|
|
Ultrastruktura chloroplastů smrku ztepilého - heterogenita v rámci jehlice.
Glanc, Natália ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
4 Abstrakt Temperátní lesy, které jsou dlouhodobým úložištěm uhlíku, reagují na zvyšující se koncentraci oxidu uhličitého (CO2) v ovzduší. Smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.) je nejrozšířenějším jehličnatým stromem v lesích České republiky, proto jsem se ve své práci zaměřila na odpověď fotosyntetického aparátu této dřeviny na zvýšenou koncentraci CO2. Cílem práce bylo vyhodnotit, jak koncentrace CO2 ovlivňuje ultrastrukturu chloroplastů ve slunných a stinných jehlicích. Vliv koncentrace CO2 a ozářenosti byl sledován na poměrném zastoupení škrobu v chloroplastech mezofylových buněk jehlic. Dalším cílem práce bylo otestovat, zda chloroplasty z první vrstvy mezofylu jsou z hlediska kvantifikace škrobu reprezentativní pro celou jehlici. Pro výzkum byly použity 11 let staré stromy smrku ztepilého, které byly po dobu 6 let vystaveny atmosférické nebo zvýšené koncentraci CO2 v kultivačních sférách s automaticky ovládanými okny na Experimentálním stanovišti Bílý Kříž v Moravskoslezských Beskydech. V říjnu 2011 byly odebrány jehlice 1. ročníku ze stromů vystavených běžné atmosférické koncentraci (382-395ppm) a zvýšené koncentraci (700ppm) CO2. Z jehlic byly připraveny ultratenké řezy a mediánní řezy chloroplastů byly nasnímány pod transmisním elektronovým mikroskopem. Pro vyhodnocení poměrného zastoupení škrobu...
|
|
|
Study of quantitative parameters of Norway spruce needle structure under the effect of elevated CO₂ concentration and different irradiance
Kubínová, Zuzana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent) ; Gebauer, Roman (oponent)
Zuzana Kubínová: Study of Quantitative Parameters of Norway Spruce Needle Structure under the Effect of Elevated CO2 Concentration and Different Irradiance, Doctoral Thesis, Prague 2019 Abstrakt Koncentrace CO2 v atmosféře vzrůstá, zatímco její vliv na rostliny stále ještě není zcela objasněn. Smrk ztepilý (Picea abies L. Karst.) je hojně rozšířeným jehličnanem v evropských severských lesích a lesích mírného pásma, které jsou jedním ze sinků uhlíku v jeho globálním cyklu. Fyziologické odpovědi rostlin na zvýšenou koncentraci CO2 mohou být vzájemně propojeny s anatomickými a morfologickými změnami listu. Struktura listu je také ovlivněna dalšími faktory, přičemž nejvýznamnější z nich je ozářenost, která byla proto zařazena do našich studií. Vlivy zvýšené koncentrace CO2 a ozářenosti na strukturu jehlic smrku ztepilého byly studovány pomocí nově uzpůsobených zavedených efektivních metod kvantitativní analýzy, které poskytují nevychýlené odhady daných parametrů. Metoda všeobecné Prokrustovy analýzy byla efektivní pro porovnání tvarů jehlic na příčném řezu a metoda disektoru umožnila přesný odhad počtu chloroplastů ve smrkových jehlicích. Vliv zvýšené koncentrace CO2 a ozářenosti na strukturu jehlic byl zkoumán na dvou hierarchických úrovních: Na úrovni morfologie jehlice byla ozářenost silnějším morfogenním...
|
|
|
Změny v anatomii jehlic v odezvě na antropogenní znečištění
Štěpánová, Kristýna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Anatomická stavba listů jehličnanů je ovlivněna vnějšími podmínkami prostředí. Z abiotických se kromě ozářenosti jedná zejména o faktory klimatické změny - sucho, extrémní teploty. Významné postavení mezi vnějšími abiotickými faktory, které způsobují změny ve struktuře jehlic, má antropogenní znečištění. V současnosti jde především o troposférický ozón, SO2, NOx a pevné částice (PM). Vlivem působení atmosférických polutantů dochází k celé řadě negativních strukturálních změn, mění se zastoupení jednotlivých pletiv v jehlici, podíl mezibuněčných prostor, a struktura buněčných organel, především chloroplastů. Mezofylové buňky vykazují příznaky degradace zejména v okolí nadprůduchové prohlubně. Na jehlicích dochází k viditelnému poškození v podobě chloróz a nekróz. Při působení stresových faktorů prostředí, jako je antropogenní znečištění, dochází u jehlic k urychlení senescence. Cílem práce je shrnout poznatky o změnách ve struktuře listu jehličnatých dřevin, vyvolaných působením antropogenního znečištění, především ozónem, SO₂ a NOx v kombinaci s faktory klimatické změny. Práce je zaměřena na změny v různých anatomických hierarchických úrovních, od viditelného, makroskopického poškození po změny na ultrastrukturální úrovni a přibližuje dopad atmosférických polutantů na fyziologický stav rostlin a...
|
|
|
Study of quantitative parameters of Norway spruce needle structure under the effect of elevated CO₂ concentration and different irradiance
Kubínová, Zuzana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent) ; Gebauer, Roman (oponent)
Zuzana Kubínová: Study of Quantitative Parameters of Norway Spruce Needle Structure under the Effect of Elevated CO2 Concentration and Different Irradiance, Doctoral Thesis, Prague 2019 Abstrakt Koncentrace CO2 v atmosféře vzrůstá, zatímco její vliv na rostliny stále ještě není zcela objasněn. Smrk ztepilý (Picea abies L. Karst.) je hojně rozšířeným jehličnanem v evropských severských lesích a lesích mírného pásma, které jsou jedním ze sinků uhlíku v jeho globálním cyklu. Fyziologické odpovědi rostlin na zvýšenou koncentraci CO2 mohou být vzájemně propojeny s anatomickými a morfologickými změnami listu. Struktura listu je také ovlivněna dalšími faktory, přičemž nejvýznamnější z nich je ozářenost, která byla proto zařazena do našich studií. Vlivy zvýšené koncentrace CO2 a ozářenosti na strukturu jehlic smrku ztepilého byly studovány pomocí nově uzpůsobených zavedených efektivních metod kvantitativní analýzy, které poskytují nevychýlené odhady daných parametrů. Metoda všeobecné Prokrustovy analýzy byla efektivní pro porovnání tvarů jehlic na příčném řezu a metoda disektoru umožnila přesný odhad počtu chloroplastů ve smrkových jehlicích. Vliv zvýšené koncentrace CO2 a ozářenosti na strukturu jehlic byl zkoumán na dvou hierarchických úrovních: Na úrovni morfologie jehlice byla ozářenost silnějším morfogenním...
|
|
|
Vliv solární radiance na strukturu xylému jehlic smrku ztepilého
Bartoňová, Lenka
V práci je hodnocena struktura xylému jehlic smrku ztepilého v závislosti na oslunění a nadmořské výšce. Na území Hrubého Jeseníku byly vybrány stejnověké smrkové porosty v rozdílných nadmořských výškách na jižní a severní expozici, kde byly odebrány vzorky slunných jednoletých prýtů. U jehlic byla provedena analýza xylému se zaměřením na počet tracheid, průměr tracheid, plochu tracheid a plochu xylému. Byla zjištěna více než 50% závislost parametrů xylému na nadmořské výšce a solární radianci, přičemž expozice výrazně ovlivňuje strukturu xylému pouze v nadmořských výškách nad 1200 m. V predikčních mapách je znázorněno, že nejvyšší predikované hodnoty parametrů xylému se nachází mezi 800 m a 1200 m n. m.
|
|
|
Ultrastruktura chloroplastů smrku ztepilého - heterogenita v rámci jehlice.
Glanc, Natália ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
4 Abstrakt Temperátní lesy, které jsou dlouhodobým úložištěm uhlíku, reagují na zvyšující se koncentraci oxidu uhličitého (CO2) v ovzduší. Smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.) je nejrozšířenějším jehličnatým stromem v lesích České republiky, proto jsem se ve své práci zaměřila na odpověď fotosyntetického aparátu této dřeviny na zvýšenou koncentraci CO2. Cílem práce bylo vyhodnotit, jak koncentrace CO2 ovlivňuje ultrastrukturu chloroplastů ve slunných a stinných jehlicích. Vliv koncentrace CO2 a ozářenosti byl sledován na poměrném zastoupení škrobu v chloroplastech mezofylových buněk jehlic. Dalším cílem práce bylo otestovat, zda chloroplasty z první vrstvy mezofylu jsou z hlediska kvantifikace škrobu reprezentativní pro celou jehlici. Pro výzkum byly použity 11 let staré stromy smrku ztepilého, které byly po dobu 6 let vystaveny atmosférické nebo zvýšené koncentraci CO2 v kultivačních sférách s automaticky ovládanými okny na Experimentálním stanovišti Bílý Kříž v Moravskoslezských Beskydech. V říjnu 2011 byly odebrány jehlice 1. ročníku ze stromů vystavených běžné atmosférické koncentraci (382-395ppm) a zvýšené koncentraci (700ppm) CO2. Z jehlic byly připraveny ultratenké řezy a mediánní řezy chloroplastů byly nasnímány pod transmisním elektronovým mikroskopem. Pro vyhodnocení poměrného zastoupení škrobu...
|
|
|
Metalurgie podél východoegejského a západoanatolského rozhraní ve 2. tisíciletí př. n. l.
Roháček, Miloš ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
(česky): Cílem této diplomové práce je určení, zda region východoegejského a západoanatolského rozhraní ve 2. tisíciletí př. n. l. neprodukoval vlastní metalurgický materiál odlišný od egejské oblasti a východního Středomoří. Metodami k určení závěru jsou posbíraní, katalogizování a rozbor bronzových předmětů z tohoto regionu. Celkově došlo k poznání 217 předmětů. Mnohé jako meče, kopí a břitvy skutečně vykazují trochu odlišnou produkci na základě přijímaní a míchání vlivů egejských, východních, ale i evropských. Charakteristika kovů je zároveň odlišná v dolní části rozhraní s více minojsko-mykénským vlivem a v horním rozhraním navazujícím spíše na východní prvky.
|
|
|
Kostěné jehlice starší doby bronzové v Čechách a na Moravě
Čihák, Martin ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Langová, Michaela (oponent)
Kostěné jehlice starší doby bronzové jsou zajímavým, ne příliš častým a dodnes řádně nezpracovaným druhem nálezu. Vycházejí pravděpodobně ze starší tradice, byly však brzy vytlačeny jehlicemi kovovými. Hlavním cílem práce je vypracování co nejpodrobnějšího katalogu nálezů, sledování nálezového kontextu a chronologického postavení kostěných jehlic ve starší době bronzové na území Čech. Předmětem práce je rovněž otázka technologie výroby kostěné a parohové industrie a její doklady ze starší doby bronzové se zaměřením na technologie a postupy používané při výrobě kostěných jehlic. Dalším faktorem, který práce sleduje, je pak sociální postavení nositelů kostěných jehlic ve starší době bronzové.
|
|
|
Kostěné jehlice starší doby bronzové v Čechách a na Moravě
Čihák, Martin ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Langová, Michaela (oponent)
Kostěné jehlice starší doby bronzové jsou zajímavým, ne příliš častým a dodnes řádně nezpracovaným druhem nálezu. Vycházejí pravděpodobně ze starší tradice, byly však brzy vytlačeny jehlicemi kovovými. Hlavním cílem práce je vypracování co nejpodrobnějšího katalogu nálezů, sledování nálezového kontextu a chronologického postavení kostěných jehlic ve starší době bronzové na území Čech. Předmětem práce je rovněž otázka technologie výroby kostěné a parohové industrie a její doklady ze starší doby bronzové se zaměřením na technologie a postupy používané při výrobě kostěných jehlic. Dalším faktorem, který práce sleduje, je pak sociální postavení nositelů kostěných jehlic ve starší době bronzové.
|
|
|
Vliv pancířníků na složení společenstva hub v opadu borovice lesní
Černá, Kristýna ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
3 Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda pancířníci ovlivňují druhové spektrum hub v opadu borovice lesní (Pinus sylvestris), a zda schopnost disperze částic hub souvisí s druhem pancířníka. Za tímto účelem jsem připravila polopřirozené systémy, ve kterých jsem sledovala samovolné šíření hub vs. šíření hub v přítomnosti dvou druhů pancířníků, Adoristes ovatus a Phthiracarus sp. Přítomnost hub v systémech jsem vyhodnocovala dvěma způsoby, a to kultivací hub z povrchově ošetřených jehlic na agarovém médiu a přímým určování hub na jehlicích v systémech pod binokulární lupou. V další části práce jsem izolovala částice hub přítomné na povrchu a v exkrementech pancířníků druhů Adoristes ovatus, Porobelba spinosa a Spatiodamaeus verticillipes a porovnávala je s druhem pancířníka. Nejčetnějšími druhy hub, které se v přítomnosti pancířníků šířily na jehlice, byly Oidiodendron maius var. maius, Oidiodendron muniellense, Oidiodendron setiferum, Umbelopsis ramanniana, Mucor hiemalis f. hiemalis a Mortierella hyalina. Na povrchu pancířníků jsem s nejvyšší četností zaznamenala druhy Beauveria bassiana, Umbelopsis ramanniana, Cladosporium cladosporioides s.l., Cladosporium herbarum s.l. a neurčený druh z rodu Penicillium. V exkrementech převládaly druhy Acrodontium crateriforme, Umbelopsis ramanniana a Beauveria...
|
host ::
RSS.