|
|
Histologické vyšetření tlustého střeva
FEJKOVÁ, Karolína
Předmětem této bakalářské práce je histologické vyšetření tlustého střeva se zaměřením na laboratorní diagnostiku kolorektálního karcinomu. Kolorektální karcinom je nejen v České Republice, ale i v celém světě aktuálním tématem a to především díky své neustále narůstající incidenci. Laboratorní diagnostika tohoto onemocnění má nejen diagnostický význam, ale díky určení typu a invazivního stádia nádoru má i dopad na následný terapeutický postup u pacienta. Imunohistochemické vyšetření tlustého střeva pak napomáhá k diagnostice Lynchova syndromu, který je dědičným onemocněním s vysokým rizikem vzniku kolorektálního karcinomu. Z počátku se bakalářská práce zabývá zpracováním odborné rešerše na dané téma, které má nejen seznámit s danou problematikou související s kolorektálním karcinomem, ale má také z počátku uvést do anatomie, histologie a patologie tlustého střeva. Ke konci teoretické části lze najít i obecné seznámení s odběrem tkáně tlustého střeva a jeho zpracováním v histologické laboratoři. Tyto znalosti o histologickém zpracování tkáně tlustého střeva byly následně aplikovány a detailněji popsány v metodice bakalářské práce. V této části se lze dozvědět o postupu rutinních barvících metod jako je hematoxylin - eosin a barvení alciánovou modří. Dále je uvedena i manuálně prováděná imunohistochemická metoda a s ní související reagencie, jako například využité protilátky. Ve výsledcích lze pak nalézt statisticky zpracovaný soubor pacientů s kolorektálním karcinomem v Nemocnici Jihlava p. o. za rok 2018 - 2019. Pomocí těchto dat byl ověřen všeobecně udávaný fakt, že v počtu případů kolorektálního karcinomu převažují muži a také, že nejvíce je zasažena věková skupina od 60. do 70. Let. Dále se pak podařilo ověřit, že defekt v MMR proteinech, který souvisí s Lynchovým syndromem nebyl prokázán ani u poloviny vyšetřovaných pacientů.
|
|
|
Analýza vzniku střevních nádorů iniciovaných onkogenem BRAF V600E
Herrmannová, Terezie ; Hrčkulák, Dušan (vedoucí práce) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Kolorektální karcinom představuje celosvětově jedno z nejčastěji diagnostikovaných nádorových onemocnění a je příčinou více než devíti procent úmrtí v důsledku neoplázie. Jednou z možností vzniku kolorektálního karcinomu je tzv. serátní cesta, pro kterou je charakteristická přítomnost onkogenní mutace BRAF V600E. Nádory vznikající touto cestou nereagují na klasickou terapii, a proto jsou v současné době studovány na molekulární úrovni. Onkogenní varianta kinázy BRAF aktivuje MAPK signalizaci a je považována za hlavní příčinu vzniku střevního nádoru serátního typu. Samotná přítomnost tohoto onkogenu však není dostatečná pro rozvoj nádoru, který vyžaduje další změny v rámci genomu buňky. V této práci se snažíme objasnit, jaký má mutace BRAF V600E efekt na buňky střevního epitelu. Vedle toho se pokoušíme identifikovat možnou kooperaci mezi mutací genu BRAF a narušením signalizací p53 a Wnt, jejichž komponenty jsou v kolorektálním karcinomu rovněž často mutovány. Jako model pro studium procesů spojených s aktivací BRAF V600E využíváme myší kmen s regulovatelnou expresí mutované varianty genu Braf. Z těchto myší izolujeme střevní organoidy a následně provádíme in vitro analýzy. Ke splnění vytyčených cílů využíváme především biochemickou a proliferační analýzu a genom organoidů modifikujeme pomocí...
|
|
|
Vliv nádorového mikroprostředí, buněčné a humorální imunity na patogenezi nádorových onemocnění.
Špaček, Jan ; Závadová, Eva (vedoucí práce) ; Petráková, Katarína (oponent) ; Kopečková, Kateřina (oponent)
Onkologická onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Na předních příčkách příčiny úmrtí stojí karcinom prsu a kolorektální karcinom. Jednou ze základních oblastí současného klinického výzkumu v onkologii, který má za cíl optimalizovat rozhodování o dalším terapeutickém postupu u konkrétního nemocného, je studium prognostických biomarkerů. Imunitní reakce a procesy v nádorovém mikroprostředí podle posledních poznatků do značné míry ovlivňují biologickou povahu nádoru ve smyslu jeho agresivity a schopnosti metastazovat v organismu hostitele. Existují určité nádory, které mají schopnost indukovat silnou imunitní reakci a jiné naproti tomu nikoli. Ukazuje se, že schopnost navodit protinádorovou buněčnou reakci a atrahovat specifické subpopulace T lymfocytů přímo do nádorové tkáně je velmi úzce spojena s prognózou onkologických pacientů. Existují důkazy o vzájemném vztahu přítomnosti tumor infiltrujících lymfocytů v nádorové tkáni a délkou přežití onkologického pacienta, tedy mírou agresivity primárního tumoru. Stratifikace pacientů s onkologickým onemocněním na základě imunoprediktorů jak v séru, tak přímo v nádorovém mikroprostředí umožňuje identifikovat vhodné kandidáty pro moderní protinádorovou imunoterapii, která je již v současnosti standardní terapeutickou modalitou....
|
|
|
Epidemiologie sporadické formy kolorektálního karcinomu z hlediska prevence a možnosti časné diagnostiky.
Schneiderová, Michaela ; Bencko, Vladimír (vedoucí práce) ; Krška, Zdeněk (oponent) ; Hudečková, Henrieta (oponent)
Díky pokrokům v diagnostice, chirurgii a onkologii se pohled na nádorové onemocnění tlustého střeva výrazně změnil. Je nesporné, že se jedná o celkové onemocnění, ke kterému je nutno přistupovat multidisciplinárně, což umožňuje dlouhodobé přežívání pacientů při zachování přijatelné kvality života. Z perspektivy řady desetiletí, byl velmi znepokojivý strmý nárůst incidence tohoto nádorového onemocnění. Dílem je to daň za prodloužení střední délky života, neboť jedním z neovlivnitelných rizikových faktorů je věk. Se znalostí způsobu života a dietních zvyklostí našich předků nelze popřít fakt, že k rizikovým faktorům, které se podílejí na nárůstu incidence tohoto onemocnění, patří významná změna životního stylu a dietních návyků - snížení fyzické aktivity, obezita, stres, nevhodná tepelná úprava hromadně vyráběných potravin, konzumace nadměrného množství červeného masa, omezení příjmu syrové zeleniny a ovoce, nadměrná spotřeba chemických látek v podobě léků, kosmetiky, nadměrná konzumace alkoholu, zejména piva, nikotinismus, přítomnost cizorodých látek v životním prostředí atd. Vše uvedené vyústilo v průběhu času v rozvoj mnoha tzv. civilizačních chorob, mezi které lze zařadit i kolorektální karcinom (CRC). Přestože jsme dnes schopni v rámci screeningových programů zachytit prekancerózy (polypy) a...
|
|
|
Vliv screeningových programů karcinomu kolorekta na smrtnost a incidenci tohoto onemocnění v České republice modelovaný pomocí APC přístupu
Čady, Ondřej ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Práce nejprve uvede do problematiky kolorektálního karcinomu - jeho epidemiologie a screeningových možností. Poté se věnuje její hlavní náplni, čímž je prokázání vlivu národních screeningových programů karcinomu kolorekta na následně pozorovatelné hodnoty smrtnosti a incidence tohoto onemocnění. Jakožto vhodný nástroj byla k tomuto účelu zvolena skupina tzv. APC modelů, jejichž aplikací na data Národního onkologického registru ČR za období let 1980-2009 se práce snaží dokázat předpokládaný redukční efekt celoplošného screeningového programu na zmíněné ukazatele. S využitím modelu AP, sestaveného na základě dat za období předcházející screeningu, byly predikovány hodnoty smrtnosti a incidence i za období následující, v nichž screening již probíhal. Prostým porovnáním těchto odhadů a pozorovaných hodnot bylo zjištěno, že skutečná smrtnost i incidence je u obou pohlaví znatelně nižší, nežli odhaduje model nepředpokládající screeeningový zásah. Existenci takovéhoto rozdílu lze interpretovat jako potvrzení pozitivního vlivu screeningu kolorektálního karcinomu.
|
|
|
Diagnostický a prognostický význam miR-122 a miR-142 u kolorektálního karcinomu
Kalkušová, Kateřina ; Červená, Klára (vedoucí práce) ; Král, Jan (oponent)
Kolorektální karcinom neboli rakovina tlustého střeva a konečníku patří mezi nejčetnější nádorová onemocnění a je jednou z nejčastějších příčin úmrtí spojených s nádory. Často je diagnostikován až v pokročilém stádiu, které je spojeno s horší prognózou. Z tohoto důvodu se usiluje o nalezení nových biomarkerů, které by umožnily časnější diagnostiku nádoru. Tyto biomarkery by mohly pomoci také s předpovědí prognózy onemocnění a odpovědi pacientů na vybranou léčbu. Jako slibní kandidáti se jeví krátké nekódující RNA, tzv. mikroRNA, které se podílejí na mnoha buněčných procesech prostřednictvím procesu RNA interference. Cílem této práce je shrnutí poznatků o možnosti využití miR-122 a miR-142 jako diagnostických a prognostických biomarkerů kolorektálního karcinomu. Klíčová slova:mikroRNA, biomarkery, kolorektální karcinom, diagnostika, prognóza
|
|
|
Histologické metody používané v diagnostice kolorektálního karcinomu.
Kowaliková, Šárka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Josková, Věra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na nádorová onemocnění tlustého střeva, především na zpracování bioptického materiálu získaného odběrem při kolonoskopickém vyšetření a při kolektomii. V teoretické části je popisována obecná anatomie střeva a dále předpoklady vzniku nádoru v této lokalitě. Zaměřena je zejména na rizikové faktory, které mohou být neovlivnitelné např. dědičnost a věk, ale i ovlivnitelné, jako jsou nedostatečná fyzická aktivita, nadměrná konzumace červeného masa, nízký příjem vlákniny, kouření, konzumace alkoholu, nadváha a další. Také na možnosti prevence, která úzce souvisí s rizikovými faktory. Dále pak jsou uváděny charakteristiky odběru bioptických vzorků a následného laboratorního zpracování. V praktické části jsou popsány přesné metody používané ve zpracování tkání a v barvení histologických preparátů se zaměřením na výhody metody rychlejšího zpracování tkáně kontinuálním tkáňovým procesorem. Zabývá se i imunohistochemickým vyšetřením, které je neoddělitelnou součástí histopatologického diagnostického postupu. Cílem bakalářské práce bylo porovnat, jak mohou určité metody v histologickém zpracování urychlit a hlavně upřesnit diagnózu a s tím spojenou následnou léčbu. Klíčová slova: tlusté střevo, kolorektální karcinom, patologie, nádorové onemocnění, kolonoskopie, kolektomie,...
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
|
Role of intestinal circadian clock in epithelial transport, proliferation, and tumourigenesis
Soták, Matúš ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent) ; Herichová, Iveta (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT Molekulárne cirkadiánne hodiny umožňujú predvídanie zmien v okolitom prostredí. U cicavcov sú molekulárne hodiny prítomné prakticky vo všetkých tkanivách a tvorí ich sústava transkripčno-translačných spätnoväzbových slučiek tzv. hodinových génov. Centrálne hodiny predstavujú vnútorný pacemaker, ktorý sa nachádza v suprachiazmatických jadrách (SCN) hypotalamu a synchronizuje periférne hodiny. Cirkadiánne hodiny v tráviacom trakte a ich podiel na regulácii črevných funkcií sú nedostatočne preskúmané. Preto bolo cieľom tejto práce charakterizovať molekulárne hodiny v jednotlivých častiach čreva potkana a objasniť ich úlohu v regulácii epiteliálneho transportu, bunkového cyklu a nádorovej transformácie v hrubom čreve. Na stanovenie cirkadiánnych profilov expresie hodinových génov v epiteli duodena, jejuna, ilea a hrubého čreva potkana sme použili kvantitatívnu RT-PCR (qPCR). Ďalej sme analyzovali expresiu génov kódujúcich transportéry a kanály umožňujúcich transport NaCl, ako aj regulátorov bunkového cyklu v hrubom čreve. Na detailnejší popis expresie v rámci štruktúr črevného epitelu sme použili laserovú mikrodisekciu. Elektrogénny transepiteliálny transport bol meraný ako skratovací prúd v Ussingových komorách. Na určenie úlohy hodín v procese tumorigenézy sme použili myší model azoxymetánom...
|
|
|
Inflammation and cancer in germ-free vs. conventionally reared animals
Čaja, Fabián ; Vannucci, Luca Ernesto (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Smrž, Daniel (oponent)
Zánět je považován za jeden z hlavních obranných mechanismů imunitního systému před hrozbami, které se v těle vyskytují. Pokud jsou přítomny v akutní formě, existuje minimální nebo žádné detekovatelné následné poškození původní postižené tkáně. Patologičtější forma, chronický zánět, je spojena s trvalým poškozením tkáně a je typickým znakem různých onemocnění, jako je ulcerózní kolitida nebo karcinogeneze tlustého střeva. Tyto dvě patologie se vyvíjejí v jedinečném mikroprostředí tlustého střeva, kde je pří intenzivní interakce mezi hostitelskými buňkami a bakteriemi. Cílem naší studie bylo vyšetřit imunologické (ELISA, FACS, RT PCR) a strukturální (histologické, konfokální mikroskopie) změny v sliznici tlustého střeva potkanů AVN vyvolané dextranem síranem sodným (DSS) za vzniku kolitidy tlustého střeva a azoxymethanem (AOM) za vzniku karcinogeneze tlustého střeva. onvenční (CV) a také bezmikrobní (GF) zvířata byla použita k vyšetřování účinků zánětu sliznice vyvolaného podanými induktory a role mikrobioty tlustého střeva éru kontinuální imunitní aktivace při modulaci přestavba imunity a kolagenového lešení. Naše výsledky ukázaly, že i v časném období po indukci vyvolaly oba induktory "doutnající zánět", schopný aktivovat imunologické a kolagenové strukturální změny ve sliznici tlustého střeva. Lze to...
|
host ::
RSS.