Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Reproduction and hybridization in ferns
HORNYCH, Ondřej
Tato práce studuje několik aspektů rozmnožování a křížení kapradin, analyzuje několik stádií jejich životního cyklu. Srovnává míru abortace spor a použití antheridiogenů mezi různými skupinami. Data z vlastních kultivací a hodnocení spor jsou zeširoka srovnávána s dostupnou literaturou. Práce také zahrnuje analýzu míry a asymetrie hybridizace v přirozených populacích druhů z okruhu kapradně osténkaté (Dryopteris carthusiana agg.).
Přirozené zdroje a ztráty chlorovaných uhlovodíků v ekosystému smrkového lesa
Štangelová, Pavla ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Pavlík, Milan (oponent)
Biogeochemický cyklus chloru, zvláště tvorba organicky vázaného chloru, není doposud příliš prozkoumán. V kontinentálních ekosystémech jsou chloridy významné nejen jako zdroj chloru, ale také jako stresový faktor. Chloridy pocházejí ze srážek, z oblačnosti tvořené nad mořem. Organicky vázaný chlor je v životním prostředí tvořen biotickou i abiotickou cestou. Biotickými faktory jsou mikroorganismy, rostliny, půdní enzymy a živočichové. Jednu skupinu organicky vázaného chloru představují těkavé chlorované uhlovodíky. Některé těkavé chlorované uhlovodíky reagují s atmosférickým ozonem, následkem čehož je rozklad ozonové vrstvy. Nejvýznamnějším pevninským zdrojem těkavých halogenovaných uhlovodíků je ekosystém smrkového lesa. Chloridy v půdě se mohou pomocí mikroorganismů přeměňovat na organicky vázaný chlor, nebo putují transpiračními proudy v rostlinách, kde jsou také enzymaticky přeměňovány na organicky vázaný chlor, oba pak mohou být emitovány do atmosféry. Přílišné množství chloridů však může negativně ovlivnit fyziologické funkce rostlin. V rámci této práce byly navrženy pokusy k naměření přirozených emisí těkavých halogenovaných uhlovodíků z rostlin a hub, s různě dlouhými dobami inkubace a také ověření vlivu přídavku chloridů na halogenační procesy. Nejprve byla ověřena vhodnost analytické...
Bryologicky zaměřená exkurze na území Dolského mlýna pro žáky ZŠ
Davídková, Markéta ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu učebnic pro základní školy s ohledem na mechorosty a kapradiny a připravit bryologicky zaměřenou exkurzi, včetně zmapování terénu, na území Dolského mlýna. Šestá kapitola obsahuje analýzu devíti učebnic z různých nakladatelství. Porovnávala jsem je z hlediska stránkové dotace věnované mechorostům a kapradinám, z hlediska používaných obrazových materiálů doplňující text k mechorostům a kapradinám, z hlediska počtu uvedených zástupců mechorostů a kapradin, zda mají učebnice k dispozici pracovní sešity, metodické příručky pro učitele a materiály, které mohou doplňovat výuku přírodopisu. Práce v sedmé kapitole podává popis lokality. Zmapování terénu pro připravovanou exkurzi proběhlo v září 2012. Vybrala jsem čtrnáct vhodných stanovišť, která jsou dobře dostupná. Osmá kapitola obsahuje metodické pokyny pro učitele k exkurzi, pracovní listy a klíč k určování vybraných druhů mechorostů. Praktické ověření mé práce proběhlo v dubnu 2013, kdy proběhla exkurze s žáky sedmých ročníků základní školy v Děčíně. Laboratorní cvičení, které je nedílnou součástí exkurze, bylo provedeno již v březnu kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám. Žáci určovali mechy rodu měřík podle mikroskopických znaků. K dispozici měli klíč, který jsem v rámci práce také vypracovala. Podrobný rozbor...
Přirozené zdroje a ztráty chlorovaných uhlovodíků v ekosystému smrkového lesa
Štangelová, Pavla ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Pavlík, Milan (oponent)
Biogeochemický cyklus chloru, zvláště tvorba organicky vázaného chloru, není doposud příliš prozkoumán. V kontinentálních ekosystémech jsou chloridy významné nejen jako zdroj chloru, ale také jako stresový faktor. Chloridy pocházejí ze srážek, z oblačnosti tvořené nad mořem. Organicky vázaný chlor je v životním prostředí tvořen biotickou i abiotickou cestou. Biotickými faktory jsou mikroorganismy, rostliny, půdní enzymy a živočichové. Jednu skupinu organicky vázaného chloru představují těkavé chlorované uhlovodíky. Některé těkavé chlorované uhlovodíky reagují s atmosférickým ozonem, následkem čehož je rozklad ozonové vrstvy. Nejvýznamnějším pevninským zdrojem těkavých halogenovaných uhlovodíků je ekosystém smrkového lesa. Chloridy v půdě se mohou pomocí mikroorganismů přeměňovat na organicky vázaný chlor, nebo putují transpiračními proudy v rostlinách, kde jsou také enzymaticky přeměňovány na organicky vázaný chlor, oba pak mohou být emitovány do atmosféry. Přílišné množství chloridů však může negativně ovlivnit fyziologické funkce rostlin. V rámci této práce byly navrženy pokusy k naměření přirozených emisí těkavých halogenovaných uhlovodíků z rostlin a hub, s různě dlouhými dobami inkubace a také ověření vlivu přídavku chloridů na halogenační procesy. Nejprve byla ověřena vhodnost analytické...
Bryologicky zaměřená exkurze na území Dolského mlýna pro žáky ZŠ
Davídková, Markéta ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu učebnic pro základní školy s ohledem na mechorosty a kapradiny a připravit bryologicky zaměřenou exkurzi, včetně zmapování terénu, na území Dolského mlýna. Šestá kapitola obsahuje analýzu devíti učebnic z různých nakladatelství. Porovnávala jsem je z hlediska stránkové dotace věnované mechorostům a kapradinám, z hlediska používaných obrazových materiálů doplňující text k mechorostům a kapradinám, z hlediska počtu uvedených zástupců mechorostů a kapradin, zda mají učebnice k dispozici pracovní sešity, metodické příručky pro učitele a materiály, které mohou doplňovat výuku přírodopisu. Práce v sedmé kapitole podává popis lokality. Zmapování terénu pro připravovanou exkurzi proběhlo v září 2012. Vybrala jsem čtrnáct vhodných stanovišť, která jsou dobře dostupná. Osmá kapitola obsahuje metodické pokyny pro učitele k exkurzi, pracovní listy a klíč k určování vybraných druhů mechorostů. Praktické ověření mé práce proběhlo v dubnu 2013, kdy proběhla exkurze s žáky sedmých ročníků základní školy v Děčíně. Laboratorní cvičení, které je nedílnou součástí exkurze, bylo provedeno již v březnu kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám. Žáci určovali mechy rodu měřík podle mikroskopických znaků. K dispozici měli klíč, který jsem v rámci práce také vypracovala. Podrobný rozbor...
Dynamics of rare and threatened species on local and regional scale- from theory to practice
Lampei Bucharová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tichý, Lubomír (oponent) ; Jiménez, Ares (oponent)
Ke správnému zhodnocení stavu vzácných druhů je nutné nejprve porozumět faktorům které ovlivňují velikost populací a jejich počet. V této práci jsem studovala procesy působící na úrovni populací jednotlivých druhů (článek 1), faktory ovlivňující rozšíření druhů v krajině a schopnost obsazení nových stanovišť (článek 2) a vlastnosti druhů zodpovědné za genový tok mezi existujícími populacemi (článek 3). Jelikož pracuji se vzácnými druhy, soustředila jsem se také na převedení vědeckých teoretických poznatků do praxe ochrany přírody (článek 4), abych tak napomohla efektivní druhové ochraně. V prvních 3 článcích jsem pracovala se 2 vzácnými druhy kapradin vázanými striktně na hadcové skalky, Asplenium adulterinum a A. cuneifolium, v modelovém území o velikosti 10 × 10 km. Zjistila jsem, že oba druhy jsou dlouhověké (několik desítek let) a ve studovaném regionu jsou populace v dobrém stavu a mírně rostou. Dokonce velmi malé populace (ca 10 jedinců) mají relativně dobrou šanci přežít (článek 1). U obou druhů jsem zjistila, že jsou ve svém rozšíření omezeny schopností šíření, což může být u kapradin překvapivé (článek 2). Studované druhy se liší ploidní úrovní a tudíž také systémem reprodukce. A. adulterinum je allotetraploid jeho hlavním systémem reprodukce je vnitrogametofytické samooplození....
Návrh sbírkové zahrady kapradin
Malečková, Michaela
Cílem této práce je ukázat kapradiny jako hodnotnou součást moderní zahrady a jejich význam v kompozici, jakož i jejich základní botanickou charakteristiku. Práce by se zabývá souhrnem současných poznatků z literatury v oblasti pěstování, ekologie a biologie kapradin. Uvádím zde i základní pěstitelské nároky na použití kapradin v zahradní a krajinářské architektuře. Nezbytnou součástí díla je též samotný návrh sbírkové zahrady kapradin. Hlavním zjištěním je, že lze (s určitými omezeními) vytvořit zahradu složenou z kapradin, ale je vhodné ji doplnit o další rostlinné druhy.
Mrazuvzdorné kapradiny v zahradní a krajinářské tvorbě
Skotáková, Dagmar
Cílem práce bylo prostudovat současný sortiment kapradin, vymezit kritéria výběru pro použití a zabývat se uplatněním kapradin v současné zahradní a krajinářské tvorbě. Tato práce se zabývá mrazuvzdornými druhy kapradin -- tedy těmi, které se dají uplatnit ve venkovních výsadbách. Původ kapradin, botanické a morfologické charakteristiky ukazují na jedinečnost těchto rostlin a vymezují jim zvláštní místo mezi ostatními trvalkami. Pro použití kapradin byly vymezeny vlastnosti důležité pro sestavení kompozice, působení v kompozici (vzhledové vlastnosti), pro navrhování výsadeb a související s udržovací péčí rostlin (růstové vlastnosti) a dále vlastnosti nezbytné pro založení, údržbu a obnovu výsadeb (pěstitelské vlastnosti). Tyto charakteristiky spolu s ekologickými podmínkami stanovišť jednotlivých druhů vyvozují velkou rozmanitost možnosti využití kapradin v zahradních a krajinářských dílech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.