|
| |
|
| |
|
|
War on Terrorism Through the Prism of the US: The Case Study of Bosnia and Herzegovina
Heleta, Nataša ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Hlavním cílem této práce je prozkoumat, jak je Bosna a Hercegovina vnímána jako země, v níž se rozvíjí terorismus. Koncepty radikalizace, extrémismu a terorismu jsou zkoumány samostatně, neboť právě jejich záměna v kontextu Bosny a Hercegoviny může být matoucí. Práce zahrnuje zkoumání počátku Džihádu v Bosně a Hercegovině během války v letech 1992 - 1995 a jeho pozdější transformaci do hnutí Salafi. Některé teoretické koncepty považují popularity hnutí Salafi a vztahu mezi touto komunitou a islámskou obcí jako reakci na mediální obraz. Média často nezobrazují reálné motivace, které pohání komunitu Salafi, místo toho pouze prezentují stereotypy, které vedou k vykořisťování této komunity. Práce se také zabývá změnami, které přinesly teroristické útoky v New Yorku z 11. září 2001 a jejich dopad na boj proti terorismu v kontextu komunity Salafi. Výsledkem práce je posouzení, zda je Bosna a Hercegovina vnímána jako teroristická hrozba v kontextu vztahu mezi komunitou Salafi a násilným extrémismem v Bosně a Hercegovině.
|
|
| |
|
|
Vina a odpuštění
Borovanská, Johana ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Práce se zabývá tématy viny a odpuštění na základě rozboru textů Karla Jasperse (Otázka viny: Příspěvek k německé otázce), Anthonyho J. Steinbocka (Moral Emotions: Reclaiming the Evidence of the Heart) a Vladimira Jankélévitche (Odpuštění). Uvedená témata jsou doplněna analýzou lítosti, která je s oběma úzce spjata. První část práce pojednává o klasifikaci viny, kterou předkládá Karl Jaspers, tzn. jsou probrány jednotlivé druhy viny: kriminální, politická, morální a metafyzická vina. Následně je probráno téma kolektivní viny a otázky s ní související. Na Jaspersovu klasifikaci navazuji Steinbockovou analýzou zkušenosti viny. Steinbock se na rozdíl od Jasperse soustředí především na strukturní rysy viny pojímané jako zkušenosti, což přináší vhodné doplnění k Jaspersově pojetí viny, který se těmito otázkami nezabývá, případně se jim věnuje pouze okrajově. Následně je představeno téma lítosti, jak je pojímá Steinbock. Lítost je možným následkem viny a s vinou sdílí některé základní rysy, zároveň je předpokladem možnosti odpuštění. V závěru této části dochází k propojení koncepcí obou autorů, jehož cílem je nejen zdůraznit rozdíly či společné rysy daných koncepcí, nýbrž na základě studovaných textů stanovit, ke kterému druhu viny (v Jaspersově pojetí) se vztahuje lítost, a následně i možné odpuštění...
|
|
|
Vyrovnávání se Německa s minulostí (s aplikací na německo-české vztahy)
Macálková, Eva ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se snaží postihnout odraz druhé světové války v postojích současných německých generací, které válku bezprostředně neprožily. Cílem je odpovědět na otázku, zda v nich přetrvává vědomí "kolektivní viny" za činy spáchané vůči ostatním národům, zejména národu českému. Práce proto definuje koncept viny a sleduje veřejnou diskuzi a interpretaci dějin v Německu dnes i v poválečném období, a to na úrovni oficiální německé politiky, aktivit občanské společnosti, odborné i laické veřejnosti a prostřednictvím médií, literatury a kulturních a vzdělávacích aktivit. Analyzovány jsou také historické reálie vývoje německých států i vzájemných vztahů Němců a Čechoslováků/Čechů a jejich vliv na současný německý výklad dějin.
|
host ::
RSS.