|
|
Svět práce pohledem státu, odborů a zaměstnavatelů. Budování hegemonie.
Němec, Lukáš ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Májíček, Jan (oponent)
(česky) Během dospívání se výrazně formují hodnotové orientace člověka ke společnosti, zaměstnání či ekonomice. Vzdělávací systém hraje důležitou roli v tomto hodnotovém zrání člověka tím, že mu zprostředkovává klíčové společenské orientace ve formě znalostí, povědomí či názorů. Teorie kulturní a sociální reprodukce patří mezi první kritické analýzy vzdělávání, které poukázaly na to, že toto zprostředkování slouží k udržení (reprodukci) sociálních nerovností ve společnosti. Základní otázka vzdělávání podle těchto kritických analýz tak nespočívá v tom, jaké znalosti ve škole získáváme, ale naopak znalosti koho, ve škole získáváme. V České republice prochází zhruba 73 % žáků středním odborným vzděláváním. Tito žáci po absolvování většinou vstupují jako první v relativně nízkém věku do světa placené práce. Střední odborné vzdělávání v České republice procházelo mezi lety 2004-2012 systémovou změnou v podobě implementace kurikulární reformy v návaznosti na přijetí zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Kurikulární reforma umožňovala ovlivnit cíle a obsahy vzdělávání na národní úrovni různým společenským aktérům pomocí jejich možné participace na tvorbě rámcových vzdělávacích programů, základních kurikulárních dokumentů českého vzdělávacího...
|
|
|
Důvěra některým institucím veřejného života – září 2012
Buchtík, Martin
Součástí zářijového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce: armádu, policii, soudy, rádio, televizi, tisk, neziskové organizace, banky, odbory a církve. Právě u důvěry v církve došlo k poklesu důvěry na 20 %, přičemž důvěra se dlouhobě pohybuje okolo 30 % (v březnu 2012 29 %).
|
|
|
Odbory a kolektivní vyjednávání
Šudoma, Ondřej ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku odborů a kolektivního vyjednávání. Popisuje historii a vznik odborů, právní úpravu, způsob jednání odborů, práva, která odbory požívají, oblasti, ve kterých jednají, průběh kolektivního vyjednávání a řešení kolektivních sporů. V druhé části se práce zaměřuje na porovnání kolektivních smluv s cílem určit výhodnější smlouvu. Cílem je rovněž ukázat, jak kolektivní smlouva vypadá a čím se zabývá. V poslední části je zahrnut dotazník, v němž respondenti odpovídali na otázky týkající se odborů. Smyslem dotazování je zjistit vnímaní odborů veřejností a nastínit možné důvody klesajícího počtu odborově organizovaných zaměstnanců v České republice.
|
|
| |
|
|
Odbory a kolektivní vyjednávání
Musílková, Lenka ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Kolektivní vyjednávání představuje jednu z metod vzájemné komunikace mezi zaměstnavateli a příslušnou odborovou organizací při řešení mzdových nebo platových práv a ostatních práv v pracovněprávních vztazích. Obsah a dodržování kolektivní smlouvy, jejíž uzavření je cílem kolektivního vyjednávání, významně ovlivňuje vztah mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Postup kolektivního vyjednávání, uzavírání kolektivní smlouvy, řešení sporů mezi účastníky, postup při stávkách a výlukách je dán zákonem č. 2/1991 Sb., zákon o kolektivním vyjednávání. Cílem mé diplomové práce je provést analýzu právní úpravy sociálního dialogu, analyzovat obsah kolektivních smluv a uvést příklady konkrétních ujednání z praxe. V práci popisuji i možnosti řešení kolektivních sporů, které jsou důsledkem neshody smluvních stran při uzavírání kolektivní smlouvy, popřípadě neplnění závazků z ní plynoucích.
|
host ::
RSS.