|
|
Vliv vlastnictví vodicího psa na pohybovou aktivitu a kvalitu života lidí se zrakovým postižením
Krejčí, Martina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Vliv vlastnictví vodicího psa na pohybovou aktivitu a kvalitu života lidí se zrakovým postižením Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo zkoumání rozdílů v kvalitě života a objemu pohybové aktivity u osob se zrakovým postižením, kteří vlastní/ nevlastní vodicího psa. Metody: Jde o teoreticky empirickou rešeršní práci. Pro výzkumnou část této diplomové práce byla použita kvantitativní forma dotazování. Metodou zvolenou pro sběr dat byl standardizovaný dotazník IPAQ a upravený dotazník SF-36. Výzkumný soubor tvořily osoby se zrakovým postižením, které vlastní/nevlastní vodící psy. Šetření se zúčastnilo 15 osob se zrakovým postižením (7 žen, 8 mužů), z tohoto počtu 8 respondentů vlastní vodicího psa (5 žen, 3 muži) a 7 respondentů vodicího psa nevlastní (3 ženy, 4 muži). Průměrný věk respondentů s vodicím psem byl - ženy 32 let, muži 31 let. U respondentů bez psa - ženy 32 let, muži 38 let. Výsledky: Výsledky ukázaly až dvakrát vyšší čas věnovaný pravidelné pohybové aktivitě u skupiny jedinců se zrakovým postižením, kteří vlastní vodicího psa, oproti jedincům bez psa. Jedincům se psem bylo naměřeno 17995 MET-min/týden, oproti jedincům bez psa, kteří měli 5368 MET-min/týden. Nezbytné venčení podporuje majitele psů v pohybové aktivitě, což má následně pozitivní dopad na fyzickou, alei psychickou...
|
|
|
Vliv vodícího psa na kvalitu života jeho majitele
Müllerová, Kateřina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Vliv vodícího psa na kvalitu života jeho majitele Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit jaký vliv má vlastnictví vodícího psa na jeho majitele. Míněno především z pohledu na sociální participaci a možnosti aktivit podle modelu ICF z roku 2001. Metody: Pro výzkumnou část této bakalářské práce bylo použito kvalitativní šetření. Jako metody sběru dat byl zvolen dotazník (anketa) vlastní konstrukce určený patnácti respondentům. Anketa obsahovala 25 otázek ve třech formách otázek (otevřené, uzavřené a polouzavřené). V rámci šetření a druhé fáze byl proveden polostrukturovaný rozhovor s dvěma dotazovanými. Výzkumný soubor tvořili zrakově postižení lidé vlastnící vodící psy. Výsledky: V obou případech výzkumných otázek jsme dostali odpověď ano. Vodicí pes ovlivňuje sociální participaci, ale i možnosti aktivit osob se zrakovým postižením. Pes působí kladně v navozování nových kontaktů, lepší komunikace. Majitelé se cítí více v bezpečí, odpočatí a spokojení. Dále nám dle výsledků vyšlo, že je pes určitou stimulací pro vykonávání aktivit. Ať už pohybových jako jsou procházky, ale i běžných denních aktivit jako chození po úřadech, poštách, apod. Klíčová slova: Zrakové postižení, kompenzační pomůcka, orientace, samostatný pohyb
|
|
|
Rozvoj prostorové orientace a samostatného pohybu dětí se zrakovým postižením předškolního věku
BEDLÁNOVÁ, Eva
Tématem bakalářské práce je prostorová orientace a samostatný pohyb dětí se zrakovým postižením předškolního věku. Zvolená problematika patří nedílně ke každé osobě se zrakovým postižením. Právě v raném věku, tedy období před nástupem do některého z typů školského zařízení, je nevyhnutelné věnovat dané oblasti mnoho času a trpělivosti. Charakteristickým znakem zkoumaného období je, že budování kompetencí ohledně této problematiky spadá především do rukou rodin, odborníků a pedagogů. Ne vždy je ale informovanost natolik dostatečná, aby byl zabezpečen dostatečný rozvoj dané oblasti. Cílem bakalářské práce je, na podkladě tématicky souvisejících teoretických východisek představit specifika prostorové orientace a samostatného pohybu dětí předškolního věku se zrakovým postižením. V praktické části si práce klade za cíl komparovat metodický přístup rozvoje kompetence samostatného pohybu u dětí se zrakovým postižením, v rodině a v mateřské škole. Pro naplnění cíle této části je zvolen kvalitativní postup. Použitými technikami sběru dat jsou analýza dokumentů, řízený rozhovor s rodiči a pedagogickými pracovníky a pozorování. Dílčím cílem je zpracování návrhu na obsah informačního materiálu pro rodiče s dítětem se zrakovým postižením. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část práce uvádí základní informace o zrakovém postižení u dětí. Věnuje se klasifikaci zrakového postižení, podává informace o možnostech diagnostiky, jako je například funkční vyšetření zraku. Náplň uváděného typu vyšetření se zřídka objevuje v dostupných zdrojích. Další část pojednává o tématech výchovy a vzdělání. Jedná se kupříkladu o výchovné postoje v rodině, ranou péči a systém předškolního vzdělávání. Poslední kapitola teoretické části se zabývá již samotnou prostorovou orientací a samostatným pohybem. Popisuje například metodiky a prvky. Dále je zde zpracována část popisující rozvoj prostorové orientace a samostatného pohybu v jednotlivých věkových etapách. Praktická část přináší seznámení s obsahem školního vzdělávacího programu mateřské školy pro děti se zrakovým postižením., zejména pak té části, která se zabývá problematikou prostorové orientace a samostatného pohybu. Seznámení s obsahem je uskutečněno formou obsahové analýzy. V následující části práce můžeme najít další formu techniky sběru dat, a to pozorování. Technika pozorování se snaží objasnit, zda se tento závazný dokument naplňuje v praxi a v jakém rozsahu. Třetí využitou technikou sběru dat jsou polostandardizované rozhovory. Tato technika má za cíl uvést informace o odlišnostech v přístupu k rozvoji prostorové orientace a samostatného pohybu v rodině a mateřské škole, zdrojích informovanosti, dále pak dostupnost a kvalitu těchto zdrojů. Na základě šetření bylo zjištěno, že kromě rané péče dochází v dané oblasti k podpoře rodičů s dětmi se zrakovým postižením v malém rozsahu. Dále byly zjištěny mírné nedostatky v naplňování školního vzdělávacího programu mateřskou školou. Dílčím cílem bylo zpracování návrhu informačního materiálu, který by mohl sloužit jako podklad pro reálný materiál. Ten by mohl přispět v období, kdy rodiče potřebují praktické informace o zacházení s dítětem v interiéru i exteriéru. Základem pro zpracování materiálu byly výsledky z šetření a interní materiály rané péče. Na základě tohoto podkladu by mohla být v budoucnosti vytvořena reálná brožura. Ta by se mohla stát dostupným materiálem pro všechny rodiče, kterým se narodí dítě s jakýmkoli stupněm zrakového postižení.
|
host ::
RSS.