|
|
Diverzita druhového komplexu Micrasterias papillifera / M. radiosa (Desmidiales)
Trumhová, Kateřina ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá diverzitou druhového komplexu Micrasterias papillifera/ M. radiosa (Desmidiales). Oba druhy patří mezi obyvatele ohrožených rašelinných biotopů a jsou také využívány v biomonitoringu. Záznamy v taxonomických publikacích uvádí pro oba tyto druhy velké množství variet, jejichž morfologie se ale částečně překrývá, revize tohoto komplexu byla proto nezbytná. Kmeny byly izolovány z rašelinišť a jezer v rámci Evropy. Dataset byl také doplněn o kmeny získané ze sbírek řas. Výsledky fylogenetických analýz sekvencí pro úsek ITS a psaA ukázaly, že reálná diverzita je v případě druhu Micrasterias papillifera Brébisson ex Ralfs mnohem menší, než nakolik se dalo předpokládat na základě množství popsaných variet. Ve fylogenetickém stromě sekvencí ITS sice můžeme najít malou vnitrodruhovou variabilitu linie ‚papillifera', která ale nekoresponduje s morfologií určených variet tohoto druhu. Tento druh je morfologicky velmi plastický a dokonce do jeho linie spadají i některé izoláty určené jako Micrasterias radiosa Ralfs. Naopak v linii ‚radiosa' se nachází pouze několik málo izolátů a půjde spíše o vzácný druh s omezeným rozšířením. Oba druhy jsou vůči sobě dobře morfologicky vymezené a jsou od sebe dobře rozpoznatelné na základě několika znaků.
|
|
|
Jak ovlivňuje ombro-minerotrofní rozhraní ve středoevropských rašelinných mokřadech strukturu a dynamiku mikrořasových společenstev?
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Rašeliniště jakožto primárně boreální biotopy patří ve středoevropské krajině k velmi vzácným a hodnotným azonálním ekosystémům. Jejich cennost tkví mimo jiné v ohromné bohatosti mikrořasových společenstev, z nichž patrně nejvýznačnější skupinu tvoří krásivky (Desmidiales) a to jak bohatostí druhů, tak jejich poměrným zastoupením. Důležitým gradientem, který ovlivňuje rašeliništní biotu, je gradient ombro-minerotrofie odvíjející se od hydrologického režimu. Podle tohoto konceptu se rašeliniště dělí na dva základní typy - ombrotrofní vrchoviště, která jsou sycena pouze srážkovou vodou a minerotrofní slatiniště, která jsou obohacována vodou podzemní nebo povrchovou. Krásivky, charakteristické vysokou citlivostí na faktory prostředí a druhovou bohatostí, jsou velmi dobrou modelovou skupinou pro ekologické studie. Ve své práci se zabývám vlivem ombro-minerotrofního gradientu na strukturu, diverzitu a dynamiku krásivkových společenstev na sudetských rašeliništích. Výsledky ukazují, že ombro-minerotrofie strukturu společenstev významně ovlivňuje, přičemž je více určující pro výskyt jednotlivých druhů než pro jejich abundance. Signifikantní vliv byl prokázán také u druhové diverzity. Minerotrofní rašeliniště mají zjevně vyšší druhovou diverzitu, která je určena především přítomností málo početných druhů....
|
|
|
Biomonitoring ekologického stavu rašelinišť - NCV index, acidifikace a eutrofizace
Henková Mauleová, Lucie ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
Biomonitoring je metoda stanovení vlastností ekosystému na základě jeho biologických vlastností, zejména složení bioty. Na základě různých biomonitorovacích systémů zaměřených na vodní ekosystémy je možné kvantifikovat například čistotu nebo úživnost vody pro potřeby vodního hospodářství nebo charakterizovat ekologický stav ekosystému pro vědecké a ochranářské účely. Zatímco biomonitorovací systémy zabývající se jakostí vody jsou velmi rozšířené a rutinně používané, systémy zabývající se charakteristikou ekologického stavu ekosystémů (např. sukcesní stadium, stabilita) jsou využívané méně a jejich širší využití v budoucnu by mohlo napomoct lepšímu pochopení a managementu některých vodních ekosystémů. Jedním z ekologicky zaměřených biomonitorovacích systémů je NCV index (natural conservation value index, index přírodní konzervační hodnoty), který je zaměřen na mokřady, k jejichž hodnocení využívá krásivková společenstva. Pomocí zhodnocení druhové diverzity, vzácnosti zastoupených druhů a vyspělosti ekosystému, pro který jsou tyto typické, se NCV index snaží zprostředkovaně popsat hodnotu ekosystému z hlediska jeho nahraditelnosti.
|
|
|
Diverzita a rozšíření druhového komplexu Euastrum humerosum / didelta (Desmidiales)
Kupčíková, Eva ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Kollár, Jan (oponent)
Z 23 evropských a severoamerických kmenů druhového komplexu Euastrum humerosum/didelta (Desmidiales) jsem získala 3 evoluční linie v molekulárním markeru trnGucc intronu (druhého typu). U SSU intronu jsem nezískala signifikantní a jednotné výsledky. Je pravděpodobné, že jsou linie trnGucc intronu velice mladé. SEM odhalila jeden centrální pór a pětici hrbolků. Linie byly signifikantně odlišné svým tvarem a rozměry. V některých kmenech byla vysoká morfologická variabilita. Linie se lišily především délkou a šířkou buněk. Uvnitř morfotypu E. humerosum se linie lišily tvarem a rozměry polárního laloku. Uvnitř morfotypu E. didelta se linie lišily tvarem a rozměry krku. To bylo zjištěné geometrickou morfometrikou a měřením. Lineární diskriminační analýza krásivek z literatury odhalila, že je možné částečně odlišit skupiny variet (E. humerosum var. parallelum a E. didelta v linii A; dvě formy E. didelta f. val Piora a E. didelta f. latior v linii B; E. didelta var. inermiforme a E. humerosum var. affine v linii C). Klíčová slova: krásivky, druhy, skrytá diverzita, molekulární fylogenetika, geometrická morfometrika, Euastrum, skenovací elektronová mikroskopie
|
|
|
Vztah biodiverzity a produktivity ve společenstvech krásivek
Škvorová, Marie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
V této diplomové práci se zabývám vlivem biodiverzity na produktivitu ve společenstvech krásivek. Biodiverzita se výrazně globálně mění. Podoba vztahu biodiverzity a produktivity patří proto k významným výzkumným otázkám. Velký vliv na produktivitu mají tři aspekty diverzity: druhová bohatost, funkční diverzita a fylogenetická diverzita. Studie ukazují, že s vyšší diverzitou obecně produktivita stoupá. Je však málo studií, které porovnávají vliv vícero aspektů diverzity současně. Existující studie ukazují, že aspekty mohou být vzájemně propojeny. Studie jsou zaměřeny převážně na rostlinná společenstva, méně pak na další organismy, například řasy. Ve své práci jsem zkoumala, jak se při změně druhové bohatosti proměňuje vztah funkční či fylogenetické diverzity a produktivity ve společenstvech krásivek. Sestavila jsem experimentální společenstva krásivek o dvou až 12 druzích. Společenstva se lišila ve zvolených aspektech diverzity. Měřila jsem nárůst biomasy. Pro analýzy jsem použila index overyielding, který srovnává produkci polykultur s produkcí očekávanou na základě monokultur. Vztah overyielding vůči funkční diverzitě se lišil v závislosti na druhové bohatosti daných společenstev. Bayesovské regrese pro jednotlivé úrovně druhové bohatosti nebyly signifikantní, nicméně bayesovská regrese intervalů...
|
|
|
Diverzita a rozšíření druhového komplexu Euastrum humerosum / didelta (Desmidiales)
Kupčíková, Eva ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Kollár, Jan (oponent)
Z 23 evropských a severoamerických kmenů druhového komplexu Euastrum humerosum/didelta (Desmidiales) jsme získali 3 evoluční linie v molekulárním markeru trnGuuc intronu (druhého typu). U SSU intronu jsme nezískali signifikantní a jednotné výsledky. Je pravděpodobné, že jsou linie velice mladé. Linie byly signifikantně odlišné svým tvarem a rozměry. Použili jsme geometrickou morfometriku a měření rozměrů délky a šířky semicely, isthmu a jejich poměrů. V některých kmenech byla vysoká morfologická variabilita. Různé morfy v sebe přecházely a lišily se ve vroubkování bazálního laloku. Linie se lišily především svými rozměry a tvarově variabilními polárními laloky, včetně krku. SEM odhalila jeden centrální pór, oproti E. didelta var. bengalicum, který je v literatuře uváděn s póry dvěma. Klíčová slova: krásivky, druhy, skrytá diverzita, molekulární fylogenetika, geometrická morfometrika, Euastrum, skenovací elektronová mikroskopie
|
|
|
Vysychání jako činitel ovlivňující strukturu společenstev krásivek (Zygnematophyceae)
Jirková, Kateřina ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Krásivky tvoří důležitou součást fytobentosu mokřadních ekosystémů. Tyto ekosystémy mají často efemérní charakter a změny v hydrologickém režimu jsou jejich nedílnou součástí. Vysychání je přitom podstatným stresovým faktorem, který ovlivňuje vodní organismy. Různé druhy se liší v míře tolerance vůči stresu z vysychání, což může mít vliv na strukturu společenstev a také na fylogenetickou diverzitu. Pro tuto práci byly zvoleny dvě lokality, přírodní rezervace Borkovická blata a přírodní památka Na Plachtě. Vysychavé a nevysychavé tůně se lišily ve struktuře společenstev krásivek, statisticky významný však byl tento rozdíl pouze v případě lokality Borkovická blata. Na obou lokalitách vykazovaly vzorky z vysychavých tůní průměrně nižší druhovou bohatost a hodnotu Shannonova indexu diverzity než vzorky z nevysychavých tůní, rozdíly mezi těmito skupinami vzorků ale nebyly statisticky průkazné. Fylogenetická analýza prokázala, že společenstva krásivek byla tzv. fylogeneticky rozptýlená; blízce příbuzné druhy měly tendenci nevyskytovat se společně na stejných stanovištích, což platilo v případě Borkovických blat i v případě lokality Na Plachtě. Rozdíl mezi vysychavými a nevysychavými tůněmi se podařilo detekovat pouze v případě lokality Borkovická blata, kde vysychavé tůně vykazovaly nižší stupeň fylogenetického...
|
|
|
Diverzita druhového komplexu Micrasterias papillifera / M. radiosa (Desmidiales)
Trumhová, Kateřina ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá diverzitou druhového komplexu Micrasterias papillifera/ M. radiosa (Desmidiales). Oba druhy patří mezi obyvatele ohrožených rašelinných biotopů a jsou také využívány v biomonitoringu. Záznamy v taxonomických publikacích uvádí pro oba tyto druhy velké množství variet, jejichž morfologie se ale částečně překrývá, revize tohoto komplexu byla proto nezbytná. Kmeny byly izolovány z rašelinišť a jezer v rámci Evropy. Dataset byl také doplněn o kmeny získané ze sbírek řas. Výsledky fylogenetických analýz sekvencí pro úsek ITS a psaA ukázaly, že reálná diverzita je v případě druhu Micrasterias papillifera Brébisson ex Ralfs mnohem menší, než nakolik se dalo předpokládat na základě množství popsaných variet. Ve fylogenetickém stromě sekvencí ITS sice můžeme najít malou vnitrodruhovou variabilitu linie ‚papillifera', která ale nekoresponduje s morfologií určených variet tohoto druhu. Tento druh je morfologicky velmi plastický a dokonce do jeho linie spadají i některé izoláty určené jako Micrasterias radiosa Ralfs. Naopak v linii ‚radiosa' se nachází pouze několik málo izolátů a půjde spíše o vzácný druh s omezeným rozšířením. Oba druhy jsou vůči sobě dobře morfologicky vymezené a jsou od sebe dobře rozpoznatelné na základě několika znaků.
|
|
|
Substrate specifity of epiphytic communities of diatoms (Bacillariophyceae) and desmids (Desmidiales)
Mutinová, Petra ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Substrátová specificita epifytických společenstev rozsivek (Bacillariophyceae) a krásivek (Desmidiales) Bc. Petra Mutinová diplomová práce, Praha, 2015 Abstrakt Vždy se předpokládalo a často bylo pozorováno, že hostitelská rostlina, jakožto biologicky aktivní typ substrátu, má přímý vliv na epifyton žijící na jejím povrchu. Avšak některé studie spíše upřednostňují hypotézu neutrality substrátu, tudíž vztah mezi hostitelskou rostlinou a epifytonem je stále diskutabilní. Tato diplomová práce se zaměřila na základní otázku, kterou mnoho předchozích prací opomnělo. Má hostitelská rostlina signifikantní vliv na sladkovodní epifytické společenstvo řas v porovnání s dalšími faktory, např. lokalitou a podmínkami prostředí? Navíc byla zkoumána i substrátová specificita jednotlivých taxonů řas. Práce se zabývala epifytonem na několika typech přirozených rostlinných substrátů, odebíraných v několika vodních plochách v České republice. Poskytuje tak přesnější a obecnější pohled na ekologii mikrofytobentosu. V rámci této práce se ukázalo, že lokalita byla hlavním faktorem ovlivňující epifytické společenstvo, následována slabším, ale stále zaznamenatelným, vlivem podmínek prostředí (pH a konduktivitou). Naproti tomu hostitelská rostlina nehrála skoro žádnou roli a jen pár druhů řas vykazovalo substrátovou specificitu....
|
|
|
Kryptická a pseudokryptická diverzita spájivých zelených řas (Zygnematophyceae)
Kupčíková, Eva ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Škaloud, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje nejpoužívanější druhové koncepty ve třídě Zygnematophyceae. Bude představena tato skupina řas, a v molekulární fylogenetice používané molekulární markery. Nejasnosti v taxonomii při definování druhů byly způsobeny velice rozličnou morfologií a odlišným pohledem autorů na determinaci druhu a jejich podjednotek. Spájivé řasy jsou skupinou jednobuněčných a mnohobuněčných řas. Vyskytují se často ve sladkovodních habitatech. Krásivky jsou důležitým bioindikátorem kvality vod. Používají se při hodnocení conservation value. Proto je důležité mít druhy dobře definované. Při odhalování (pseudo)kryptických druhů v rodech Micrasterias nebo Xanthidium byla použita kombinace metod molekulární fylogenetiky, elektronové mikroskopie a geometrické morfometriky. Geometrická morfometrika pomohla najít důležité detaily pro určení pseudokryptických druhů. Klíčová slova: kryptická a pseudokryptická diverzita, konjugace, krásivky, Micrasterias, Euastrum, Xanthidium, molekulární fylogenetika, taxonomie, geometrická morfometrika, biogeografie, zelené řasy
|
host ::
RSS.