|
|
Cembalová tvorba J. A. Štěpána z arcibiskupského archivu v Kroměříži
Žďárská, Petra ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; Willi, Barbara Maria (oponent)
Disertace se zaměřuje na interpretaci sonát pro cembalo Josefa Antonína Štěpána / Joseph Anton Steffan (1726–1797), který byl významnou osobností vídeňského hudebního života 18. století. Svou tvorbou ovlivnil celou řadu současníků, včetně Josepha Haydna, Jana Křtitele Vaňhala, Leopolda Koželuha či Wolfganga Amadea Mozarta. Jeho kompoziční postupy se vymykaly dobovým konvencím: řada sonát a koncertů pro klávesové nástroje začíná pomalou introdukcí úvodní rychlé věty; experimentoval s jednovětou formou (sonáty, capriccia); roku 1778 vydal vůbec první sbírku německých písní s doprovodem klavíru ve Vídni. Jeho hudba je založena na znalosti kontrapunktu a generálbasové praxe, čerpá z italského vlivu, české lidové melodiky, galantního slohu a tzv. citového stylu. Ve svých pozdních skladbách Štěpán dospívá až k preromantismu. I přes svůj dobový věhlas byl ovšem téměř zapomenut.
Disertace je rozdělena do pěti velkých kapitol. První pojednává o Štěpánově životě, který se dá vzhledem k minimálnímu množství zachovaných dokumentů velmi obtížně rekonstruovat.
Druhá se zabývá Štěpánovým hudebním odkazem, kde úmyslně opomíjím jeho koncerty, jimiž se podrobně zabývají Howard Picton a Ilona Růčková. Moje disertace se zaměřuje zejména na sonáty pro sólový nástroj, zhruba do roku 1776 kdy Štěpán vydal poslední sonátu tiskem. Na rozdíl od pozdějších skladeb určených kladívkovému klavíru, lze všechny tyto skladby interpretovat přesvědčivě na cembalo. V další podkapitole mapuji rukopisné zdroje zachované v hudebním archivu Arcibiskupského zámku v Kroměříži.
Třetí kapitola popisuje historický kontext: představuje město Vídeň v 18. století, konfrontuje Štěpánovu tvorbu s jeho současníky, předkládá problematiku strunných vídeňských klávesových nástrojů (terminologie, volba nástroje pro interpretaci) a také se věnuje dobovému vyučování hry na klávesové nástroje, které bylo Štěpánovým hlavním zdrojem obživy.
Čtvrtá kapitola se zaměřuje na nejdůležitější aspekty interpretace Štěpánových skladeb pro klávesové nástroje, jako je např. volba nástroje, přednes, tempo, dynamika a s ní související artikulace, či ozdoby.
Konkrétními problémy třech sonát, které jsou přílohou mé disertace, se podrobněji zabývá poslední kapitola. Samotná kritická edice třech sonát byla připravena na objednávku Mezinárodní interpretační soutěže Pražské jaro 2017 (obor cembalo) a vyšla v dubnu 2017 v nakladatelství ARTA. Toto vydání bylo financováno v rámci projektu „Josef Antonín Štěpán – 4 sonáty pro cembalo (Es dur, B dur, A dur, g moll)“ podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2017.
|
|
|
Kouzelná flétna se zaměřením na Papagena
Mazár, Matúš ; JANÁL, Roman (vedoucí práce) ; BÁRTA, Martin (oponent)
Anotace:
Cílem této bakalářské práce je představení opery Kouzelná flétna Wolfganga
Amadea Mozarta se zaměřením na roli Papagena, její vývoj a popis. Pro uvedení do
problematiky se v první části práce seznámíme s operou jako hudebním žánrem a
jejím historickým vývojem. Dále zmíním osobu skladatele W. A. Mozarta a jeho další
významná díla. V další části se budu věnovat samotné opeře Kouzelná flétna a
postavě Papagena. V neposlední řadě se budu zabývat vlastním pohledem na tuto
roli, přičemž budu vycházet z vlastní zkušenosti jejího ztvárnění.
|
|
|
W.A. Mozart - Klavírní koncert d moll
Pawlowská, Marie ; KAHÁNEK, Ivo (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat 1. větu Klavírního koncertu d moll Wolfganga Amadea Mozart a pomocí této analýzy proniknout k základům předmětného instrumentálního díla. Účelem tak není pouze samotný rozbor, nýbrž snaha objevit a popsat charakteristické znaky této skladby, které mohou v interpretační praxi nejen autorky, ale i dalších klavíristů pomoci ke správnému uchopení a následnému provedení koncertu.
Po úvodu věnovanému obecným informacím o Mozartově tvorbě a výjimečnosti postavení Klavírního koncertu d moll v jejím rámci následuje obsáhlá analýza jednotlivých hudebních složek, která v závěrečných částech jednotlivých podkapitol na základě metody indukce přináší obecné shrnutí dříve podrobně popsané hudební řeči týkající se dané hudební složky. Následuje rozbor formy 1. věty.
Závěrečná část využívá získané poznatky pro jejich aplikaci do interpretační roviny, kdy jako příklady výše popsaného uvádí, porovnává a rozebírá 4 nahrávky světových interpretů. V závěru pak autorka shrnuje získané poznatky jak z teoretického, tak z praktického pohledu, a usnadňuje tak jejich využití.
|
|
|
Hobojová tvorba českých skladatelů v 18. století
Vávrová, Jarmila ; BROŽKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; SEQUARDTOVÁ, Liběna (oponent)
Tato práce se zabývá hobojovou tvorbou českých skladatelů 18. století. Jejím cílem je uvést skladatele i jejich díla do širšího povědomí, neboť mnohá byla zapomenuta. Zaměřila jsem se na hobojové koncerty, sonáty, kvartety a okrajově komorní skladby napsané pro hoboj či jeho příbuzné nástroje. K tomu jsem využila všechny dostupné prostředky: literaturu, internet, nahrávky a notové materiály. Práce zahrnuje také rozbor Koncertu Es dur pro anglický roh a orchestr, který byl inspirací k napsání této práce. Nelze se obejít bez nástinu doby a politické situace, neboť její vliv na tehdejší hudebníky byl často velmi významný. Řeší též otázku jejich časté emigrace do zahraničí i to, proč byli čeští skladatelé takovým přínosem pro vývoj evropského raného klasicismu. Vytkla jsem si za cíl vytvořit nejen přehled o hobojové tvorbě těchto autorů, ale stručnými životopisy zobrazit i jejich osobnosti. Při studiu materiálů jsem postupně dospěla k poznání, že mnohá díla jsou skutečně velmi hodnotná a – dle mého názoru – neprávem opomíjená.
|
|
|
Funkce a podoba kontrabasu v době W. A. Mozarta
Hudec, Pavel ; HUDEC, Jiří (vedoucí práce) ; ŽALUD, Radomír (oponent)
Kontrabas je mezi smyčcovými hudebními nástroji svým vývojem velice ojedinělý.
Jako jeden z mála nástrojů nemá ještě ani dnes ustálený tvar a způsob hry. Za dobu
svého pestrého vývoje zaznamenal několik zvratů a také důležitých vývojových zlomů.
Rád bych zdůraznil, že jméno W. A. Mozarta figuruje v případě mé práce pouze jako jakési
orientační časové vymezení (je tedy myšlena především druhá polovina 18. století) a
hlavně symbolika; s Mozartovým životem je nejvíce spjaté město Vídeň, ve kterém poprvé
zaznamenal kontrabas úspěchy jako hojně využívaný solový a komorní nástroj. Chtěl bych
se v této práci zaměřit především na tuto dobu včetně období, které jsou pro ni co do
souvislostí důležité, a přiblížit, jakým způsobem a k jakým účelům byl kontrabas v této
době využíván. K bližšímu a věrnějšímu přiblížení přikládám překlady vybraných dobových
zdrojů, které dosud nebyly do češtiny přeloženy. Cílem této práce je podat celkové
informace o třech zemích, ve kterých se v 18. století formoval hudební život, tj. ve Francii,
Itálii, a německých zemích.
|
|
|
Význam českých skladatelů 2. poloviny 18. století
Žáková, Lucie ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Tématem mé diplomové práce je hudba 18. století a význam českých skladatelů v evropském kontextu. Na začátku práce jsme uvedeni do historických souvislostí, kde je stručně nastíněna politická a společenská situace, hovoříme o postavení hudebníka tehdejšího světa a jeho uplatnění, dále poukazuji na českou hudebnost a její význam pro evropský klasicismus. V dalších kapitolách se zabývám hudebním prostředím na české půdě, českými kantorskými rody a významem zámeckých kapel u nás. Kapitola následující pojednává o české emigraci, hudebních centrech a institucích Evropy a dalších důležitých událostech 18. století. Osmou kapitolou se dostáváme k typům skladeb v období klasicismu a jejich uplatnění. V závěrečné kapitole číslo 9 se detailněji zabývám čtyřruční tvorbou pro klávesové nástroje v 18. století, konkrétními skladateli, hudebními příklady z čtyřruční tvorby a v samém závěru se podělím o svoji vlastní zkušenost se čtyřruční hrou na klávesové nástroje
|
|
|
Původní znění Mozartova klarinetového koncertu
Liebigová, Veronika ; MAREŠ, Vlastimil (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na Mozartův klarinetový koncert (K. 622) a s ním spojené události, jako vznik a první uvedení koncertu.
Práce popisuje život prvního interpreta Antona Stadlera, jehož životopis jsem se snažila poskládat z útržkovitých zpráv z encyklopedií a publikací. K této kapitole jsem přidala text, který se týká také autora W. A. Mozarta a údajným Mozartovým přátelstvím s Antonem Stadlerem. Dále jsem se věnovala původnímu znění koncertu, který byl psán pro jiný, již nedochovaný nástroj. Dnešní interpretace koncertu se často liší, důvodem je vývoj nástroje s jiným rozsahem. Notovými ukázkami v kapitole o původním znění klarinetového koncertu jsem se snažila upřesnit místa, která by se dala hrát na původní nástroj.
Hlavním zdrojem informací pro bakalářskou práci byly cizojazyčné texty v angličtině, němčině a některé české publikace. Mým cílem bylo shrnout starší informace a obohatit je o další novější postřehy, získané při studiu těchto publikací a nahrávek. Jednu kapitolu jsem věnovala významným českým i zahraničním klarinetistům, kteří se podíleli na interpretaci koncertu. V závěru práce jsem analyzovala dvě odlišné interpretace Mozartova klarinetového koncertu od Sharon Kam a Charlese Neidicha.
|
|
|
Mozartovy písně pohledem interpreta
Pavlovič, Lenka ; DOLEŽAL, Vladimír (vedoucí práce) ; PŘÍVRATSKÁ, Jiřina (oponent)
Následující teoretická práce s názvem MOZARTOVY PÍSNĚ POHLEDEM INTERPRETA, byla napsána na základě osobní zkušenosti autorky s interpretací mistrova díla. Pojednává o historii vzniku devíti vybraných písních, které jsou analyzovány z vokálně - interpretačního hlediska, z hlediska tektonické struktury a hudební formy. Rozbor je především odborným pojednáním z oblasti vokální techniky, obohacené o prvky historicky poučené interpretace.
|
|
|
Hrabě Almaviva v Mozartově opeře Figarova svatba
Brückler, Jiří ; JANÁL, Roman (vedoucí práce) ; MÁROVÁ, Libuše (oponent)
Ve své absolventské práci se zaměřím na roli hraběta Almavivy z opery Wolfganga Amadea Mozarta Figarova svatba. Kromě zpochybnění nepřesných a matoucích informací, které se o Mozartově opeře objevují v populární literatuře, bych se chtěl zaměřit na charakterový vývoj postavy hraběte Almavivy.V další části vzpomenu jednoho z prvních představitelů této role, kterým byl Luigi Bassi, poté se zmíním o současném představiteli hraběte Almavivy Dmitrim Hvorostovském a dalších významných zahraničních i tuzemských umělcích a uvedu výčet nejznámějších nahrávek této opery. V závěru práce se zaměřím na osobní zkušenosti s jevištní interpretací Figarovy svatby.
|
|
| |
host ::
RSS.