|
|
Mezi divadlem a výtvarnou instalací
Sceranková, Zuzana ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; JIŘIČKA, Lukáš (oponent)
V této bakalářské diplomní práci se budu zabývat divadelní scénografii jako autonomní složkou představení. Tento princip popíšu na základě druhé absolvenstké inscenace skončí to ústa v divadle Disk v sezóně 2016/2017. V úvodu představím experimentální poezií jako základní východisko představení. To zahrnuje základní principy vizuální, fónické, konkrétní a konceptuální poezie, jakož i konkrétní metodologie vybraných tvůrců – Jiřího Valocha, Ladislava Nováka, Ladislava Nebeského a Zdeňka Barborky. Popíšu, jakým způsobem jsem tyto principy intergovali do představení. Posléze se budu věnovat filosofickým východiskům představení. V druhé části se budu věnovat využití každodenního objektu v divadle, který se v představení pohybuje na pomezí mezi rekvizitou a ready made. Uvedu paralely a rozdíly mezi využitím objektu v divadle, muzeu a galerii. V následující části se budu zabývat, jakým způsobem jsme integrovali principy installation art do představení, jakými jsou fousace, decentralizace a účast diváka. V předposlední části popíšu tvorbu Ervina Wurma, jakožto umělce, který se pohybuje mezi objektem, sochou a instalací. Budu se věnovat zejména jeho sérií One Minute Sculptures, ze kterých jsme v představení čerpali insipiraci. Dále budu analyzovat principy dekonstrukce, absence a přístupu ke slovu jako k objektu v tvorbě Jána Mančušky, která pro nás rovněž představovala důležité východisko pro vytvoření scénografie jako autonomní složky. V závěru shrnu, styčné plochy a rozdíly mezi postupy divadla a vizuálního umění a co pro mne z této zkušenosti vyplývá do budoucnosti.
|
|
|
Loutková guerilla jako zrcadlo
Císařová, Kateřina ; LJUBKOVÁ, Marta (vedoucí práce) ; BEČKA, Marek (oponent)
Práce se zabývá tématem zvolení formy, se kterou performer vstupuje do veřejného prostoru za účelem sdělení určitého obsahu (účelem sdělení jeho uměleckého či tvůrčího postoje). Cílem je zreflektovat dosavadní práci z průběhu bakalářského studia a to především během klauzury v druhém ročníku Jsousoší Jsousedi. Všímat si budu především jakým způsobem zvolená forma (objekt, instalace, loutky, akce, slovo) reflektuje zvolený obsah. Kdy zvolená forma sdělení funguje a kdy se naopak mine účinkem. A pokud se mine účinkem, jak vyznívá a jak by na ní bylo třeba zapracovat.
|
|
|
Aktivizace diváka
Jedinák, Boris ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; LJUBKOVÁ, Marta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tendencí aktivizace diváka ve vybraných inscenacích vzniklých ve Spojených státech amerických v šedesátých letech (skupin Performance Group, Living Theatre), v inscenaci Augusta Boala, v níž uplatňuje metodu divadla fórum, a v inscenacích ze současné české divadelní scény (Petra Tejnorová – YOU ARE HERE, Linda Straub – Busking un/limited, Lukáš Brychta - Pomezí). Skrz jejich analýzy autor reflektuje vlastní projekty vzniklé během bakalářského studia na KALD DAMU, v nichž divák zaujímal i jinou roli než jen úlohu recipienta divadelního díla.
|
|
|
Prostory odjinud
Stojčevski, Dragan ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (vedoucí práce) ; ŠTOREK, Pavel (oponent)
Disertaĉní práce se zabývá specifickou tvorbou prostoru, kterou autor definuje jako scénografickou instalaci. V první kapitole Prostor jako médium autor mapuje práci s prostorem různých umělců, jeţ ho inspirovala k vlastnímu výzkumu. Jedná se o scénografii v souĉasném divadle, instalaci ve výtvarném umění, rovněţ o tvorbu expozic v muzeích a dotýká se také uměleckých projektů ve veřejném prostoru a souĉasné tvorby pomníků. Autor dochází k názoru, ţe scénografická instalace je specifický druh scénografie, která se objevuje v site specific projektech, v environmentálním a imerzivním divadle. Dále definuje scénografickou instalaci i jako samostatný umělecký ţánr tak, jak je to u instalace ve výtvarném umění. Tento ţánr specifikuje tím, ţe má performativní a narativní vlastnosti. Dalším specifikem tohoto ţánru je podle autora návaznost prostoru s divákem jako úĉastníkem.
Výzkum se dělí do tří okruhů, ve kterých se autor snaţí uvést několik důleţitých charakteristik scénografické instalace.
V prvním okruhu Rekontexualizace prostoru popisuje zkušenosti z autorského site specific projektu In S(p)ite of fire a scénografickou práci na environmentálním divadle Oresteia. Popisuje, jakým způsobem scénografická instalace dokáţe veřejný prostor proměnit a dát ho do jiného kontextu.
V druhém okruhu Fenomén přemísťovaní se autor zabývá tvorbou scénografické instalace ve výstavním prostoru muzea. Zajímá ho, jak scénografická instalace dokáţe jinak interpretovat vystavované artefakty v muzeích. Dokládá to svou zkušeností z autorských projektů Pergamon Set a Pokoj.
V třetím okruhu Prostorová simulace zkoumá scénografickou instalaci z hlediska prostorové simulace v divadle a v galerii. Své poznatky opírá o scénografické realizace v představeních Král jelenem a Experiment myší ráj a dále o autorský projekt You Are Unique You Do Not Exist, realizovaný v galerii.Dochází k poznání, ţe scénografie dokáţe bez aktérů tvořit performativní prostor, ve kterém je divák hlavním hybatelem, a ţe můţe existovat jako samostatný ţánr, mimo kontext divadla.
Na závěr výzkumu autor popisuje vztah a role diváka ve scénografické instalaci.
|
|
|
Scénografická práce s dokumentárním materiálem
Zemenová, Kateřina ; ŽIŽKA, Tomáš (vedoucí práce) ; SVOBODOVÁ-HRABOVÁ, Jana (oponent)
Bakalářská práce popisuje dokumentární projekt Rodinná večeře, a jemu předcházející
dílčí projekty Peace Generation a Jmenuju se Sára MIlesson, zkoumající scénografické
možnosti práce s dokumentárním materiálem. Nejprve je zasazuje do kontextu
současné světové umělecké tvorby žánrů dokumentárního divadla, performance, a
konceptuálního umění. Poté nastiňuje vývoj konceptu projektu od jeho prvopočátku,
přes dílčí realizace, až po finální realizaci. Cílem této teoretické práce je především
zpětně pojmenovat a rozebrat procesy, vedoucí k výsledné formě.
|
|
|
IvanKafka: Fotografie mezi dokumentací a uměním
Mertová, Alexandra ; JANOŠČÍK, Václav (vedoucí práce) ; LEDVINA, Josef (oponent)
Tématem diplomové je fotografická práce konceptuálního umělece Ivana Kafky a otázky týkající se tenké hranice mezi technickou dokumentací její uměleckou kvalitou. Výzkum je soustředěn především na problematické otázky týkající se dokumentace umění a prezentací záznamů jeho instalací. Fotografické aspekty dokumentace jsou prezentovány na konkrténích dílech Ivana Kafky a jeho přístupu z technického a výtvarného hlediska. Text je opřen o tématické rozhovory se samotným autorem Ivanem Kafkou, fotografem umění Martinem Polákem a historičkou umění Pavlínou Morganovou. Účelem realizování těchto rozhovorů bylo představit specifikaci Kafkových dokumentací z různých pohledů a poukázat tak na vyjímečnost, ale také problematičnost jeho fotografické práce. Jednotivé oblasti tématu jsou rozpracovány na základě problematických otázek dokumentace fotografie.
|
|
|
Od Radioartu k hudebnímu divadlu
Jiřička, Lukáš ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; NOVOTNÝ, Pavel (oponent)
Dizertační práce s názvem Od radioartu k hudebnímu divadlu si klade za cíl ukázat spojnice mezi zdánlivě disparátními oblastmi, a to převážně zvukově-dramatickým rozhlasovým uměním, pro něž se v německojazyčné oblasti ustavil příhodný termín Hörspiel a hudebním divadlem. Ve své dizertaci se pokouším definovat, čím se vyznačují a jaké jsou principy fungování specifik textu, prostoru, zvuku, hlasu, herectví, hudby a těla v těchto transdisciplinárních formách a žánrech, které so od svých počátků nevykazují žádnou stylovou čistotou v tradičním slova smyslu V rámci své doktorské práce jsem v rámci analytické a historické úvodní studie představil a rozvíjel reflexi zdánlivě nespojitých oblastí, a to: hudebního nebo zvukového divadla v jeho obecné i konkrétní rovině a jeho vzájemnou provázanost se zvukovou instalací, performance, radioartem v podobě Hörspielu, hudební kompozicí a zvukovým uměním, abych v dalších kapitolách na příkladu několika určujících osobností z německojazyčného okruhu věnujících se jak hudební kompozici, tak i dramaturgii a režii demonstroval např. vliv hudební struktury na skladbu a ráz dalších performativních činností anebo vztah dramatické či prozaické předlohy ke scénografickému řešení. Celou problematiku vztahu vzdálených uměleckých forem demonstruji na příkladu několika tvůrců ? režírujících skladatelů, kteří tyto spoje vytvářejí díky svému působení v několika oblastech najednou s tím, že strukturně, motivicky a dramaturgicky propojují hudební a performativní světy. Tvůrci těchto heterogenních uměleckých děl využívající strategie tzv. negativní dramaturgie jsou bytostně dvojdomé osoby - Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Olga Neuwirth a Andreas Ammer. Jak Goebbels, tak i Oehring, Neuwirth a Ammer dokáží zúročit své zkušenosti s hudební kompozicí, prací v rozhlase také při tvorbě hudebních inscenací s tím, že nechávají simultánně ovlivňovat jednotlivé kompoziční a inscenační postupy zkušenostmi z jiných oblastí. Kromě zmíněné čtveřice jsou zde uvedení další podstatní tvůrci 20. a 21. století, kteří se dotkli rozhlasové umění, hudební kompozice, metod koláže a montáže, performance a hudebního divadla ? Bertolt Brecht, Dziga Vertov, Emil František Burian, Walter Ruttmann, John Cage, Karlheinz Stockhausen, Dieter Schnebel, Georg Katzer, Friedrich Schenker, FM Einheit či Laurie Anderson a Georges Aperghis. Bez vlivu radioartu posledních padesáti let by oblast hudebního divadla jistě nebyla natolik výraznou odnoží alternativního divadelnictví a performativních uměn vůbec, a to hlavně v současnosti, kdy díky emancipaci a zdůraznění zvukové složky na úkor herecké buduje hudební divadlo nový divadelní jazyk a vstupuje do málo probádané oblasti tzv. postspektakulárního či mechanického divadla bez herců.
|
|
|
Anthony McCall
Břicháčková, Klára ; POSPISZYL, Tomáš (vedoucí práce) ; KUBÍČEK, Jiří (oponent)
Práce Jiné filmy Anthony McCalla se zabývá novými možnostmi filmu jakožto média. McCall vytváří světelné instalace, které obklopují diváka v galerijním prostoru. Ve své práci hledám, co ho k vytváření těchto minimalistických filmů vede, kde čerpal inspiraci a co McCalla na jeho tvorbě nejvíce zajímá. I když se na první pohled jeho díla nepodobají filmům tak, jak je známe, přijde mi zajímavé o nich jako o filmech přemýšlet. Anthony McCall nám umožnil vstoupit do abstraktního světa svých filmů. Do světa, kde každý divák hraje hlavní roli.
|
|
|
Pracovní deník
Svobodová, Veronika ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; KRÁLOVÁ, Andrea (oponent)
Koncepčně se text dělí do čtyř částí. V úvodní části nejprve odhaluji ideová
východiska, tj. prvotní myšlenky, podněty a inspirační zdroje práce.
V autorských východiscích představuji prostor volných asociací, kde splétám
pavučinu dokumentů i dokladů vlastního myšlenkového přístupu. Další část
prezentuje teoretická východiska a otevírám zde obecné téma percepční
zkušenosti a dominance vizuálnosti dnešní technologické a konzumní kultury.
Kapitola stručně popisuje moţnosti zobrazování viděného, včetně krátkého
historického exkursu do vývoje perspektivního zobrazení. V závěrečné části
práce předkládám vlastní praktické výstupy, konkrétně instalaci BU
realizovanou pro festival Artijuli 2015 v Norsku a senzorické představení
Močeradek gre čez cesto na motivy poezie Srečka Kosovela pro Lutkovno
gledališče Ljubljana 2013. V těchto projektech jsem se zabývala otázkou, jak
vytvořit platformu pro moţnost setkání diváka s uměleckým artefaktem
nebo jak akcentovat prostor i čas, aby se divák v tomto setkání nepoddával
pasivní roli. Obě realizace uvádím záměrně společně s popisem poměrně
nového fenoménu imerzivního divadla. Nejprve charakterizuji některé jeho
zákonitosti, zejména nezbytnost ponoru diváka do situace či fiktivního
světa/prostředí, zprostředkovaného specifickým médiem působícím na jeho
smysly. Prostřednictvím této diplomové práce jsem chtěla dospět k získání
praktického komentáře, vztahujícího se k problematice autorských postupů na
poli imerzivního divadla. Proto se v závěru práce pokouším pojmenovat jakási
pravidla hry a základní návod pro diváka i tvůrce.
|
|
|
Prvky performativity ve vlastní tvorbě
Hutečková, Klára ; LJUBKOVÁ, Marta (vedoucí práce) ; ADÁMEK, Jiří (oponent)
Tato práce popisuje prvky performativity, které autorka nachází ve čtyřech inscenacích, představujících výsledek její dosavadní režijní praxe. Na základě rozboru daných prací a jejich komparace s jinými inscenacemi, performancemi či konceptuálními díly, odhaluje autorka mechanismy fungování vlastních projektů a zařazuje je do uměleckých kategorií. Nakonec se pokouší formulovat, co ji v její tvorbě vede k opakovanému používání těchto prvků.
|
host ::
RSS.