|
|
Relationship among moisture flux anomalies, extreme precipitation, and floods in central Europe
Gvoždíková, Blanka
Povodně spojené s extrémními srážkami jsou jedněmi z nejzávažnějších přírodních ohrožení ve střední Evropě, které mají značné ekonomické dopady na společnost. Jedním ze způsobů, jak dopady zmírnit, je zvyšovat připravenost pomocí lepších předpovědí a včasných varování před povodněmi, což ale není možné bez dokonalého pochopení fyzikálních procesů, které k povodňovému ohrožení vedou. Mnoho studií se věnuje výzkumu povodňových událostí ve vztahu k příčinným srážkám a synoptickým podmínkám, často je ale tento výzkum zaměřen jen regionálně, ačkoli některé události postihují oblasti srovnatelné s rozlohou samostatných států nebo dokonce i větší. Tato práce byla zaměřena právě na tyto rozsáhlé srážkové a povodňové události druhé poloviny 20. století a dále až do roku 2013, u nichž je pro hodnocení extremity stejně důležitá plocha zasažené oblasti jako velikost povodňových průtoků nebo úhrny srážek. Indexy extremity použité pro hodnocení extrémních srážkových a povodňových událostí kombinovaly oba aspekty. Větší zájmové území v rámci střední Evropy umožnilo zkoumat prostorovou strukturu událostí, rozdíly mezi různými typy událostí a jejich vztah k podmínkám v atmosféře. Aby bylo možné určit souvislost mezi srážkovými extrémy a anomálními cirkulačními podmínkami v atmosféře, byla cirkulace hodnocena...
|
|
|
Relationship among moisture flux anomalies, extreme precipitation, and floods in central Europe
Gvoždíková, Blanka ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Nissen, Katrin (oponent) ; Wypych, Agnieszka (oponent)
Povodně spojené s extrémními srážkami jsou jedněmi z nejzávažnějších přírodních ohrožení ve střední Evropě, které mají značné ekonomické dopady na společnost. Jedním ze způsobů, jak dopady zmírnit, je zvyšovat připravenost pomocí lepších předpovědí a včasných varování před povodněmi, což ale není možné bez dokonalého pochopení fyzikálních procesů, které k povodňovému ohrožení vedou. Mnoho studií se věnuje výzkumu povodňových událostí ve vztahu k příčinným srážkám a synoptickým podmínkám, často je ale tento výzkum zaměřen jen regionálně, ačkoli některé události postihují oblasti srovnatelné s rozlohou samostatných států nebo dokonce i větší. Tato práce byla zaměřena právě na tyto rozsáhlé srážkové a povodňové události druhé poloviny 20. století a dále až do roku 2013, u nichž je pro hodnocení extremity stejně důležitá plocha zasažené oblasti jako velikost povodňových průtoků nebo úhrny srážek. Indexy extremity použité pro hodnocení extrémních srážkových a povodňových událostí kombinovaly oba aspekty. Větší zájmové území v rámci střední Evropy umožnilo zkoumat prostorovou strukturu událostí, rozdíly mezi různými typy událostí a jejich vztah k podmínkám v atmosféře. Aby bylo možné určit souvislost mezi srážkovými extrémy a anomálními cirkulačními podmínkami v atmosféře, byla cirkulace hodnocena...
|
|
|
Silné sněžení v Česku a hodnocení jeho extremity
Kolář, Šimon ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Nedělčev, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vybranými událostmi silného sněžení a hodnocením jejich extremity na území Česka v období 2009-2013. Na základě rešerše literatury jsou popsány čtyři způsoby, jak hodnotit extremitu událostí silného sněžení. V Česku dosud jediným používaným nástrojem je nejvyšší zaznamenaná výška nového sněhu, která představuje údaj o bodové extremitě. Další možností je hodnocení velikosti území s výškou nového sněhu podle kritérií Systému integrované výstražné služby. Třetím způsobem je regionální index sněžení RSI, uvažující kromě velikosti zasažené plochy i počet v ní žijících obyvatel. Hodnotit události silného sněžení by bylo možné i pomoci indexu extremity počasí WEI, který by kvantifikoval plošné rozdělení dob opakování výšky nového sněhu na meteorologických stanicích. V praktické části je pomocí prvních tří kritérií vyhodnocena extremita čtyř vybraných událostí a je poukázáno na odlišnosti vyplývající z použitých nástrojů. Z výsledků hodnocení extremity jednotlivých událostí silného sněžení podle různých indexů vyplývá rozdílnost výsledků v hodnocení extremity u stejné události v závislosti na použitém hodnotícím indexu. Největší rozdílnost ve výsledcích zaznamenáváme při porovnání extremity mezi nejvyšší denní výškou nového sněhu a extremitou podle upraveného regionálního indexu sněžení....
|
host ::
RSS.