|
|
Studium slepičích protilátek proti S proteinu viru SARS-CoV-2
Křížová, Tereza ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Svášková, Dagmar (oponent)
Začátkem roku 2020 světová zdravotnická organizace WHO vyhlásila pandemii v souvislosti šíření nové nákazy. Nemoc Covid-19 se projevuje především respiračními problémy způsobenými virem SARS-CoV-2. Do hostitelské buňky vstupuje přes receptor ACE2, na který se váže RBD doménou povrchového "spike" proteinu. Možným způsobem, jak se před virovou infekcí bránit, je očkování např. mRNA vakcínou, čímž je navozena produkce "spike" proteinu k vyvolání imunitní odpovědi a produkci protilátek. Další možnou alternativou ochrany je pasivní imunoterapie. V této práci byly zvoleny protilátky ze slepičích vajec, které mají široké využití v prevenci různých virových a bakteriálních onemocnění. Vyznačují se velkou vazebnou afinitou k antigenům, jsou ekonomicky nenáročné a jsou považovány za rychlý, jednoduchý a bezpečný způsob pasivní ochrany. Z vaječných žloutků slepic vakcinovaných mRNA vakcínou kódující "spike" protein byly připraveny protilátky IgY. Pomocí ELISA byla testována reaktivita připravených protilátek s celým "spike" proteinem (exprimovaný v hmyzích buňkách), kde byla prokázána schopnost protilátek se vázat na antigen s vysokou afinitou. Následně byla ověřována jejich schopnost interakce se samotnou RBD doménou (exprimovaná v E. coli). Technikou ELISA byla prokázána jen malá reaktivita protilátek...
|
|
| |
|
|
Zdravotně sociální problematika očkování
OLIVOVÁ, Vladimíra
V České republice má systém očkování dlouholetou tradici a ochrana veřejného zdraví a vysoká proočkovanost populace byla vždy prioritou. Hlavním cílem bakalářské práce bylo provést analýzu počtu onemocnění dětí a dospělých infekčními nemocemi, u kterých je k dispozici povinné či dobrovolné očkování a jejich zdravotně sociální dopady, zdůvodnit proč se očkuje a jaké následky má odmítání očkování. Teoretická část bakalářské práce vychází ze studia odborné literatury, a je uceleným úvodem do problematiky očkování, včetně stručného přehledu o průběhu, následcích a současném výskytu vybraných infekčních onemocnění, proti kterým lze očkovat. Praktická část bakalářské práce je kombinací sekundární analýzy dat a z kvantitativního výzkumného šetření technikou anonymního dotazníku, jehož cílem bylo získat názory občanů na očkování dětí a dospělých. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza H1, že "Názory respondentů na očkování se s ohledem na jejich věk liší", hypotéza H2, že "Respondenti s vysokoškolským vzděláním mají více informací o průběhu a případných následcích infekčních onemocnění, proti kterým lze očkovat" a hypotéza č. 3, že "Mladší respondenti častěji využívají příspěvky zdravotních pojišťoven na nepovinná očkování". Problematika očkování je v posledních letech stále častěji diskutovaným tématem, především v otázce povinnosti očkování. Objevují se odpírači očkování i organizovaná antivakcinační hnutí, jejichž následkem je kladen nepřiměřený důraz na vedlejší a nežádoucí účinky očkování, ale zapomíná se na hrozbu infekčních nemocí, na jejich zdravotní i sociální následky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.