|
|
Theoretical Reflection of the Institutional Design of the Common Foreign and Security Policy of the EU after the Adoption of the Lisbon Treaty
Bezáková, Katarína ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Témou tejto diplomovej práce je teoretická reflexia inštitucionálneho dizajnu Spoločnej zahraničnej a bezpečnostnej politiky EU (SZBP) po prijatí Lisabonskej zmluvy. Hlavným cieľom práce je zistiť čo je dôvodom/dôvodmi vysvetľujúcim/i posun k centralizácii tvorby politiky SZBP, ktorú prináša Lisabonská zmluva. Centralizácia je totožná s delegáciou výkonu suverenity z členských štátov na nadnárodnú úroveň - Vysokú predstaviteľku pre SZBP a EU Službu pre vonkajšiu činnosť. Za týmto účelom práca testuje tri možné vysvetlenia vystavané na troch hlavných teóriách medzinárodných vzťahov: centralizácia ako dôsledok 1. znižujúcej sa relatívnej (vojenskej) moci EU (neorealizmus), 2. zhoršujúcich sa kolaboratívnych problémov (neoliberalizmus) a 3. zvyšujúcej sa miery europeizácie štátno-národných identít a záujmov členských štátov v sledovanom období 2001-2007. (konštruktivizmus). Práca využíva kvalitatívnu metódu- je prípadovou štúdiou. Záverom práce je tvrdenie, že zmenu inštitucionálneho dizajnu SZBP, konkrétne posun k centralizácii procesu tvorby SZBP, ktorú prináša Lisabonská zmluva vysvetľujú dva dôvody. Sú nimi znižujúca sa relatívna vojenská moc EU (neorealizmus) a zvyšujúca sa europeizácia štátno-národných identít a záujmov (konštruktivizmus) v sledovanom období 2001-2007. Zhoršujúce sa...
|
|
|
The Organizational-Cybernetic Approach to International Institutions
Parízek, Michal ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent) ; Krpec, Oldřich (oponent)
The Organizational-Cybernetic Approach to International Institutions Michal Parízek Abstrakt disertační práce Jedním z klíčových úkolů institucionálního výzkumu v mezinárodních vztazích by mělo být zkoumání toho, jak dosáhnout pomocí změn designu mezinárodních institucí jejich lepšího fungování. Institucionální design je přitom třeba chápat jako jediný faktor, který má na fungování institucí přímý kauzální vliv, a který lze zároveň vědomě manipulovat. Cílem této disertační práce je posoudit, do jaké míry lze vůbec tohoto úkolu dosáhnout a, pokud ano, za jakých podmínek. Za tímto účelem představuji v disertaci nový konceptuálně-teoretický rámec pro studium mezinárodních institucí postavený na poznatcích z oboru organizační kybernetiky. Na základě tohoto rámce definuji koncept kapacity přenosu informací jako vhodné závislé proměnné pro výzkum vlivu designu institucí na jejich fungování. Následně představuji tzv. model životaschopného systému, tedy organizačně-kybernetický model, který na obecné úrovni identifikuje klíčové informační kanály, které jakékoliv schéma vládnutí (governance) musí mít k dispozici. Platnost mého přístupu ilustruji ve dvou empirických kapitolách týkajících se, zaprvé, fungování Rady Evropské unie po východním rozšíření a, zadruhé, personální politiky několika významných mezivládních...
|
host ::
RSS.