|
|
Účinky allopregnanolonu na motoriku mláďat laboratorního potkana.
Krejčí, Lukáš ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Allopregnanolon je typický zástupce neurosteroidů. Může vznikat syntézou de novo přímo v CNS nebo jako metabolit progesteronu. Jedná se o alosterický modulátor GABAA receptorů, díky čemuž má anxiolytické, sedativní a antikonvulzivní účinky. Tato práce zkoumá vliv allopregnanolonu (ALLO) na motoriku mláďat laboratorního potkana. Výsledky budou sloužit jako referenční studie k práci Terezy Košťálové (2020), která zkoumala nově objevený neuroaktivní steroid pregnanolonpyroglutamát (PPG). Tento exogenní steroid, syntetizovaný v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky (ÚOCHB AV ČR), nabízí potenciální využití v léčbě epilepsií. Naším cílem bylo po aplikaci allopregnanolonu provést stejnou baterii motorických testů jako srovnání, v jaké míře a jakým způsobem tyto dvě látky akutně ovlivní motorický projev mláděte potkana. V teoretické části diplomové práce jsou popsány fyziologické mechanizmy neurosteroidů v lidském těle a jejich potenciál v léčbě závažných onemocnění, zvlášť epilepsií. Dále je popsán ontogenetický vývoj motoriky potkana a porovnání s člověkem. Metodika popisuje výběr a způsob provedení motorických testů. Ve speciální části jsou uvedeny výsledky testování, které prokázaly výraznější vedlejší účinky ALLO na motoriku mláďat potkana v porovnání s PPG, který se tak...
|
|
|
Vliv perinatální hypoxie na motorický vývoj laboratorního potkana a možnosti ovlivnění
Vachovcová, Sylva ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Závažná perinatální hypoxie tvoří podstatnou příčinu mozkového poškození u narozených dětí. Rešeršní část této Diplomové práce pojednává o krátkodobých a dlouhodobých motorických projevech laboratorního potkana, o motorických testech, pomocí kterých se motorika potkanů hodnotí, o hypoxickém působení na nezralý centrální nervový systém a o působení látek na adenosinové A1 receptory v mozku. Cílem experimentální části Diplomové práce bylo hodnocení pozdních motorických projevů u potkanů ovlivněných perinatální hypoxií. Perinatální hypoxie byla provedena tak, že březí samice potkana byly umístěny do normobarické hypoxické komory (10 % O2) jedenáctý den březosti, kde porodily a expozice hypoxie byla ukončena 6. den po narození mláďat. Pro hodnocení motorického vývoje byla využita baterie koordinačně náročných motorických testů vždy adekvátních pro příslušný vývojový stupeň potkana. Perinatální hypoxie a její následky dále byly ovlivněny jednorázovou aplikací látky 2-chloro-N(6)-cyclopentyladenosin (CCPA), agonistou adenosinového A1 receptoru, 14. den po narození potkanů. Postižení potkani vykazovali motorické deficity a zpoždění v motorickém vývoji ve 3 ze 4 zvolených motorických testů v porovnání s potkany z kontrolní skupiny. Tyto motorické odchylky však již nebyly zaznamenány ve vývojovém stupni...
|
|
|
Možnosti ovlivnění vývoje motoriky laboratorního potkana opakovaným podáváním specifického antagonisty NMDA receptoru
Kozlová, Lucie ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Antagonisté NMDA receptoru vyvolávají u laboratorních potkanů hyperlokomoci. Cílem této práce je zjistit, jestli tento účinek nespecifických antagonistů vykazuje i antagonista NMDA receptoru specifický pro NR2 podjednotku. Tato podjednotka převládá v mozku v časném postnatálním období. V rešeršní části práce jsou shrnuty poznatky o NMDA receptorech a o vývoji laboratorního potkana. Experimentální část se věnuje působení specifického antagonisty NMDA receptoru Ro 25-6981 na motoriku zvířat. Látku jsme opakovaně podávali mláďatům laboratorního potkana od 7. do 11. postnatálního dne. Tato zvířata byla do dospělosti opakovaně testována baterií testů vhodných pro určitý věk na spontánní a reflexní motoriku a srovnávána s kontrolní skupinou zvířat. Náš výzkum ukázal, že látka nemá na hrubou motoriku laboratorního potkana významný účinek a zůstává vážným kandidátem na věkově vázané antiepileptikum.
|
|
|
Změny motoriky po epileptickém záchvatu u mláďat laboratorního potkana
Hanáková, Helena ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Cilem prace je analyza postiktalniho obdobi- možne změny motoriky po epileptickych zachvatech. Epilepticke zachvaty budou vyvolany elektrickym dražděnim mozkove kůry laboratorniho potkana. Použijeme intenzitu stimulace pro model lidskeho myoklonickeho zachvatu. Kontrolni skupiny budou zviřata intaktni. Jednotlive skupiny budou tvořeny minimalně 10 zviřaty, ktera budou sledovana, jak bezprostředně po zachvatu, tak s časovym odstupem. Budeme sledovat zviřata 12denni, 18denni a 25denni, ktera se zasadně liši nepřitomnosti (12denni) nebo přitomnosti (25denni) postiktalni deprese.
|
|
|
Účinky neuroaktivního steroidu na motoriku mláďat laboratorního potkana.
Košťálová, Tereza ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Látky steroidní povahy s vlivem na nervovou tkáň jsou v posledních letech hojně zkoumané pro své široké využití. Jejich největší přínosem jsou účinky antikonvulzivní a anxiolytické účinky. Tato práce zkoumá vliv nově objeveného neuroaktivního steroidu pregnanolonpyroglutamátu syntetizovaného v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky (ÚCHOB AV ČR), který z dosavadních farmakokinetických výsledků nabízí potencionální možnost nové terapie epilepsie. Naším cílem bylo zjistit, zda tato látka nemá negativní vliv na motoriku u mláďat laboratorního potkana. V teoretické části diplomové práce je stručně uveden popis vývoje laboratorního potkana, zejména jeho motoriky a senzorických funkcí a srovnání s vývojem u člověka. V metodice je popsán průběh experimentů a volba vybraných zejména motorických testů. V praktické části budou popsány výsledky testování a jejich srovnání s účinkem dalších neuromediátorů. Nenalezli jsme žádné závažné postižení motoriky jako důsledek opakovaného perinatálního podání PPG. Akutní podání dávky 10 mg/kg zhoršovalo výkonnost potkanů v některých testech (surface righting, negative geotaxis). Tyto výsledky jsou důležité pro možné budoucí využití neuroaktivních steroidů v pediatrické praxi.
|
|
| |
|
|
Hodnocení vlivu fenytoinu na vývoj motoriky laboratorního potkana motorickými testy a analýzou plavání
Matoušková, Kateřina ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Fenytoin je dlouho známé antiepileptikum s dobrými antikonvulzivními efektem, ale také s prokázanými vedlejšími účinky na motoriku při dlouhodobém užívání. V této práci jsme se zabývali účinky fenytoinu na motorické schopnosti a koordinaci potkana po akutním podání fenytoinu. V teoretické části práce jsou uvedeny prokázané účinky fenytoinu popsané na lidech i na zvířecím modelu. Práce také obsahuje přehled motorického vývoje potkana a porovnání s vývojem člověka. Kromě vývoje lokomoce je popsán i vývoj plavání. V experimentální části práce jsme porovnávali tři skupiny potkanů po deseti. Porovnávali jsme vyšší dávku fenytoinu (60 mg/kg), nižší dávku fenytoinu (30 mg/kg), kontrolní skupinu, které bylo podáno rozpouštědlo. U každé skupiny bylo provedeno kontrolní měření před podáním látky. Testování probíhalo ve stáří 12., 18. a 25. den po narození zvířat. Účinky fenytoinu jsme hodnotili motorickými testy a analýzou plavání. Výsledky naší práce ukázaly prokazatelné narušení motoriky a koordinace po podání fenytoinu na motorických testech u 12denních a 25denních mláďat.
|
|
|
Možnosti ovlivnění vývoje motoriky laboratorního potkana opakovaným podáváním specifického antagonisty NMDA receptoru
Kozlová, Lucie ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Antagonisté NMDA receptoru vyvolávají u laboratorních potkanů hyperlokomoci. Cílem této práce je zjistit, jestli tento účinek nespecifických antagonistů vykazuje i antagonista NMDA receptoru specifický pro NR2 podjednotku. Tato podjednotka převládá v mozku v časném postnatálním období. V rešeršní části práce jsou shrnuty poznatky o NMDA receptorech a o vývoji laboratorního potkana. Experimentální část se věnuje působení specifického antagonisty NMDA receptoru Ro 25-6981 na motoriku zvířat. Látku jsme opakovaně podávali mláďatům laboratorního potkana od 7. do 11. postnatálního dne. Tato zvířata byla do dospělosti opakovaně testována baterií testů vhodných pro určitý věk na spontánní a reflexní motoriku a srovnávána s kontrolní skupinou zvířat. Náš výzkum ukázal, že látka nemá na hrubou motoriku laboratorního potkana významný účinek a zůstává vážným kandidátem na věkově vázané antiepileptikum.
|
|
|
Studium metabolismu 17 α-ethinylestradiolu cytochromy P450
Valášková, Petra ; Černá, Věra (vedoucí práce) ; Levová, Kateřina (oponent)
Syntetický estrogen 17α-ethinylestradiol (EE2) je hlavní aktivní složkou hormonálních antikoncepčních přípravků. S rostoucí spotřebou hormonální antikoncepce ovšem stoupá riziko zpětného negativního působení EE2 na živé organismy. EE2 je velmi účinný tzv. endokrinní disruptor, což je látka, která svým účinkem napodobuje přirozené hormony. Detailní studium transformace této látky in vivo a in vitro může přispět k porozumění jeho negativních účinků. Předkládaná diplomová práce se proto zabývá studiem metabolismu EE2 u vybraných modelových organismů. Ligninolytická houba Pleurotus ostreatus patří mezi organismy mající slibné biodegradační schopnosti vůči mnoha polutantům. Proto byla studována degradace EE2 v souvislosti s možností odstranění této látky ze životního prostředí. EE2 byl degradován houbou P. ostreatus in vivo za vzniku jednoho hydroxylovaného metabolitu, jehož estrogenní aktivita je předmětem další studie. In vitro studie byly prováděny s mikrosomální frakcí izolovanou z mycelia této houby. Přeměna EE2 pomocí CYP závislých na NADPH nebyla prokázána, ovšem za použití KHP jako kofaktoru byl nalezen metabolit EE2, poukazující na možnou peroxidasovou aktivitu mikrosomálních enzymů. Druhý modelový organismus, laboratorní potkan, se jeví jako vhodný model pro studium metabolismu EE2 v lidském...
|
|
|
Změny motoriky po epileptickém záchvatu u mláďat laboratorního potkana
Hanáková, Helena ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Cilem prace je analyza postiktalniho obdobi- možne změny motoriky po epileptickych zachvatech. Epilepticke zachvaty budou vyvolany elektrickym dražděnim mozkove kůry laboratorniho potkana. Použijeme intenzitu stimulace pro model lidskeho myoklonickeho zachvatu. Kontrolni skupiny budou zviřata intaktni. Jednotlive skupiny budou tvořeny minimalně 10 zviřaty, ktera budou sledovana, jak bezprostředně po zachvatu, tak s časovym odstupem. Budeme sledovat zviřata 12denni, 18denni a 25denni, ktera se zasadně liši nepřitomnosti (12denni) nebo přitomnosti (25denni) postiktalni deprese.
|
host ::
RSS.