|
|
Vliv územní infrastruktury na regionální rozvoj
Netuka, Vojtěch ; Krejza, Zdeněk (oponent) ; Vaňková, Lucie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vlivu územní infrastruktury na regionální rozvoj. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se dané problematiky a popsán postup konstrukce kompozitního indikátoru. Metodika práce spočívá v sestavení dvou kompozitních indikátorů charakterizujících oblasti územní infrastruktury a regionálního rozvoje pomocí vhodných vstupních statistických dat. Tyto indikátory jsou pak podrobeny korelační analýze.
|
|
|
Vybrané indikátory kvality života v Ghaně
Stalmachová, Barbora
Diplomová práce se věnuje vybraným indikátorům kvality života v západoafrické Ghaně. Hlavním cílem práce je objektivně stanovit kvalitu života v Ghaně. Tento cíl je naplněn dílčími kroky mezi které se řadí : vyhodnotit oblasti a jednotlivé faktory kvality života, analyzovat jejich vývoj a změnu v čase a stanovit hlavní problémy kvality života a výzvy, kterým země čelí. V práci jsou užity metody literární rešerše, demografická analýza, analýza časových řad, komparace, syntéza a kompozitní indikátor. Jsou zde analyzovány jednotlivé indikátory kvality života, které jsou rozdělené do pěti kategorií (demografická, ekonomická, individuální, zdraví a environmentální) v časovém horizontu 1990 až 2020, jenž je rozdělen na tři pozorovaná období. Kvalita života v Ghaně postupem času roste, nejvýraznější nárůst kvality života lze pozorovat mezi prvními dvěma obdobími. Za první období (1990–2000) byl vypočítán index kvality života na úrovni 10,61 %, za druhé období (2001–2010) 40,83 % a za poslední období (2011–2020) 48,56 %.
|
|
|
Index environmentálního zdraví na příkladu vybraných měst České republiky
Sládková, Veronika
Diplomová práce se věnuje tématu hodnocení indexu environmentálního zdraví na příkladu měst České republiky. Práce vymezuje jednotlivé environmentální oblasti, které ovlivňují lidské zdraví a strategické dokumenty zaměřené na problematiku environmentálního zdraví. Aplikační část je zaměřena na vyhodnocení indexu environmentálního zdraví ve 4 vybraných městech České republiky – Uherské Hradiště, Jeseník, Blansko, Bohumín. Stav environmentálního zdraví byl posouzen prostřednictvím 12 dílčích indikátorů reprezentujících 5 environmentálních oblastí, které jsou na území pozorovány – kvalita ovzduší, hluková zátěž, zelená infrastruktura, modrá infrastruktura, podmínky bydlení a technická infrastruktura. Pořadí měst bylo stanoveno na základě výsledků kompozitního indikátoru a metody TOPSIS. U obou metod se na prvním místě umístilo město Jeseník, a naopak na posledním místě městská část Nový Bohumín.
|
|
|
Kvalita života a urbanizace chudoby v Peru
Diatelová, Michaela
Diplomová práce se zabývá kvalitou života a urbanizací chudoby ve dvaceti pěti regionech Peru a srovnává situaci v roce 2007 a 2017. Analýzy byly realizovány za pomocí těchto metod: Zipfův zákon, Giniho index, beta a sigma konvergence, kompozitní indikátor a vizualizace. Byla použita sekundární data ze sčítání lidu a Ministerstva hospodářství a financí. Index kvality života tvoří deset indikátorů dle příjmové chudoby, obydlí, vzdělání, fertility a občanství. Výsledky poukázaly na nerovnoměrné rozložení populace, kdy urbanizace se v roce 2017 pohybovala kolem 79 %. Více jak třetina obyvatel žila v Limě a asi pětina v regionech Piura, La Libertad, Arequipa a Cajamarca. Asi 79 % obyvatel Peru stále žilo v místě svého narození. Ačkoliv podíl příjmově chudých klesl, Giniho index příjmové chudoby ve městech se zvýšil a stále se držel nad hranicí 0,5. To poukázalo na rostoucí nerovnost v přerozdělení příjmů. I když se jedná o středně příjmovou zemi, přes šest miliónů osob žilo v chudobě, z toho milion osob v extrémních podmínkách. Nejhorší kvalita života ve městech byla zaznamenána v oblasti tropických deštných lesů Selva a pásu hor Sierra. Mezi lety 2007 a 2017 se kvalita života zhoršila v regionech Pasco, Lima, Moquegua, Callao a Tacna. Postupně se tak prohlubuje rozdíl kvality života mezi městy a venkovem.
|
|
|
Účinnost rozvojové strategie Jihomoravského kraje
Šmerdová, Marie
Tato diplomová práce se zabývá rozvojem Jihomoravského kraje v roce 2016 a 2021, určením primárních oblastí jeho příštího směřování a v jejich rámci nastiňuje opatření podpory dalšího rozvoje. K řešení se používá metoda konstrukce kompozitního indikátoru. Provedený výzkum ukázal, že Jihomoravský kraj se v roce 2016 umístil ve výsledném kompozitním indikátoru na 5. místě a v roce 2021 svoji pozici zlepšil o 2 místa a zařadil se tedy na 3. místo. Pro další rozvoj kraje jsou klíčové oblasti především ekonomické (podíl nezaměstnaných a HPH v zemědělství, lesnictví a rybářství) a environmentální (emise základních znečišťujících látek, produkce komunálních odpadů (v kg na obyvatele)). V diplomové práci jsou rovněž uvedena různá opatření podpory dalšího rozvoje z Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2018-2021, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2021+, která jsou doplněna i Programem zlepšování kvality ovzduší zóna Jihovýchod – CZ06Z a Plánem odpadového hospodářství Jihomoravského kraje 2016–2025, jež se pojí s již vymezenými klíčovými oblastmi.
|
|
|
Analýza demografického vývoje regionu Tišnovsko
Pařil, Jakub
Předmětem této diplomové práce je analýza demografického vývoje regionu Tišnovsko v letech 2003 -- 2013. Jde o snahu zachycení stavu a rozvoje tohoto území a to jak z hlediska demografické struktury, tak z hlediska dynamiky. Teoretická část práce je zaměřena na rešerši literatury zabývající se popisem základních demografických ukazatelů. Praktická část práce se poté zabývá analýzou již konkrétních údajů ze sledovaného území. U vhodných ukazatelů byla provedena predikce budoucího vývoje, popřípadě porovnání s vyššími územními celky. Na závěr práce byl zhotoven kompozitní indikátor, který hodnotí demografický vývoj v jednotlivých obcích regionu.
|
|
|
Tvorba kompozitního indikátoru a jeho interpretace pro region střední Afriky.
Schillerová, Monika
Cílem předkládané diplomové práce je tvorba kompozitního indikátoru, jeho následná interpretace a sestavení návrhu pro dosažení vyšší úrovně udržitelného rozvoje. V literární rešerši jsou vysvětleny pojmy související s udržitelným rozvojem, kompozitními indikátory a metodami tvorby kompozitních indikátorů. Vlastní práce obsahuje statistické řešení dané problematiky spolu s grafickou a tabulkovou prezentací výsledků. Závěrečná návrhová část obsahuje doporučení státům střední Afriky v problematických či nejslabších oblastech.
|
|
|
Vliv územní infrastruktury na regionální rozvoj
Netuka, Vojtěch ; Krejza, Zdeněk (oponent) ; Vaňková, Lucie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vlivu územní infrastruktury na regionální rozvoj. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se dané problematiky a popsán postup konstrukce kompozitního indikátoru. Metodika práce spočívá v sestavení dvou kompozitních indikátorů charakterizujících oblasti územní infrastruktury a regionálního rozvoje pomocí vhodných vstupních statistických dat. Tyto indikátory jsou pak podrobeny korelační analýze.
|
|
|
Analýza demograficko-ekonomické situace regionu jihovýchodní Asie v kontextu populačních politik
Hrbková, Aneta
Diplomová práce se zabývá demografickou a ekonomickou situací, která panuje v regionu jihovýchodní Asie se zaměřením na populační politiku. Mezi populačním růstem a ekonomickým vývojem panuje vztah, proto byla do práce zahrnuta i ekonomika. Region jihovýchodní Asie je demograficky velmi dynamický a některé státy se snaží populační trendy usměrnit zavedením různých populačních politik. Populační politiky se dají rozdělit na politiky anti-natalitní či pro-natalitní. V závislosti na daných podmínkách, které v zemi panují, se jednotlivé vlády rozhodují, který typ populačních politik v zemi implementují. Cílem diplomové práce je analyzovat, jaké populační politiky implementovaly jednotlivé státy jihovýchodní Asie a jaké měly dopady na demograficko-ekonomickou situaci v regionu. Autorka svůj výzkum omezila na členské státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a pro výzkum sestrojila kompozitní indikátor. Na základě výsledků kompozitního indikátorů, byly vybrány tři případové studie, které byly v práci blíže charakterizovány.
|
|
|
Hodnocení udržitelného rozvoje obcí v CHKO Pálava
Austová, Kristýna
Diplomová práce se věnuje hodnocení udržitelnosti v obcích, jež svým katastrálním obvodem spadají do CHKO Pálava. Cílem je přiblížit vývoj udržitelného rozvoje a současné přístupy v jeho hodnocení na globální i národní a místní úrovni, dále zejména vyhodnotit a popsat trendy v jednotlivých obcích a v neposlední řadě provést srovnání v rámci celého území. Práce je zpracována prostřednictvím zvolené sady indikátorů, která zaznamenává vývoj v základních pilířích udržitelnosti, tedy environmentálním, ekonomickém, sociálním a také správy věcí veřejných. Obce jsou dále porovnány na základě výpočtu kompozitního indikátoru a výsledky doplněny o tabulkové, grafické i mapové výstupy. Z hodnocení plyne, že ačkoliv je u většiny obcí z větší části směřováno k udržitelnosti, konkrétní hodnoty často nejsou stále příznivé a v různých územích je rozvoj mezi jednotlivými pilíři nerovnoměrný. V celkovém posouzení se mezi problematičtější obce řadí Sedlec, Milovice a Bulhary a naopak jednoznačně nejlepšího výsledku dosáhla Perná.
|
host ::
RSS.