|
|
Opatrovnictví v řízení o pozůstalosti
Slámová, Anna ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Opatrovnictví v řízení o pozůstalosti Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem "opatrovnictví v řízení o pozůstalosti". Cílem práce je zhodnotit smysl a účel institutu opatrovnictví zaměřeného na řízení o pozůstalosti, popsat jeho právní úpravu i relevantní judikaturu a prostřednictvím toho zodpovědět otázku, zda současná právní úprava opatrovnictví poskytuje dostatečnou ochranu právům a zájmům osob pod zvláštní ochranou v řízení před soudy. Práce je rozdělena na pět částí včetně úvodu a závěru. První část se soustředí na výklad o řízení o pozůstalosti, jeho právní úpravu, prameny, historický vývoj a zařazení řízení do kontextu právního systému. Řízení o pozůstalosti je vymezeno jako jedno z nesporných řízení a zároveň je uvedena komparace mezi řízením nesporným a sporným jako dvěma typy nalézacího řízení. V této části je dále obsažen výklad o příslušnosti soudu, předpokladech, zahájení řízení a roli notáře jako soudního komisaře v řízení. Je popsán průběh řízení o pozůstalosti, stejně jako rozhodnutí v řízení vydávané. Druhá část se zabývá problematikou účastenství v civilním soudním řízení. Je uveden obecný výklad o procesních subjektech, předpokladech účastenství a účastnících řízení. Vymezeny jsou předpoklady účastenství jako procesní způsobilost a způsobilost být účastníkem řízení. Dále se tato část...
|
|
|
Právní postavení nepominutelného dědice
Málková, Michala ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
Právní postavení nepominutelného dědice Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá právním postavením nepominutelného dědice. Jedná se o stěžejní oblast dědického práva, která se dotýká široké veřejnosti. Nepominutelným dědicům je i proti vůli zůstavitele garantována zvláštní ochrana, která spočívá zejména v právu na majetkový prospěch z pozůstalosti. Vymezení právního postavení nepominutelného dědice představuje určitý kompromis mezi zásadou zachování hodnot a zásadou autonomie vůle zůstavitele. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na právní postavení nepominutelného dědice se zaměřenímnaněkteréspornéotázkyaprakticképroblémy.Prácesesnažípropojovatpopisprávníúpravy s příklady z praxe a reflektovat změny, které postupně do právního postavení nepominutelných dědiců přináší judikatura a odborná literatura. V rámci práce je pozornost věnována zejména právní úpravě povinného dílu, započtení a postavení nepominutelného dědice v řízení o pozůstalosti. Rigorózní práce je systematicky členěna do sedmi kapitol, které jsou pro přehlednost rozděleny do podkapitol. První kapitola rozebírá základní zásady ve vztahu k nepominutelnému dědici. Druhá kapitola obsahuje výklad základních institutů dědického práva vztahujících se k nepominutelnému dědici. Třetí kapitola se věnuje povinnému dílu, podrobně zkoumá velikost...
|
|
|
Dopady pozůstalostního řízení do procesního nástupnictví v civilním procesu
Ladman, Michal ; Zahradníková, Radka (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Dopady pozůstalostního řízení do procesního nástupnictví v civilním procesu Abstrakt Cílem této práce je provést komplexní přehled o průniku zákonné úpravy pozůstalostního řízení a procesního nástupnictví v civilním procesu, které jsou spolu neoddělitelně spjaty. V konkrétních případech záleží na prvotním vyřešení dědického řízení, aby vůbec mohl být určen procesní nástupce účastníka. Soud v civilním řízení musí vyčkávat až soudní komisař provede potřebné úkony a je schopen vydat konečné usnesení o pozůstalosti. Pro účely práci jsou položeny tyto otázky: Jaká je současná právní úprava procesního nástupnictví při ztrátě procesní subjektivity jednoho z účastníků? Jakými způsoby může skončit pozůstalostní řízení? A jaký to má dopad do procesního nástupnictví v civilním procesu? K dosažení cíle práce jsou využity zejména metody deskripce platné právní úpravy a analýzy konkrétních právních institutů, případně syntézy jednotlivých ustanovení k vyvození závěrů o dopadech pozůstalostního řízení. Práce je rozdělena do čtyř okruhů, které jsou vzájemně provázány. Po úvodu obsahujícím cíle a shrnutí zamýšleného obsahu práce následuje rozsáhlejší obecné pojednání o pozůstalostním řízení. V druhé části je rozebráno obecně účastenství v civilním procesu. Ve třetí části, která začíná krátkým rozborem překážek v řízení, je...
|
|
|
Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele
Fučíková, Tereza ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele Abstrakt Tato diplomová práce s názvem Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele se zabývá řízením o pozůstalosti jako takovým s důrazem na přechod dluhů zůstavitele na jeho právní nástupce a jejich vypořádání. Práce je rozdělena do čtyř samostatných kapitol. První kapitola obsahuje obecné seznámení se základními principy a zásadami civilního práva procesního, nesporných řízení a dědictví, s účelem řízení o pozůstalosti a s prameny práva, ze kterých se při pozůstalostním řízení vychází. Další podkapitoly jsou věnovány také vymezení pravomoci a příslušnosti soudu a identifikaci osob zúčastněných na řízení. Druhá kapitola se zabývá průběhem řízením o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele od jeho zahájení po jeho pravomocné skončení. V kapitole je rozebráno mimo jiné předběžné šetření, zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti, samostatné podkapitoly jsou věnovány výhradě soupisu pozůstalosti a konvokaci věřitelů. Dále je pojednáno o samotném projednání pozůstalosti a rozhodnutí o pozůstalosti. Poslední podkapitola se krátce zabývá dodatečným projednáním pozůstalosti. Třetí kapitola pojednává samostatně o likvidaci pozůstalosti, jelikož se od řízení o pozůstalosti v mnoha ohledech zásadně liší a lze ji považovat...
|
|
|
Notář v řízení o dědictví
Kejvalová, Petra ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Notář v řízení o dědictví Cílem této práce je popsat činnost notáře jako soudního komisaře v řízení o dědictví a provést porovnání tohoto institutu v naší a slovenské právní úpravě. V naší právní úpravě je dědické řízení, jakož i soudní komisariát obligatorní, což spočívá v tom, že jakmile se soud dozví o úmrtí osoby, bezodkladně zahájí dědické řízení a pověří soudního komisaře provedením úkonů v řízení. Soudní komisař má de facto dědické řízení ve svých rukách, až na nepatrné výjimky provádí veškeré úkony v řízení. Toto téma jsem si zvolila, neboť mě zajímá notářství obecně a soudní komisariát patří mezi nejdůležitější činnosti notáře vůbec. Práce je rozčleněna do následujících tří částí: I. část Notář v řízení o dědictví v České republice, II. část Notář v řízení o dědictví ve Slovenské republice a III. část Závěrečné shrnutí a porovnání. Části jsou dále členěny na kapitoly a podkapitoly. I. a II. část jsou strukturovány obdobně, liší se však v rozsahu. I. část je propracována více do hloubky, včetně uvedení některých problémů, které s výkonem soudního komisariátu souvisejí. V této části jsou pro porovnání uvedeny některé aspekty soudního komisariátu v rakouské právní úpravě. Po úvodu následuje tedy část. I, kde je nejprve pozornost zaměřena na krátký historický nástin notářství a vysvětlení pojmů jako je...
|
|
|
Řízení o dědictví
Černá, Kamila ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Řízení o dědictví Cílem této diplomové práce je podrobně popsat celý průběh dědického řízení. Ačkoli platí pravidlo, že dědictví se nabývá okamžikem smrti zůstavitele, musí dědické řízení vždy obligatorně proběhnout. Jde tedy o zákonem stanovený postup, který vede notář jako soudní komisař pověřený příslušným soudem. V jeho rámci soudní komisař zjišťuje zůstavitelovi dědice, jeho majetek a dluhy. Skončením řízení o dědictví je pak postaveno najisto uspořádání majetkových vztahů po zůstaviteli. Zjednodušeně lze říci, že výsledkem dědického řízení je rozdělení majetku a dluhů zůstavitele mezi dědice. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola popisuje historii dědického řízení a postavení notáře jako soudního komisaře. Mapováno je období od první republiky až do současnosti. Dále je zde charakterizováno současné dědické řízení, jeho funkce a prameny právní úpravy, včetně jeho vymezení jako řízení nesporného vůči řízení spornému. V rámci druhé kapitoly je rozebrána problematika pravomoci a příslušnosti soudu k řízení o dědictví. Je zde zařazena i podkapitola o dědictví s cizím prvkem, tj. dědictví, kde zůstavitel nebyl v době smrti českým občanem nebo dědictví, které se alespoň z části nachází v cizině. Nastíněna je i předpokládaná sjednocující právní úprava kolizních norem dědického práva pro...
|
|
|
Spory o dědické právo v řízení o pozůstalosti
Stoklasová, Lucie ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Spory o dědické právo v řízení o pozůstalosti Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o řízení o pozůstalosti. Práce je primárně zaměřena na spory o dědické právo, ke kterým může během pozůstalostního řízení docházet a které je nezbytné před závěrečným rozhodnutím o dědictví zákonem předepsanými způsoby řešit. Obsah této práce je členěn na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola je věnována obecné charakteristice řízení o pozůstalosti. Účelem bylo popsat, které právní předpisy řízení o pozůstalosti upravují, na jakých zásadách řízení stojí a jak vypadá jeho běžný průběh. Kapitola druhá je zaměřena na samotné spory o dědické právo. V podkapitolách je popsáno, co je to spor o dědické právo a jak ho vymezuje zákon o zvláštních řízeních soudních. Dále je opačně nastíněno, co judikatura či komentářová literatura za spor o dědické právo nepovažuje, ačkoliv to na první pohled nemusí být zřejmé. Postup při řešení těchto sporů se odvíjí od toho, zda spor spočívá jen na právním posouzení situace, anebo jsou předmětem sporu ty skutečnosti, od nichž se odvíjí dědické právo jednotlivých osob. Cílem podkapitoly, která je zaměřena na vývoj právní úpravy od vzniku samostatného Československa, bylo poukázat na to, jak se proměňovat přístup k řešení těchto sporů. Třetí kapitola je věnována sporům skutkovým, protože při jejich...
|
|
|
Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele - fyzické osoby
Hönig, Ondřej ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Tato rigorózní práce s názvem "Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele - fyzické osoby" se věnuje řízení o pozůstalosti z pohledu, resp. se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele na právní nástupce, neboť tato oblast práva doznala po rekodifikaci soukromého práva v předešlých letech podstatných změn a vyvolává řadu otázek právní nauky i praxe, přičemž tyto otázky nejsou dosud zpravidla uspokojivě zodpovězeny. S ohledem na aktuální společenský vývoj lze předpokládat, že dluhy se v pozůstalostech budou objevovat čím dál častěji, a právě proto si toto téma zaslouží náležitou pozornost. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola práce se zaměřuje na teoreticko-právní vymezení jak samotného řízení o pozůstalosti, včetně postavení notáře jako pověřeného soudního komisaře provedením úkonů soudu prvního stupně, tak vymezením institutu dluhu, jeho koncepce, promlčení a přechodu na právní nástupce. Druhá kapitola navazuje na závěry učiněné v kapitole předchozí a zasazuje je do roviny platného procesního práva, neboť rozebírá postup soudního komisaře při řešení pozůstalostních řízení, kdy zůstavitel zanechal dluhy. Pozornost je věnována základním zásadám dědického práva i řízení o pozůstalosti. Obsah třetí kapitoly se zaměřuje na likvidaci pozůstalosti, která svým charakterem...
|
|
|
Pozůstalostní řízení se zaměřením na řešení sporných otázek
Benko, Jan ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
POZŮSTALOSTNÍ ŘÍZENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA ŘEŠENÍ SPORNÝCH OTÁZEK Klíčová slova: pozůstalostní řízení, sporné otázky v pozůstalostním řízení, řešení sporných otázek Přestože je pozůstalostní řízení pravidelnou agendou pouze jediného právnického povolání v České republice - notářů - je vhodné mu ze strany ostatních členů právnické obce věnovat pozornost alespoň do té míry, aby o něm měli obecný přehled. Tato znalost pak najde uplatnění nejen v jejich profesní, ale i soukromé sféře. Příslušníci advokátního stavu pak musí mít tyto znalosti podstatně širší a hlubší, neboť při jejich zastupování v řízení před notářem jako soudním komisařem mohou vzniknout a také vznikají situace, kdy je sporné, zda je někdo dědicem, jaký majetek tvoří pozůstalost, aj. Cílem této práce tedy zejména je podat širší odborné veřejnosti výklad o pozůstalostním řízení, který dodá obecný přehled o jeho běžném i komplikovanějším průběhu, upozorní na potenciálně vzniknuvší spory a sporné otázky, a členům notářské obce pomoci s každodenním výkonem soudního komisariátu a přispět jasnějšímu a jednotnějšímu řešení (nejen) sporných otázek v pozůstalostním řízení. První polovina této práce je věnována vývoji a teoretickému pozadí pozůstalostního řízení s tím, že se jej snaží v podstatných bodech chronologicky kopírovat. Jsou zde rozebrány jeho...
|
|
|
Notář a civilní proces
Krejčí, Kristina ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analyzovat postavení notáře v českém právním řádu s důrazem na jeho činnosti související s Práce se člení na tři kapitoly. Úvodní kapitola se zabývá historií notářství až po současnou právní úpravu a objasňuje základní principy notářské činnosti. Věnuje se také otázkám organizace notářských úřadů a profesní samosprávy notářů. Nejrozsáhlejší část práce tvoří druhá kapitola, která objasňuje vztah činnosti notáře a táře coby soudního komisaře, kterou notář zastává v řízení o pozůstalosti. Při jejím výkonu se činnost notáře podobá činnosti soudce, když notář celé pozůstalostní řízení od okamžiku svého pověření soudem prvního stupně zajišťuje a v rně rozhoduje. Další podkapitola druhé kapitoly se věnuje roli notáře při sepisování notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti. Notářský zápis sepsaný podle zákonných požadavků, pokud obsahuje doložku o vykonatelnosti, představuje veřejnou listinu, která slouží v rámci vykonávacího, resp. exekučního řízení, jako titul pro výkon rozhodnutí, resp. exekuční titul, díky čemuž dochází k "přeskočení" řízení nalézacího. Tato podkapitola podrobně rozebírá jednotlivé druhy těchto zápisů a jejich význam ve ávacím, resp. exekučním řízení, přičemž tím objasňuje významné projevení principu Třetí kapitola se věnuje dalším činnostem notáře, které souvisí s první...
|
host ::
RSS.