|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
|
|
Edvard Beneš jako sociolog
Smržová, Veronika ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Text pojednává o sociologické činnosti Edvarda Beneše. Druhý československý prezident je totiž vnímán hlavně jako politik a diplomat a cílem tohoto textu je proto připomenout méně známou část Benešovi osobnosti, kterou je jeho sociologická práce. Beneš sám se vždy cítil být sociologem, různá sociologická témata řešil hlavně v počátcích své kariéry a v období před první světovou válkou. Avšak i v pozdějších letech jako československý prezident na povolání sociologa nikdy nezapomněl. Benešova sociologie je významná v tom, že měla přímý vliv na jeho politickou činnost. Beneš sociologii vnímal jako nástroj k poznávání společnosti a snažil se, aby z tohoto poznání vycházela i jeho politika. Beneš byl přímým pokračovatel Tomáše Garrigua Masaryka a to jak v sociologii, tak v politice. Právě toto zajištění kontinuity myšlenek TGM je Benešovým velkým přínosem československé sociologii. Tato práce si klade za cíl představit sociologický profil Edvarda Beneše. Představuje vývoj Benešova sociologického myšlení a jeho postupný příklon právě k TGM. Zároveň text shrnuje nejdůležitější sociologická témata, kterými se Beneš zabýval, např. téma demokracie, sociologie války, náboženství či socialismu. Tato práce je analýzou Benešova sociologického myšlení. Klíčová slova Demokracie, slovanství, stranictví,...
|
|
|
Jastrauova pouť městem, obraz člověka a města v románu Hærværk Toma Kristensena
Vašáková, Lenka ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Tématem práce jsou motivy města, poutníka a pouti v meziválečném románu Hærværk dánského spisovatele Toma Kristensena. Úvodní, teoretická část stručně charakterizuje změny v podobě města a jeho obrazů v literární teorii a dílech 19. a 20. století. Zároveň poukazuje na reciproční povahu vztahu člověka a města a na důležitou roli města při utváření identity jeho obyvatel. Následující analytická část práce obsahuje vlastní rozbor románu a zaměřuje se na způsob, jakým se pocit odcizení hlavní postavy projevuje na deskriptivním obrazu románového města. Práce zkoumá chybějící opory v životě hlavní postavy, a to prostřednictvím městských budov a staveb, které je zastupují, a které jsou v románu kritizovány či zcela vynechány. Dalším zkoumaným motivem je dobrovolná cesta hlavní postavy ke dnu, interpretovaná jako důsledek meziválečných pochyb o společnosti, jejích principech a obecně lidských hodnotách. Práce uvádí příklady různých typů odcizených městských chodců, s nimiž hlavní postavu porovnává. Rovněž analyzuje pohyb protagonisty městem, který na základě jeho nejvýraznějších směrů, vertikály a spirály, vykládá jako introspektivní cestu za hlubším poznáním vlastní podstaty. Poslední část práce se zabývá formálními aspekty románu a románového obrazu města, které rozebírá s ohledem na vybrané literární...
|
|
|
Concepts of Space in George Eliot's Novels (Daniel Deronda)
DOSKOČILOVÁ, Kateřina
Cílem práce je představit viktoriánské spisovatelky druhé poloviny 19. století z pohledu koncepce fiktivních románových prostorů. Práce nejprve stručně představí hlavní autorky viktoriánského románu ve společenském kontextu doby 19. století (sestry Brontëovy, George Eliot) a poté se bude věnovat analýze posledního románu G. Eliotové Daniel Deronda (ve srovnání s autorčiným dřívějším románem 'The Mill on the Floss') s důrazem na proměnu románového prostoru v díle, kterému dominuje židovská tématika, hledání a nalézání kořenů a tradic v osobním životě hrdiny. Práce se zaměří na evropský kontext románových prostor a tradic a zhodnotí význam posledního románu ve vývoji autorčiny tvorby.
|
|
|
Časopis Kultura doby
DVOŘÁKOVÁ, Iva
Bakalářská práce představuje časopis Kultura doby: Nezávislý měsíčník pro kulturu, který vycházel v letech 1936 až 1939. Je to první deskriptivní analýza, která přináší obecné zhodnocení tohoto periodika. Zabývá se podrobněji zejména vlastní historií Kultury doby, osobnostmi kolem ní, politickými vlivy a literárními postoji. Velká část práce je věnována i literárnímu kritikovi Fedoru Soldanovi, který byl tvůrcem, šéfredaktorem a od druhého ročníku i vydavatelem Kultury doby.
|
host ::
RSS.