|
|
Kryokonzervace dormantních pupenů jabloně: Metodika
Bilavčík, Alois ; Faltus, Miloš ; Zámečník, Jiří
V současnosti se v ČR používají k uchování jabloně především metody ex situ konzervací na stanovišti, a také in vitro. Vzhledem ke strategii bezpečného zajištění rozsáhlého potenciálu genetických zdrojů je nezbytné uchovávat jabloně také zamrazením do ultra nízkých teplot - kryoprezervací. Na širším spektru odrůd jabloně byl vyvinut a odzkoušen dvoustupňový kryoprezervační protokol pro dormantní pupeny. Výsledný kryoprezervační postup umožňuje meristematickým částem přežití a regeneraci z ultra nízkých teplot. Pomocí vyvinutého kryoprezervačního postupu je možné bezpečně uchovat genové zdroje jabloně. Uživatelem metodiky je MZe, které ji uplatní v rámci „Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství“.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Výskyt škůdců ovocných stromů na různých stanovištích v okolí Valašského Meziříčí
Hajda, Tomáš
V průběhu vegetačního období roku 2015 byl v okolí Valašského Meziříčí orientačně sledován výskyt škůdců jabloní v udržovaném sadu, neudržovaném sadu a silničním stromořadí. Monitorování bylo prováděno vizuální kontrolou. Pozorováno bylo 10 druhů s rozdílnou početností na jednotlivých stanovištích. Na prvním stanovišti patřili k nejvýznamnějším škůdcům vosa obecná (Vespula vulgaris) a sršeň obecná (Vespa crabro). Ti měli význam i na druhém stanovišti spolu s obalečem jablečným (Cydia pomonella) a květopasem jabloňovým (Anthonomus pomorum). Třetí stanoviště bylo nejvíce zasaženo koloniemi mšice jabloňové (Aphis pomi), ale také nálety obalače jablečného. Nejméně významnými na všech stanovištích byli obaleč jabloňový (Hedya nubiferana) a podkopníček ovocný (Lyonetia clerkella). Mírný výskyt byl pak zaznamenán u svilušky chmelové (Tetranychus urticae), pilatky jablečné (Hoplocampa testudinea) a zobonosky jablečné (Tatianaerhynchites aequatus).
|
|
|
Vyhodnocení výskytu patogenů jabloně na lokalitě Lysice
Pavlíčková, Kristýna
V České republice i ve světě jsou jabloně nejpěstovanější ovocnou dřevinou. Výše produkce a také její kvalita je závislá na počasí, stanovišti, ale z velké části také na správné ochraně proti škodlivým organismům. Práce obsahuje přehled nejvýznamnějších virových, bakteriálních a houbových patogenů, zejména původce strupovitosti jabloně, Venturia inaequalis. Na lokalitě Lysice, v ovocném sadu zemědělského podniku ZEAS Lysice a.s. byla hodnocena intenzita napadení listů a plodů nejzávažnějšími houbovými patogeny jabloně: Venturia inaequalis, Podosphaera leucotricha a Monilinia fructigena, u odrůdy ´Idared´, ´Jonagold´, ´Rubín´ a ´Šampion´. Napadení listů původcem strupovitosti jabloně se nejvíce projevilo u odrůdy ´Rubín´ a ´Jonagold´, pro které byla stanovena střední třída výskytu patogena. Napadení plodů bylo díky fungicidní ochraně minimální. U všech odrůd byla zaznamenána vysoká četnost napadení padlím jabloně, při primární infekci (15 až 53 % sledovaných listů). Vzhledem k uplatnění chemické ochrany byly sekundární infekce padlí slabší (19 až 37 % sledovaných listů) než primární infekce. Moniliovou hnilobou jablek byla nejvíce postižena odrůda ´Rubín´ (56 % sledovaných plodů), která se jevila jako nejcitlivější pro všechny sledované patogeny. Pro jednotlivé patogeny byl navržen vhodný systém ochrany.
|
|
|
Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých (Rosaceae)
Šnorová, Markéta ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Odcházelová, Tereza (oponent)
NÁZEV Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých AUTOR Markéta Šnorová KATEDRA Katedra biologie a environmentálních studií VEDOUCÍ PRÁCE RNDr. Jana Skýbová ABSTRAKT Předložená bakalářská práce je věnována jabloním, jako zástupcům z čeledi růžovitých. Nejdříve jsem představila některé ostatní rostliny z čeledi růžovitých. Mým cílem bylo zpracovat téma jabloní z širšího úhlu pohledu. Od opylení až po sběr a využití jejich plodů - jablek. Zabývala jsem se také ekologickými nároky jabloní, jejich šlechtěním, odrůdami i historií jejich pěstování. Dále jsem vyzdvihla význam jablek pro člověka z hlediska výživy. Za účelem výuky jsem sestavila praktické aktivity využitelné v hodinách botaniky na ZŠ. A pro víceletá gymnázia jsem navrhla i laboratorní úlohy z chemie a biologie. KLÍČOVÁ SLOVA Jabloň, jablko, šlechtění, odrůda, výživa.
|
|
|
Druhová diverzita původců kruhové hnědé hniloby z rodu Neofabraea v České republice
Pešicová, Kamila ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Mazáková, Jana (oponent)
Rod Neofabraea je významný fytopatogenní rod rozšířený po celém světě. Čtyři z jeho druhů jsou zodpovědné za kruhovou hnědou hnilobu jádrovin. Cílem této práce bylo zjistit, které z těchto druhů se vyskytují na území České republiky. Během dvou let bylo získáno 81 izolátů Neofabraea, které byly identifikovány pomocí PCR fingerprintingu (primery ERIC 1R a M13-core) a sekvenace ITS, mtSSU a tub2.Výsledky ukázaly, že na území ČR se vyskytují druhy N. alba, N. perennans a Cryptosporiopsis kienholzii.Podle dostupných informací se jedná teprve o druhý nález C. kienholzii v Evropě. Dominantním druhem je jednoznačně N. alba. Jeden izolát (KP4) se nepodařilo určit do druhu. KP4 je velmi blízký C. kienholzii, ale je biologicky i geneticky odlišitelný. Dále byla porovnávána agresivita jednotlivých druhů k plodům jabloně. Nejagresivnější se ukázal být druh N. perennans a kmen KP4, naopak nejméně agresivní je C. kienholzii. Kmeny N. alba (KP36 a KP37), které byly izolovány v latentní fázi ze zdravého plodu a listu jabloně, prokázaly v infekčních testech patogenitu k plodům. Klíčová slova: agresivita, Cryptosporiopsis kienholzii, Dermateaceae, Helotiales, jabloň, Malus, PCR fingerprinting, skládkové choroby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), význam a možnosti její regulace
Klimešová, Lada
Výzkum byl prováděn ve vegetační sezoně roku 2014 v jabloňovém sadu (odrůda Idared) u obce Nosislav v okrese Břeclav. Byla zjišťována účinnost dvou pomocných přípravků a dvou insekticidů, v kombinaci nebo samostatně. Hodnocení účinnosti přípravků v různých variantách probíhalo měřením délky kolonií vlnatky krvavé 1, 2 a 7 dní po aplikaci. Pokus byl založen 4. 6. 2014. Nejúčinnější přípravek byl kombinace Cocana 1,5 % poté Mospilan 20 SP 0,013 % (účinnost 80,2 %). Velmi dobré výsledky byly pozorovány na variantách Mospilan 20 SP 0,013 (účinnost 75,6 %), Cocana 2% + Mospilan 20 SP 0,013 -- tankmix (účinnost 74,2 %), Cocana 2 % poté Mospilan 20 SP -- 0,013 % (účinnost 68,8 %), Cocana 1% poté Mospilan 20 SP 1% (účinnost 64,5 %). Nízká účinnost byla zjištěna u varianty Cocana 2% poté Wetcit 0,3% (účinnost 48,7 %). Nejnižší účinnost byla zjištěna u varianty Cocana 2% poté Spintor 0,6 l/ha (účinnost 13,0 %).
|
|
|
Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), význam a možnosti jeho regulace
Vaverková, Jana
Sledování probíhalo v roce 2014 v jabloňových sadech ve Starém Lískovci (okres Brno-venkov). Byla porovnávána účinnost přípravků šetrných k životnímu prostředí (Quassia amara, Spruzit-Flussig, SpinTor), syntetického insekticidu Calypso 480 SC (thiacloprid) v kombinaci s pomerančovým olejem PREV-B2 vůči přezimujícím dospělcům. Výsledky nebyly průkazné z důvodu nepříznivého průběhu počasí. Jako nejatraktivnější odrůda ze šesti sledovaných se ukázala triploidní odrůda Jonagold, další preferovanou byla odrůda Šampion. V laboratorních podmínkách byl zjišťován vliv vybraných přípravků (Quassia amara, Spruzit-Flussig, SpinTor, Calypso 480 SC) na mortalitu a požerovou aktivitu květopasa jabloňového za 24, 48, a 120 hodin po aplikaci. Zároveň byl vyhodnocen stupeň poškození listů (%) po 120 hodinách. Nejvyšší účinnosti (88% mortalita) dosáhl přípravek SpinTor (spinosad) po 120 hodinách po aplikaci, u ostatních přípravků došlo pouze k dočasnému ochromení imag. Přípravky Spruzit-Flussig, SpinTor a Calypso 480 SC tlumí požerovou aktivitu květopasa jabloňového, mohou snížit poškození jabloní tímto škůdcem, a proto je lze doporučit pro jarní aplikaci v době úživného žíru imag.
|
|
|
Studium a hodnocení rezistentních odrůd jabloní vůči houbovým chorobám
Dušek, Martin
Tato diplomová práce zahrnuje pokusné období 2014. V práci bylo hodnoceno 9 odrůd a 13 genotypů jabloní vyšlechtěných na VŠÚO Holovousy. V souboru 13 genotypů a 9 odrůd byla hodnocena odolnost vůči strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis Cke. Wint.) a padlí jabloňovému (Podosphaera leucotricha Ell. et. Ewerk). Většina genotypů a odrůd byla středně napadená strupovitostí jabloně, díky vysokým průměrným ročním srážkám. Nejvíce náchylné genotypy a odrůdy byly HL 18, HL 91, HL 204, HL 384, 'Flordika' a 'Dima'. Padlí jabloně se nejvíce projevily u genotypu HL 204, HL 211, HL 623, HL 1132, 'Mivibe', 'Pidi' a 'Zita'. Dále byly hodnoceny růstové a sklizňové znaky. Na závěr byly posuzovány organoleptické znaky formou degustací.
|
|
|
Stanovení některých nutričních faktorů ve vybraných druzích ovoce
Smělá, Margita ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením nutričních parametrů a vitaminu C v různých odrůdách plodů jabloní (Pirus Malus, L.) a kdouloní (Cydonia oblonga, Mill.). V teoretické části jsou popsány obecné charakteristiky vybraných druhů ovoce, jejich zdravotně významné látky a použití. Větší pozornost je věnována vitaminu C, kde jsou popsány chemické vlastnosti a význam pro lidské zdraví. Jsou zde zmíněny i metody pro stanovení vybraných nutričních faktorů s důrazem na stanovení vitaminu C metodou HPLC. V experimentální části bylo analyzováno celkem 27 odrůd plodů jabloní a 16 odrůd plodů kdouloní, které pocházely z pěstitelské stanice Zahradnické fakulty Mendlovy univerzity. Pro stanovení vitaminu C byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Vitamin C byl stanoven jako kyselina askorbová. Součástí experimentální části bylo stanovení jednotlivých nutričních parametrů. V plodech jabloní a kdouloní byla stanovena sušina, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a titrovatelné kyseliny. Výsledkem bylo srovnání jednotlivých odrůd podle zastoupení a obsahu jednotlivých významných látek. Součástí práce byla i senzorická analýza jablek.
|
host ::
RSS.