Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ošetřovatelský proces v prevenci imobilizačního syndromu
Havlasová, Anežka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou imobilizačního syndromu. Klade si za cíl poukázat na rizika spojená s dlouhodobou imobilizací, rozpoznání včasných příznaků imobilizačního syndromu a předcházení vzniku komplikací. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku imobilizačního syndromu v jednotlivých orgánových soustavách, kde jsou související změny a prevence podrobně rozepsány. Empirickou část tvoří dotazníkové šetření, které se zaměřuje na znalosti sester ze standardního a JIP oddělení. Ověřované znalosti se týkají předcházení a podstaty imobilizačního syndromu. Na dotazníkovém šetření se podílelo celkem 99 respondentů napříč Fakultní nemocnicí v Motole. Získaná data byla zpracována a následně byly porovnávány znalosti sester na základě vzdělání, typu pracoviště a délky praxe. Cíle: Cílem bakalářské práce bylo přinést ucelený přehled relevantních poznatků o imobilizačním syndromu. Dále bylo cílem zjistit prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce znalosti sester o imobilizačním syndromu. Metody: Šetření bylo provedeno prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Dotazník vlastní konstrukce byl rozdán v tištěné formě praktickým a všeobecným sestrám. Dotazník obsahuje 27 otázek, skládá se z otevřených, a i uzavřených odpovědí. Výsledky: Z vlastního šetření je patrný rozdíl ve...
Prevence vzniku komplikací při ošetřování pacientů po cévní mozkové příhodě
Balcarová, Veronika ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prevencí vzniku komplikací u pacientů po prodělání cévní mozkové příhody. Tito pacienti jsou ohroženi celou řadou různých komplikací, spojených nejen se samotným onemocněním, ale i s jejich zdravotním stavem před hospitalizací. Pro účely své bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní metodu. Ta je specifická tím, že zkoumá daný problém detailně a poskytuje ucelený pohled na všechna zkoumaná kritéria. Sběr dat jsem uskutečňovala pomocí případových studií, které jsem dále zkoumala, analyzovala a následně porovnávala. Z výsledků mého průzkumného šetření vyplývá, jaké nejčastější komplikace ohrožují mnou vybrané respondenty. Dále rozebírám intervence, kterými jsem účelně zabraňovala komplikacím. V poslední části zhodnocuji výsledky prováděných preventivních opatření, a jak respondenti vnímali mnou prováděnou ošetřovatelskou péči.
Vertikalizace pacientů s periferním ECMO z pohledu ošetřovatelské péče
Křenková, Karolína ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
ÚVOD: Systém ECMO je stále rozšířenější metodou podpory, používanou u pacientů s těžkým respiračním nebo oběhovým selháním. Léčba je často spojená s významnou imobilizací pacienta, která může trvat až několik týdnů, což vede k jeho těžké dekondici, prodlužuje se tak doba hospitalizace a návrat do běžného života je velmi náročný. V posledních letech se však objevily snahy o umožnění mobilizace i těmto pacientům, kteří mohou být při vědomí a mohou si udržet svalovou sílu. CÍLE A METODOLOGIE: Cílem práce bylo získat informace o zkušenostech sester s vertikalizací pacientů léčených metodou extrakorporální membránové oxygenace, zhodnotit výskyt nejčastějších bariér, které jim ve vertikalizaci brání a zhodnotit rozdíly v postoji sester k této problematice mezi oslovenými pracovišti. Výzkumné šetření probíhalo formou dotazníku vlastní tvorby. Výzkumný vzorek tvořily všeobecné sestry, pracující na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko resuscitačních odděleních, kardiocenter v České republice, kde je metoda systému ECMO využívána. VÝSLEDKY: Vertikalizace a aktivní rehabilitace pacientů s periferním ECMO je v České republice spíše výjimečnou praxí. Respondenti na 4 z 6 oddělení uvedli, že pacienti s ECMO jsou příliš hemodynamicky nestabilní a tlumení a vertikalizace proto není možná. Na dvou...
Imobilní nemocný v domácím prostředí
LANGOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a část druhá empirická, ve které se již zabýváme samotným výzkumným šetřením. Teoretická část práce obsahuje vymezení pojmu imobilita a imobilizační syndrom. Na to navazujeme nejčastějšími projevy imobilizačního syndromu. Dalším tématem jsou potřeby imobilních nemocných a rodina, kde jsme se zmínili o laických pečujících, dále jsme pak poukázali na péči o pečovatele a agentury domácí péče. Podstatnou částí této bakalářské práce jsou oblasti, které vyžadují v péči o imobilního nemocného více pozornosti. V poslední části se zmiňujeme o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o sociálních službách, které mohou imobilním nemocným velmi pomoci. Empirická část této bakalářské práce byla zpracována kvalitativním přístupem a to pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsme realizovali s imobilními nemocnými v domácím prostředím a zároveň i s pečujícími, kteří se o imobilní nemocné starají. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, jaké jsou nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí, mezi které patří nedostatečná informovanost o péči v domácím prostředí a nevědomost o možnosti pomoci ve formě sociálních služeb, agentur domácí péče či třeba kompenzačních pomůcek. Ze strany imobilních nemocných to byla především hygiena, vyprazdňování, výživa, problémy s dekubity či stavební úpravy v domácím prostředí. Je důležité zmínit, že veškeré problémy, které uvedli imobilní nemocní a jejich pečující, by nemusely vznikat, kdyby byli pečující a imobilní nemocní dostatečně informováni již před propuštěním do domácího prostředí.
Problematika ošetřovatelské péče v předcházení kontrakturám u imobilních osob
KULAJEC, Lilija
Kontraktury, jako jeden z fyzických projevů imobilizačního syndromu, ovlivňující další složky osobnosti a kvalitu života. Z těchto důvodů je jednou z úloh sestry vzniku kontraktur předcházet. Činí tak za pomoci prvků rehabilitačního ošetřování, tj. polohování, mobilizace a vertikalizace, ve spolupráci s multidisciplinárním týmem. Cílem této práce bylo zjistit informovanost sester o kontrakturách u imobilních osob, zjistit úlohu sestry v předcházení kontrakturám u imobilních osob a dále zjistit, jaká je spolupráce mezi sestrou a fyzioterapeutem v rámci prevence vzniku kontraktur u imobilních osob. Ke splnění cílů jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a fyzioterapeuty. Výsledky jsme analyzovali pomocí otevřeného kódování metodou tužka papír. Takto zpracované výsledky byly následně kategorizovány. Vyplynulo z nich, že dotazované sestry své teoretické znalosti a praktické dovednosti týkající se předcházení kontrakturám považují za dostatečné a získaly je především praxí. V odpovědích některých z nich se však objevují nejasnosti, které mohou ovlivnit poskytovanou péči. Výsledky poukazují na to, že kontrakturám není ze strany dotazovaných sester věnována dostatečná pozornost. Předcházejí jim především pomocí polohování, kdy mobilizace a vertikalizace zůstávají v pozadí. Některé z dotazovaných přidávají prvky bazální stimulace. Tázané sestry spolupracují mimo jiné s fyzioterapeutem, kdy dochází k prolínání jejich činností především při polohování a vertikalizaci. Práce vedla ke zjištění nedostatečného zaměření ošetřovatelské péče dotazovaných sester na prevenci vzniku kontraktur. Toto zjištění, ale i ostatní výsledky výzkumného šetření, mohou být podkladem pro návrh semináře zaměřeného na toto téma.
Prevence vzniku komplikací při ošetřování pacientů po cévní mozkové příhodě
Balcarová, Veronika ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prevencí vzniku komplikací u pacientů po prodělání cévní mozkové příhody. Tito pacienti jsou ohroženi celou řadou různých komplikací, spojených nejen se samotným onemocněním, ale i s jejich zdravotním stavem před hospitalizací. Pro účely své bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní metodu. Ta je specifická tím, že zkoumá daný problém detailně a poskytuje ucelený pohled na všechna zkoumaná kritéria. Sběr dat jsem uskutečňovala pomocí případových studií, které jsem dále zkoumala, analyzovala a následně porovnávala. Z výsledků mého průzkumného šetření vyplývá, jaké nejčastější komplikace ohrožují mnou vybrané respondenty. Dále rozebírám intervence, kterými jsem účelně zabraňovala komplikacím. V poslední části zhodnocuji výsledky prováděných preventivních opatření, a jak respondenti vnímali mnou prováděnou ošetřovatelskou péči.
Péče o výživu imobilního klienta na standardním oddělení interního typu
AMBLEROVÁ, Michaela
Péče o výživu u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu nabývá neustále na významu, a to proto, že péče o výživu je důležitým faktorem pro udržení dobrého zdraví a pro podporu kvality života. Výživový stav u imobilního klienta je velice důležité co nejdříve diagnostikovat, abychom zamezili vzniku potenciálních komplikací. Dostatečná výživa je velice významná také pro udržení dobrého psychického stavu. Ústředním cílem práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jak je hodnocen nutriční stav pacienta na standardním oddělení interního typu? Jaké jsou možnosti aplikace výživy u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, jež bylo realizováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 3134 otázek, které byly zaměřeny na péči o výživu u imobilních klientů na standardní jednotce interního typu. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na standardním oddělení interního typu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výživa u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu je podávána všemi možnými způsoby od perorální výživy přes enterální výživu až po parenterální aplikaci. Celkově z této práce vyplývají dvě zjištění, a to pozitivní i negativní. V rámci pozitivního zjištění můžeme říci, že všeobecné sestry při aplikaci výživy per os poskytují dostatečnou péči. Negativní zjištění se týká toho, že námi dotazované všeobecné sestry zajišťují pouze základní péči při zavedené enterální a parenterální výživě. Podrobnější specifika péče o enterální i parenterální výživu neznají. Na základě tohoto zjištění si myslíme, že by bylo vhodné pořádání pravidelných seminářů či školení pro sestry, aby si své znalosti o péči rozšiřovaly, či případně alespoň připomínaly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry v praxi nebo studenty nelékařských zdravotnických oborů. Dále tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření
Srovnání vybraných ošetřovatelských intervencí v prevenci imobilizačního syndromu v domově pro seniory ve Spolkové republice Německo a v České republice u ležících klientů
ČERNÁ, Lucie
Se stárnutím populace vzrůstá počet geriatrických pacientů. Zvyšuje se také počet imobilních seniorů, kteří již nejsou schopni sebepéče. Komplexní zdravotní a sociální zabezpečení je poskytováno v domovech pro seniory, které plní roli dlouhodobé ústavní péče. Sestra v zařízeních tohoto typu zabezpečuje vysoce odbornou a erudovanou ošetřovatelskou péči zaměřenou na geriatrické problémy. U geriatrických klientů domova pro seniory je důležitá realizace preventivních, léčebných a sociálních opatření formou individuálního přístupu. Aby tato opatření mohla být provedena, je třeba zhodnotit zdravotní stav seniora, jeho fyzickou výkonnost, stav soběstačnosti a psychických funkcí v souvislosti s jeho sociální situací a zformulovat ošetřovatelské diagnózy. V důsledku dlouhodobého upoutání na lůžku může dojít ke zdravotním komplikacím postihující všechny tělesné systémy, k tzv. imobilizačnímu syndromu. Na prevenci sekundárních poškození, které ohrožují pacienta při jeho základním onemocnění, se zaměřuje rehabilitační ošetřovatelství. Mezi rehabilitační prostředky v prevenci imobilizačního syndromu v sesterské praxi patří polohování, vertikalizace a mobilizace. Nedílnou součástí preventivních opatření vzniku zdravotních komplikací u imobilních klientů domova pro seniory jsou vhodně zvolené polohovací pomůcky, mobilizační prostředky, dobře vybavené lůžko s antidekubitním systémem. V bakalářské práci byly stanoveny dva cíle. Porovnat dodržování preventivních opatření předcházejících vzniku dekubitů a svalových kontraktur v ošetřovatelské péči o imobilní pacienty v české a německém domově pro seniory. Zmapovat možnosti využití pomůcek k prevenci komplikací u imobilních klientů v českém a německém domově pro seniory. Bakalářské práce byla vypravována pomocí kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla využita metoda hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, se čtyřmi českými a čtyřmi německými sestrami. Tato metoda zahrnovala nestandardizované dotazování prostřednictvím otevřených otázek, které byly zaznamenány pomocí diktafonu a doslovně přepsány. Analýza získaných dat probíhala metodou kódování v ruce, neboli metodou tužka a papír.Analýzou získaných dat vznikly čtyři kategorie, vždy rozdělené na domov seniorů v ČR a domov seniorů v SRN: 1. Vědomosti sester,2. Realizace preventivních opatření 3. Vybavení pro imobilní klienty 4. Obecné poznatky týkající se imobilních klientů.Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že není velký rozdíl v dodržování preventivních opatření předcházejících vzniku dekubitů a svalových kontraktur v ošetřovatelské péči o imobilní klienty v českém a německém domově pro seniory. Srovnatelné jsou i možnosti využití pomůcek v prevenci komplikací u imobilních klientů. Největší mezeru v ošetřovatelské péči o tyto klienty mají znalosti týkající se kontraktury a její profylaxe.Také vedení dokumentace a záznamů, které jsou důležité pro realizaci preventivních opatření, není v českém domově vyhovující. Mobilizační záznam se nepíše a polohovací záznam by měl být podrobnější. Proto bylo navrženo vytvoření polohovacího a mobilizačního záznamu podle vzoru německého domova a jeho předání vedení domova seniorů v ČR.
Prevence imobilizačního syndromu u seniorů hospitalizovaných na oddělení následné péče v kontextu multidisciplinárního přístupu.
KRÁLOVÁ SOMMEROVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na aktuální téma v péči o seniory. Jedná se o prevenci imobilizačního syndromu u seniorů v kontextu multidisciplinárního přístupu. Cíleně je práce zaměřena na seniory hospitalizované na oddělení následné péče. V úvodu teoretické části je zhodnocen současný stav kvality života seniorů. Následně jsou definovány jednotlivé pojmy, vztahující se ke stáří a stárnutí. Jako nedílnou součástí hodnocení kvality života seniorů je klasifikace soběstačnosti a výkonnosti. Zde je zmíněna Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, jako smysluplný nástroj pro dostupnost služeb v oblasti sociální, ale také jako nástroj klinický. V definici imobilizačního syndromu je zdůrazněno, že se jedná o geriatrický syndrom, který úzce souvisí s hypomobilitou, dekondicí, instabilitou, pády, sarkopenií a dalšími geriatrickými symptomy a syndromy. Hlavní téma práce multidisciplinární přístup - je shrnuto v sedmé podkapitole a jejích oddílech. Zde jsou definováni jednotliví členové týmu a jejich základní činnosti při práci s klientem. Výzkumná část práce je rozdělena na několik kapitol. Je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Navazuje na teoretické poznatky a posuzuje práci jednotlivých členů multidisciplinárního týmu v praxi. Cíleně byla použita analýza osobních dokumentů a jako zdroj zdravotní dokumentace vybraných klientů. Následně byly vytvořeny kazuistiky. Kazuistiky jsou zpracovány s použitím zdravotní dokumentace klientů oddělení následné péče. Dále jsou doplněné o pohled klientů formou otázek v rámci polostrukturovaného rozhovoru. V průběhu kazuistik je vložen komentář ze zúčastněného pozorování. Závěr pak tvoří hodnotící tabulky. Podrobné vyjádření, porovnání výsledků a celkové shrnutí je obsahem kapitoly Diskuse. Výzkumem měla být zodpovězena otázka, zda přístup ke klientům na oddělení následné péče je multidisciplinární a zda koresponduje s potřebami klientů. Nejdůležitějším zjištěním bakalářské práce bylo stanoveno, že hlavním faktorem je diagnóza klienta a přístup jednotlivých členů týmu ke klientovi. V kapitole Diskuse je také dle dostupné odborné literatury provedeno porovnání, jak probíhá dlouhodobá péče v mezinárodním kontextu. Výzkum lze využít jako zpětnou vazbu pro organizace poskytující dlouhodobou péči pro zajištění lepších podmínek kvality života seniorů. Zároveň ho lze využít jako podklad pro realizaci konkrétních preventivních opatření. Bylo by jistě přínosné zmapovat základní otázku výzkumu v jiných zdravotnických zařízeních či soukromých zařízeních poskytujících zdravotnické a sociální služby.
Volnočasové aktivity v Domově pro seniory jako prevence imobilizačního syndromu
MARKVARTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce na téma: ?Volnočasové aktivity v Domově pro seniory jako prevence imobilizačního syndromu? je rozdělena na dvě částí ? teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou objasněny pojmy zabývající se stářím a typy volnočasových aktivit, které Domov pro seniory nabízí. Na závěr práce popisuji imobilizační syndrom, který se u seniorů také vyskytuje. V dnešní době je velký nárůst seniorské populace a mnoho seniorů se snaží stále žít aktivním životem. I když jsou v Domovech pro seniory, stále se snaží hledat nějaké aktivity, které je povzbudí a přinesou jim radost ze života. V praktické části popisuji výzkumné šetření a jeho výsledky a odpovědi na výzkumné otázky. Výzkumné šetření bylo prováděno v Domově pro seniory v Pacově, kde jsem použila kvalitativní metodu šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor jsem prováděla se 6 sestrami pracujících v Domově pro seniory a se 7 klienty v Domově pro seniory Pacov. Nejdříve jsme si stanovili dva cíle, kterých jsme chtěli dosáhnout. Za prvé zjistit, jakým způsobem ovlivňují volnočasové aktivity vznik imobilizačního syndromu a za druhé, jak jsou seniorům volnočasové aktivity nabízeny a zda je využívají. K těmto cílům jsme se položili následující výzkumné otázky: Jakým způsobem ovlivňují volnočasové aktivity seniorů v Domově pro seniory vznik imobilizačního syndromu? Jaké volnočasové aktivity jsou nabízené Domovem pro seniory? Jaké volnočasové aktivity senioři nejvíce využívají? Na výzkumné otázky bylo odpovězeno v rozhovorech, z nichž vyplynulo, že klienti Domova pro seniory nejvíce využívají ergoterapii a skupinová cvičení. Klienti využívající volnočasové aktivity se cítí být v dobré kondici a jsou rádi, že zde takové aktivity jsou. Sestrám v Domově pro seniory též aktivity vyhovují, senioři se odreagují, jsou veselejší a sestry mají méně práce, když jsou klienti v dobrém fyzickém i psychickém stavu. Jako výstup z této práce byla vytvořena brožura, která bude sloužit ostatním Domovům pro seniory jako informace o volnočasových aktivitách pro seniory.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.