|
|
Dobrovolná bezdětnost jako odpověď na klimatickou krizi současného světa
Stříbrská, Šárka ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Nyklová, Blanka (oponent)
Tato kvalitativní práce se zabývá dobrovolnou bezdětností jakožto specifickou individuální strategií biografického řešení největší globální hrozby současného světa - klimatické krize. V práci se soustředím na způsoby internalizace a akcentace klimatické krize v konkrétních reproduktivních volbách vybraných informátorů a vycházím z dat vytvořených během polostrukturovaných rozhovorů s 12 informátory různých národností, které rozděluji do dvou kategorií. Pro první z nich, kinovátory, představuje dobrovolná bezdětnost způsob vymanění se z genealogického pohledu na lidské příbuzenství, jímž se, podobně jako Donna J. Haraway (2016), snaží smazat hranici mezi lidským a ne-lidským světěm. Tito informátoři zažívají pocity hlubokého environmentálního žalu (Kevorkian, 2004) pramenící z vyznávaných hodnot antispeciesismu a na příčiny klimatické krize nahlížejí optikou antropocentrismu a na něj navázaných problémů, jako je přelidnění a jeho různá pojetí (viz např. Ehrlich, 1986 ve srov. s Haraway, 2016) či konzumerismus (Bell, 2004). Dobrovolná bezdětnost je pro kinovátory primárně přijetím individuální odpovědnosti za mitigaci klimatické krize a prostředkem k zachování vlastní vnitřní integrity. Environmentální antinatalisté vnímají dobrovolnou bezdětnost jako způsob adaptace na klimatickou krizi. Při svém...
|
|
|
Značka produktu jako statusový znak mladých aktérů
Haicl, Matouš ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Kincl, Tomáš (oponent)
Práce Značka produktu jako statusový znak mladých aktérů je zaměřena na fenomén značky, která je interpretována ve svém vztahu ke statusu. V rámci teoretické části jsou diskutována dvě teoretická východiska (T. Veblenovo a G. Lipovetského), která přinášejí různé pohledy na společnost a souvislost statusu s luxusním zbožím. Prostřednictvím tohoto prismatu je nadále charakterizováno mládí v kontextu následnosti jednotlivých generací ve 20. století. Pozornost je věnována marketingovým technikám, které jsou zaměřeny na dnešní mladou generaci. Ve výzkumné části je pak prostřednictvím dotazníkového šetření a statistické analýzy výsledků hledána spojitost mezi spotřebou značkových produktů a vnímání statusu u současných českých středoškoláků. Z výzkumu nakonec vyplynulo, že tato spojitost není příliš významná, a v paradigmatickém sporu je tedy dáno zapravdu G. Lipovetskému.
|
|
|
Koncept individualizace v sociální teorii
Märzová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tato práce se zabývá teoretickým významem pojmu individualizace. Předkládá kompilaci a komparaci konceptů individualizace v pojetí tří teoretiků individualizace, Ulricha Becka, Zygmunta Baumana a Anthonyho Giddense a kritickou analýzu kritiky konceptu individualizace zaměřenou především na jeho kontroverzní aspekty. Z analýzy vyplývá, že existují čtyři okruhy kritických námitek vůči konceptu individualizace: 1. Teoretici individualizace své koncepty málo zakládají na empirických výzkumech. Proto jsou koncepty příliš obecné a neodpovídají skutečnosti. 2. Teoretici individualizace umisťují individua "mimo svět", jako by nebyla závislá na kultuře a druhých lidech. 3. Sociální třídy a genderový status dosud (alespoň do určité míry) ovlivňují život jedinců a jejich identitu. 4. Individualizace se netýká všech stejnou měrou. Z analýzy dále vyplývá, že spory o individualizaci jsou důsledkem odlišného významu, který přisuzují individualizaci tvůrci konceptu a jeho kritici. Teoretici individualizace chápou individualizaci jako makro-sociální jev, zatímco kritici konceptu pracují s individualizací jako s proměnou života a chování jedinců v důsledku působení různých (ambivalentních) procesů. Otázka, jakým způsobem tyto významy opět propojit, případně který z nich upřednostnit, je ponechána dalšímu výzkumu a...
|
host ::
RSS.