Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ethnic groups in the former Soviet Union space
Tkáčová, Kateřina ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se snaží identifikovat faktory, které vedou etnické skupiny k použití násilí jakožto odpovědi na své potřeby a životní podmínky. Výzkum je zaměřen na etnické menšiny žijící v nástupnických státech Sovětského Svazu v období 1994 až 2006. Základní předpoklady této práce vycházejí z kvalitativních i kvantitativních studií o příčinách etnických konfliktů. Důraz je kladen především na výsledky výzkumů zabývajících se chováním etnických skupin v případě diskriminačního jednání ze strany státu. Nejsou však opomenuty ani významné charakteristiky samotných etnických skupin. Teoretická diskuze v prvních dvou kapitolách ukázala důležitost tří faktorů ovlivňujících vznik etnických konfliktů na území bývalého Sovětského svazu - diskriminace, odlišnost a síla identity etnických skupin. Pro testování důležitosti těchto faktorů je použito několik statistických metod - deskriptivní statistika, korelace a logistická regrese. Výsledky statistických výpočtů prokázaly, že silná identita a diskriminace etnických skupin zvyšují pravděpodobnost vzniku konfliktu.
Finanční krize a metodologie ekonomie
Kovanda, Lukáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent) ; Bažantová, Ilona (oponent)
Práce mapuje zásadní momenty vztahu domény metodologie ekonomie a implikací finanční krize, jež vrcholila v letech 2008 a 2009. Finanční krize je nahlédnuta jako jev, k němuž v nezanedbatelné míře přispělo užívání některých teoretických konceptů ekonomie hlavního proudu, které neadekvátním způsobem uchopují realitu. Jedná se převážně o koncepce, které byly rozvinuty ve druhé polovině dvacátého století, v době vrcholícího přílivu pozitivistických náhledů do metodologie hlavního proudu. Tyto náhledy byly přitom již v té době zásadním způsobem zpochybněny filozofií věd, aniž by ovšem toto zpochybnění bylo ekonomií hlavního proudu v uspokojivé míře reflektováno. Kromě historického expozé je součástí práce rovněž nastínění budoucího vývoje převažující podoby ekonomické teorie, a to prostřednictvím čtyř potenciálních scénářů takového vývoje. Závěr práce je zaměřen specifičtěji a negativně hodnotí šance rakouské a postkeynesovské školy ekonomického myšlení významněji ovlivnit hlavní proud ekonomie v době pokrizové.
Spor o význam teorie racionální volby
Rak, Ondřej ; Lipka, David (vedoucí práce) ; Tříska, Dušan (oponent)
Velká část kritiky teorie racionální volby je zaměřena na nerealističnost psychologických předpokladů. Nakolik je tato kritika závažná? Pokud analyzujeme formalizované schéma volby, pak shledáme, že toto schéma nelze uspokojivě interpretovat jako psychologickou teorii rozvíjející intencionalistická vysvětlení. Spíše je třeba na tuto teorii hledět jako na teorii rozvíjející kauzální vysvětlení generovaná strukturou okolí, ve kterém se aktér nachází, přičemž samotná intencionalita je jen pomocným nástrojem, na kterém vysvětlovací síla teorie nespočívá. Vysvětlování probíhá v termínech strukturálních vlastností a nikoliv v termínech mentálních stavů aktéra. Z tohoto pohledu míří kritika zaměřená na psychologickou nerealističnost předpokladů RCT na špatný cíl.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.