|
|
Pohromadě sami: Kolektivní jednání v době sociálního distancování
Brabencová, Markéta ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Němcová, Lucie (oponent)
BRABENCOVÁ, Markéta. Pohromadě sami: kolektivní jednání v době sociálního distancování. Praha, 2022. 57 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, Katedra sociologie. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Ondřej Císař, Ph.D. Abstrakt Práce se zabývá kolektivním jednáním, jakožto formou koordinace mezi lidmi za politickými nebo společenskými účely v době pandemie. Zajímá mě zejména pohled na tuto problematiku optikou podoby aktivismu. Pro práci definuji kolektivní jednání jako setkání alespoň tří lidí, za účelem vyjádření nějakého zájmu nebo problému ve vztahu k veřejným institucím, a to prezenční i online formou. Zmiňovaným pandemickým obdobím se myslí doba od 1. března roku 2020, až do 31. srpna 2021. Cílem teoretické části je představit samotný politický aktivismus, typy kolektivního jednání, popsat strategický protestní repertoár a pohled na symbolické nástroje. Empirická část přináší analytické a systematické zachycení kolektivního jednání v ČR v pandemickém období, jako metodologický nástroj byla zvolena analýza protestních událostí. Ve snaze o zachycení vzorce kolektivního jednání během pandemie jsou využity mediální zdroje, které jsou následně analyzovány díky integrované internetové databázi NewtonOne. Jako konkrétní média byli zvoleny...
|
|
|
Kampaň Činoherního divadla v Ústí nad Labem - analýza rámování
Rohanová, Markéta ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent)
Tato práce zkoumá kauzu týkající se Činoherního divadla v Ústí nad Labem, která se odehrála v roce 2014. Podstatou kauzy byl spor mezi Činoherním divadlem a radními města Ústí nad Labem. Na tento spor reagovala veřejnost z Ústí nad Labem i z dalších měst České republiky a kauza byla provázena různými formami občanského aktivismu. Představitelé Činoherního divadla se k sporu s radními během kauzy veřejně vyjadřovali, formulovali své požadavky a snažili se získat podporu veřejnosti a mobilizovat ji ke kolektivnímu jednání. Na tento případ občanského aktivismu bude nahlíženo z pohledu teorie rámování. Výroky aktérů kauzy budou zkoumány metodou analýzy rámování a budou identifikovány diagnostické, prognostické a motivační rámce, které ve svých výrocích používali představitelé Činoherního divadla, a to, jak se v průběhu kauzy rámce proměňovaly. V souvislosti s tím budou identifikovány také protirámce, které v reakcích na představitele divadla používali radní města.
|
|
|
Aktivismus a kolektivní násilí: Šluknovské nepokoje 2011
Bizubová, Kateřina ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Benyovszky, Selma (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku násilí v občanské společnosti. Je pokusem s pomocí politické teorie Charlese Tillyho ukázat, že vznik kolektivního násilí lze lépe pochopit sledováním příčin v malém měřítku (mechanismů), než příčin velkých (chudoba, extremismus apod.). Tento argument je empiricky studován v kontextu protiromských nepokojů, jež se odehrály roku 2011 ve Šluknovském výběžku v České republice. Zkoumání vychází z širokého pojetí občanské společnosti, které nepředpokládá stabilní dělení na občanské a neobčanské subjekty, ale pracuje se spektrem aktérů, jejichž identita je proměnlivá a strategie jednání se plynule přesouvají od nenásilných k násilným a naopak. Data sice potvrzují, že obecně jsou náchylnější k použití síly radikální aktéři. Tillyho teorie ovšem poskytuje příležitost vysvětlit jejich vliv na většinové obyvatelstvo prostřednictvím dynamiky vztahů, kterou práce sleduje. Na základě analýzy zpravodajství a dalších dokumentů vznikl katalog událostí, v nichž bylo metodou process tracingu identifikováno působení teoreticky definovaných mechanismů: aktivace hranic my versus oni (především eskalace založené na síti, signalizační spirály), polarizace, soupeřivého předvádění, selektivní msty, omezování, monitorování, potvrzení/nepotvrzení a posunu objektu. Klíčová slova:...
|
|
|
Organizační struktura a formy kolektivního jednání v síti organizací občanské společnosti. Případová studie České fórum pro rozvojovou spolupráci
Vraštilová, Klára ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Antošová, Petra (oponent)
Téma síťování organizací občanské společnosti je v českém občanském sektoru aktuální již několik let. Od devadesátých let vnikají nové sítě a u řady z nich se rozrůstá jejich členská základna. Sítě lze zkoumat z různých úhlů pohledu. Tato práce se zaměřuje na jejich vnitřní fungování. Cílem práce je na příkladu Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS) ukázat, jakou podobu má organizační struktura a kolektivní jednání velké vnitřně strukturované sítě. Dílčím cílem je zjistit, zda má zkoumaná podoba vnitřního fungování sítě vliv na dosahování cílů sítě. Předpoklad, že mají centralizované a hierarchické struktury sítě vysokou schopnost dosahovat cílů se na základě analýzy FoRS potvrdil. Analýza dále odhalila, že se síť FoRS chová jako "organizace na principu konsenzu" vhledem k tomu, že je pro ni charakteristická řídká síť interakcí, slabě sdílená kolektivní identita a nepřítomnost konfliktního zaměření vůči vymezenému protivníkovi.
|
|
|
Eufunkce a dysfunkce v teoriích kolektivního jednání
Kinská, Michaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
V práci se zabýváme teoriemi kolektivního jednání. Pro kategorizaci badatelů používáme poznatky z funkcionalistického přístupu. Cílem práce je podat přehled sociologů zabývajících se teoriemi kolektivního jednání, tj. různými formami kolektivního jednání. Hlavní pro tuto práci je pojetí funkce a její rozdělení na eufunkci a dysfunkci jako dva póly. Badatelé se k těmto pólům přibližují. V rámci zařazení badatelů v těchto pólech se ještě zabýváme dalšími charakteristikami, které je spojují nebo odlišují. V prvních kapitolách práce se zabýváme funkcionalistickým pojetím a teoriemi kolektivního jednání. V následující kapitole se již zabýváme funkcionalistickou kategorizací a dalšími charakteristikami badatelů. Kapitola se dělí na dvě části, které odpovídají dvěma funkcionalistickým pojmům, tj. eufunkce a dysfunkce. Klíčová slova funkcionalismus, kolektivní jednání, eufunkce, dysfunkce, dav, sociální hnutí, revoluce, R. K. Merton, T. Parsons
|
host ::
RSS.