|
|
Kulturní publicistika v londýnských exilových periodikách za druhé světové války
Batistová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Orság, Petr (oponent) ; Večeřa, Pavel (oponent)
Disertační práce Kulturní publicistika v londýnských exilových periodikách za druhé světové války přibližuje dosud neznámé téma kulturní publicistické tvorby československých spisovatelů a novinářů působících v letech 1939-1944 v Londýně a představuje londýnská exilová periodika jako výjimečně svobodnou publikační platformu své doby. Kulturní publicistika se začala nejprve objevovat v kulturních rubrikách londýnských exilových listů vydávaných v českém jazyce (od října 1939 v týdeníku Čechoslovák, od dubna 1940 v listu Mladé Československo resp. Nové Československo). Svého rozkvětu však dosáhla až po roce 1941, kdy v Londýně začaly vycházet samostatné kulturní časopisy. Jednalo se o literární časopis Obzor (1941-1944), cyklostylovaný měsíčník Kulturní zápisník (1941-1942) a anglicky psaný čtvrtletní magazín Review (1943-1946). Výzkum všech dostupných čísel těchto tří časopisů vydávaných mezi lety 1941-1945 sestává kromě kvantitativního přehledu autorů především z kvalitativní analýzy témat, o nichž se v kulturních exilových časopisech za války psalo. Téma kulturní publicistiky by nebylo kompletní bez představení novinářských a literárních osobností, které ji v londýnským exilu tvořily.
|
|
|
Kritik nebo tvůrce ? Splývání role kulturního novináře a tvůrce audiovizuálního obsahu
Šafová, Julie ; Turek, Pavel (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Kritik nebo tvůrce? Splývání role kulturního novináře a tvůrce audiovizuálního obsahu se věnuje fenoménu, během kterého do sféry kulturní publicistiky pronikají osoby, které se samy věnují procesu tvorby kulturního díla. Práce nejprve s využitím odborné literatury vymezuje kulturní publicistiku a kritiku jako obecné žánry s jazykovými specifiky, věnuje se pojetí kritiky jako institucionálního zřízení a popisuje krizi kritického žánru a jeho podobě v digitalizovaném prostředí 21. století. Další kapitoly se zabývají také prekarizací práce, tedy jev, během kterého jsou stálé úvazky nahrazovány nejistou prací závislou na částečných úvazcích a jednorázových činnostech, který je pro český i světový segment kulturní publicistiky a jeho pochopení stěžejní. Práce vymezuje, jakým způsobem prekarizace práce ovlivňuje kulturní průmysl a mediální produkci. Cílem práce je zkoumat, jaký je mezi rolí kulturního publicisty a tvůrce audiovizuálního obsahu vztah, jakým způsobem se tento vztah promítá do aktivit osob, které zastávají obě role a jak se tyto role vzájemně doplňují. Praktickým výstupem práce je série osmi rozhovorů s respondenty a respondentkami, kteří se kromě audiovizuální kritiky věnují také kreativní výrobě, distribuci, PR nebo dramaturgii v oblasti audiovizuálního průmyslu....
|
|
|
Film očima normalizace: Jan Kliment a Rudé právo 1971-1973
Škopková, Andrea ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Studie představuje tvorbu Jana Klimenta - novináře, jehož kariéra dosáhla vrcholu během tzv. normalizace - a to v souvislosti se širším společenským, kulturním a politickým kontextem doby. Vzorek jeho článků s filmovou tematikou, uveřejněných na stránkách deníku Rudé právo v rozmezí let 1971-1973, ilustruje dobou poznamenaný přístup k prezentaci a hodnocení domácí i světové kinematografie. Práce se pokouší o shrnutí a popis stěžejních rysů reflexe filmového umění pod přímým ideologickým vlivem komunistické strany v období československé normalizace, konkrétně na počátku sedmdesátých let. Text obsahuje krom prezentace výše definovaných článků také stručný exkurz do historie levicové československé filmové kritiky, obecnou charakteristiku československého mediálního prostředí přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století a informace o profesním vývoji Jana Klimenta, včetně nastínění tematického rozptylu jeho publicistické činnosti.
|
|
|
Psaní o umění: pohledy českých kulturních publicistů na téma interpretace uměleckého díla a jejího sdělení v médiích
Laufer, David ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Psaní o umění: pohledy českých kulturních publicistů na téma interpretace uměleckého díla a jejího sdělení v médiích pojednává o psaní o výtvarném umění v tuzemských médiích. Nejprve obecně zkoumá vliv jazyka a společnosti na definici umění, načež se zaměřuje na interpretaci výtvarných děl v kulturní publicistice, meze její svévolnosti a roli, jakou při ní hrají čtenář a kontext. Toto teoretické poznání slouží v praktické části k analýze polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s respondenty z řad českých kulturních publicistů. Z jejich výpovědí vyplývá důležitost pečlivé volby skladby textu a způsobu interpretace, který se často odvíjí od povahy popisovaného díla či výstavy. Navzdory těmto proměnným práce ukazuje obecně preferované přístupy jednotlivých respondentů k interpretaci výtvarných děl. Ti své texty buď staví informativně a své interpretace tak opírají o názory kurátorů či názory a životní příběhy umělců, anebo k cizím výkladům přistupují spíše skepticky a drží se vlastní analýzy. Respondenti se shodují, že v každém případě ovlivňují pohled veřejnosti na často nesrozumitelné a málo medializované současné výtvarné umění, které by jí proto měli zpřístupňovat a vtahovat ji do diskuse o něm.
|
|
|
Mediální obraz Hadar Galron - současná izraelská divadelní tvorba v české kulturním prostředí
Šimůnková, Natálie ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zájmem českých médií o židovskou/izraelskou kulturu na ukázce úspěchu divadelní režisérky Hadar Galron v České republice. Práce nejprve vysvětluje motivy a děje jejích divadelních děl, která jsou na první pohled pro českého diváka vzdálená. Do hloubky pojednává text o třech hrách Hadar Galron uvedených u nás: Mikve, Tajemství a I LOVE MAMMMA, přičemž ústředním motivem všech her je vždy postavení žen v židovské společnosti, ortodoxní i sekulární. Přiblížení pomáhá i krátký exkurz do historie židovského divadla na území českých zemí, zkoumá fenomén jidiš divadla a izraelsko-české spolupráce v divadelním sektoru. Na příkladu zmíněných her jsou nalézány motivy, které se pro české publikum staly přenositelné a které ocenila tuzemská divadelní kritika. Práce komparuje ohlasy her v kulturní publicistice, přibližuje vztah Hadar Galron k českému prostředí a nalézá průsečíky česko-izraelské kultury na příkladu jejích her.
|
|
|
Kulturní publicistika Ferdinanda Peroutky v Přítomnosti (1924 -1939)
Miklica, Tomáš ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce Kulturní publicistika Ferdinanda Peroutky v Přítomnosti (1924 - 1939) se zabývá texty, jimiž se Ferdinand Peroutka z pozice šéfredaktora v meziválečném období vyjadřoval na stránkách kulturně-politického časopisu Přítomnost ke kulturním tématům. Rozebírá tedy především jeho literární kritiku, ale zahrnuje též Peroutkovy články k divadelní nebo filmové problematice. Základem práce je kritická kvalitativní analýza vybraného vzorku textů publikovaných v kulturní rubrice Přítomnosti v letech 1924 až 1939, zaměřená na Peroutkovy požadavky na umění, polemiky s ostatními autory či způsob, jakým vybírá a hodnotí témata. Texty jsou rozebírány i po obsahové a formální stránce. Práce rovněž představuje Ferdinanda Peroutku v obecnější rovině coby prvorepublikovou osobnost, s důrazem na jeho charakterizaci jakožto novináře i konkrétně kulturního publicistu. Kontext doplňuje kapitola věnovaná časopisu Přítomnost a stručné shrnutí meziválečné kulturní publicistiky spolu s výčtem některých dalších významných periodik a jejich přispěvatelů. Úvodem jsou také nastíněny různé přístupy k žánru kritiky.
|
|
|
Kulturní publicistika Josefa Hejzlara o čínském umění v tisku v letech 1957-2011
Junková, Eliška ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Práce mapuje dílo českého publicisty, překladatele, sinologa a historika umění Josefa Hejzlara, konkrétně jeho kulturní publicistickou tvorbu v periodickém tisku v letech 1957- 2011, zaměřenou na asijskou kulturu, a to především na čínské výtvarné umění, které v letech 1951-1956 studoval na Pekingské universitě. Cílem práce je zmapování publicistické kulturní tvorby Josefa Hejzlara a analýza vybraných esejů, které vyšly v letech 1957-2011 v týdeníku Kultura, Literárních novinách a v časopise Výtvarné umění. V textu budou dále vymezeny hlavní rysy Hejzlarova rukopisu.
|
|
|
A2 - kulturní čtrnáctideník a jeho cesta za aktuálními tématy v roce 2011
Pešek, Adam ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce "A2 - kulturní čtrnáctideník a jeho cesta za aktuálními tématy v roce 2011" se snaží komplexně zmapovat sedmý ročník kulturního periodika, a to především hodnoty klíčové pro výběr témat. Na základě kvantitativního rozboru celého ročníku je kvantifikováno používání textových vzorců ve vlastním obsahu časopisu, včetně určení předpokladů, které jsou s konkrétními novinářskými žánry očekávány. Podrobně je popsána proporcionalita mezi prostorem věnovaným umělecké tvorbě a společenskému dění, stejně tak nejčastější autoři jednotlivých rubrik a jejich předpoklady k práci kulturního publicisty. Následný kvalitativní rozbor se na číslech věnovaných kulturní publicistice a umělecké profesi (konkrétně jde o čísla 3 - Literární časopisy jinde, 12 - Popkulturní monstra, 18 - Kulturní publicistika a 23 - Zaměstnání: umělec) snaží postihnout klíčová kritéria pro výběr témat jednotlivých textů. Práce zkoumá, jak redakce pracuje s esejistickou formou, která obvykle představuje průvodní text čísla. Krom toho se snaží hledat styčné body mezi recenzovanými uměleckými díly, včetně zmapování jejich pokrytí v české mediální produkci. Práce stojí na vlastních zjištění autora a částečně vychází z předchozího zmapování prvních pěti let existence časopisu Zuzanou Cajtlerovou. Jako podpůrný pramen je využit...
|
|
|
Film očima normalizace: Jan Kliment a Rudé právo 1971-1973
Škopková, Andrea ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Studie představuje tvorbu Jana Klimenta - novináře, jehož kariéra dosáhla vrcholu během tzv. normalizace - a to v souvislosti se širším společenským, kulturním a politickým kontextem doby. Vzorek jeho článků s filmovou tematikou, uveřejněných na stránkách deníku Rudé právo v rozmezí let 1971-1973, ilustruje dobou poznamenaný přístup k prezentaci a hodnocení domácí i světové kinematografie. Práce se pokouší o shrnutí a popis stěžejních rysů reflexe filmového umění pod přímým ideologickým vlivem komunistické strany v období československé normalizace, konkrétně na počátku sedmdesátých let. Text obsahuje krom prezentace výše definovaných článků také stručný exkurz do historie levicové československé filmové kritiky, obecnou charakteristiku československého mediálního prostředí přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století a informace o profesním vývoji Jana Klimenta, včetně nastínění tematického rozptylu jeho publicistické činnosti.
|
host ::
RSS.