|
|
Problematika používání osobních ochranných pracovních prostředků v ošetřovatelské praxi
KULAJEC, Lilija
Současný stav: Zdraví sester může být ohroženo různými vlivy. Jednou z možností záštity jsou osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP), které poskytují účinnou ochranu proti infekčnímu agens i jiným rizikům, a to jak pro sestru, tak pro pacienta. Cílem práce bylo zjistit informovanost sester o OOPP a jejich používání. Zjistit, které OOPP sestry používají a vyhodnotit, zda je používají správným způsobem. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní metodou, technikou nestandardizovaných hloubkových rozhovorů a pozorování. Rozhovorů se zúčastnilo 16 sester, které byly pozorovány při 112 ošetřovatelských činnostech. Kvalitativní výzkumné šetření bylo doplněno o rozhovor s ústavním epidemiologem a sestrou z pracoviště epidemiologie. Výsledky: Sestry používají k ochraně svého zdraví OOPP a v dané problematice se orientují. Uvědomují si, že tím chrání také pacienta. Sestry běžně používají především rukavice, ústenku a ochrannou zástěru. Při výběru, jaký OOPP zvolit, vycházejí zejména ze standardu ošetřovatelské péče, legislativy, charakteru prováděné činnosti, specifik daného oddělení, vyskytujících se rizik či druhu a způsobu přenosu nákazy. Na pracovištích je k dispozici dostatečné množství několika druhů OOPP a sestry mají možnost se v problematice vzdělávat. Objevují se však překážky bránící správnému používání OOPP. Mezi tyto překážky patří: nedostatek informací, nedostatečné personální zastoupení, tlak na výkon a časový stres. Při pozorování byly zjištěny nejčastěji chyby při používání rukavic a odkládání OOPP. Doporučení pro praxi: Ke zvýšení úrovně používání OOPP může přispět zavedení uceleného školení o jednotlivých OOPP, častější kontroly ze strany vedoucích pracovníků, pravidelná aktualizace standardních ošetřovatelských postupů, dostatečné personální zabezpečení a dostatek ochranných pomůcek na oddělení.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče v předcházení kontrakturám u imobilních osob
KULAJEC, Lilija
Kontraktury, jako jeden z fyzických projevů imobilizačního syndromu, ovlivňující další složky osobnosti a kvalitu života. Z těchto důvodů je jednou z úloh sestry vzniku kontraktur předcházet. Činí tak za pomoci prvků rehabilitačního ošetřování, tj. polohování, mobilizace a vertikalizace, ve spolupráci s multidisciplinárním týmem. Cílem této práce bylo zjistit informovanost sester o kontrakturách u imobilních osob, zjistit úlohu sestry v předcházení kontrakturám u imobilních osob a dále zjistit, jaká je spolupráce mezi sestrou a fyzioterapeutem v rámci prevence vzniku kontraktur u imobilních osob. Ke splnění cílů jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a fyzioterapeuty. Výsledky jsme analyzovali pomocí otevřeného kódování metodou tužka papír. Takto zpracované výsledky byly následně kategorizovány. Vyplynulo z nich, že dotazované sestry své teoretické znalosti a praktické dovednosti týkající se předcházení kontrakturám považují za dostatečné a získaly je především praxí. V odpovědích některých z nich se však objevují nejasnosti, které mohou ovlivnit poskytovanou péči. Výsledky poukazují na to, že kontrakturám není ze strany dotazovaných sester věnována dostatečná pozornost. Předcházejí jim především pomocí polohování, kdy mobilizace a vertikalizace zůstávají v pozadí. Některé z dotazovaných přidávají prvky bazální stimulace. Tázané sestry spolupracují mimo jiné s fyzioterapeutem, kdy dochází k prolínání jejich činností především při polohování a vertikalizaci. Práce vedla ke zjištění nedostatečného zaměření ošetřovatelské péče dotazovaných sester na prevenci vzniku kontraktur. Toto zjištění, ale i ostatní výsledky výzkumného šetření, mohou být podkladem pro návrh semináře zaměřeného na toto téma.
|
host ::
RSS.