|
|
Reproductive isolation between diploid and tetraploid cytotype of Vicia cracca and possibilities of evolution of this aggregate
Vlčková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mráz, Patrik (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá reprodukčnými bariérami v diploidno-polyploidnom komplexe Vicia cracca. Komplex so základným chromozómovým číslom x=7 zahŕňa diploidy (2x=14), tetraploidy (4x=28) a vzácne triploidy (3x=21). Skúmala som prereprodukčné bariéry medzidiploidmi a tetraploidmi: fenológiu, správanie opeľovačov (preferencia druhov voči jednotlivým ploidiám, poradie navštevovaných ploidií), premenné, ktoré by správanie opeľovačov mohli vysvetliť (množstvo nektáru ako hlavnej odmeny a veľkosť a počet peľových zŕn ako potenciálnej odmeny). V zmiešaných populáciach som analyzovala ploidiu semien a semenáčikov, aby sa zistilo aký silný je triploidný blok. Ako najsilnejšia reprodukčná bariéra sa ukázala priestorová izolácia. Veľmi význámne prispieva aj správanie opeľovačov, fenológia kvitnutia iba minimálne. Koeficient vyjadrujúci mieru všetkých prereprodukčných bariér, je 0,956. Na jednej lokalite Bombus pascuorum preferoval tetraploidy a Andrena sp. diploidy, iné testy neukázali preferenciu opeľovačov voči tetraploidom aj napriek tomu, že tetraploidy produkujú viac nektáru. Metódou in situ hybridizácie som pripravila jeden roztlak diploidnej V. cracca. Metóda vyžaduje ďalšiu optimalizáciu pre študovaný taxón.
|
|
|
Dříve evoluční zatracenci, nyní tvůrci reprodukční strategie: původ a reprodukce samčí linie vodních skokanů Pelophylax esculentus
Doležálková, Marie ; Choleva, Lukáš (vedoucí práce) ; Mikulíček, Peter (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Asexuální způsoby reprodukce jsou obvykle založeny na principu kopírování (klonování) samičí DNA do potomstva. U většiny asexuálně se množících obratlovců se potomstvo vyvíjí z neredukovaného a často neoplozeného vajíčka. Umožňuje to mechanismus partenogenetické a gynogenetické reprodukce. Zatímco v prvním případě se klonální pohlavní buňka vyvíjí spontánně a samostatně, v druhém případě je zapotřebí pohlavní partner, který aktivuje rýhování vajíčka. Ani v jednom případě však nedochází k oplodnění (splynutí spermie s vajíčkem). Klonální potomstvo proto tvoří výhradně dcery a dosavadní výzkum probíhal jen na asexuálních liniích samičího pohlaví. Vzácně mohou vznikat při pravém oplodnění klonálního vajíčka asexuální samci, ti však bývají často neplodní. Na světě jsou známí diploidní zástupci pouze tří rodů obratlovců hybridního původu, kteří disponují plodnými asexuálními samci. Jedním z nich jsou evropští zelení vodní skokani rodu Pelophylax, žijící také na území České republiky. V oblastech kolem horního toku řeky Odry byly nedávno objeveny populace hybridních samců, kteří po vzoru asexuálních samic vytváří stabilní vše-samčí linie. Výsledky této studie ukázaly, že samci tvoří klonální spermie procesem hybridogeneze, během níž je z pohlavních buněk vymazán genom matky. Pravou fertilizací dochází k oplodnění...
|
|
|
Dříve evoluční zatracenci, nyní tvůrci reprodukční strategie: původ a reprodukce samčí linie vodních skokanů Pelophylax esculentus
Kaštánková, Marie
Asexuální způsoby reprodukce jsou obvykle založeny na principu kopírování (klonování) samičí DNA do potomstva. U většiny asexuálně se množících obratlovců se potomstvo vyvíjí z neredukovaného a často neoplozeného vajíčka. Umožňuje to mechanismus partenogenetické a gynogenetické reprodukce. Zatímco v prvním případě se klonální pohlavní buňka vyvíjí spontánně a samostatně, v druhém případě je zapotřebí pohlavní partner, který aktivuje rýhování vajíčka. Ani v jednom případě však nedochází k oplodnění (splynutí spermie s vajíčkem). Klonální potomstvo proto tvoří výhradně dcery a dosavadní výzkum probíhal jen na asexuálních liniích samičího pohlaví. Vzácně mohou vznikat při pravém oplodnění klonálního vajíčka asexuální samci, ti však bývají často neplodní. Na světě jsou známí diploidní zástupci pouze tří rodů obratlovců hybridního původu, kteří disponují plodnými asexuálními samci. Jedním z nich jsou evropští zelení vodní skokani rodu Pelophylax, žijící také na území České republiky. V oblastech kolem horního toku řeky Odry byly nedávno objeveny populace hybridních samců, kteří po vzoru asexuálních samic vytváří stabilní vše-samčí linie. Výsledky této studie ukázaly, že samci tvoří klonální spermie procesem hybridogeneze, během níž je z pohlavních buněk vymazán genom matky. Pravou fertilizací dochází k oplodnění...
|
|
|
Dříve evoluční zatracenci, nyní tvůrci reprodukční strategie: původ a reprodukce samčí linie vodních skokanů Pelophylax esculentus
Kaštánková, Marie
Asexuální způsoby reprodukce jsou obvykle založeny na principu kopírování (klonování) samičí DNA do potomstva. U většiny asexuálně se množících obratlovců se potomstvo vyvíjí z neredukovaného a často neoplozeného vajíčka. Umožňuje to mechanismus partenogenetické a gynogenetické reprodukce. Zatímco v prvním případě se klonální pohlavní buňka vyvíjí spontánně a samostatně, v druhém případě je zapotřebí pohlavní partner, který aktivuje rýhování vajíčka. Ani v jednom případě však nedochází k oplodnění (splynutí spermie s vajíčkem). Klonální potomstvo proto tvoří výhradně dcery a dosavadní výzkum probíhal jen na asexuálních liniích samičího pohlaví. Vzácně mohou vznikat při pravém oplodnění klonálního vajíčka asexuální samci, ti však bývají často neplodní. Na světě jsou známí diploidní zástupci pouze tří rodů obratlovců hybridního původu, kteří disponují plodnými asexuálními samci. Jedním z nich jsou evropští zelení vodní skokani rodu Pelophylax, žijící také na území České republiky. V oblastech kolem horního toku řeky Odry byly nedávno objeveny populace hybridních samců, kteří po vzoru asexuálních samic vytváří stabilní vše-samčí linie. Výsledky této studie ukázaly, že samci tvoří klonální spermie procesem hybridogeneze, během níž je z pohlavních buněk vymazán genom matky. Pravou fertilizací dochází k oplodnění...
|
|
|
Reproductive isolation between diploid and tetraploid cytotype of Vicia cracca and possibilities of evolution of this aggregate
Vlčková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mráz, Patrik (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá reprodukčnými bariérami v diploidno-polyploidnom komplexe Vicia cracca. Komplex so základným chromozómovým číslom x=7 zahŕňa diploidy (2x=14), tetraploidy (4x=28) a vzácne triploidy (3x=21). Skúmala som prereprodukčné bariéry medzidiploidmi a tetraploidmi: fenológiu, správanie opeľovačov (preferencia druhov voči jednotlivým ploidiám, poradie navštevovaných ploidií), premenné, ktoré by správanie opeľovačov mohli vysvetliť (množstvo nektáru ako hlavnej odmeny a veľkosť a počet peľových zŕn ako potenciálnej odmeny). V zmiešaných populáciach som analyzovala ploidiu semien a semenáčikov, aby sa zistilo aký silný je triploidný blok. Ako najsilnejšia reprodukčná bariéra sa ukázala priestorová izolácia. Veľmi význámne prispieva aj správanie opeľovačov, fenológia kvitnutia iba minimálne. Koeficient vyjadrujúci mieru všetkých prereprodukčných bariér, je 0,956. Na jednej lokalite Bombus pascuorum preferoval tetraploidy a Andrena sp. diploidy, iné testy neukázali preferenciu opeľovačov voči tetraploidom aj napriek tomu, že tetraploidy produkujú viac nektáru. Metódou in situ hybridizácie som pripravila jeden roztlak diploidnej V. cracca. Metóda vyžaduje ďalšiu optimalizáciu pre študovaný taxón.
|
|
|
Reproductive isolation between diploid and tetraploid cytotype of Vicia cracca and possibilities of evolution of this aggregate
Vlčková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Trávníček, Pavel (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá reprodukčnými bariérami v diploidno-polyploidnom komplexe Vicia cracca. Komplex so základným chromozómovým číslom x=7 zahŕňa diploidy (2x=14), tetraploidy (4x=28) a vzácne triploidy (3x=21). Skúmala som prezygotické bariéry medzi diploidmi a tetraploidmi: fenológiu, správanie opeľovačov (preferencia druhov voči jednotlivým ploidiám, poradie navštevovaných ploidií), premenné, ktoré by správanie opeľovačov mohli vysvetliť (množstvo nektáru ako hlavnej odmeny a veľkosť a počet peľových zŕn ako potenciálnej odmeny). V zmiešaných populáciach som analyzovala ploidiu semien a semenáčikov, aby sa zistilo aký silný je triploidný blok. Ako najsilnejšia reprodukčná bariéra sa ukázala priestorová izolácia. Veľmi význámne prispieva aj správanie opeľovačov, fenológia kvitnutia iba minimálne. Koeficient vyjadrujúci mieru všetkých prereprodukčných bariér, je 0,990. Na jednej lokalite Bombus pascuorum preferoval tetraploidy a Andrena sp. diploidy, iné testy neukázali preferenciu opeľovačov voči tetraploidom aj napriek tomu, že tetraploidy produkujú viac nektáru.
|
|
|
Metody molekulární biologie v prediktivní diagnostice HER2/neu u karcinomu žaludku
Důra, Miroslav ; Staněk, Libor (vedoucí práce) ; Gemperle, Jakub (oponent)
Karcinom žaludku je zhoubné nádorové onemocnění, jehož podstatou je maligní přeměna epitelu žaludeční sliznice. Toto onemocnění je charakteristické pro pacienty vyšších věkových skupin, častěji postihuje muže. Karcinom je typický svou chudou symptomatologií a časným zakládáním metastáz. V současné době je zaznamenán mírný pokles incidence. Léčba karcinomu žaludku je závislá na jeho lokalizaci a stádiu. Pro relativní chemo- a radiorezistenci karcinomu je chirurgická léčba jedinou potenciálně kurativní léčbou, avšak s vysokým procentem recidiv. Asi u 10 - 20 % pacientů s karcinomem žaludku je prokázána amplifikace a overexprese receptoru HER2. Tato overexprese koreluje s horší prognózou onemocnění. U těchto pacientů je však prokázáno signifikantní prodloužení doby přežití při léčbě monoklonální protilátkou trastuzumab, Herceptin®, která se v současné době používá s úspěchem u pacientek s karcinomem prsu, u nichž se amplifikace HER2 prokáže. Léčba trastuzumabem může být účinná pouze tehdy, pokud je stanovena HER2 pozitivita tumoru, a to dostatečně specifickou a sensitivní metodou. Tato práce má za cíl shrnout metody molekulární biologie, které jsou používány pro stanovení HER2 statu u karcinomu žaludku, diskutuje též důležité souvislosti spojené s touto problematikou. Klíčová slova: Karcinom žaludku,...
|
|
|
Reproductive isolation between diploid and tetraploid cytotype of Vicia cracca and possibilities of evolution of this aggregate
Vlčková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jersáková, Jana (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá reprodukčnými bariérami v diploidno- polyploidnom komplexe Vicia cracca. Komplex so základným chromozómovým číslom x=7 zahŕňa diploidy (2x=14), tetraploidy (4x=28) a vzácne triploidy (3x=21). Skúmala som prereprodukčné bariéry medzi diploidmi a tetraploidmi: fenológiu, správanie opeľovačov (preferncia druhov voči jednotlivým ploidiám, poradie navštevovaných ploidií), premenné, ktoré by správanie opeľovačov mohli vysvetliť (množstvo nektáru ako hlavnej odmeny a veľkosť a počet peľových zŕn ako potenciálnej odmeny). V zmiešaných populáciach som analyzovala ploidiu semien a semenáčikov, aby sa zistilo aký silný je triploidný blok. Ako najsilnejšia reprodukčná bariéra sa ukázala priestorová izolácia. Veľmi význámne prispieva aj správanie opeľovačov, fenológia kvitnutia iba minimálne. Koeficient vyjadrujúci mieru všetkých prereprodukčných bariér, je 0,956. Na jednej lokalite Bombus pascuorum preferoval tetraploidy a Andrena sp. diploidy, iné testy neukázali preferenciu opeľovačov voči tetraploidom aj napriek tomu, že tetraploidy produkujú viac nektáru. Metódou in situ hybridizácie som pripravila jeden roztlak diploidnej V. cracca. Metóda vyžaduje ďalšiu optimalizáciu pre študovaný taxón.
|
|
|
Use of In Situ Hybridization to study evolution in plants
Vlčková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Šurinová, Mária (oponent)
Táto práca sa zaoberá metódou in situ hybridizácie, jej prínosmi v modernej cytogenetike a jej využitia v rámci výskumu evolúcie Vicia cracca agg. V prvej časti práca popisuje samotnú metódu a jej typy, definuje a vymenúva základné pojmy metódy, detailne približuje postupy prípravy a priebehu pokusov a vysvetľuje spôsob vyhodnocovania a interpretácie výsledkov. V nasledujúcej časti sa práca zameriava na niektoré konkrétne príklady využitím ISH v praxi. Popisuje, ako bola ISH použitá na rozpoznanie introgresných línií krížencov a ich plodnosti, výskum populácií so zmiešanými ploidiami a evolučného vzniku nonaploida a výskum repetitívnych sekvencií v telomérach ľaliovitých. V ďalšej časti práca popisuje Vicia cracca agg. z hľadiska morfologického, ale hlavne systematického. V závere je navrhnuté, akým spôsobom je možné využiť genómovú in situ hybridizáciu na odhalenie predkov tetraploida V. cracca a priebehu evolúcie v rámci agregátu.
|
|
|
Localization of individual opioid receptor subtypes in CNS
Lišháková, Michaela ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Od svojho objavenia boli opioidné receptory predmetom intenzívneho výskumu, za cieľom objasnenia ich role v analgézii, v rôznych homeostatických procesoch, v nervovom prenose a závislosti. Dôležitým faktorom z hľadiska farmakologických účinkov opioidných receptorov je práve ich umiestnenie v rámci organizmu, či už na úrovni tkanív alebo buniek. Za posledných 40 rokov bolo zozbieraných mnoho informácií o ich rozložení v centrálnej nervovej sústave, čo umožnilo určiť miesta a mechanizmy ich pôsobenia. Boli využité rôzne techniky, ktoré sa vo väčšine výsledkov zhodujú. Existujú však isté rozdiely, ktoré komplikujú presné určenie výskytu receptorov a musia byť ujasnené. Táto práca sa zameriava na zosumarizovanie doposiaľ publikovaných informácii o lokalizácii opioidných receptorov v CNS potkana. Dôraz je kladený na porovnanie výsledkov, ktoré boli získané všetkými dostupnými metódami.
|
host ::
RSS.