|
|
Prezidentský systém v Brazílii
Michal, Petr ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
(česky) Brazílie nemá vhodné předpoklady pro svojí existenci - prezident je obdařen silnými legislativními pravomocemi, které mu umožňují dominovat politiku, a zároveň čelí značně fragmentovanému parlamentu. Takovýto systém by měl v zásadě generovat časté politické krize a měl by se podepsat na nestabilitě politického režimu. V této práci se pokoušíme předložit důvody, proč tomu tak není. Díky proměně mezinárodního ideologického a politického kontextu (mj. konec Studené války) došlo nejen ke zvnitřnění demokracie mezi jednotlivými politickými aktéry, ale také k návratu armád do kasáren. Parlament a prezident byli ponecháni svému osudu. Prezident sice stále dominuje legislativnímu procesu (což je dáno jeho širokými pravomocemi) a může ovlivňovat možnosti, mezi kterými se parlament rozhoduje, ale ústava jej (de facto) nutí k tomu, aby se snažil hledat podporu u parlamentu a vytvářel široké koalice. Parlament má v rukách nástroje jak předkládat prezidentovi alternativní návrhy a de facto rozhoduje o tom, zda jeho politika nalezne dlouhodobého uplatnění. V extrémní poloze (např. politické krize) je parlament proaktivním politickým hráčem, který kontroluje přežití prezidenta.
|
|
|
Prezidentský systém v Brazílii
Michal, Petr ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
(česky) Brazílie nemá vhodné předpoklady pro svojí existenci - prezident je obdařen silnými legislativními pravomocemi, které mu umožňují dominovat politiku, a zároveň čelí značně fragmentovanému parlamentu. Takovýto systém by měl v zásadě generovat časté politické krize a měl by se podepsat na nestabilitě politického režimu. V této práci se pokoušíme předložit důvody, proč tomu tak není. Díky proměně mezinárodního ideologického a politického kontextu (mj. konec Studené války) došlo nejen ke zvnitřnění demokracie mezi jednotlivými politickými aktéry, ale také k návratu armád do kasáren. Parlament a prezident byli ponecháni svému osudu. Prezident sice stále dominuje legislativnímu procesu (což je dáno jeho širokými pravomocemi) a může ovlivňovat možnosti, mezi kterými se parlament rozhoduje, ale ústava jej (de facto) nutí k tomu, aby se snažil hledat podporu u parlamentu a vytvářel široké koalice. Parlament má v rukách nástroje jak předkládat prezidentovi alternativní návrhy a de facto rozhoduje o tom, zda jeho politika nalezne dlouhodobého uplatnění. V extrémní poloze (např. politické krize) je parlament proaktivním politickým hráčem, který kontroluje přežití prezidenta.
|
|
|
Brazilská levice na počátku 21. století. Od politické alternativy k mocenskému kartelu?
Němec, Jan ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Kouba, Karel (oponent) ; Fiala, Vlastimil (oponent)
Dizertační práce se zabývá transformací brazilské Dělnické strany (Partido dos Trabalhadores, PT), přičemž cílem je zjistit důvody více než desetiletého časového odstupu mezi obnovením přímé volby prezidenta v podmínkách všeobecného volebního práva a vítězstvím levice ve společnosti, která je poznamenaná extrémní nerovností distribuce bohatství. Druhou otázkou je, jakým způsobem strana dokázala v podmínkách fragmentovaného stranického systému konsolidovat moc a udržet ji po tři po sobě jdoucí funkční období. S použitím upravených konceptů masové, catch-all a kartelové strany autor testuje hypotézu, že volební vítězství bylo podmíněno prvotním ovládnutím levicové části politického spektra v důsledku vybudování masové, resp. na program orientované strany, jež následně uzpůsobila svou volební kampaň se zaměřením na středové voliče (posun k formátu catch-all, resp. na hlasy zaměřené straně). Následné udržení moci je založena na vytváření nadměrných koalic se stranami napříč politickým spektrem, tedy vč. stran pravicových. Tyto koalice jsou ale pouze vládní, do voleb strana v koalici s pravicovými stranami nevstupuje. V práci je dále rozebráno fungování tzv. koaličního prezidencialismu, představena je rovněž diskuse o typech současných levicových vlád v Latinské Americe a zpracovány jsou také základní prvky brazilského politického systému.
|
host ::
RSS.