|
| |
|
|
Testování účinnosti vybraných povolených přípravků proti patogenním houbovým organismům dřevin v podmínkách in vitro
Ellingerová, Eva
Tato diplomová práce se zabývá testováním účinnosti šesti vybraných povolených přípravků proti patogenním houbovým organismům dřevin v podmínkách in vitro. Konkrétně se jedná o Propizol (propikonazol), Phosphojet (dihydrogenfosforečnan draselný), Horizon 250 EW (tebukonazol), Ortiva (azoxystrobin), Topas 100 EC (penconazol) a Previcur Energy (fosetyl, propamocarb). Z těchto fungicidních látek byly připraveny roztoky o různých koncentracích (od 0,0001 % do 100 %), které byly následně testovány proti patogenním houbovým organismům Cylindrocarpon cylindroides a Sphaeropsis sapinea. Vybrané patogeny napadají především jehličnaté dřeviny. V případě Cylindrocarponu cylindroides se jedná o rod Abies a u Sphaeropsis sapinea o rod Pinus. Všechny úkony byly prováděny ve fytopatologické a mykologické laboratoři na Ústavu ochrany lesa a myslivosti. Zde byly testované patogeny pravidelně kontrolovány a měřeny. Po 13 týdnech byla vyhodnocena účinnost jednotlivých fungicidních přípravků o daných koncentracích na 2 zvolené houbové patogeny. Ve výsledcích jsou uvedeny účinné fungicidní přípravky i přípravky, které růst patogenu naopak podporují. Nejúčinnější fungicidní látkou byl v obou případech patogenů Horizon 250 EW (tebukonazol), který růst mycelií obou patogenů zastavil již při 1 % koncentraci účinné látky.
|
|
|
Obalové materiály používané v potravinářském průmyslu
Peter, Jiří
Konvenční obalové materiály v potravinářském průmyslu čelí přicházejícím inovacím se záměrem zvýšení udržitelnosti obalového průmyslu a prodloužení údržnosti potravin. Cílem teoretické práce je popsat skupiny používaných obalových materiálů a podložit je aktuálními legislativními požadavky. Zvýšené pozornosti se dostává aktivním, inteligentním a jedlým obalům. Rešerše je uzavřena informacemi o bezpečnosti obalů a vlivu do potravin migrujících látek na zdraví spotřebitele. Během posledních let dostaly svá omezení látky bisfenol A, melamin, formaldehyd nebo ftaláty. Bezpečnost obalů je v tomto směru omezena množstvím toxikologických dat a migračních studií. Jedlé obaly nabízejí řešení zejména v prodloužení údržnosti potravin, slibných výsledků dosahuje oddalování mikrobiální zkázy a zachování senzorických vlastností po delší dobu. Praktické aplikace zatím brzdí chybějící evropská legislativa.
|
|
|
Zhodnocení škod mrazem na zakládaných lesních kulturách v podmínkách ŠLP ML Křtiny
Patáková, Aneta
Na lesním majetku obhospodařovaném ŠLP ML Křtiny bylo zrealizováno hodnocení škod pozdními mrazy na výsadbách lesních dřevin. Sběr dat proběhl na začátku vegetačního období (od května do června), kdy dřeviny začínají rašit a jsou vystaveny největšímu riziku poškození pozdními mrazy. Mrazové události byly měřeny pomocí TMS dataloggerů, které zaznamenávaly přízemní teplotu vzduchu pomocí teplotních senzorů. Hodnocení bylo provedeno na mladých kulturách buku, dubu, smrku a jedle ve stáří max. 3 roky. Celkem bylo hodnoceno 28 obnovních ploch různé velikosti (kategorie do 0,1; 0,11–0,5 a nad 0,51 ha), na kterých bylo zjišťováno průměrné poškození asimilačního aparátu na reprezentativním vzorku 100 sazenic. Výsledky ukázaly, že nejvíce citlivými dřevinami na poškození pozdními mrazy jsou buk (poškozeno 56,9 ±30,7 % sazenic) a jedle (52,4 ±46,6 %).
|
|
| |
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela svatého Jakuba Staršího v Omicích (okres Brno-venkov)
Tetur, Vladan
Předmětem bakalářské práce je určení stáří krovové konstrukce římskokatolického kostela sv. Jakuba Staršího v Omicích, pomocí dendrochronologické analýzy. V této práci je popsán standartní postup při dendrochronologickém datování od samotného odběru vzorků, jejich úpravy, měření až po datování. Je zde také začleněn stavebně historický vývoj stavby, kde je snaha určit chronologicky vývoj celé stavby z historických literárních zdrojů. Krov kostela je převážně postaven z jedlového dřeva, až na dva staré vazné trámy, které jsou dubové a vazný trám zvonice který je ze smrku. Jedlové stromy použité na krov nad presbytářem byly smýceny na podzim nebo zimu roku 1874 nebo na zimu na počátku roku 1875. Dubové stromy použité na staré vazné trámy byly smýceny po roce 1765. Jedlové stromy nad hlavní lodí byly smýceny po roce 1917. Smrkový strom použitý na vazný trám zvonice byl smýcen na podzim nebo zimu roku 1927 nebo na zimu na začátku roku 1928. Stromy použité na krov zvonice se datovat nepodařilo. Díky dendrochronologickému datování jsme byli schopni doplnit nebo upřesnit historický vývoj kostela.
|
|
|
Rekonstrukce přípravných porostů břízy bělokoré podsadbami
Souchová, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit odrůstání sazenic buku lesního a jedle bělokoré pod přípravným porostem břízy bělokoré na plochách Deštná Horákova Lhota, Bystřice nad Pernštejnem a Opatovec Kukle. Měření probíhalo na 22 plochách s různou intenzitou uvolnění přípravného porostu. Byly měřeny tyto parametry: výška nadzemní části v předchozím roce, výška nadzemní části současná, roční přírůst, délka bočního přírůstu, šířka koruny, výška nasazení dvojáku či trojáku, odklon kmínku od svislé osy, délka a šířka listu či jehlice, průměr kořenového krčku, vícečetný kmínek, přímost kmínku, vícečetný vrchol, vitalita rostliny, poškození okusem terminál, poškození klikorohem. Bylo zjištěno, že na každé variantě podsadba odrůstá jinak. Pod březovými porosty bylo zjištěno, že nejlepšího odrůstání je dosaženo na variantě úzký holý pruh. Naopak nejhoršího odrůstání bylo dosaženo na variantě holina malá.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela sv. Jakuba ve Staré Vsi u Bílovce (okres Nový Jičín)
Sochová, Irena
Cílem práce bylo provedení stavebněhistorického průzkumu a dendrochronologického datování krovu kostela sv. Jakuba ve Staré Vsi u Bílovce (okres Nový Jičín). Jednalo se o krovovou konstrukci hambálkového typu, která byla vyrobena z jedlového řeziva. Z výsledků dendrochronologické analýzy vyplývá, že stromy použité na stavbu krovu hlavní lodi byly smýceny mezi roky 1712 a 1713. Stromy použité na stavbu krovu nad presbytářem byly taktéž smýceny mezi roky 1712 a 1713. Dubovou zvonovou stolici se nepodařilo spolehlivě dendrochronologicky datovat. Výsledky dendrochronologické analýzy odpovídají historickému vývoji kostela, jak byl zjištěn z literárních a historických pramenů.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela Nalezení sv. Kříže ve Staříči (okres Frýdek-Místek)
Limberg, Tomáš
Předmětem této bakalářské práce byl historický průzkum kostelu nalezení sv. Kříže ve Staříči, okres Frýdek-Místek a určení typu použité dřevěné, střešní konstrukce. V prvé řadě bylo třeba dohledat odbornou literaturu, zabývající se problematikou střech, střešních konstrukcí a historie střešních konstrukcí a dohledat dochované historické prameny o vzniku kostela. Historii krovu jsme zjišťovali pomocí vědního oboru dendrochronologie. Dále bylo za potřebí provést anatomickou analýzu všech vzorků, odebraných presslerovým přírustkovým nebozezem. Pomocí něj byly odebrány vzorky z krovové konstrukce a zvonové stolice. Byl zjištěn druh použité dřeviny jedle v krovu a zvonová stolice byla ze dřeva dubu. Jedle byla skácena v roce 1772 a 1773, přesněji řečeno na podzim nebo v zimě roku 1772, nebo v zimě na začátku roku 1773. Dub byl skácen v roce 1771 a 1772, přesněji řečeno na podzim nebo v zime roku 1771, nebo v zimě na začátku roku 1772. Jedná se o 18. století, kterému odpovídá soustava hambálková. Podle porovnání s literaturou a zjištěných informací z měření odpovídá typ střešní konstrukce danému období.Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci: Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela Nalezení sv. Kříže ve Staříči (okres Frýdek-Místek) vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Povrchová úprava starého dřeva
Gerža, Pavel
Tato bakalářská práce řeší problematiku vhodné povrchové úpravy starého, na povrchu zdegradovaného, jedlového dřeva atmosférickou korozí pro použití v interiéru. Porovnávány jsou tři druhy nátěrových hmot. Nitrocelulózová nátěrová hmota, vodou ředitelná nátěrová hmota a dvousložková polyuretanová nátěrová hmota. Na povrchových úpravách jsou hodnoceny fyzikálněmechanické vlastnosti povrchu. Jsou zde porovnány fyzikálněmechanické vlastnosti zdegradovaného povrchu s povrchem čerstvého smrkového dřeva před aplikací nátěrových hmot a po aplikaci nátěrových hmot. Dále bakalářská práce objasňuje problematiku procesu atmosférické degradace dřeva a vlastnosti zdegradovaného povrchu.
|
host ::
RSS.