|
|
Změny aktivit enzymů v ovoci v průběhu dlouhodobého uchovávání
Ferdová, Jitka ; Melounová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány změny aktivit antioxidačních enzymů a změny obsahu nízkomolekulárních antioxidantů v různých druzích ovoce při dlouhodobém skladování. V teoretické části jsou popsány jednotlivé nízkomolekulární antioxidanty a antioxidační enzymy. Také jsou zde shrnuty příčiny kažení ovoce a používané způsoby konzervace. Jako vzorky byly použity zejména běžné lokální druhy ovoce - jablka červená a zelená, broskve, švestky a hrozny. Ovoce bylo skladováno dlouhodobě (několik měsíců) jednak v nezpracovaném stavu v laboratoři, ve sklepě, v lednici a v mrazícím boxu. U uchovávání mražením byly testovány různé způsoby přípravy a zpracování ovoce na aktivity enzymů a obsah nízkomolekulárních látek. Zkrácená analýza byla provedena rovněž v borůvkách, brusinkách, malinách a jahodách. U skladovaného ovoce byly sledovány skupinové parametry - celková antioxidační aktivita, obsah sušiny, vitaminu C, celkových flavonoidů a polyfenolů spektrofotometricky. Stanovení individuálních flavonoidů a katechinů bylo provedeno pomocí RP/HPLC/UV-VIS a on-line LC/PDA/ESI-MS. Aktivity antioxidačních enzymů – superoxiddismutasy (SOD), katalasy, polyfenoloxidasy (PPO) a lipoxygenasy (LOX) byly stanoveny spektrofotometricky. Z důvodu napadení některých vzorků plísněmi byla provedena povrchová mikroskopie a kultivace vzdušné i povrchové mikroflóry. Vliv podmínek uchovávání na zachování biologických vlastností je podmíněn druhem ovoce. Obecně nejšetrnějším způsobem dlouhodobého uchovávání je mražení, avšak u velkých plodů dochází často k senzorickým změnám. Dlouhodobé uchovávání v regulovaném teplotním režimu nebo v regulované atmosféře je vhodné pro plody s delší udržitelností, v těchto plodech se udrží déle stabilní hladiny antioxidačních enzymů. Některé z těchto enzymů působí synergisticky. Zatímco na začátku uchovávání lze např. v plodech jablek nalézt vysoké hladiny SOD a LOX, u přezrálých nebo poškozených plodů jsou naopak vyšší hladiny katalázy a PPO. Hladiny nízkomolekulárních antioxidantů v plodech v průběhu uchovávání kolísají, ale obecně vykazují vzrůstající tendenci s rostoucí délkou uchovávání.
|
|
|
Vliv podmínek uchovávání na obsah biologicky aktivních složek v plodech jablek
Ferdová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány antioxidanty vyskytující se ve stravě a jejich účinky na lidský organismus. Dále jsou shrnuty činitele znehodnocování plodů jablek v průběhu skladování a možnosti ochrany proti nim. V praktické části byly nejprve kalibrovány a validovány metody stanovení enzymů superoxiddismutázy (SOD), katalasy a polyfenoloxidázy (PPO) v jablkách. Po nalezení vhodných metod byly uvedené enzymy změřeny v jablkách zpracovaných pod tekutým dusíkem po 158 dnech skladování v normální nebo v modifikované atmosféře. Také byla provedena kvantitativní a kvalitativní analýza bílkovin v jablkách. Dále byly ve zamražené surové šťávě změřeny některé nízkomolekulární antioxidanty (celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a vitamín C) a celková antioxidační aktivita. Tyto hodnoty byly porovnány s hodnotami naměřenými v plodech ihned po sklizni. V poslední části bylo provedeno umělé zaplísnění jablek a sledovala se úspěšnost uchycení mikroorganismů.
|
|
|
Aktivita antioxidačních enzymů za různých patofyziologických stavů.
Vávrová, Lucie ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Borovanský, Jan (oponent) ; Oliyarnyk, Olena (oponent)
Úvod: U onemocnění spojených se zvýšenou tvorbou reaktivních sloučenin kyslíku a dusíku (RONS) se přepokládá účast oxidačního stresu v jejich patogenezi. Oxidační stres hraje roli v řadě onemocnění; významnou úlohu má v patogeneze zánětu a sepse, akutní a chronické pankreatitidy či vzniku rakovinného bujení. Organismus je proti působení RONS chráněn antioxidačním systémem, který je tvořen antioxidačními enzymy a neenzymatickými antioxidanty. K nejdůležitějším antioxidačním enzymům se řadí superoxiddismutasa (SOD), katalasa (CAT), glutathionperoxidasa (GPX), glutathionreduktasa (GR) a paraoxonasa (PON). Cílem této disertační práce bylo vyšetření aktivity tří těchto antioxidačních enzymů - SOD, CAT, PON za různých patofyziologických stavů. Materiál a metody: U šesti různých patofyziologických stavů byly měřeny aktivity CuZnSOD, CAT a PON1. Do jednotlivých studií bylo zařazeno 40 pacientů s metabolickým syndromem (MetS), 35 žen s depresivní poruchou (DD), 30 pacientů se sepsí (SP), 50 pacientů s karcinomem pankreatu (PC), 50 pacientů s chronickou pankreatitidou (CP) a 13 pacientů s akutní pankreatitidou (AP). Ke každé sledované skupině pacientů byla zařazena též kontrolní skupina spárovaná na základě věku a pohlaví (CON). Pacienti s AP a SP byli sledováni v průběhu jejich onemocnění a vzorky byly...
|
|
|
Activity of antioxidant enzymes in different pathophysilogical states.
Vávrová, Lucie
Úvod: U onemocnění spojených se zvýšenou tvorbou reaktivních sloučenin kyslíku a dusíku (RONS) se přepokládá účast oxidačního stresu v jejich patogenezi. Oxidační stres hraje roli v řadě onemocnění; významnou úlohu má v patogeneze zánětu a sepse, akutní a chronické pankreatitidy či vzniku rakovinného bujení. Organismus je proti působení RONS chráněn antioxidačním systémem, který je tvořen antioxidačními enzymy a neenzymatickými antioxidanty. K nejdůležitějším antioxidačním enzymům se řadí superoxiddismutasa (SOD), katalasa (CAT), glutathionperoxidasa (GPX), glutathionreduktasa (GR) a paraoxonasa (PON). Cílem této disertační práce bylo vyšetření aktivity tří těchto antioxidačních enzymů - SOD, CAT, PON za různých patofyziologických stavů. Materiál a metody: U šesti různých patofyziologických stavů byly měřeny aktivity CuZnSOD, CAT a PON1. Do jednotlivých studií bylo zařazeno 40 pacientů s metabolickým syndromem (MetS), 35 žen s depresivní poruchou (DD), 30 pacientů se sepsí (SP), 50 pacientů s karcinomem pankreatu (PC), 50 pacientů s chronickou pankreatitidou (CP) a 13 pacientů s akutní pankreatitidou (AP). Ke každé sledované skupině pacientů byla zařazena též kontrolní skupina spárovaná na základě věku a pohlaví (CON). Pacienti s AP a SP byli sledováni v průběhu jejich onemocnění a vzorky byly...
|
|
|
Aktivita antioxidačních enzymů za různých patofyziologických stavů.
Vávrová, Lucie ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Borovanský, Jan (oponent) ; Oliyarnyk, Olena (oponent)
Úvod: U onemocnění spojených se zvýšenou tvorbou reaktivních sloučenin kyslíku a dusíku (RONS) se přepokládá účast oxidačního stresu v jejich patogenezi. Oxidační stres hraje roli v řadě onemocnění; významnou úlohu má v patogeneze zánětu a sepse, akutní a chronické pankreatitidy či vzniku rakovinného bujení. Organismus je proti působení RONS chráněn antioxidačním systémem, který je tvořen antioxidačními enzymy a neenzymatickými antioxidanty. K nejdůležitějším antioxidačním enzymům se řadí superoxiddismutasa (SOD), katalasa (CAT), glutathionperoxidasa (GPX), glutathionreduktasa (GR) a paraoxonasa (PON). Cílem této disertační práce bylo vyšetření aktivity tří těchto antioxidačních enzymů - SOD, CAT, PON za různých patofyziologických stavů. Materiál a metody: U šesti různých patofyziologických stavů byly měřeny aktivity CuZnSOD, CAT a PON1. Do jednotlivých studií bylo zařazeno 40 pacientů s metabolickým syndromem (MetS), 35 žen s depresivní poruchou (DD), 30 pacientů se sepsí (SP), 50 pacientů s karcinomem pankreatu (PC), 50 pacientů s chronickou pankreatitidou (CP) a 13 pacientů s akutní pankreatitidou (AP). Ke každé sledované skupině pacientů byla zařazena též kontrolní skupina spárovaná na základě věku a pohlaví (CON). Pacienti s AP a SP byli sledováni v průběhu jejich onemocnění a vzorky byly...
|
|
|
Activity of antioxidant enzymes in different pathophysilogical states.
Vávrová, Lucie
Úvod: U onemocnění spojených se zvýšenou tvorbou reaktivních sloučenin kyslíku a dusíku (RONS) se přepokládá účast oxidačního stresu v jejich patogenezi. Oxidační stres hraje roli v řadě onemocnění; významnou úlohu má v patogeneze zánětu a sepse, akutní a chronické pankreatitidy či vzniku rakovinného bujení. Organismus je proti působení RONS chráněn antioxidačním systémem, který je tvořen antioxidačními enzymy a neenzymatickými antioxidanty. K nejdůležitějším antioxidačním enzymům se řadí superoxiddismutasa (SOD), katalasa (CAT), glutathionperoxidasa (GPX), glutathionreduktasa (GR) a paraoxonasa (PON). Cílem této disertační práce bylo vyšetření aktivity tří těchto antioxidačních enzymů - SOD, CAT, PON za různých patofyziologických stavů. Materiál a metody: U šesti různých patofyziologických stavů byly měřeny aktivity CuZnSOD, CAT a PON1. Do jednotlivých studií bylo zařazeno 40 pacientů s metabolickým syndromem (MetS), 35 žen s depresivní poruchou (DD), 30 pacientů se sepsí (SP), 50 pacientů s karcinomem pankreatu (PC), 50 pacientů s chronickou pankreatitidou (CP) a 13 pacientů s akutní pankreatitidou (AP). Ke každé sledované skupině pacientů byla zařazena též kontrolní skupina spárovaná na základě věku a pohlaví (CON). Pacienti s AP a SP byli sledováni v průběhu jejich onemocnění a vzorky byly...
|
|
|
Antioxidační enzymy v srdci
Kletečková, Lenka ; Hloušková, Patricie (vedoucí práce) ; Rychlíková, Jana (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin morbidity a mortality ve vyspělých zemích. Zvýšený oxidační stres je spojen s vývojem srdečních chorob. Organismus je proti škodlivému působení volných radikálů chráněn antioxidačními enzymy. Mezi hlavní antioxidační enzymy jsou řazeny superoxiddismutasy, peroxiredoxiny, glutathionperoxidasy a katalasa. Rešeršní práce je zaměřena na úlohu těchto antioxidačních enzymů v kardiovaskulárním systému. Antioxidační enzymy zabraňují lipoperoxidaci biologických membrán, inaktivaci proteinů, mutaci DNA a apoptose. Je známo, že antioxidační enzymy pozitivně ovlivňují homeostasu cévního endotelu, zabraňují vzniku kardiovaskulárních onemocnění a jsou významné svým vlivem na fyziologickou funkci, morfologii a kontraktilitu srdce. Vliv antioxidačních enzymů na kardiovaskulární systém je velice složitý proces a dosud nejsou objasněny všechny aspekty jejich působení. Studium těchto enzymů je důležité pro porozumění mechanismů patofyziologických změn, které probíhají v kardiovaskulárním systému během atherosklerosy, infarktu myokardu, ischemicko-reperfusního poškození a kalcifikace a zúžení cévních chlopní atd. Klíčová slova: Kardiovaskulární onemocnění, oxidační stres, antioxidační enzymy, superoxiddismutasy, peroxiredoxiny, glutathionperoxidasy, katalasa
|
|
|
Změny aktivit enzymů v ovoci v průběhu dlouhodobého uchovávání
Ferdová, Jitka ; Melounová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány změny aktivit antioxidačních enzymů a změny obsahu nízkomolekulárních antioxidantů v různých druzích ovoce při dlouhodobém skladování. V teoretické části jsou popsány jednotlivé nízkomolekulární antioxidanty a antioxidační enzymy. Také jsou zde shrnuty příčiny kažení ovoce a používané způsoby konzervace. Jako vzorky byly použity zejména běžné lokální druhy ovoce - jablka červená a zelená, broskve, švestky a hrozny. Ovoce bylo skladováno dlouhodobě (několik měsíců) jednak v nezpracovaném stavu v laboratoři, ve sklepě, v lednici a v mrazícím boxu. U uchovávání mražením byly testovány různé způsoby přípravy a zpracování ovoce na aktivity enzymů a obsah nízkomolekulárních látek. Zkrácená analýza byla provedena rovněž v borůvkách, brusinkách, malinách a jahodách. U skladovaného ovoce byly sledovány skupinové parametry - celková antioxidační aktivita, obsah sušiny, vitaminu C, celkových flavonoidů a polyfenolů spektrofotometricky. Stanovení individuálních flavonoidů a katechinů bylo provedeno pomocí RP/HPLC/UV-VIS a on-line LC/PDA/ESI-MS. Aktivity antioxidačních enzymů – superoxiddismutasy (SOD), katalasy, polyfenoloxidasy (PPO) a lipoxygenasy (LOX) byly stanoveny spektrofotometricky. Z důvodu napadení některých vzorků plísněmi byla provedena povrchová mikroskopie a kultivace vzdušné i povrchové mikroflóry. Vliv podmínek uchovávání na zachování biologických vlastností je podmíněn druhem ovoce. Obecně nejšetrnějším způsobem dlouhodobého uchovávání je mražení, avšak u velkých plodů dochází často k senzorickým změnám. Dlouhodobé uchovávání v regulovaném teplotním režimu nebo v regulované atmosféře je vhodné pro plody s delší udržitelností, v těchto plodech se udrží déle stabilní hladiny antioxidačních enzymů. Některé z těchto enzymů působí synergisticky. Zatímco na začátku uchovávání lze např. v plodech jablek nalézt vysoké hladiny SOD a LOX, u přezrálých nebo poškozených plodů jsou naopak vyšší hladiny katalázy a PPO. Hladiny nízkomolekulárních antioxidantů v plodech v průběhu uchovávání kolísají, ale obecně vykazují vzrůstající tendenci s rostoucí délkou uchovávání.
|
|
|
Vliv podmínek uchovávání na obsah biologicky aktivních složek v plodech jablek
Ferdová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány antioxidanty vyskytující se ve stravě a jejich účinky na lidský organismus. Dále jsou shrnuty činitele znehodnocování plodů jablek v průběhu skladování a možnosti ochrany proti nim. V praktické části byly nejprve kalibrovány a validovány metody stanovení enzymů superoxiddismutázy (SOD), katalasy a polyfenoloxidázy (PPO) v jablkách. Po nalezení vhodných metod byly uvedené enzymy změřeny v jablkách zpracovaných pod tekutým dusíkem po 158 dnech skladování v normální nebo v modifikované atmosféře. Také byla provedena kvantitativní a kvalitativní analýza bílkovin v jablkách. Dále byly ve zamražené surové šťávě změřeny některé nízkomolekulární antioxidanty (celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a vitamín C) a celková antioxidační aktivita. Tyto hodnoty byly porovnány s hodnotami naměřenými v plodech ihned po sklizni. V poslední části bylo provedeno umělé zaplísnění jablek a sledovala se úspěšnost uchycení mikroorganismů.
|
|
| |
host ::
RSS.