|
| |
|
| |
|
|
Vládní model v současném Severním Irsku: problematika uplatnění konsociačního principu po volbách 2022
Klementová, Lucie ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Skutilová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vládní model v Severním Irsku, detailněji se zabývá problematikou uplatnění konsociační principu po volbách 2022. Tato problematika je uvedena teoretickou koncepcí konsociační demokracie, dále je zasazena do historického kontextu, kdy práce popisuje samotný vznik konsociační principu vládnutí v Severním Irsku a následně analyzuje jednotlivá pozastavení severoirského shromáždění, u kterých zkoumá především dodržení hlavních charakteristik konsociační demokracie od Arenda Lijpharta. Práce cílí na nalezení odpovědi na výzkumnou otázku, zda je konsociační demokracie fungujícím nástrojem pro současné vládnutí v Severním Irsku. Analýza volebních výsledků a následná povolební vyjednávání ukazují, že funkčnost konsociačního principu vládnutí není optimální a dovádí Severní Irsko do situace bez funkčního severoirského shromáždění, se stále se zvyšujícím počtem volání o změnu tvorby vlády.
|
|
| |
|
|
Přínos teorie konsociační demokracie pro Libanon
Coufal, Ondřej ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přínosem teorie konsociační demokracie pro Libanon v letech 1943 až 1975 a při následné rekonstrukci státu po občanské válce v roce 1989. Libanon se v roce 1943 poprvé stal nezávislým státem a jeho politický systém obsahoval prvky teorie konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta. Ty byly přítomny, aby udržely systém stabilní i přes širokou náboženskou fragmentaci, která byla v Libanonu přítomna. Možnost účastnit se politického rozhodování dostaly všechny relevantní skupiny. Institucionální uspořádání tedy odpovídalo základním podmínkám konsociační demokracie, ale společnost byla rozdělena ideologicky a sociálně. Mezi muslimy se objevoval arabský nacionalismus, zatímco křesťané prosazovali spíše libanonský nacionalismus. Problémy přinášela i špatná socioekonomická situace, která znevýhodňovala spíše muslimy. Již takto složitou situaci stupňoval dlouhodobý arabsko-izraelský konflikt a s ním společná palestinská migrace na území Libanonu. Cílem této práce je zjistit, jak se elity s touto složitou situací v letech 1943 až 1975 vypořádaly, zhodnotit přítomnost prvků konsociační demokracie a jejich přínos.
|
|
|
Rozpad ČSFR a role politických elit v tomto procesu
Vimmr, Martin Kryšpín ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí politických elit v rozpadu ČSFR, kterou zkoumá v rámci teorie konsociační demokracie. Jedná se o komparativní případovou studii, ve které je srovnáván případ československé federace s konsociačnídemokracií jako ideálním typem. Práce sestává z teoretické a empirické části. V té první je hlouběji popsána konsociační teorie samotná a její vztah k problematice federalismu. V empirické části jsou hledána jednotlivá konsociační pravidla (velká koalice, menšinové veto, proporcionalita, segmentální autonomie a diskrétnost politiky) v československém politickém systému v období po volbách 1992. Hlavním důvodem proč stavět Československo do kontextu konsocionalismu je fakt, že sám autor této teorie Arend Lijphart označil Československo za učebnicový příklad tohoto konceptu. Existence jasně rozdělených segmentů v Československu je v práci dokazována pomocí stejné metody, kterou užívá Lijphart. Volební výsledky obou etnik - Čechů i Slováků - byly v letech 1990 a 1992 jasně oddělené. To znamená, že neexistovala strana, která by byla úspěšná v obou republikách současně, což dokazuje politickou vyhraněnost odpovídající segmentům. Většinu konsociačních pravidel se pak podařilo v československé federaci nalézt. Jedná se ovšem pouze o ta formálnější, která byla zajištěna hlavně federálním...
|
|
|
Jörg Haider a rakouská krajní pravice
Kovářová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Jörg Haider a rakouská krajní pravice" se zabývá předpoklady politického úspěchu Haidera, jako předsedy FPÖ (Svobodné strany rakouska). Od roku, kdy byl Haider zvolen předsedou do roku 2000, kdy FPÖ se stala členem vládní koalice, se zvýšila volební podpora z 9,7% na 26,9%. Aby mohlo být porozuměno této změně voleličských preferencí je zde přiblíženy teorie krajní pravice a populismu. Tato práce se zabývá předpoklady politického potenciálu pro zvýšení volebních výsledků krajní pravice v Rakousku. Je zde zvažován vývoj rakouské společnosti, které zahrnuje trendy v západní Evropě a teorii "tiché kontrarevoluce". Je zde také analyzována role Jörga Haidera jako "charismatického lídra", a vývoj krajní pravice po Haiderově smrti a upozorňuje na pokračující populistická témata.
|
|
|
Demokratizace Bosny a Hercegoviny
Hartmanová, Pavla
Cílem této bakalářské práce je analýza průběhu poválečné obnovy a současného demokratického vývoje na území Bosny a Hercegoviny. Autor se v práci věnuje teorii konsociační demokracie, která byla v Bosně a Hercegovině po ukončení válečného konfliktu zavedena, respektive zde byla snaha o její funkčnost. Autor se tedy věnuje otázce funkčnosti tohoto modelu demokracie a analýzou hlavních problémů, se kterými se musí potýkat. V práci bude taktéž rozebrána Daytonská mírová dohoda, jelikož právě ta ukončila válečný konflikt na území Bosny a Hercegoviny a právě tímto ukončením odstartovalo zavádění konsociační demokracie.
|
|
|
Vliv Daytonské mírové dohody na etnicitu v Bosně a Hercegovině po občanské válce v 90. letech
Kurtovič, Vedad ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Hlavním tématem této práce je politický a ekonomický vývoj v Bosně a Hercegovině po implementaci Daytonské mírové dohody do praxe. Primárním cílem této práce je odpovědět na výzkumnou otázku, zda Daytonská mírová dohoda pomohla etnické skupiny, resp. národy, které uvrhly zemi do krvavé občanské války, stmelit. To bude prováděno na základě analýzy programů bosenskohercegovských politických stran a naplňování strategií a plánů mezinárodních organizací na celostátní úrovni, přičemž budou sledovány jak makroekonomické ukazatele (nezaměstnanost, HDP) tak i investice zahraničních subjektů do Bosny a Hercegoviny. Ze závěru práce vyplývá, že nelze aplikovat západoevropský model demokracie na tuto západobalkánskou zemi, jelikož si jej nezvolila demokraticky sama, nedošla k němu historickým ani ústavním vývojem a politické elity sledují pouze regionální zájmy.
|
|
|
Postavení Romů v první Československé republice
Vlasák, Ondřej ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Předkládaná diplomová práce Postavení Romů v první Československé republice se soustředí na postavení národnostních a etnických menšin v Československé republice mezi lety 1918 až 1938, konkrétně pak postavením romské menšiny. Tématem postavení menšin v první republice se zabývalo již mnoho autorů, jen malá část z nich reflektovala ve svých dílech postavení romské menšiny, tudíž se jedná o téma nepříliš probádané. Svůj výzkum v úvodní části práce zaměřím na vyvrácení tvrzení, že meziválečné Československo můžeme považovat za konsociační demokracii, pomocí aplikace čtyř základních konsociačních mechanismů na politický systém první republiky. Druhá část výzkumu se soustředí na samotné postavení romské menšiny. Analyzován bude původ této menšiny, přejatá i přijímaná legislativa, postoj politických stran i většinové společnosti.
|
host ::
RSS.