|
|
Inflation and the Steeplechase Between Economic Activity Variables
Baxa, Jaromír ; Plašil, M. ; Vašíček, B.
A sharp increase in unemployment accompanied by a relatively muted response of inflation during the Great Recession added further doubts to the validity of the Phillips curve and the existence of a systemic relationship between economic activity and inflation. This paper aims to show to what extent the uncertainty about the choice of proper forcing variable contributes to the ambiguity of the evidence on the Phillips curve in the United States and other G7 countries. We use dynamic model averaging (Raftery et al., 2010), which marries the flexibility of the time-varying parameter framework with the possibility of model switching in each period. Our results show that inflation seems to respond to different measures of economic activity across time and space to a varying extent and no measure of economic activity clearly dominates in all countries or over the whole sample.
|
|
|
Inflation and the Steeplechase Between Economic Activity Variables
Baxa, Jaromír ; Plašil, Miroslav ; Vašíček, Bořek
Prudký nárůst nezaměstnanosti doprovázený relativně slabou odezvou na straně inflace v průběhu globální recese vedl k dalším pochybám o platnosti Phillipsovy křivky. Cílem této práce je s využitím metody dynamického průměrování modelů (Raftery et al., 2010) poukázat na skutečnost, že existence systematického vztahu mezi mírou reálné ekonomické aktivity a inflací je zastřena vzhledem k (i) obtížnému zachycení inflačních tlaků prostřednictvím jediné veličiny popisující ekonomickou aktivitu a (ii) existenci nelineární odezvy inflace na signály z reálné ekonomiky. Naše výsledky pro USA a další země skupiny G7 naznačují, že vztah mezi ekonomickou aktivitou a inflací je poměrně těsný, pokud jsou tlaky vycházející z reálné ekonomiky posuzovány komplexněji. Inflace reaguje v průběhu času a v různých zemích na různé ukazatele ekonomické aktivity a žádný z nich není jednoznačně dominantní. Mezera výstupu často popisuje inflační dynamiku hůře než ukazatele ekonomické aktivity založené na nezaměstnanosti, jako je krátkodobá nezaměstnanost, „unemployment expansion gap“ nebo „unemployment recession gap“. Práce dále potvrzuje slábnoucí vztah mezi ekonomickou aktivitou a inflací (tj. zplošťování Phillipsovy křivky) v posledních dekádách z důvodu strukturálních změn v ekonomice a měnové politice. Tento výsledek je robustní pro různé ukazatele ekonomické aktivity i pro různé země.
Plný text:  PDF
|
|
|
Changes in Inflation Dynamics under Inflation Targeting? Evidence from Central European Countries
Baxa, Jaromír ; Plašil, M. ; Vašíček, B.
The purpose of this paper is to provide a novel look at the evolution of inflation dynamics in selected Central European (CE) countries. We use the lens of the New Keynesian Phillips Curve (NKPC) nested within a time-varying framework. Exploiting a time-varying regression model with stochastic volatility estimated using Bayesian techniques, we analyze both the closed and open-economy version of the NKPC. The results point to significant differences between the inflation processes in three CE countries. While inflation persistence has almost disappeared in the Czech Republic, it remains rather high in Hungary and Poland. In addition, the volatility of inflation shocks decreased quickly a few years after the adoption of inflation targeting in the Czech Republic and Poland, whereas it remains quite stable in Hungary even after ten years’ experience of inflation targeting. Our results thus suggest that the degree of anchoring of inflation expectations varies across CE coutries.
|
|
| |
|
| |
|
|
Empirické eseje o pravidlech měnové politiky a inflaci
Vašíček, Bořek ; Turnovec, František (vedoucí práce) ; Šmídková, Kateřina (oponent) ; Macháček, Martin (oponent) ; Babecký, Jan (oponent)
Tato disertační práce se skládá ze čtyř esejů, zabývajících se pravidly měnové politiky a inflační dynamikou v zemích EU. Každý z esejů je samostatný, má svoji vlastní strukturu, metodiku i výsledky. Témata esejů i použitá metodologie spolu nicméně velmi úzce souvisejí. První esej má formu přehledového článku, zbývající tři jsou empirické. První esej (Monetary economics and monetary policy rules) usiluje o zmapování značně rozličných příspěvků monetární ekonomie, které se nějak dotýkají problematiky pravidel pro provádění měnové politiky. Příspěvek představuje logiku uplatňovaní pravidel v měnové politice, jejich teoretickou inspiraci i významná pravidla či návrhy pravidel v historii. Je zde rozlišováno mezi pravidly zaměřenými na nástroje měnové politiky (instruments) a pravidly platnými pro její cíle (targets). Závěrem jsou zdůrazněny specifické problémy aplikace pravidel pro měnovou politiku v malých otevřených ekonomik. Druhý esej (The monetary policy rules in EU-15: before and after the euro) studuje logiku rozhodování o krátkodobých úrokových sazbách 15 zemí EU před a po přijetí eura prostřednictvím ekonometrického odhadu rozšířeného Taylorova pravidla (TR). Výsledkem je zjištění, že TR, spočívající v reakci krátkodobých úrokových sazeb na pozorovanou (či očekávanou) míru inflace a fázi ekonomického cyklu (měřeného mezerou produkce), bylo uplatňováno pouze v několika velkých zemích. Naopak úrokové sazby zemí malých byly ovlivněny dodatečnými proměnnými jako jsou např. úrokové sazby v zahraničí. Při pokusu o identifikaci pravidla rozhodování Evropské centrální banky (ECB) docházíme k závěru, že použití agregovaných dat pro empirickou analýzu je problematické. Navíc zjišťujeme, že ECB při svém rozhodování bere v úvahu nejen společné trendy celé Eurozóny, ale i disperzi makroekonomických veličin napříč členskými zeměmi. Studie ukazuje, že panelová analýza je vhodnou alternativou regrese založené na agregovaných datach. Třetí esej (The monetary policy rules and the inflation process in open emerging economies: evidence for 12 new EU members) studuje vliv pravidel měnové politiky na cenovou stabilitu v malých otevřených ekonomikách, konkrétně v případech 12 nových členských zemí EU. Práce sleduje tři základní cíle. Prvním z nich je identifikovat logiku rozhodování o změně krátkodobých úrokových sazeb v těchto zemích. Zjišťujeme, že dynamika krátkodobých úrokových sazeb není vždy zcela v souladu s oficiálním měnovým režimem. Druhým cílem práce je základní identifikace inflačních procesů těchto zemí prostřednictvím odhadu verze Phillipsovy křivky (PC) přizpůsobené pro malé otevřené ekonomiky. Výsledkem je zjištění, že inflační dynamika 12 nových členských zemí EU má některé společné rysy, konkrétně např. že současná míra inflace závisí na inflačních očekáváních. Zatímco odhadnuté koeficienty PC nevykazují význačné rozdíly mezi zeměmi v závislosti na typu uplatňované měnové politiky, podmíněný rozdíl inflace má odlišné rysy. Konkrétně, dlouhodobý odhad podmíněného rozptylu, stejně jako jeho perzistence, je významně nižší u zemí s flexibilním kurzovým režimem. Našim závěrem proto je, že politika flexibilního kurzu a cílování inflace je (s ohledem na domácí cenovou stabilitu) lepší strategií než fixace směného kurzu. Čtvrtý esej (Inflation dynamics and the New Keynesian Phillips curve in CEEC) zkoumá, zda nejvýznamnější model inflační dynamiky současnosti, tzv. nová keynesovská Phillipsova křivka (NKPC) nachází podporu v datech čtyř středoevropských zemí. NKPC, která stojí na propracovaných mikroekonomických základech, předpokládá, že míra současné inflace závisí na očekávaném vývoji mezních nákladů ze strany firem. Výsledky naší analýzy jsou s ohledem na NKPC smíšené. Na jednu stranu je zřejmé, že inflačních očekávání mají vliv na současnou míru inflace, na druhou stranu mezní náklady nepůsobí na inflaci jako hlavní hybná proměnná. Naše analýza potvrzuje, že inflace středoevropských zemí vykazuje významný stupeň perzistence (zřejmě souvisejícím s cenových rozhodováním firem trpícím značnou závislostí na minulosti), stejně jako že její determinanty jsou externí povahy (směnný kurz, inflace v zahraničí).
|
|
| |
host ::
RSS.