|
|
Chemické složení šťávy z plodů vybraných odrůd černého bezu
Šafránková, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá chemickým složením šťávy z plodů vybraných odrůd černého bezu (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika černého bezu, včetně jeho původu a rozšíření. Dále jsou v této části zmíněny léčivé účinky černého bezu spolu s popisem šlechtění této rostliny a příklady některých vyšlechtěných odrůd. V experimentální části bylo provedeno stanovení vybraných chemických parametrů (výtěžnosti, pH, relativní hustoty, titrační kyselosti, formolového čísla, obsahu rozpustné sušiny a redukujících cukrů) ve šťávě z plodů těchto šlechtěných odrůd černého bezu: Albida, Allesö, Aurea, Bohatka, Dana, Heidegg 13, Haschberg, Körsör, Mammut, Pregarten, Riese aus Voßloch, Sambo, Sambu, Samdal, Sampo, Samyl a Weihenstephan. Medián výtěžnosti byl stanoven na 700,0 ml/kg, u stanovení pH byla hodnota mediánu 4,03. Medián relativní hustoty všech odrůd byl 1,0361, medián titrační kyselosti byl určen jako 141,83 mmol l-1. Medián získaný z hodnot měření obsahu celkových aminokyselin byl 30,5 ml 0,1 mol l-1 NaOH/100 ml, medián obsahu rozpustné sušiny byl 9,5 hm. % a u gravimetrického stanovení redukujících cukrů byla hodnota mediánu 5,02 %.
|
|
|
Elementární analýza různých odrůd černého bezu
Ješková, Kristýna ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá elementární analýzou různých odrůd černého bezu (Sambucus nigra L.). V teoretické části je uvedena botanická charakteristika černého bezu, včetně jeho rozšíření a místa výskytu, možnosti sběru jednotlivých částí bezu černého a jeho využití v potravinářství a v kosmetologii. Velká část je věnována výskytu a vlastnostem minerálních látek v potravinách, dále potom metodám, které jsou vhodné pro prvkovou analýzu a možnostem rozkladu biologického materiálu. Cílem experimentální části bylo provést analýzu plodů šlechtěných odrůd černého bezu a šťáv z těchto plodů, za účelem kvantitativního stanovení vybraných prvků (Zn, Mn, Fe, Mg, Cu, P, Ca, Na a K) pomocí techniky ICP–OES. Celkem bylo zkoumáno 24 odrůd, z toho 6 odrůd bylo sklizeno ve dvou různých sezónách 2011 a 2013. Naměřené koncentrace prvků v různých odrůdách černého bezu byly navzájem porovnány za použití statistických metod. Zkoumány byly také rozdíly mezi obsahem prvků v plodech a ve šťávě, získané lisováním plodů, a vliv sezónních podmínek na obsah prvků v plodech i ve šťávě jednotlivých odrůd černého bezu.
|
|
|
Charakteristika šťávy z plodů černého bezu na základě vybraných chemických parametrů
Šafránková, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá charakteristikou šťávy z černého bezu na základě vybraných chemických parametrů. V teoretické části je popsána botanická charakteristika černého bezu, včetně jeho původu a rozšíření. Tato část se také zabývá léčivými účinky, který černý bez má a zmiňuje se zde pěstování a šlechtění této rostliny, spolu s některými vyšlechtěnými odrůdami. V experimentální části bylo provedeno několik stanovení shodných vždy pro planou odrůdu černého bezu a šlechtěnou odrůdu černého bezu. Při stanovení relativní hustoty nebyly zjištěny výraznější rozdíly mezi oběma vzorky. Podle pH byla kyselejší šťáva z bezu šlechtěného a tato šťáva vykazovala i vyšší obsah minerálních a organických kyselin, vyšší obsah redukujících cukrů a vyšší obsah kyseliny citronové. Naproti tomu šťáva z plodů bezu planého měla vyšší celkový obsah aminokyselin a množství minerálních látek.
|
|
|
Základní chemická charakteristika brusinkové šťávy
Cao, Ha Thuy ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o brusinkách (Vaccinium vitis-ideaea, L.) a klikvách. Konkrétně se zabývá jejich plody – bobulemi, které byly využity na vybraná chemická stanovení. Ve spolupráci naší fakulty s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích, s. r. o., bylo dodáno 6 poddruhů brusnice brusinky a 3 poddruhy klikvy. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází botanické zařazení brusinky a klikvy a také popis jejich vzhledu. Obecný popis charakteristických látek, které obsahují. Zejména jsou to vitamíny, přírodní barviva a antioxidační vlastnosti. Je zde uveden stručný výčet zpracování těchto bobulí nejen v potravinářském průmyslu. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu a výpočty pro experimentální část. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výpočty, použité chemikálie a laboratorní vybavení na jednoduchý chemický rozbor šťáv z těchto bobulí. Stanovuje se tedy výtěžnost surové šťávy, která se pro brusinku pohybuje mezi 50–60 %, s výjimkou Runo bielawskie, který má 31, 49 %, pro klikvu se hodnoty pohybují mezi 37–43 %. Obsah celkové sušiny sušením je pro brusinku vyšší než pro klikvu. Konkrétně brusinka má sušinu mezi 14,00–15,97 % a klikva mezi 11,14– 3,11 %. Obsah cukerné sušiny, respektive index lomu, odečtená z refraktometru je pro brusinku mezi 11,58–16,08 % a pro klikvu mezi 10,00–11,17 %. Metodou podle Bertranda se určil obsah redukujících cukrů, kdy více cukrů bylo v brusince (8,81–12,92 %) a méně v klikvě (7,90–9,03 %) vztažená na původní navážku bobulek. Za pomocí pH-metru se určila hodnota pH, které se pohybovala kolem hodnoty 3, konkrétně brusinka 2,84–3,16 a klikva 2,91–2,95. Zároveň se vypočítala titrační kyselost, která vyšla pro brusinku v rozmezí 32,04–49,60 mmol.l-1 a pro klikvu byl hodnota vyšší mezi 55,40–60,67 mmol.l-1. Spektrofotometricky se stanovilo více fenolických látek v brusince (2187,11–3476,75 mg.l-1) a anthokyanů je nejvíce v klikvě (54,91-65,29 mg.l-1). Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je srovnání a pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek v čerstvých ovocných šťávách
Františová, Gabriela
Ovoce je cenným zdrojem biologicky aktivních látek. Tyto látky jsou často obsaženy v minoritním množství. Velký podíl v ovoci tvoří sacharidy. V rámci této práce byly stanovovány obsahy vitaminu C, polyfenolů, flavonoidů, glukózy, fruktózy a sacharózy v čerstvých ovocných šťávách. Aronie, jahody, josta, maliny, ostružiny, hrozny bílé a modré, rybíz bílý a červený pocházely ze soukromé zahrady, borůvky byly sbírány ve volné přírodě. Ke stanovení koncentrací vitaminu C a sacharidů byla využita metoda HPLC. Celkové obsahy polyfenolů a flavonoidů byly stanoveny pomocí spektrofotometrie. Z biologicky aktivních látek byly v ovocných šťávách nejvíce zastoupeny polyfenoly. Nejvyšší obsahy polyfenolů a flavonoidů byly zaznamenány u aronie (7905,81 ± 622,65 mg/l a 4714,82 ± 667,37 mg/l). Nejvýznamnějším zdrojem vitaminu C byla josta (721,90 ± 1,79 mg/l). Nejvyšších koncentrací dosahovala fruktóza v bílých hroznech (93,81 ± 3,74 g/l). Nejvyšší obsah glukózy byl zaznamenán v aronii (83,95 ± 4,80 g/l) a bílých hroznech (90,94 ± 3,48 g/l). Sacharóza byla detekována v jahodách, jostě a malinách.
|
|
|
Tradiční způsoby technologického zpracování ovoce z extenzivních výsadeb jako součást kulturního dědictví
Malenová, Daniela
Tato práce se zabývá nejčastěji používanými technologickými způsoby zpracování ovoce, pocházejícího z extenzivních sadů. Popisuje vhodnost využití těchto způsobů u jednotlivých pěstovaných ovocných druhů v mimoprodukčním ovocnictví. Částečně mapuje zpracovatele sklizně z extenzivních výsadeb a dostupnost produktů na trhu. Jedna experimentální část je věnována laboratornímu vyhodnocení obsahu základních výživových ukazatelů (vitaminu C, sušiny, refraktometrické sušiny a hodnotu pH) vybraných 11 starých a krajových odrůd a výsledky jsou srovnány s doporučenými způsoby zpracování v literatuře. Bylo zjištěno, že uváděné způsoby využití ovoce odpovídají průměrným naměřeným hodnotám zkoumaných plodů. Druhá část experimentu se věnuje vybrané odrůdě ´Jadernička moravská´ z 6 různých lokalit, kde byly zjištěny rozdíly dané zřejmě klimatickými, edafickými a orografickými faktory.
|
|
|
Základní chemická charakteristika brusinkové šťávy
Cao, Ha Thuy ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o brusinkách (Vaccinium vitis-ideaea, L.) a klikvách. Konkrétně se zabývá jejich plody – bobulemi, které byly využity na vybraná chemická stanovení. Ve spolupráci naší fakulty s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích, s. r. o., bylo dodáno 6 poddruhů brusnice brusinky a 3 poddruhy klikvy. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází botanické zařazení brusinky a klikvy a také popis jejich vzhledu. Obecný popis charakteristických látek, které obsahují. Zejména jsou to vitamíny, přírodní barviva a antioxidační vlastnosti. Je zde uveden stručný výčet zpracování těchto bobulí nejen v potravinářském průmyslu. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu a výpočty pro experimentální část. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výpočty, použité chemikálie a laboratorní vybavení na jednoduchý chemický rozbor šťáv z těchto bobulí. Stanovuje se tedy výtěžnost surové šťávy, která se pro brusinku pohybuje mezi 50–60 %, s výjimkou Runo bielawskie, který má 31, 49 %, pro klikvu se hodnoty pohybují mezi 37–43 %. Obsah celkové sušiny sušením je pro brusinku vyšší než pro klikvu. Konkrétně brusinka má sušinu mezi 14,00–15,97 % a klikva mezi 11,14– 3,11 %. Obsah cukerné sušiny, respektive index lomu, odečtená z refraktometru je pro brusinku mezi 11,58–16,08 % a pro klikvu mezi 10,00–11,17 %. Metodou podle Bertranda se určil obsah redukujících cukrů, kdy více cukrů bylo v brusince (8,81–12,92 %) a méně v klikvě (7,90–9,03 %) vztažená na původní navážku bobulek. Za pomocí pH-metru se určila hodnota pH, které se pohybovala kolem hodnoty 3, konkrétně brusinka 2,84–3,16 a klikva 2,91–2,95. Zároveň se vypočítala titrační kyselost, která vyšla pro brusinku v rozmezí 32,04–49,60 mmol.l-1 a pro klikvu byl hodnota vyšší mezi 55,40–60,67 mmol.l-1. Spektrofotometricky se stanovilo více fenolických látek v brusince (2187,11–3476,75 mg.l-1) a anthokyanů je nejvíce v klikvě (54,91-65,29 mg.l-1). Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je srovnání a pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
|
|
Vliv použitých sladidel na senzorické vlastnosti nápojů z vybraných druhů ovoce
PRAYER, Radek
Předmětem práce bylo senzorické zhodnocení použitých sladidel v nápojích z vybraných druhů ovoce. V rámci senzorické analýzy byl použit jablečný mošt a dále hruškový, meruňkový, višňový a černorybízový nektar. Tyto nápoje byly následně naředěny na dvě koncentrace s pitnou vodou: 1) v poměru 50 % originálního nápoje a 50 % pitné vody; a 2) v poměru 25 % originálního nápoje a 75 % pitné vody. Jednotlivé koncentrace byly následně rozděleny do skupin, které byly doslazeny bílým cukrem, třtinovým cukrem, aspartamem, sukralózou nebo rebaudiosidem A. Z provedených senzorických analýz je patrné, že rebaudiosid A, by mohl mít velký potenciál nahradit běžně používaný bílý cukr v jablečných nápojích. Sukralóza by tento potenciál mohla mít v nápojích hruškových a višňových. Nicméně použití ostatních sladidel u ostatních druhů nápojů také není vyloučeno, protože se ve většině případů nepodařilo preferenci bílého cukru prokázat.
|
|
|
Elementární analýza různých odrůd černého bezu
Ješková, Kristýna ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá elementární analýzou různých odrůd černého bezu (Sambucus nigra L.). V teoretické části je uvedena botanická charakteristika černého bezu, včetně jeho rozšíření a místa výskytu, možnosti sběru jednotlivých částí bezu černého a jeho využití v potravinářství a v kosmetologii. Velká část je věnována výskytu a vlastnostem minerálních látek v potravinách, dále potom metodám, které jsou vhodné pro prvkovou analýzu a možnostem rozkladu biologického materiálu. Cílem experimentální části bylo provést analýzu plodů šlechtěných odrůd černého bezu a šťáv z těchto plodů, za účelem kvantitativního stanovení vybraných prvků (Zn, Mn, Fe, Mg, Cu, P, Ca, Na a K) pomocí techniky ICP–OES. Celkem bylo zkoumáno 24 odrůd, z toho 6 odrůd bylo sklizeno ve dvou různých sezónách 2011 a 2013. Naměřené koncentrace prvků v různých odrůdách černého bezu byly navzájem porovnány za použití statistických metod. Zkoumány byly také rozdíly mezi obsahem prvků v plodech a ve šťávě, získané lisováním plodů, a vliv sezónních podmínek na obsah prvků v plodech i ve šťávě jednotlivých odrůd černého bezu.
|
|
|
Chemické složení šťávy z plodů vybraných odrůd černého bezu
Šafránková, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá chemickým složením šťávy z plodů vybraných odrůd černého bezu (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika černého bezu, včetně jeho původu a rozšíření. Dále jsou v této části zmíněny léčivé účinky černého bezu spolu s popisem šlechtění této rostliny a příklady některých vyšlechtěných odrůd. V experimentální části bylo provedeno stanovení vybraných chemických parametrů (výtěžnosti, pH, relativní hustoty, titrační kyselosti, formolového čísla, obsahu rozpustné sušiny a redukujících cukrů) ve šťávě z plodů těchto šlechtěných odrůd černého bezu: Albida, Allesö, Aurea, Bohatka, Dana, Heidegg 13, Haschberg, Körsör, Mammut, Pregarten, Riese aus Voßloch, Sambo, Sambu, Samdal, Sampo, Samyl a Weihenstephan. Medián výtěžnosti byl stanoven na 700,0 ml/kg, u stanovení pH byla hodnota mediánu 4,03. Medián relativní hustoty všech odrůd byl 1,0361, medián titrační kyselosti byl určen jako 141,83 mmol l-1. Medián získaný z hodnot měření obsahu celkových aminokyselin byl 30,5 ml 0,1 mol l-1 NaOH/100 ml, medián obsahu rozpustné sušiny byl 9,5 hm. % a u gravimetrického stanovení redukujících cukrů byla hodnota mediánu 5,02 %.
|
host ::
RSS.