IgG protilátek proti parazitnímu organismu Toxoplasma gondii v krevní plasmě. Oba testy poukázaly na signifikantní rozdíl (p<0,001) mezi reakcemi na signály bez prepulsu a signály, kterým předcházel slabší...
|
|
|
Vliv latentní toxoplasmosy na inteligenci infikovaných osob
Chvátalová, Veronika ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Souvislosti latentní toxoplasmózy s inteligencí se věnovalo několik studií, v literatuře však dosud panují neshody. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda latentní toxoplasmóza ovlivňuje inteligenci infikovaných osob a zda na nákazu reagují rozdílně Rh negativní a Rh pozitivní osoby. Předností této práce bylo použití komplexního inteligenčního testu, Testu struktury inteligence I-S-T 2000 R, a schopnost statisticky odfiltrovat vliv velikosti bydliště probandů v dětství. Rozdíly v inteligenci mezi nakaženými a nenakaženými jedinci byly zkoumány v souboru studentů Přírodovědecké fakulty, soubor čítal 46 toxoplasma-pozitivních a 188 toxoplasma-negativních osob. Pomocí neparametrických testů byla u nakažených osob odhalena nižší numerická, fluidní a celková inteligence oproti osobám nenakaženým, tyto tendence byly pozorovány též ve výsledcích parametrických testů. U mužů byla navíc snížena i složka numerické znalosti, u žen žádné rozdíly v inteligenci pozorovány nebyly. Rh negativní a Rh pozitivní jedinci se v reakci na nákazu nelišili; existovaly však u nich kvantitativní a kvalitativní rozdíly v reakci na "stárnutí", a dále byla odhalena vyšší inteligence Rh negativních osob oproti Rh pozitivním v některých složkách. Mimo hlavních efektů, na které jsem se v této práci zaměřila, byl dále...
|
host ::
RSS.