|
|
Pohybová aktivita a struktura osobnosti žen se sedavým zaměstnáním
STAŇKOVÁ, Kateřina
V dnešní době je častým tématem nedostatečná pohybová aktivita a faktory tzv. biosociální koreláty, které míru pohybové aktivity ovlivňují. Jako negativní korelát bereme i ženské pohlaví, lze tedy očekávat, že muži budou více aktivní. Hlavní cíl mé práce spočíval ve zjištění, zda osobnostní rys žen ovlivňuje jejich míru pohybové aktivity. Mého výzkumu se aktivně zúčastnilo 50 žen ve věku od 22- 64 let se sedavým zaměstnáním. Jejich úkolem bylo zaznamenávání jejich denní pohybové aktivity do záznamového archu, která byla měřena krokoměrem Yamax Digiwalker SW-700 Toto měření probíhalo ve dvou týdenních termínech dubnu a říjnu roku 2019. Ke zjištění jejich osobnostních rysů byl použit dotazník "Big five NEO pětifaktorový osobnostní inventář" , kde byly jeho výsledky statisticky zpracovány a dále vyhodnoceny pod supervizí psychologa. Bylo zjištěno, že ženy s vyšší hodnotou extroverze plní pohybovou aktivitu 10 000 kroků denně,ale pouze v pracovních dnech. Lze ho tedy označit za významný pozitivní korelát pohybové aktivity. Ženy s vysokým skórem svědomitosti neplní míru pohybové aktivity. V porovnání s ženami bez výrazné dominance osobnostního rysu svědomitost mají nižší míru pohybové aktivty, ty které dominují. Z uvedených poznatků lze usoudit, že pohybová aktivita u žen se sedavým zaměstnáním se nemění.
|
|
|
Pohybová aktivita pro zdraví u sportující mládeže
Kokštejn, Jan ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Frýbort, Pavel (oponent)
Název bakalářské práce: Pohybová aktivita pro zdraví u sportující mládeže Autor: Bc. Jan Kokštejn Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D. Cíl práce: Zjištění velikosti pohybové aktivity v týdenním režimu u výkonnostních fotbalistů v dorostové kategorii a následná komparace vybraných ukazatelů pohybové aktivity s doporučeními pohybové aktivity pro podporu zdraví. Současně je cílem zjištění možných rozdílů v pohybové aktivitě u kategorií hráčů mladšího (16-17 let) a staršího (18-19 let) dorostu. Metody: Výzkumné soubory tvořili fotbaloví hráči mladšího dorostu (n=25; 16,2±0,9 let) a staršího dorostu (n=25; 18,6±0,3 let). Pro zjištění velikosti pohybové aktivity v týdenním režimu byl použit akcelerometr Actigraph GT3X. Výsledky: Průměrná denní hodnota středně až vysoce intenzivní PA přesáhla u obou skupin hráčů fotbalu celosvětově používané doporučení pro minimální denní množství středně až vysoce intenzivní PA, které činí 60 minut. V případě denního počtu kroků přesáhla skupina hráčů mladšího dorostu horní hranici doporučovaného množství dle Sigmunda et al. (2005). Skupina hráčů staršího dorostu zůstala těsně pod touto hranicí, avšak v doporučeném pásmu. Z pohledu energetického výdeje dosáhly obě skupiny hráčů hodnot mezi 8-9 kcal.kg-1 .den-1 , čímž podle vybraných kritérií splňují doporučení PA....
|
|
|
Pohybová aktivita dětí s motorickými obtížemi
Kokštejn, Jakub ; Psotta, Rudolf (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent) ; Sigmund, Erik (oponent)
Bibliografické identifikace Jméno a příjmení autora: Mgr. Jakub Kokštejn Název disertační práce: Pohybová aktivita dětí s motorickými obtížemi Pracoviště: Katedra sportovních her Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Rudolf Psotta, Ph.D. Rok prezentace: 2011 Abstrakt Cíl: Současné poznatky o vývojové poruše motoriky u školních dětí naznačují možné negativní dopady na rozvoj osobnosti dítěte v oblasti psychické, sociálně psychologické, behaviorální a také v oblasti školních kompetencí. O tom, jak nedostatečná úroveň motoriky dítěte může limitovat jeho pohybovou aktivitu, je minimálně poznatků. Cílem práce bylo odhalit, zda vývojově podmíněný deficit motoriky u dětí staršího školního věku je rizikovým faktorem pro nižší pohybovou aktivitu (PA) a zda pozornost dítěte má mediační funkci ve vztahu mezi úrovní motoriky a jeho pohybovou aktivitou. Metody: Výzkum byl založen na analyticko-deskriptivních šetřeních motoriky dětí, pohybové aktivity v týdenních režimech a úrovně pozornosti s následnými komparacemi dětí s deficitem motoriky (DM) a dětí bez DM, korelační analýzou a analýzou mediačního účinku pozornosti dle Barona a Kennyho (1986). Pro hodnocení motoriky dětí byla použita testová baterie MABC-2 (Henderson et al., 2007), pro monitoring PA v týdenním režimu byly použity akcelerometry a písemný záznam PA, pozornost...
|
|
|
Pohybová aktivita a struktura osobnosti žen v produktivním věku
MIZON, Ruby
Míru pohybové aktivity ovlivňuje řada faktorů, tzv. biosociálních korelátů. Ženské pohlaví patří mezi negativně působící koreláty. Proto lze očekávat, že ženy budou ve srovnání s muži méně aktivní. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda osobnostní rysy žen ovlivňují míru jejich pohybové aktivity. Pro účely výzkumu byl náhodně vybrán soubor 40 žen ve věku 20-54 let. Pro objektivní měření pohybové aktivity byl použit krokoměr Yamax Digiwalker SW-700, který respondentky používaly po dobu jednoho týdne ve dvou termínech - v květnu a v říjnu 2018. Pomocí krokoměru byl zaznamenán celkový počet kroků za den. Celková týdenní pohybová aktivita byla zapisována do záznamových archů. Ke zjištění osobnostních rysů byla použita metoda "Big five NEO pětifaktorový osobnostní inventář." Tyto údaje byly statisticky zpracovány a následně vyhodnoceny. Psychologické údaje byly zpracovány pod supervizí psychologa. Bylo zjištěno, že u žen splňujících normu zdravotně orientované pohybové aktivity se projevuje vyšší dominance u osobnostního rysu extroverze a svědomitost. Věková skupina 20-34 je pohybově aktivnější a má nižší hodnotu BMI, než kategorie 35-54 let. Mezi ženami s dominantním osobnostním rysem a ženami bez dominantního osobnostního rysu nebyl shledán v míře PA rozdíl.
|
|
|
Velikost celotýdenní pohybové aktivity u adolescentních hráčů fotbalu
Vait, Marek ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Velikost celotýdenní pohybové aktivity u adolescentních hráčů fotbalu Autor: Bc. Marek Vait Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D. Cíle: Cílem práce bylo zjištění velikosti pohybové aktivity (PA) v týdenním režimu u adolescentních hráčů fotbalu v kategorii mladšího (hráči do 17 let) a staršího dorostu (hráči do 19let). Současně bylo cílem vyhodnotit velikost PA ve vztahu k vybraným zdravotním doporučením pro velikost PA. Metody: Výzkumu se účastnilo celkem n=66 hráčů (hráči mladšího dorostu n=36 hráčů; 15,8±0,8,starší dorost n=30 hráčů; 17,2±0,75. Pro testování vybraných jedinců bylo využito celkem 25 akcelerometrů z toho 14 typu Actigraph GT3X a 11 typu Actigraph GTM1. Míra PA byla u vybraných jedinců testována v sedmidenním týdenním režimu. Výsledky: Průměrné denní hodnoty energetického výdeje dosahovaly u mladší kategorie 10,9 ± 2,7, u starší 9,1±3,2. Uvedenými hodnotami obě kategorie splnily zdravotní doporučení. V případě denního počtu kroků opět obě kategorie dosáhly doporučených hodnot, kdy u mladší dosáhli hodnoty 13625±3049 a u starší 11061±3873. Z hlediska průměrná denní hodnoty středně až vysoce intenzivní PA přesáhly obě kategorie celosvětově používané doporučení pro minimální denní množství středně až vysoce intenzivní PA, které činí 60 minut, přičemž u mladší kategorie byly...
|
|
|
Pohybová aktivita pro zdraví u sportující mládeže
Kokštejn, Jan ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Frýbort, Pavel (oponent)
Název bakalářské práce: Pohybová aktivita pro zdraví u sportující mládeže Autor: Bc. Jan Kokštejn Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D. Cíl práce: Zjištění velikosti pohybové aktivity v týdenním režimu u výkonnostních fotbalistů v dorostové kategorii a následná komparace vybraných ukazatelů pohybové aktivity s doporučeními pohybové aktivity pro podporu zdraví. Současně je cílem zjištění možných rozdílů v pohybové aktivitě u kategorií hráčů mladšího (16-17 let) a staršího (18-19 let) dorostu. Metody: Výzkumné soubory tvořili fotbaloví hráči mladšího dorostu (n=25; 16,2±0,9 let) a staršího dorostu (n=25; 18,6±0,3 let). Pro zjištění velikosti pohybové aktivity v týdenním režimu byl použit akcelerometr Actigraph GT3X. Výsledky: Průměrná denní hodnota středně až vysoce intenzivní PA přesáhla u obou skupin hráčů fotbalu celosvětově používané doporučení pro minimální denní množství středně až vysoce intenzivní PA, které činí 60 minut. V případě denního počtu kroků přesáhla skupina hráčů mladšího dorostu horní hranici doporučovaného množství dle Sigmunda et al. (2005). Skupina hráčů staršího dorostu zůstala těsně pod touto hranicí, avšak v doporučeném pásmu. Z pohledu energetického výdeje dosáhly obě skupiny hráčů hodnot mezi 8-9 kcal.kg-1 .den-1 , čímž podle vybraných kritérií splňují doporučení PA....
|
|
|
Pohybová aktivita a tělesné složení u jedinců s ankylozující spondylitidou
Srovnalíková, Lucie ; Levitová, Andrea (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název diplomové práce: Pohybová aktivita a tělesné složení u jedinců s ankylozující spondylitidou Vypracovala: Bc. Lucie Srovnalíková Vedoucí práce: PhDr. Andrea Levitová, Ph.D. Cíl práce: Zjištění velikosti pohybové aktivity a aktuálního tělesného složení u skupin jedinců s ankylozující spondylitidou s odlišnou délkou trvání onemocnění a následná komparace zjištěných hodnot pohybové aktivity s vybranými zdravotními doporučeními pro zdravou část populace. Metody: Výzkumný soubor byl tvořen respondenty (10 žen a 36 mužů, n = 46, 42,8±11,3 let) s klinicky diagnostikovaným onemocněním ankylozující spondylitida, kteří ambulantně navštěvují Revmatologický ústav v Praze. Výzkumný soubor byl rozdělen na tři skupiny dle délky trvání onemocnění (1. skupina - 0 až 6 let, 2. skupina - 7 až 14 let, 3. skupina - 15 let a více). Pro zjištění velikosti pohybové aktivity v týdenním režimu byl použit akcelerometr Actigraph GT3X. Pro zjištění hodnot tělesného složení byla použita metoda bioelektrické impedance s využitím přístroje BIA 2000M. Výsledky: Z pohledu zdravotních doporučení pro pohybovou aktivitu splnily všechny tři skupiny zdravotní doporučení pro minimální týdenní množství středně intenzivní pohybové aktivity (150 minut). Ani jedna skupina respondentů však nesplnila zdravotní doporučení pro průměrný...
|
|
|
Úroveň pohybové aktivity u studentů studujících gymnázium Písek a jejich rodičů.
SKOVAJSA, Radko
V této diplomové práci jsme se zaměřili na pohybovou zdatnost adolescentů Gymnázia Písek,ve věku 17-19let.Výzkum je zaměřený na pohybovou aktivitu vyjádřenou počtem kroků.Měření proběhlo na jaře a na podzim.Dále byl zjišťován vztah tělesné zdatnosti k pohybové aktivitě a úroveň pohybové aktivity ve vztahu k tělesnému tuku vyjádřený indexem BMI.Výzkumný soubor tvoří 39 studentů, kteří se postupně zaregistrovali v systému INDARES COM on-line a zde zapisovali počet kroků a vyplnili on-line dotazník IPEN. K testování pohybové zdatnosti byla použita testová baterie dle doporučení INDARES, k zjištění objemu pohybové aktivity byly použity krokoměry. Data byla následně zpracována a vyhodnocena programem Minitab a Excel MS 10. Zjištěné výsledky poukazují na snižující se trend pohybové aktivity u dnešní mládeže.
|
|
|
Pohybová aktivita dětí s motorickými obtížemi
Kokštejn, Jakub ; Psotta, Rudolf (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent) ; Sigmund, Erik (oponent)
Bibliografické identifikace Jméno a příjmení autora: Mgr. Jakub Kokštejn Název disertační práce: Pohybová aktivita dětí s motorickými obtížemi Pracoviště: Katedra sportovních her Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Rudolf Psotta, Ph.D. Rok prezentace: 2011 Abstrakt Cíl: Současné poznatky o vývojové poruše motoriky u školních dětí naznačují možné negativní dopady na rozvoj osobnosti dítěte v oblasti psychické, sociálně psychologické, behaviorální a také v oblasti školních kompetencí. O tom, jak nedostatečná úroveň motoriky dítěte může limitovat jeho pohybovou aktivitu, je minimálně poznatků. Cílem práce bylo odhalit, zda vývojově podmíněný deficit motoriky u dětí staršího školního věku je rizikovým faktorem pro nižší pohybovou aktivitu (PA) a zda pozornost dítěte má mediační funkci ve vztahu mezi úrovní motoriky a jeho pohybovou aktivitou. Metody: Výzkum byl založen na analyticko-deskriptivních šetřeních motoriky dětí, pohybové aktivity v týdenních režimech a úrovně pozornosti s následnými komparacemi dětí s deficitem motoriky (DM) a dětí bez DM, korelační analýzou a analýzou mediačního účinku pozornosti dle Barona a Kennyho (1986). Pro hodnocení motoriky dětí byla použita testová baterie MABC-2 (Henderson et al., 2007), pro monitoring PA v týdenním režimu byly použity akcelerometry a písemný záznam PA, pozornost...
|
host ::
RSS.