Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Use of Laboratory Models in the Design of Potable Water Treatment Plants
Mečíř, Filip
The aim of this article was to investigate the potential of laboratory water treatment testing methods to support the design of a drinking water treatment plant. The work investigated jar tests, dissolved air flotation, membrane processes and adsorption on activated carbon. The use of laboratory tests allows the optimization of the design of the drinking water treatment plant and reduces the costs of further stages of project preparation. These tests result in projected chemical consumption, energy consumption and waste production estimates. All these values are important for the design of the treatment plant.
Vznik mikrosuspenze perikinetickou a ortokinetickou koagulací
Fojtíková, Radka ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem vlivu chemických a fyzikálních faktorů na úpravu modelové povrchové vody s obsahem huminových látek. Z těchto faktorů byly sledovány především dávka destabilizačního činidla, hodnota pH a teplota, velikost gradientu rychlosti míchání a doba jeho působení. Jako destabilizační činidla, byly použity Al2(SO4)3 .18H2O a Fe2(SO4)3 . 9H2O.
Využití alternativních koagulantů při úpravě vody
Hofmanová, Lucie ; Zelený, Zdeněk (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím alternativních koagulantů při úpravě vody. První, teoretická část, ve svém úvodu zmiňuje typy úprav pro jednotlivé kategorie surové vody, související zákony a vyhlášky. Dále popisuje princip, mechanismy koagulace a faktory ovlivňující tento proces. Rozebírá také postup sklenicové optimalizační zkoušky, která byla prováděna v rámci experimentální části bakalářské práce. Jedna z kapitol je pak věnována polymerům a kovovým koagulantům na bázi hliníku a železa běžně požívaným při úpravě vody. Zahrnuje detailnější popis polymerů přírodního původu moringy olejodárné a chitosanu. Tato dvě koagulační činidla a síran hlinitý byly použity v druhé experimentální části práce. Bylo provedeno několik sérií laboratorních sklenicových zkoušek za účelem zjištění efektivity vybraných koagulantů při odstranění zákalu z vody. Na závěr je provedeno srovnání a vyhodnocení výsledků koagulačních pokusů, součástí jsou i fotografie pořízené v průběhu sklenicové optimalizační zkoušky.
Modelový výzkum účinnosti separačních technologií úpravy vody
Hofmanová, Lucie ; Látal,, Milan (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá účinností separačních technologií při úpravě vody. První, teoretická část, ve svém úvodu zmiňuje druhy znečištění, které se vyskytují v povrchových vodách. Dále jsou rozebírány mezičásticové interakce ovlivňující stabilitu koloidních disperzí. Následuje popis principu, postupu, mechanismů koagulace a faktorů ovlivňujících tento proces. Na kapitolu zabývající se typy úprav vody navazuje detailnější popis jednotlivých separačních technologií používaných na úpravnách. Důležitou pasáží v teoretické části práce je popis materiálů a činidel používaných při laboratorních pokusech. Jsou zde charakterizovány koagulanty nanoželezo a vodní sklo sodné a dále filtrační materiály Bayoxide E33, CFH 0818, aktivní uhlí FILTRASORB 100 a křemičitý písek DORSILIT. V experimentální části práce je rozebrán postup sklenicové optimalizační zkoušky. Míchací kolona určená pro tuto zkoušku byla při provádění laboratorních pokusů využita pro koagulaci s použitím nanoželeza a vodního skla sodného. Zkoumána byla efektivita vybraných koagulantů při odstranění zákalu z vody během sedimentace vloček vzniklých v reakčních nádobách. Dále byla zjišťována účinnost jednotlivých filtračních materiálů při odstraňování zákalu z vody s obsahem nanoželeza/vodního skla sodného. Na závěr je provedeno srovnání a vyhodnocení výsledků pokusů, součástí jsou i fotografie pořízené v průběhu experimentů.
Možnosti inovace procesu úpravy vody
Zelený, Zdeněk ; Biela, Renata (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi inovace procesu úpravy vody. Konkrétně zkoumá možnosti využití sodného vodního skla a nanoželeza při odstraňování těžkých kovů ze surové vody při její úpravě na vodu pitnou. Pro srovnání byl využit tradičně používaný koagulant, konkrétně tekutý síran hlinitý. Úvodní část práce se věnuje možnostem úpravy povrchové vody při procesu úpravy takovéto vody na vodu pitnou. Součástí této kapitoly je popis kvality využívané surové vody, dále pak popis v současnosti používaných separačních procesů. Mimo to jsou popsány i běžně používané typy úpraven vod. Závěr úvodní části se zabývá tradičními koagulanty a tvorbě suspenze. Další část této diplomové práce se již věnuje možnostem inovace při úpravě surové vody na vodu pitnou, jsou popsány možnosti využití a vlastnosti vodního skla a nanoželeza. V následující kapitole je popsána experimentální část práce. Na ní navazují výsledky experimentální části. V poslední kapitole jsou shrnuty získané poznatky a okomentovány naměřené hodnoty z experimentální části. Součástí této práce je rovněž představení několika konkrétních projektů využívajících předkládané inovativní technologie.
Návrh úpravny vody z povrchového zdroje
Mečíř, Filip ; Adler, Pavel (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
První část práce se krátce věnuje procesům při úpravě vody. Jsou popsány metody koagulace, flotace, membránové procesy a adsorpce. Druhá část práce se zabývá kvalitou vody ve zdroji a laboratorními pokusy za účelem ověření postupů při úpravě vody z daného povrchového zdroje. Využité laboratorní pokusy jsou sklenicová zkouška pro návrh koagulace, filtrace na modelu membránové filtrace a vsázková zkouška pro granulované aktivní uhlí. Třetí část práce se věnuje popisu stávajícího stavu objektu, ve kterém se má nacházet navrhovaná úpravna vody. V závěrečné části práce je proveden návrh třístupňové úpravny vody o výkonu 7,4 l·s-1 z vodního díla Nové Mlýny I. Součástí práce jsou vybrané přílohy dokumentace pro stavební povolení.
Frakcionace hliníku při vodárenské úpravě.
Houšková, Lucie ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na úpravu vod s vyšším obsahem hliníku. Cílem práce bylo nalezení optimálních podmínek pro odstranění hliníku koagulací. Sledované podmínky byly dávka koagulačního činidla, intenzita míchání a pH. Jako koagulační činidlo byl použit síran hlinitý a pro optimalizaci podmínek byla využita sklenicová zkouška. Dále byl sledován vliv síranu hlinitého na zastoupení frakcí hliníku v upravené vodě. V poslední části práce byly porovnávány výsledky získané pro síran hlinitý s výsledky železitých koagulantů (síran železitý a chlorid železitý). Z provedených experimentů vyplynulo, že je pro odstranění hliníku z vody koagulací vhodnější použít pouze rychlé míchání. Na účinnost koagulačního činidla má také vliv hodnota pH. V experimentech bylo pH zvýšeno přídavkem vápenné vody. Optimální dávka síranu hlinitého odpovídala dávce, při které bylo dosaženo nejnižší koncentrace zbytkového hliníku a nejnižší CHSKMn. Dávka koagulačního činidla ovlivnila také zastoupení frakcí hliníku v upravované vodě. Při optimální dávce docházelo ke snížení koncentrace téměř u všech frakcí. Z porovnání koagulačních činidel vyplynulo, že železité koagulanty mají vyšší účinnost odstranění hliníku. Přesto je síran hlinitý vhodným koagulačním činidlem pro úpravu vod s vyšším obsahem hliníku, je však potřeba dodržet...
Procesy odželezňování a odmanganování při úpravě podzemní vody
Šafaříková, Jana ; Hnaťuková, Petra (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá posouzením technologie úpravny vody v Pístech, kde je upravována podzemní voda se zvýšeným obsahem železa a manganu. Nejčastější metodou odstraňování železa a manganu z vody je jejich oxidace na nerozpustné hydratované oxidy a následná separace vzniklých agregátů. Technologie úpravny se skládá z aerace, dávkování oxidačního činidla KMnO4 a mísení, sedimentace, filtrace a hygienického zabezpečení. Byly provedeny chemické analýzy upravované vody, posouzení účinnosti aerace na oxidaci železa a manganu, posouzení separační účinnosti sedimentační nádrže a filtrů, zhodnocení distribuce železa a manganu v náplni filtru, stanovení kalové kapacity a optimalizace dávky KMnO4 a reakčního pH. pH surové vody se v průběhu měření pohybovalo kolem hodnoty 7,31. Koncentrace železa a manganu v surové vodě kolísaly okolo 6,00 a 0,82 mg.l-1 . Bylo zjištěno, že po aeraci zoxidovalo 97,2 % železa a 14,3 % manganu. V sedimentační nádrži bylo separováno 82,9 % železa a 46,5 % manganu. Separační účinnost druhé poloviny nádrže je malá. Děrované stěny v druhé polovině nádrže tedy nepřispívají ke tvorbě agregátů. Stupeň agregace železa a manganu na konci nádrže byl 0,99, respektive 0,76, přičemž největší podíl železa (87 %) i manganu (65,5 %) byl obsažen v makroagregátech, které jsou...
Metodika laboratorních koagulačních/flokulačních testů pro optimalizaci úpravy vody
Pivokonský, Martin ; Pivokonská, Lenka ; Vašatová, Petra ; Načeradská, Jana
Metodika je určena provozovatelům úpraven vod a slouží jako podklad pro optimalizaci procesu koagulace při úpravě vody. Podrobně popisuje postup provádění laboratorních koagulačních/flokulačních testů, tzv. sklenicových optimalizačních zkoušek (angl. jar tests), které umožňují určit optimální provozní podmínky koagulace, tedy typ a dávku koagulačního činidla a hodnotu pH, při které musí koagulace probíhat, aby bylo dosaženo co nejvyšší účinnosti úpravy vody. Součástí metodiky jsou přílohy s tabulkami pro přepočet hmotnostních a látkových koncentrací koagulačních činidel, postupy ředění koagulačních činidel a činidel pro předúpravu pH či vzorové tabulky pro záznam a vyhodnocení dat sklenicových optimalizačních zkoušek.
Optimalizace laboratorních postupů pro efektivní řízení technologie úpravy vody
Pivokonský, Martin ; Vašatová, Petra ; Petříček, Radim ; Pivokonská, Lenka ; Novotná, Kateřina
Souhrnná výzkumná zpráva byla realizována v rámci projektu TAČR č. TJ01000169 programu na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA. Je určena provozovatelům úpraven vod a slouží jako základní materiál pro optimalizaci procesu koagulace při úpravě vody. V první části této zprávy je stručně popsána metodika laboratorních koagulačních/flokulačních testů, tzv. optimalizačních sklenicových zkoušek, které jsou zásadní a nepostradatelnou součástí efektivního řízení procesu koagulace v provozech úpraven vod. S jejich využitím je možné určit optimální provozní podmínky koagulace, tedy typ a dávku koagulačního činidla a hodnotu pH, při které musí koagulace probíhat, aby bylo dosaženo co nejvyšší účinnosti úpravy vody. Druhá část zprávy předkládá výsledky optimalizačních zkoušek provedených na úpravně vody U Sv. Trojice v Kutné Hoře a navrhuje doporučení pro optimalizaci provozu zmíněné úpravny. V samostatné kapitole jsou pak diskutovány ekonomické aspekty navržené optimalizace.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.