Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vizualizace výstupu z řečových technologií pro potřeby kontaktních center
Zhezhela, Oleksandr ; Szőke, Igor (oponent) ; Schwarz, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vizualizací dat získaných pomocí řečových technologií pro potřeby kontaktních center. Jsou prozkoumány metody získávání informaci z řečových signálů a existující nástroje, které řeší podobné úlohy. Je analyzován rozsah dat, která lze z řečových technologií získat. Procesy a standardy používané v kontaktních centrech. Na základě požadavků pracovníků kontaktních center bylo implementováno uživatelské rozhraní pro vizualizaci dat a audio přehrávačznázorňující řečová data. Získané poznatky a řešení byly implementovány do nástroje Speech Analytics Server (SPAS).
Analýza spokojenosti zákazníků a návrhy opatření na zvýšení její úrovně
Krejčířová, Karolina ; Dostálová, Markéta (oponent) ; Frejková, Daniela (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je analýza spokojenosti zákazníků s kontaktním centrem společnosti XY a návrhy směřující nejen ke zvýšení úrovně zákaznické spokojenosti, ale také ke zlepšení metod zjišťujících tuto skutečnost.
Analýza potřeb klientů kontaktního centra s aplikační místností Birkenstube v Berlíně.
Schubertová, Annika ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Radimecký, Josef (oponent)
Východiska: Aplikační místnosti jsou službou, ve které mohou klienti užívat nelegální návykové látky pod dozorem vyškoleného personálu. V některých zemích jsou aplikační místnosti provozovány již přes 30 let a různé studie poskytují pozitivní výsledky, které nás obeznamují s výhodami, které zařízení s aplikačními místnostmi poskytují. Tato práce však nemá za cíl zaměřit se na již potvrzené, ale na konkrétní zkušenosti a potřeby jedinců, kteří jsou s tímto typem zařízení v témeř dennodenním kontaktu. Výzkum byl učiněn v kontaktním centru s aplikační místností Birkenstube v Berlíně. Toto zařízení je v provozu od začátku roku 2004 a je tak jedním z prvních center s aplikační místností ve městě Berlín. I přes svou dlouhou působnost, tradici a neustále měnící se potřeby jeho klientely, byla samotná činnost tohoto zařízení evaluována naposledy v roce 2015. Cíle: Cílem této práce je nahlédnout a analyzovat potřeby klientů a klientek, kteří využívají služeb kontaktního centra s aplikační místností Birkenstube v Berlíně. Pomocí rozhovorů s vybranými respondenty následně zjistit, zda je klientům poskytováno to, co opravdu od služby potřebují, či zda by bylo vhodné zaměřit se na zlepšení poskytovaných služeb, dle potřeb jejich uživatelů. Metody a výzkumný soubor: Kvalitativní data byla sbírána pomocí...
Adiktologické služby z pohledu obyvatel Příbrami
KYMLOVÁ, Petra
Abstrakt Adiktologické služby ve věnují prevenci a léčbě závislostí. V České republice se tyto služby začaly více rozvíjet až po Sametové revoluci v roce 1989. Do té doby bylo téma závislostí a zejména užívání drog tabuizované a na veřejnosti se o této problematice příliš nemluvilo. V okrese Příbram působí nestátní nezisková organizace Magdaléna o.p.s, zde poskytuje nízkoprahové harm reduction služby (Kontaktní centrum a Terénní program) a Adiktologikou ambulanci. Kontaktní centrum působí v Příbrami od roku 2002, Terénní program byl zřízen v roce 2003, Adiktologická ambulance začala fungovat v roce 2017. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak jsou obyvatelé okresu Příbram informováni o adiktologické péči a zmapovat jejich postoje k adiktologickým službám obecně a konkrétně k adiktologickým službám poskytovaným v tomto okrese. Teoretická část se věnuje vymezení základních pojmů v oblasti adiktologie, závislosti a adiktologických služeb. Je zde popsána síť péče pro osoby se závislostí a historický vývoj této péče v České republice. Prostor je věnován také vymezení základních sociologických pojmů v oblasti veřejného mínění a dostupným průzkumům veřejného mínění v oblasti užívání návykových látek. Pro výzkumnou část diplomové práce byla zvolena kvantitativní strategie, s využitím metody dotazníkového šetření, technika vlastního dotazníku s uzavřenými, polouzavřenými otázkami a škálami. Výzkumný soubor tvořilo 430 respondentů, obyvatel okresu Příbram. Získaná data byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky v programu MS Excel, hypotézy byly ověřovány pomocí statistického programu SPSS. Z výzkumného šetření vyplynulo, že přes 40% obyvatel Příbramska ví o službách Kontaktního centra a Terénního programu, nejsou si však jistí, jak tyto služby fungují. Přes 30 % respondentů však nikdy neslyšelo o službách Adiktologické ambulance, která funguje v Příbrami teprve 3 roky. Necelých 56 % respondentů pak někdy slyšelo o organizaci Magdaléna o.p.s. Nejkontroverzněji vnímají obyvatelé okresu Příbram poskytování nízkoprahových služeb aktivním uživatelům drog zdarma a je také zpochybňována finanční výhodnost adiktologických služeb pro stát a společnost. Okolo 50 % respondentů je však rádo, že jsou adiktologické služby v okrese Příbram poskytované a podporují je, dalších 30 % s tímto výrokem spíše souhlasí, což vnímám jako pozitivní výstup pro CAS Magdaléna Příbram. Tato diplomová práce a její výstupy mohou posloužit jako zpětná vazba pro pracovníky Příbramských adiktologických služeb a také při informování veřejnosti a při prezentací služeb v rámci osobního oslovování terénními pracovníky i v rámci online propagace. Dále má také informativní a vzdělávací charakter pro všechny, kteří se o problematiku adiktologických služeb začínají zajímat. Věřím, že dotazník byl vytvořen tak, aby bylo jeho vyplnění pro respondenty přínosné a informativní.
Neochota uživatelů návykových látek využívat služeb Kontaktního centra na malém městě
GRUBEROVÁ, Eva
Kontaktní centra na malých městech obecně zaznamenávají rozdíl mezi počtem uživatelů návykových látek, kteří využívají jejich služby, a odhadovaným počtem klientů v návaznosti na velikost lokální drogové scény. Tato diplomová práce si pokládá otázku, jaké jsou důvody, které odrazují lidi užívající návykové látky od využívání služeb Kontaktního centra na malém městě. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy z oblasti závislosti pro uvedení do dané problematiky. Zastavujeme se u základních metod práce s uživateli návykových látek. Podrobněji se pak zabýváme jednotlivými nízkoprahovými programy, které v rámci České republiky fungují a těchto metod práce využívají.
Harm reduction jako pilíř protidrogové politiky České republiky
PRŮDKOVÁ, Táňa
Práce se zabývá českou protidrogovou politikou se zvláštním důrazem na harm reduction, protože je to i v dnešní době kontroverzní téma. Zdůrazňuje přínos služeb harm reduction pro uživatele drog i pro společnost jako takovou, ale nezamlčuje ani argumenty odpůrců. Teoretická část stručně definuje protidrogovou politiku a její pilíře. Pojem harm reduction, cíle a metody tohoto přístupu jsou popsány podrobněji. Jsou zde vymezeny složky harm reduction a poskytovatelé těchto služeb. Závěr teoretické části práce se zabývá možností poskytování služeb harm reduction osobám ve výkonu trestu odnětí svobody. Praktická část práce je exkurzí do kontaktního centra Drug Azyl v Brně, jehož personál poskytuje služby harm reduction a má s nimi tedy bohaté zkušenosti. Pro ilustraci jsou zde uvedeny příklady informací předávaných klientům v rámci minimalizace škod. Praktická část je zakončena reflexí zdejších pracovníků a reflexí autora práce.
Evaluace spokojenosti klientů kontaktních center ve Zlínském kraji, v kontextu pandemie COVID-19
Hanáková, Karla ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Jandáč, Tomáš (oponent)
ÚVOD: Celosvětová pandemie COVID-19 a prosazování omezujících opatření v oblasti veřejného zdraví, nezbytných k omezení šíření viru, ovlivnila veškeré aspekty moderního života a dotkla se mj. také oblasti užívání drog. Dotkla se také trhu s drogami včetně sociálních a zdravotních reakcí na drogový fenomén. V reakci na zaváděná opatření vzrůstal tlak také na adiktologické služby, jejich provoz, zaměstnance a v neposlední řadě klienty. ZAMĚŘENÍ PRÁCE: Cílem práce bylo, zjistit míru spokojenosti/ nespokojenosti klientů kontaktních center ve Zlínském kraji, s nabízenými intervencemi a službami v tomto období a ověřit si tím schopnost kontaktních center zareagovat a flexibilně se přizpůsobit situaci, v kontextu pandemie COVID-19 a zaváděných protiepidemických opatření směrem ke snížení dopadu pandemie na klienty a zaměstnance kontaktních center. METODY: Respondenti byli vybráni metodou záměrného výběru přes instituce. Prostředek pro získání zpětné vazby představovala evaluace spokojenosti. Nástrojem pro sběr dat byl dotazník. Soubor tvořilo celkem 40 respondentů. Získaná data byla vyhodnocena programem STATA® 15.0, Statistic Data Analysis, MP. Prezentace a interpretace výsledků je provedena jednoduchou deskriptivní statistikou. Pro ilustraci jsou použity grafy, tabulky. VÝSLEDKY: Kontaktní centra...
Odhad spotřeby injekčního materiálu klienty pražských kontaktních center a terénních programů
Provazníková, Radka ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
Východiska: Injekční užívání je mezi pražskými problémovými uživateli návykových látek nejpreferovanějším způsobem aplikace drog. V roce 2014 bylo v Praze zaznamenáno odhadem 15 700 injekčních uživatelů drog (7 500 uživatelů pervitinu, 2 500 uživatelů heroinu a 5 700 uživatelů buprenorfinu (Mravčík et al., 2015). Dle výzkumu Švůgerové (2015) spotřebují injekční uživatelé pervitinu, heroinu a Subutexu v Praze přibližně 15,5 milionu stříkaček za rok (Švůgerová, 2015). Data ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 však říkají, že v Praze bylo v roce 2014 distribuováno 2,6 milionů injekčních stříkaček (Mravčík et al., 2015). To znamená, že pražští uživatelé spotřebují ročně daleko více stříkaček, než distribuují nízkoprahové služby a uvádí údaje získané z lékáren. Proto je potřeba zmapovat chování uživatelů v souvislosti s aplikací návykové látky, především jak souvisí spotřeba injekčního materiálu s typologií uživatele. Cíl: Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit frekvenci aplikace drog u injekčních uživatelů a odhadnout celkovou roční spotřebu injekčního materiálu v závislosti na typologii uživatelů (užívané drogy, frekvence návštěvy výměnných programů,...). Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen celkem 155 klienty výměnných programů v Praze (3 kontaktní...
Kvalita života klientů substitučního programu kontaktního centra o. s. DRUG - OUT Klub v Ústí nad Labem
Šulcová, Ilona ; Janíková, Barbara (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na jednu z možností léčby závislosti na opioidech, substituční léčbu. Popisuje specifickou formu substitučního programu v rámci nízkoprahového zařízení pro uživatele drog v Ústí nad Labem. Práce dále stručně nastiňuje problematiku závislosti na látkách opioidního typu, jednotlivé možnosti substituční léčby v Ústí nad Labem (metadonový program, substituce buprenorfinem). Cílem práce je zhodnotit kvalitu života klientů v substitučním programu v kontaktním centru v Ústí nad Labem a porovnat ji s kvalitou života klientů užívající nelegálně získaný buprenorfinový preparát, využívajících služeb kontaktního centra v Ústí nad Labem. Identifikovat problémové okruhy v kvalitě života substituentů a nelegálních uživatelů buprenorfinového preparátu. A získat podněty pro zlepšení, rozšíření či doplnění poskytovaných služeb pro tuto cílovou skupinu. Teoretická část stručně popisuje problematiku závislosti na návykových látkách opioidního typu a možnosti léčby, zejména substituční program. Výzkumná část je zaměřena na zhodnocení kvality života klientů v substitučním programu a identifikaci problémových okruhů v životě substituentů. Nástroji pro sběr dat je anonymní dotazník Světové zdravotnické organizace WHOQOL - BREF (zkrácená verze). Dále jsou také zpracovány sociodemografické údaje...
Iniciace injekčního užívání návykových látek a uplatnění intervence "Break the Cycle"
Al-Halabiová, Ria ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Východiska: Injekční užívání drog patří k nejrizikovějším způsobům užívání návykových látek, které nese rizika pro jednotlivce i společnost. Česká republika patří mezi země, kde je prevalence injekčního užívání drog vysoká a má stoupající tendenci. Z dostupných dat vyplývá, že učení se k injekčnímu užívání má mimo jiné sociální charakter. Prozkoumání těchto sociálních okolností, ale i osobních zkušeností osob užívajících drogy injekčně, může být nástrojem k tvorbě a implementaci vhodných preventivních intervencí. Jednou z těchto účinných intervencí je metoda Break the Cycle, která hovoří o iniciaci injekčního užívání jakožto o fenoménu, jež lze nezkušeným osobám předávat na bázi sociálního učení. Redukce asistencí zkušených osob při iniciační aplikaci nezkušeným osobám, redukce injekčních aplikací před nezkušenými osobami a odmítání diskuze o benefitech injekčního užívání s nezkušenými osobami může mít pozitivní vliv na incidenci injekčního užívání v české populaci. Cíle a metody: Cílem práce je podat informace o podstatných jevech souvisejících se zahájením injekčního užívání drog a prozkoumat zkušenost klientů pražského kontaktního centra s jejich iniciací injekčního užívání a s jejich zkušenostmi a postoji vůči provázení iniciací u druhých osob. Pomocí rozhovorů byli respondenti intervenováni...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.