Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela svatého Jakuba Staršího v Omicích (okres Brno-venkov)
Tetur, Vladan
Předmětem bakalářské práce je určení stáří krovové konstrukce římskokatolického kostela sv. Jakuba Staršího v Omicích, pomocí dendrochronologické analýzy. V této práci je popsán standartní postup při dendrochronologickém datování od samotného odběru vzorků, jejich úpravy, měření až po datování. Je zde také začleněn stavebně historický vývoj stavby, kde je snaha určit chronologicky vývoj celé stavby z historických literárních zdrojů. Krov kostela je převážně postaven z jedlového dřeva, až na dva staré vazné trámy, které jsou dubové a vazný trám zvonice který je ze smrku. Jedlové stromy použité na krov nad presbytářem byly smýceny na podzim nebo zimu roku 1874 nebo na zimu na počátku roku 1875. Dubové stromy použité na staré vazné trámy byly smýceny po roce 1765. Jedlové stromy nad hlavní lodí byly smýceny po roce 1917. Smrkový strom použitý na vazný trám zvonice byl smýcen na podzim nebo zimu roku 1927 nebo na zimu na začátku roku 1928. Stromy použité na krov zvonice se datovat nepodařilo. Díky dendrochronologickému datování jsme byli schopni doplnit nebo upřesnit historický vývoj kostela.
Sestavení lokálních letokruhových chronologií na základě dendrochronologického datování roubených hospodářských staveb z jihovýchodní Moravy
Tetur, Vladan
Předmětem diplomové práce je určení stáří jednotlivých hospodářských staveb pomocí dendrochronologické analýzy a sestaveni lokálních letokruhových chronologií dané dřeviny. V práci je popsán podrobný postup při dendrochronologickém datování od odběru a přípravy vzorků přes měření až po jejich datování. Práce se také zabývá využitím jednotlivých dřevin v konstrukcích staveb. Nejstarší stavbou je stodola z obce Vrbětice vyrobená z buku, jejichž konstrukční prvky se povedlo datovat do roku 1766/1767. Naopak za nejmladší stavbu lze označit sušírnu ovoce z obce Pradlisko. Odebrané dubové vzorky z konstrukce se podařilo datovat do roku 1944/1945. Nejvíce zastoupenými dřevinami ve zkoumaných hospodářských stavbách byly buk a dub. Ostatní dřeviny jsou zastoupeny ve velmi malém počtu na to, abychom byly schopni určit jejich význam v konstrukci. Dubové prvky byly v konstrukci použity převážně na základové prahy a bukové prvky pak na stavbu stěn. S ohledem na množství vzorků u jednotlivých dřevin byly vytvořeny dvě lokální letokruhové chronologie. Bukovou chronologii tvoří letokruhové křivky 29 vzorků odebraných z historických konstrukcí a 22 letokruhových křivek z živých stromů, přičemž mezi oběma částmi je nepropojený úsek přibližně 93 let. Při spojení těchto dvou částí by chronologie byla schopna pokrýt období více jak 300 let (1690–2013). Dubová lokální chronologie je tvořená letokruhovými křivkami 30 vzorků ze zkoumaných objektů a pokrývá období od roku 1700 po rok 1900. Jelikož pro Českou republiku neexistuje buková chronologie, je velkým přínosem zhotovení základní bukové chronologie pro tento region, v němž je nejpoužívanější dřevinou ve stavbách právě buk. Práce přispívá k budování bukové chronologie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.