|
|
Russian Hegemony in the post-Soviet Region: The Case of the 2020 Nagorno-Karabakh War
Hanzelková, Karolína ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Diplomová práce zkoumá hegemonní snahy Ruska posílit svůj vliv v oblasti Náhorního Karabachu, a tedy i v ruském regionu tzv. blízkého zahraničí. Práce je vedena jako případová studie Druhé války o Náhorní Karabach v roce 2020 a následného nasazení výhradně ruské mírové mise v regionu. Cílem práce je zjistit, zda fyzická přítomnost ruských mírových sil v oblasti Náhorního Karabachu a nových skutečnosti po válce v roce 2020 zvýšily vliv Ruska a posílily tak jeho hegemonní postavení v oblasti Jižního Kavkazu či nikoli. Práce je zasazena do teorií hegemonní stability a regionálního bezpečnostního komplexu a doplněna o empirická data.
|
|
|
Analýza vztahů jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Uchočová, Michaela (oponent)
Pavel Makovský: Analýza vztahů jihokavkazských států Abstrakt Jižní Kavkaz je velmi heterogenní a dynamický region. V oblasti se střetávají nejen křesťanství s islámem, ale i významní geopolitičtí aktéři. Díky nalezištím ropy, zemního plynu a transportu nerostného bohatství se v lokalitě snaží prosazovat světové mocnosti. Cílem práce je na základě principů liberálně-idealistické tradice analyzovat vzájemné vztahy všech tří států. Rozebrána je ekonomická síla a vzájemná provázanost zahraničního obchodu, intenzita a výsledky zahraničních schůzek politiků nebo angažovanost nadnárodních institucí a jejich přínos. Každý stát zaujímá ke svým sousedním státům zcela odlišný postoj a výsledné vztahy jsou proto zcela rozličné. Různorodost prohlubuje orientace států na světové mocnosti a instituce, jejichž zájmy staví tyto potenciální partnery proti sobě. Nestabilitu celé oblasti stvrzuje konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který je stále aktuální, jelikož ještě v dubnu 2016 docházelo ke vzájemným ozbrojeným střetům. Klíčová slova: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Kavkaz, liberálně-idealistická tradice mezinárodních vztahů, geopolitika
|
|
|
Regional Powers and Security Dynamics: How do Russia, Turkey and Iran shape security in the South Caucasus?
Matjasch, Alexandra ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
The aim of the present paper is to answer the question on how do regional powers shape the security environment within their regional subcomplex? The research interest is conditioned by the rise of powers that represent strong actors, especially in regional affairs, and which certainly influence dynamics within their region. It has been assumed that the manifestation of power at the regional level can also be transferred, to the global level leading to an elevated position of these actors in global affairs, allowing equally for the existing Western-led order to be challenged. These assumptions have been applied and tested on the example of the regional powers Russia, Turkey and Iran and their respective influence on the security dynamics in the South Caucasus as their historically common shared neighbourhood. In order to disentangle the complicated web of relationships and influential factors, the descriptive framework of the Theory of Regional Security Complexes as suggested by Barry Buzan has been outlined and applied. Based on these theoretical observations the attention has been further turned towards the empirical testing of the hypothesis which states that Russia, Turkey and Iran have exercised influence during the second Nagorno-Karabakh War 2020 that occurred between Armenia and Azerbaijan...
|
|
|
Geopolitické aspekty rozvoje dopravní provázanosti jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
Pavel Makovský: Geopolitické aspekty rozvoje dopravní provázanosti jihokavkazských států Abstrakt Tato studie řeší vzájemnou dopravní provázanost v regionu Jižního Kavkazu se zaměřením na čtyři druhy dopravy - leteckou, železniční, silniční a potrubní. Výzkum se zabývá jak vnitroregionální spoluprací, tak i přeshraničním napojením dalších států a mezinárodních organizací. K řešení byla použita rešerše literatury a data dostupná ze státních webů Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie, která jsem analyzoval a následně konfrontoval s liberální teorií funkcionalismu (neofunkcionalismu) a opačnou teorií realismu (neorealismu). Výsledkem je analýza vzájemné provázanosti hodnocená na dvou řádovostních úrovních (regionální a přeshraniční). Na tu navazuje aplikovatelnost a shrnutí všech politických aktérů vystupujících na základě liberálního nebo realistického myšlení. Na práci je možné navázat v regionu střední Asie. Klíčová slova: Jižní Kavkaz; dopravní provázanost; Arménie; Ázerbájdžán; Gruzie; geopolitika
|
|
|
Analýza vztahů jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Uchočová, Michaela (oponent)
Pavel Makovský: Analýza vztahů jihokavkazských států Abstrakt Jižní Kavkaz je velmi heterogenní a dynamický region. V oblasti se střetávají nejen křesťanství s islámem, ale i významní geopolitičtí aktéři. Díky nalezištím ropy, zemního plynu a transportu nerostného bohatství se v lokalitě snaží prosazovat světové mocnosti. Cílem práce je na základě principů liberálně-idealistické tradice analyzovat vzájemné vztahy všech tří států. Rozebrána je ekonomická síla a vzájemná provázanost zahraničního obchodu, intenzita a výsledky zahraničních schůzek politiků nebo angažovanost nadnárodních institucí a jejich přínos. Každý stát zaujímá ke svým sousedním státům zcela odlišný postoj a výsledné vztahy jsou proto zcela rozličné. Různorodost prohlubuje orientace států na světové mocnosti a instituce, jejichž zájmy staví tyto potenciální partnery proti sobě. Nestabilitu celé oblasti stvrzuje konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který je stále aktuální, jelikož ještě v dubnu 2016 docházelo ke vzájemným ozbrojeným střetům. Klíčová slova: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Kavkaz, liberálně-idealistická tradice mezinárodních vztahů, geopolitika
|
|
|
Náhorní Karabach v otázce zahraniční politiky a státnosti. Případová studie kvazistátu
Křikava, Filip ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Suchý, Štěpán (oponent)
Cílem práce je zjištění, jestli může Náhorní Karabach jednat autonomně z hlediska vnitřní a vnější suverenity a zda existuje karabašská identita. Práce pojedná dané téma jako jednopřípadovou studii s aplikací konceptu slabých států na kvazistát Náhorní Karabach. Text bude nejdříve referovat o historickém vývoji vztahů mezi Ázerbájdžánem, Arménií a Náhorním Karabachem. Následně se práce zaměří nejen na zahraniční politiku Náhorního Karabachu, ale také na jeho vnitřní uspořádání, kde bude zkoumána ústava, volební a stranický systém. Spolu s těmito tématy bude také zkoumána problematika karabašské identity. Výstup práce bude zhodnocením, nakolik je Náhorní Karabach schopen jednat autonomně. Klíčová slova Náhorní Karabach, Arménie, Ázerbájdžán, Náhorně-karabašský konflikt, kvazistát, jižní Kavkaz, arménská zahraniční politika
|
|
|
Security Sector Reform in the Southern Caucasus: The Cases of Georgia and Azerbaijan
Mirzazada, Gunel ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Bezpečnostní sektor je soubor různých oblastí, které dohromady zajišťují národní bezpečnost určité země, její svrchovanost a nezávislost. Do těchto obl astí bezpečnostního sektoru patří vojenská bezpečnost, energetická bezpečnost, ekonomická bezpečnost apod. Pro zemi, která prochází transformací, je nutno zajistit kompletní změnu bezpečnostních sil. Tohoto lze docílit pomoci bezpečnostních reforem. Stímto problémem se potkaly všechny post- sovětské země, včetně Gruzie a Ázerbájdžánu, hned po rozpadu Sovětského svazu v roce 1990. Nicméně, i přes zjevnou nutnost reforem, které nebyly zpočátku realizovány v mnoha státech v důsledku loajality státních představitelů k Rusku a jeho vlivu na jednotlivé země. Právě proto Gruzie a Ázerbájdžán realizovaly bezpečnostní reformy pouze v roce 2000. Gruzie dosáhla většího úspěchu ve svých reformách díky rozsahu reforem pokrývajícím všechny oblasti národní bezpečnosti, se zaměřením zejména na vojenskou oblast. V Ázerbájdžánu reformy nebyly stejně efektivní jako vGruzii zdůvodu nedostatku politické vůle k vymýcení korupce. Byly realizovány pouze povrchní změny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Energy security in the South Caucasus region (Armenia as security challenge)
Ďuraňa, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou energetické bezpečnosti v geopoliticky strategickém regionu Jižního Kavkazu. Zameřuje se na analýzu vývoje energetické politiky v jednotlivých zemích regionu od rozpadu Sovětského svazu a na základě toho určuje za nejdůležitější bezpečnostní výzvu Arménii. Tato výzva vyplýva z potřeby vyvažovat vliv vnějších aktérů v regionu a řešit dlouhotrvající regionální konflikty, které by přispěly nejen ke stabilitě Jižního Kaukazu, ale i pomohly plně využít potenciál regionu jako důležitého tranzitního koridoru pro kaspické a íránské energetické zdroje.
|
|
|
Aplikace teorie střetu civilizací na konflikty Jižního Kavkazu
Šilhán, Vojtěch ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem této práce je zjistit, do jaké míry je možné aplikovat koncepci střetu civilizací Samuela Huntingtona na spor o Náhorní Karabach. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První z nich se zabývá shrnutím Huntingtonovy publikace Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu. Na jejím konci jsou stanoveny čtyři předpoklady platnosti hypotézy střetu civilizací. Druhá kapitola se zabývá analýzou konfliktu v Náhorním Karabachu, přičemž důraz je kladen na důvody vzniku konfliktu a roli primárních, sekundárních a terciárních aktérů. Následně je vyhodnoceno naplnění předpokladů vytyčených v první kapitole.
|
|
|
Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
Kotásková, Tereza ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Nevyřešený spor o Náhorní Karabach, jehož území si z etnických a historických důvodů nárokuje jak Ázerbádjžán, tak Arménie, a nevyjasněné turecko-arménské vztahy jsou hlavními zdroji nestability jižního Kavkazu. Turecko uzavřelo svou hranici s Arménií jako výraz solidarity s Ázerbájdžánem během války o Náhorní Karabach na počátku devadesátých let. Tato válka skončila pro Ázerbájdžán vojenskou porážkou a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Když proto Turecko a Arménie podepsaly v roce 2009 protokoly o normalizaci vztahů, vyvstaly naděje, že to bude mít pozitivní dopad i na řešení karabašského konfliktu. Pokud by byly tyto protokoly ratifikovány, tento předpoklad by se pravděpodobně naplnil. K ratifikaci ovšem doposud nedošlo a s přihlédnutím k dalším faktorům se nedá v blízké budoucnosti očekávat významný posun ani v jedné záležitosti.
|
host ::
RSS.