|
|
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
|
|
|
Problematika prostředí vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu se zaměřením na suchozemské rostliny
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Dašková, Jiřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu. V úvodu jsou popsány a definovány oblasti vysokých zeměpisných šířek a krátce popsány jejich hlavní charakteristiky v současné době. To umožňuje lepší pochopení výrazných odlišností těchto oblastí dnes a v geologické minulosti. Vlastní práce se stručně zabývá paleogeografickým postavením arktických a antarktických oblastí, jejich paleoklimatickou situací, organismy obývajícími suchozemská a mořská prostředí a způsoby jejich adaptací. Detailnější přehled je uveden u suchozemských rostlin. Poslední část je věnována specifickým strategiím přežití suchozemských rostlin v polárních oblastech v teplých geologických obdobích. Na základě prostudované literatury se práce snaží odpovědět na otázku, jaká byla strategie rostlin při adaptaci na vysoké zeměpisné šířky, zda byla stálezelenost, nebo opadavost účinnější pro přežití dlouhých a relativně teplých polárních noci. Na závěr je uveden význam studia vysokých zeměpisných šířek v období křídového a paleogenního skleníkového typu klimatu ve vztahu k možným budoucím důsledkům globálního oteplování. Klíčová slova: křída, paleogén, vysoké zeměpisné šířky, Antarktida, Arktida, suchozemské rostliny.
|
|
|
Amoniti spodního turonu české křídové pánve: taxonomický přehled, stratigrafie a paleoekologie
Kohout, Ondřej ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Práce shrnuje poznatky o spodnoturonských amonitech z české křídové pánve. Uvádí taxonomický přehled jejich nejvýznamnějších druhů a stručně popisuje jejich morfologii a paleoekologii. Okrajově uvádí sedimentární facie, které v české křídové pánvi spodnímu turonu náleží (bělohorské souvrství). Část je věnována problematice určení stratotypu cenoman/turon, událostem, které se v tomto období udály (CTBE, OAE II) a jejich vlivu na společenstvo amonitů z raného turonu. Práce se snaží postihnout biostratigrafický význam amonitů pro definování spodního turonu a základní amonitové zóny, které tomuto období přísluší. Definování stratotypu cenoman/turon není dosud uspokojivě vyřešeno a práce je základem pro další výzkum a studium. Klíčová slova: amoniti, česká křídová pánev, biostratigrafie, turon, paleoekologie
|
|
|
Autecological study of selected Cretaceous plants using stable Carbon isotopes
Zahajská, Petra ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Diefendorf, Aaron (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá analýzou fosilních rostlin z cenomanských Perucko-korycanských souvrství České křídové pánve a Bückebergským souvrstvím z Dolnosaské pánve v Německu. Na základě dřívějších studií je známo, že obě lokality poskytují fluviální sedimenty, které byly utvářeny v oblastech ovlivněných příliv-odlivovými cykly. Mezi fosilními vzorky jsou za- stoupeny listy skupiny Ginkgoales - Eretmophyllum, Tritaenia, větve jehličnanu Frenelopsis a také listy lauroidních angiosperm - Eucalyptolaurus. Za halofytní rostliny jsou považovány Frenelopsis, Eretmophyllum a Tritaenia, zatímco lauroidní angiospermy jsou považovány za sladkomilnější druhy. Hlavní použitá metodika byla kutikulární analýza, analýza stabilních izotopů z Bulk (celkového uhlíku) a analýza stabilních izotopů listových vosků. Vzorky byly pozorovány makroskopicky a mikroskopicky pod světelným mikroskopem a skenovacím elektronovým mikroskopem. Stejnými metodami byly zkoumány jak fosilní, tak recentní vzorky. Pro nalezení podmínek prostředí byly navzorkovány a následně využity recentní rostliny pocházející ze slaných marší ve Velké Británii. Interpretace podporují hypotézu modelu založeného na sedimentologických datech, tedy prostředí slaných marší. Frenelopsis je interpretován jako slanomilná rostlina, rostl v prostředích s nízkou...
|
|
|
Paleoekologie turonskych ostrakodů (Ostracoda) lokality Úpohlavy
Houdková, Markéta ; Kyška Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Práce se zabývá zástupci třídy Ostracoda z lomu Úpohlavy, který je významnou paleontologickou lokalitou z období turonu České křídové pánve s bohatou a dobře zachovalou faunou. Celkové bylo ze slínovců a vápenců jizerského a teplického souvrství odebráno a studováno 20 vzorků, kde bylo identifikováno 36 druhů mořských ostrakodů středního a svrchního turonu. Společenstvo ostrakodů se na studovaném úseku profilu vyznačuje postupným nárůstem druhové diverzity a poklesem dominance druhu Cytherella cf. ovata (Roemer, 1840), přičemž nejnižší diverzita je v jizerském a nejvyšší v teplickém souvrství. V jizerském souvrství převládají zástupci řádu Platycopida nad řádem Podocopida, procentuální zastoupení Platycopida je v rozmezí 67-89 %. V teplickém souvrství podíl Platycopida kolísá mezi 25-59 %. Aplikací hypotézy Platycopida Signal Hypothesis ve smyslu Whatley et al. (2003), která porovnává procentuální zastoupení řádů Platytocopida a Podocopida, je konstatováno, že jizerské souvrství a nadložní koprolitová vrstva měli v době sedimentace monotónních tmavých slínovců snížený obsah O2, čemu odpovídá i celkově nízký počet druhů (5-11 na vzorek) a obsah TOC 0,34-0,74 %. S nástupem vápencové a slínovcové sedimentace teplického souvrství vzrůstá počet druhů (6-27 na vzorek), klesá obsah TOC na 0,11-0,38 % a...
|
|
|
Ostrakodi české křídové pánve - stav výzkumu a inventarizace sbírky prof. Pokorného
Houdková, Markéta ; Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Třída lasturnatky je skupinou mikrofosílií, která je významná zvlášť v případech, kdy ostatní vůdčí fosílie chybí. V paleontologickém záznamu ukazují ekologické a paleogeografické podmínky nebo mohou pomoci určit stáří sedimentu. V oblasti české křídové pánve se jimi zabýval profesor Vladimír Pokorný. Shrnutí jeho článků o těchto křídových druzích je hlavním výsledkem práce. Převážně se jedná o zástupce z podtřídy Podocopa. Pro určování lasturnatek je nezbytná detailní znalost morfologie a ornamentace schránky, proto je část práce věnovaná právě těmto znakům. Klíčová slova: lasturnatky, křída, česká křídová pánev
|
|
|
Paleomagnetizmus a magnetomineralogie hornin Českého masívu a tethydní oblasti
Schnabl, Petr ; Pruner, Petr (vedoucí práce) ; Hrouda, František (oponent) ; Petrovský, Eduard (oponent)
Mgr. Petr Schnabl - Disertace Paleomagnetismus a magnetomineralogie hornin Českého masivu a tethydní oblasti Abstrakt Disertační práce pojednává o paleomagnetických a horninově magnetických vlastnostech vápenců, bazaltů a alterovaných diabázů různého fanerozoického stáří. Hlavním smyslem práce je za podpory horninově magnetických metod dešifrovat historii magnetického pole Země od siluru po současnost. V jičínském vulkanickém poli jsou na základě kombinace paleomagnetismu a K/Ar datování definována dvě souvrství, konkrétně trosecké a kozákovské. Trosecké souvrství (24,6?/18,3 - 15,7 Ma) je tvořeno solitérními strombolskými vulkanity. Souvrství kozákovské (5,2 - 4,6 Ma) jsou efuzivní produkty jediného vulkánu a jeho přívodní dráha. Na bruntálsku byly stejnou metodikou dokázány dvě pleistocénní fáze vulkanické aktivity (2,6 - 2,1 Ma a 1,8 - 1,1 Ma) a jedna fáze pliocenní (4,3 - 3,3 Ma). Magnetostratigrafická korelace se ukázala jako velice zásadní pro přesnou definici hranice J/K, kterou by případně odsouhlasila mezinárodní stratigrafická komise. Důvodem je zejména vymírání plankonických Crassicolarií v rámci magnetozóny M19, které jsou nahrazovány modernějšími kalpionelami. Mimo to je zde také hranice mezi amonitovými zónami Jacobi a Durangites. Silurské a devonské paleomagnetické směry remanentní...
|
|
| |
|
|
Foraminifery české křídy z lokality Březno
Hašková, Barbora ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tomanová, Pavla (oponent)
Práce je zaměřena na foraminifery z klasické křídové lokality Březno. Je zde popsána základní charakteristika foraminifer, České křídové pánve, lokality Březno u Loun a historie výzkumu křídových foraminifer u nás. Taxonomicky studované foraminifery jsou druhy planktoních foraminifer z čeledi Heterohelicidae Cushman, 1927, a bentozní druhy z čeledí Lagenidae Reuss, 1862, Nodosariidae Ehrenberg, 1838, a Vaginulinidae Reuss, 1860. Klíčová slova: Foraminifery, křída, Březno u Loun, Heterohelicidae, Lagenidae, Nodosariidae, Vaginulinidae
|
|
|
Křídové radiolárie lokality Březno
Müllerová, Petra ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Vajskebrová, Markéta (oponent)
Práce se věnuje radioláriím české křídy z lokality Březno u Loun a činného lomu Úpohlavy. Je zde uvedena biologie, ekologie, morfologie schránky radiolárií a dělení celé skupiny. Součástí práce je také geologie křídy, české křídové pánve, lokalit Března a Úpohlav. Bylo zpracováno 26 vzorků z lokality Březno a 24 vzorků z lomu Úpohlavy za použití více metod s cílem získat co nejpočetnější a nejlépe zachovaná společenstva. Přestože jsou schránky radiolárií špatně zachované, podařilo se určit 9 druhů a některé schránky zařadit alespoň do rodu či řádu. Druhy Dictyomitra communis (SQUINABOL, 1904), Dictyomitra cf. napaensis PESSAGNO, 1976, Turbocapsula cf. giennensis O'DOGHERTY, 1994, Novixitus cf. mclaughlini PESSAGNO, 1977, Stichomitra cf. stocki (CAMPBELL & CLARK, 1944), Stichomitra communis SQUINABOL, 1903, Stichomitra japonica (NAKASEKO & NISHIMURA), in NAKASEKO et. al., 1979, Holocryptocanium barbui DUMITRICA, 1970, cf. Pseudoaulophacus pargueraensis PESSAGNO, 1963 a rody Orbiculiforma, Stichomitra, cf. Cryptamphorella byly v české křídové pánvi zjištěny poprvé.
|
host ::
RSS.